|
|
Akvinský a Suárez o svobodné vůli
STRAKOVÁ, Kristýna
Diplomová práce pojednává o svobodné vůli, převážně z historického hlediska, Konkrétně tedy z pohledu Akvinského a Suáreze. Do protikladu k nim je uveden Hobbes, který zastává naprosto odlišné stanovisko. V této diplomové práci jde především o srovnání koncepcí svobodné vůle Akvinského a Suáreze. V prvních kapitole se pojednává o svobodné vůli obecně, v následující kapitole jsou vyjmenovány nejrůznější směry, které se svobodnou vůlí zabývají. Další kapitoly jsou věnovány Akvinskému, Suárezovy a Hobbesovi. V poslední kapitole jsou stanoviska těchto autorů porovnávány.
|
|
|
Je svobodná vůle pouhou iluzí?
KOHOUTOVÁ, Lucie
Otázka svobodné vůle je to jedna z nejstarších a nejsložitějších otázek, kterou se člověk zabývá. Nejde pouze o teoretickou rovinu, protože důsledky našeho jednání ovlivní nejen náš život, ale i životy ostatních lidí. Ve své bakalářské práci se budu opírat o definice svobodné vůle a pokusím se vymezit základní teorie, které s ní pracují. Jaké jsou základní postoje ke svobodné vůli a jaké argumenty jsou pro její existenci, či neexistenci? Hlavní otázkou bude, jestli disponujeme svobodnou vůlí, zda jsme schopni se svobodně rozhodnout, nebo je nám akt svobodné vůle předurčen a naše svobodná vůle je pak pouhou iluzí. Pokusím se předložit argumenty některých filosofů a ukázat jejich pohled na svobodnou vůli, a s tím související morální odpovědnost.
|
|
|
Právněfilozofické aspekty svobodné vůle
Kutílek, Lukáš ; Maršálek, Pavel (vedoucí práce) ; Tryzna, Jan (oponent)
Tato práce si klade za cíl nalézt odpověď na otázku, zda jsou společenské normativní systémy, konkrétně právo a morálka, v souladu s nejnovějšími poznatky z oblasti přírodních věd a filozofie. Ty totiž stále častěji dochází k závěru, že lidská vůle není svobodná a proces rozhodování je jen fyziologický proces mozku, který je řízen fyzikálními zákony. Takové závěry pak na první pohled kolidují zejména s institutem odpovědnosti, prostřednictvím kterého dochází k realizaci práva a morálky. Práce proto nejdříve shrnuje dosavadní stav poznaní týkajícího se svobody vůle a představuje zejména směry determinizmu a indeterminizmu. Závěrem první části práce, nazvané Svobodná vůle a determinizmus, je představen takový obraz fungování světa, který nejlépe vyhovuje současnému stavu přírodních věd a je dále označován jako fyzikalizmus. Druhá část, Právo, morálka, fyzikalizmus, krátce představuje právo a morálku jako regulátory lidského chování, pro které je svobodná vůle fundamentální. Pozornost práce je následně věnována těm institutům trestního a občanského práva, které se konceptem fyzikalizmu zdají být nejvíce dotčeny. V závěru je však konstatována obecná slučitelnost fyzikalizmu se zkoumanými normativními koncepty, jejichž místo v rámci fyzikalistického výkladu světa je nalézáno na jiné úrovni, než kde panují...
|
|
|
Role empatie v etickém jednání
Novák, Lukáš ; Matějek, Jaromír (vedoucí práce) ; Ovečka, Libor (oponent)
Již před více než 200 lety David Hume spolu se svým současníkem Adamem Smithem postulovali, že etické jednání člověka vychází především z jakéhosi "morálního citu". Zjednodušeně řečeno oba mají za to, že to jsou vášně, co určuje jednání. Hume dokonce říká že: "rozum je a má být otrokem vášní" (…). Je možné, že tímto výrokem spolu s dalšími probudil z dogmatického spánku jednoho z největších filozofů všech dob Immanuela Kanta, který po dlouhém bádání dochází k závěru, že rozum a nikoli vášně určuje jednání. Resp. že rozum je s to určovat jednání nezávisle na vášních. K řešení otázky, jaká je role mravního citu v etickém jednání mohou významně přispět poznatky současné vědy. Při jejich rozboru využijeme metod analýzy, syntézy a komparace. Cílem této práce bude za pomoci empirických věd reflektovat, jaký je vztah empatie, mravního citu a etického jednání a tím přispět k řešení složité otázky, která trápila filozofy a teology od nepaměti, k otázce, jaký je vztah rozumu, vášní a etického jednání. Klíčová slova Kant Immanuel, Hume David, empatie, etické jednání, prosociální chování, svobodná vůle, filozofie mysli, etika, kognitivní věda, neurověda, psychologie, fMRI, sympatie, soucit, mentalizace, teorie mysli, poruchy osobnosti
|
|
|
Víra ve svobodnou vůli a studenti vysokých škol
Noskovič, Marek ; Kučera, Miloš (vedoucí práce) ; Klusák, Miroslav (oponent)
Je svobodná vůle pouhou iluzí? Je obhajitelné, že jsme na svobodné vůli vystavěli veškeré fungování naší lidské společnosti, včetně právního systému? Již několik století se vede ve filosofických a teologických kruzích debata o tom, zda existuje svobodná vůle anebo naopak je náš život deterministicky předurčen. Rád bych svou bakalářskou prací přispěl k většímu porozumění svobodné vůle, a to především z pohledu nejnovějších poznatků z psychologie. Kromě historie a různých filosofických a teologických pojetí tohoto fenoménu, se budu zabývat vlivem, jaký má víra ve svobodnou vůli na naši psychiku a spokojenost v životě. S pomocí dotazníku Free Will and Determinism (FAD Plus) budu zkoumat, jak ovlivňuje víra ve svobodnou vůli a determinismus úspěšnost studentů na vysoké škole. Klíčová slova Svobodná vůle, determinismus, fatalismus, život jako náhoda, psychologie, studenti vysokých škol, víra, známky
|
|
|
A CLOCKWORK ORANGE: THE SIGNIFICANCE AND IMPLICATIONS OF MUSIC IN BURGESS'S NOVEL AND ITS PRESENTATION IN KUBRICK'S FILM ADAPTATION
VYHLIDALOVÁ, Nikola
Tato diplomová práce si klade za cíl analyzovat význam a vliv hudby na román A Clockwork Orange a porovnat její roli ve stejnojmenném filmovém ztvárnění. Autorem románu je britský spisovatel a skladatel Anthony Burgess, jehož dílo inspirovalo amerického režiséra Stenleye Kubricka ke ztvárnění stejnojmenné filmové adaptace. V první části se tato práce zabývá životem autora románu a zejména pak tím, jaký vliv na něj měla hudba. Dále se zabývá vztahem hudby k člověku obecněji, hudby k literatuře a konceptem hudby v širším kontextu. Hlavní část práce pak analyzuje užití a funkci hudby v románu samotném, interpretuje román se zřetelem k hudbě a v neposlední řadě porovnává pojetí hudby v románu a filmovém ztvárnění.
|
|
|
Role empatie v etickém jednání
Novák, Lukáš ; Matějek, Jaromír (vedoucí práce) ; Ovečka, Libor (oponent)
Již před více než 200 lety David Hume spolu se svým současníkem Adamem Smithem postulovali, že etické jednání člověka vychází především z jakéhosi "morálního citu". Zjednodušeně řečeno oba mají za to, že to jsou vášně, co určuje jednání. Hume dokonce říká že: "rozum je a má být otrokem vášní" (…). Je možné, že tímto výrokem spolu s dalšími probudil z dogmatického spánku jednoho z největších filozofů všech dob Immanuela Kanta, který po dlouhém bádání dochází k závěru, že rozum a nikoli vášně určuje jednání. Resp. že rozum je s to určovat jednání nezávisle na vášních. K řešení otázky, jaká je role mravního citu v etickém jednání mohou významně přispět poznatky současné vědy. Při jejich rozboru využijeme metod analýzy, syntézy a komparace. Cílem této práce bude za pomoci empirických věd reflektovat, jaký je vztah empatie, mravního citu a etického jednání a tím přispět k řešení složité otázky, která trápila filozofy a teology od nepaměti, k otázce, jaký je vztah rozumu, vášní a etického jednání. Klíčová slova Kant Immanuel, Hume David, empatie, etické jednání, prosociální chování, svobodná vůle, filozofie mysli, etika, kognitivní věda, neurověda, psychologie, fMRI, sympatie, soucit, mentalizace, teorie mysli, poruchy osobnosti
|
|
|
Cíl činnosti dítěte mladšího školního věku jako výchovný cíl v oblasti volnočasové výchovy
BLOUDKOVÁ, Jana
Práce se zamýšlí nad otázkami, jakým způsobem lze spojit zájem o dítě (účastníka zájmového vzdělávání volnočasové výchovy) se zájmem o naplňování cílů činností ve volnočasové výchově, a jaké jsou možnosti, že si cíl své činnosti (spolu)určí dítě samo. Práce se snaží najít řešení ve způsobu, v němž se cíl činnosti dítěte transformuje ve výchovný cíl vychovatele se záměrem rozvoje osobnosti dítěte. Práce obsahuje čtyři kapitoly. První se zabývá výchovnými cíli a cíli volnočasové výchovy. Druhá kapitola zjišťuje cíle výchovy z hlediska pedagogických koncepcí a alternativních přístupů. Třetí kapitola seznamuje s psychologickým potenciálem cílové skupiny. Poslední kapitola se zabývá rozvojem potenciálu dítěte, jeho schopností svobodné volby a rozhodnutí, projevem tvořivosti a stavem flow.
|
|
|
Zlo jako privace - Pojetí zla mezi sv. Augustinem a Plotínem
TOMANDL, Antonín
Otázky týkající se původu zla ve světě byly často doprovodným a druhořadým produktem při vznikání velkých filosofických systémů. Jeden z prvních myslitelů, který se zabýval systematicky touto problematikou, byl novoplatonik Plotínos. Ten vypracoval teorii, již on sám považoval za pouhé rozvinutí koncepce Platonovy. Vznikla však originální teorie, jenž ve svém jádře má ohlas do dnešních dnů. Teorie, která se především díky sv. Augustinovi, který ji aplikoval do křesťanského učení, stala živou doktrínou. Cílem této diplomové práce je představit, jakým způsobem se Plotínova teorie zla Augustinovou rukou "pokřesťanštila" nebo nakolik se trasformovala z pohanské filosofie na teologickou, aby se konzervovala pro "znovuobjevení" ve scholastice, a stala se staronovým předmětem polemik scholastických učenců.
|
|
|
Nemožnost (morální) odpovědnosti u Galena Strawsona
EDL, Tomáš
V této práci se pokouším představit pozici Galena Strawsona v debatě o svobodě vůle. Zejména diskutuji Strawsonův Basic Argument. Představuji koncepci odpovědnosti jakožto reflektivní racionální reaktivity a ukazuji, že odpovědnost není v žádném ohledu causa sui, a proto není pro lidské bytosti nedosažitelná z důvodů, jež udává Strawson. Odmítám kroky B, C, 8, 9 a 10 Basic Argumentu. Tvrdím, že nedeterminovaná sebe-determinace spočívá ve schopnosti učinit rozhodnutí ve světle aktuálně prověřených principů volby. Takové prověření je možné díky schopnosti aktuálně reflektovat platnost a adekvátnost principů volby ve vztahu k motivujícím hodnotám, o něž v rozhodnutí jde. Nástrojem k takové reflexi je metodické zpochybnění principů volby a hodnot a jen taková reflexe může být úplná. Dále tvrdím, že Strawson podceňuje jedinečnost reflektivní racionality, obzvlášť když pomíjí zásadní rozdíl mezi psem Fidem a člověkem Nemem v situaci volby. Navíc Strawsona podezírám, že vylučuje subjekt jednání či volby a jeho aktuální principy volby z oblasti poznatelných věcí. A to vede k narušení požadavku na koncepci světa, která je vnitřně konzistentní a principielně dosažitelná lidským bytostem. Nakonec ukazuji, proč obě verze Strawsonovy koncepce sofistikovaného fatalismu, deterministickou i indeterministickou, pokládám za problematické.
|
host ::
RSS.