Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 16 záznamů.  předchozí11 - 16  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Moderní korejská žurnalistika (Nárys vývoje se zvláštním zřetelem k období Pak Čǒng-hǔiho)
Řehořová, Adéla ; Löwensteinová, Miriam (vedoucí práce) ; Glomb, Vladimír (oponent)
Práce se zabývá vývojem moderní korejské žurnalistiky na pozadí sociopolitických změn v korejské společnosti od konce devatenáctého století až po postupný nástup demokracie na konci osmdesátých let dvacátého století. První část práce je věnována počátkům jihokorejského tisku od otevření země a vzniku prvních periodik až po rozkvět vlastenecké novinové tvorby na přelomu století. Další část popisuje období japonské okupace, její restriktivní počátky, umírněnější politiku dvacátých let a hlavní cenzurní aparáty japonské koloniální správy. Hlavní část je věnovaná poválečnému vývoji korejské žurnalistiky a zásadním změnám v mediální politice tehdejších vlád. Především je vyzdvihnuto období prezidenta Pak Čŏng-hŭiho, kdy jsou jednotlivé kapitoly věnovány používaným cenzurním mechanismům, státnímu zasahování do samostatnosti tisku včetně zavedení nepřímé cenzury úzce spojené s ekonomickým růstem mediálních společností, jenž nastal v šedesátých letech. V neposlední řadě je představena snaha korejských novinářů o nabytí samostatnosti a svobody tisku. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
Srovnání amerického a mexického pojetí svobody projevu
Drhlíková, Eva ; Kozák, Kryštof (vedoucí práce) ; Raková, Svatava (oponent)
Svoboda projevu je základním lidským právem, které není důležité pouze pro intelektuální integritu jedince, ale i pro zdravý vývoj celé společnosti. Práce představuje jak obecné argumenty pro svobodu projevu, tak právní ukotvení této svobody ve dvou odlišných právních kulturách. Ve Spojených státech amerických je právo na svobodu projevu zakotveno v prvním dodatku Ústavy, který doplňuje bohatá judikatura Nejvyššího soudu USA. V Mexiku je toto právo upraveno v čl. 6 Ústavy. Práce ukazuje, jak obě země dospěly k současné právní úpravě na základě zkoumání právního vývoje a kulturních hodnot. Hodnoty ve zkoumaných společnostech jsou představeny na základě Hofstedovo kulturních dimenzích. Jádrem práce je komparace právních limitů, která je vytvořena především na základě soudní praxe nejvyšších soudů obou zemí. Je kladen důraz na čtyři hlavní limity, které nejvíce souvisí se svobodou slova: (i) provokativní projev včetně projevu nenávistného, (ii) symbolický projev, (iii) obscenita a (iv) difamace. Kromě právních limitů práce interpretuje i nejvýznamnější faktické limity v obou zemích. Závěrem se autorka zamýšlí nad vztahem svobody projevu a otevřeností společnosti a jejich vzájemné závislosti.
Ukazatele svobody tisku ve světě a možnosti jejich mediální reflexe
Voslář, Václav ; Janský, Petr (vedoucí práce) ; Jirák, Jan (oponent)
Diplomová práce je příspěvkem k oblasti kritického zkoumání různých způsobů hodnocení a srovnávání úrovní svobody tisku (médií) ve státech po celém světě. Zaměřuje se na analýzu procesu prezentování závěrů, k nimž ukazatele svobody tisku dospívají, směrem k veřejnosti. Číní tak ve dvou rovinách. První z nich se týká toho, jakou formou a s jakými souvisejícími informacemi organizace provádějící tyto výzkumy své závěry publikují. Druhá se zabývá mediální reflexí těchto publikací. Analýza vychází z teoretického pohledu na různé definice a ze shrnutí toho, co by konceptualizace svobody tisku neměly opomíjet. Následně se zaměřuje na obecné problémy evaluací svobody tisku a na konkrétní nedostatky výzkumů Freedom of the Press od organizace Freedom House a World Press Freedom Index od organizace Reportéři bez hranic. Dále jsou rozebrány způsob a forma, jimiž organizace informace o svých výzkumech a o jejich závěrech publikují. V druhé části práce je analyzována česká mediální reflexe dvou sledovaných ukazatelů svobody tisku. Nejprve jsou vystižena specifika české mediální krajiny z pohledu obou organizací a relevance jejich hodnocení pro případ České republiky. Následně je provedena obsahová analýza zpravodajských médií, která by měla přiblížit jejich práci s daty ukazatelů. Práce v závěru vychází z obou rovin...
Utváření svobodného tisku v Albánii po pádu komunismu
Váchalová, Milada ; Cebe, Jan (vedoucí práce) ; Köpplová, Barbara (oponent)
Diplomová práce se zabývá vznikem a vývojem svobodného tisku a ostatních médií v Albánii v době od pádu komunismu po současnost. S postupným oslabováním komunistického režimu od roku 1990, které vyvrcholilo v roce 1992 nastolením demokratické vlády, započala nová éra albánských médií, plná dynamických změn a převratů, mající svůj impakt i v době současné. Cílem autorky je obsáhnout tento vývoj a posoudit, jakým způsobem se k němu albánská média postavila a ovlivnila tak současnou formu a fungování mediálního trhu. Vedle zachycení podoby mediální scény v 90. letech a v první dekádě nového tisíciletí, zaměřující se na vznik a vývoj zásadních albánských médií, stejně jako na politickou a ekonomickou situaci země, je hlavní motivací této práce zejména určení míry nezávislosti tisku v současné Albánii a přiblížení podmínek práce tamních novinářů. Hlavním zdrojem tomu byly realizované rozhovory s albánskými novináři, vyjadřující se zejména k problematice současné svobody slova a tisku ve své zemi a podmínkám, ve kterých každodenně pracují, čímž pomohou odkrýt současnou podobu a fungování nejen mediálního sektoru této balkánské země.
Vývoj tisku v Itálii v období 1943-1956
Kučerová, Monika ; Köpplová, Barbara (vedoucí práce) ; Cebe, Jan (oponent)
Bakalářská práce "Vývoj tisku v Itálii v letech 1943-1950" je analýzou historických podmínek vydávání médií v Itálii v období po porážce fašismu. Je pokusem zrekonstruovat hlavní události, které se odehrály v oblasti tištěných médií, především denního tisku, v období po porážce fašismu a po konci druhé světové války. Mapuje vztahy médií s politickou a ekonomickou mocí. Pojednává o systému tisku a o tom, kdo a za jakých podmínek mohl v daném období vykonávat žurnalistickou práci. Přibližuje způsob, jakým byli novináři organizováni. Práce je uvozena stručným historickým přehledem společenské situace v období nástupu, vzestupu a pádu totalitního režimu. Po vítězství nad fašismem a nacismem byla Itálie postavena před těžký úkol - vypořádat se s minulostí a stanovit nová pravidla. Pokus o očistu společnosti a médií (tzv. očista novinářského stavu) byl dlouhým a komplikovaným procesem. Práce zjišťuje, jakými tématy se novináři zabývali a jaká byla východiska takových diskusí. Poválečné období, uzavřené volebním úspěchem Křesťanské Demokracie, nastartovalo novou etapu politického vývoje a zlepšování hospodářské situace. S tím došlo k dalším změnám ve struktuře tisku.
Soukromoprávní hranice svobody projevu v médiích se zřetelem na judikaturu: srovnání české a německé právní úpravy
Kočicová, Věra ; Šustek, Petr (vedoucí práce) ; Hendrychová, Michaela (oponent)
v českém jazyce Účelem mé práce je analyzovat soukromoprávní hranice svobody projevu v médiích, a to se zřetelem na judikaturu. Práce je zaměřena na hranice svobody projevu ve vztahu k fyzickým osobám. Zvláštní důraz je kladen na komparativní metodu, neboť si práce určila za cíl srovnat právní úpravu českou a německou. Pokusila jsem se v ní zhodnotit, do jaké míry se obě právní úpravy překrývají, co je jim společné a v čem se naopak liší, případně do jaké míry se mohou právní řády vzájemně inspirovat. Práce je rozdělena do čtyř kapitol, vedle nich obsahuje ještě úvod a závěr. První kapitola se skládá ze dvou částí. V první části jsou popsána média, jejich základní vymezení a charakteristika, včetně jejich úlohy a funkce v judikatuře soudů. Druhá část pojednává o vymezení, ústavním zakotvení a systematice "komunikačních" základních práv a svobod - svobodě projevu, právu na informace a svobodě tisku (médií). Druhá kapitola se zaměřuje na ochranu osobnosti v mediálním kontextu. V první části je přiblížen její význam a ústavní zakotvení, ve druhé jsou pak charakterizována jednotlivá dílčí osobnostní práva, ve třetí části je pojednáno o postmortální ochraně osobnosti. Ve třetí kapitole jsou vymezena kritéria, která by měla být zohledněna při vyvažování práv v případě kolize svobody projevu s...

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 16 záznamů.   předchozí11 - 16  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.