|
|
Problematika spoušťových bodů ve fyzioterapii
VRZALOVÁ, Barbora
V mé bakalářské práci se zabývám problematikou spoušťových bodů (MTrPs) ve fyzioterapii a jejich terapií. Cílem práce bylo zmapovat problematiku spoušťových bodů a objasnit možnosti terapie těchto bodů. V teoretické části bakalářské práce popisuji dělení, příčiny a mechanismy vzniku, projevy a důsledky, terapii, výskyt a způsoby zřetězení a přenesenou bolest spoušťových bodů. Dále zmiňuji předsunuté držení hlavy v souvislosti se spoušťovými body. Pro praktickou část práce jsem zvolila metodu kvalitativního výzkumu. Součástí výzkumu bylo 10 probandů, u nichž jsem vyhledávala spoušťové body a následně na základě teoretických poznatků jsem porovnávala výskyt vzorců spoušťových bodů u různých symptomů probandů. Poté jsem u 4 z vybraných probandů provedla terapii těchto bodů. Při terapiích jsem kombinovala manuální techniky, termoterapii a fyzikální terapii. Dle mého názoru je tématika spoušťových bodů stále otevřená a dosud nejsou některé otázky zodpovězeny. Předmětem výzkumu jsou stále mechanismy vzniku MTrPs. Nejčastěji zmiňovanou teorií je Integrovaná hypotéza. Existují i jiné hypotézy, které však nejsou dostatečně vědecky podložené. Způsoby řetězení MTrPs a způsoby či mechanismy přenesené bolesti jsou dalšími ne zcela objasněnými kapitolami. Podle teorií mnohých autorů vzniká přenesená bolest prostřednictvím aktivity nervové soustavy člověka na úrovni míchy. Na základě výzkumů různých autorů související s terapií MTrPs lze shledávat následující závěry. Při srovnání ischemické komprese a techniky trigger point pressure release je lepší použít techniku pressure release. Při porovnání manuálních technik s aplikací suché jehly lze říci, že obě techniky mají srovnatelný účinek. Avšak tape je vhodné kombinovat s jinou další technikou, jelikož tape působí spíše lokálně. Po ošetření MTrPs u probandů se vlivem špatných pohybových stereotypů MTrPs opětovně tvořily. Proto je dle mého názoru potřeba dbát i na reedukaci pohybových vzorů.
|
|
|
Vliv facilitačního kinesio tapingu v oblasti dolních fixátorů lopatek na bolestivost spoušťových bodů v m. trapezius pars descendens
Bahenská, Eva ; Bunc, Václav (vedoucí práce) ; Hráský, Pavel (oponent)
Název práce: Vliv facilitačního kinesio tapingu v oblasti dolních fixátorů lopatek na bolestivost spoušťových bodů v m. trapezius pars descendens Cíle: Tato práce je pilotní studií. Cílem práce je zjistit účinky působení facilitačního kinesio tapingu v oblasti dolních fixátorů lopatky na bolestivost spoušťových bodů v m. trapezius pars descendent. Metody: Studie byla provedena v privátní ordinaci na souboru třinácti pacientů. Vybraní pacienti s bolestí v m. trapezius pars descendens byli vyšetřeni pomocí standardních fyzioterapeutických testů. U pacientů byl pomocí algometru změřen tlak, který pacienti vyhodnotily jako bolestivý. Míru bolesti dále pacienti zaznamenali na VAS. Místem měření byly spoušťové body jedna a dva dle Travellové a Simonse. Data byla zpracována pomocí statistického programu SPSS 15.0 a Microsoft Office Excel. Výsledky: V této práci byly stanoveny tři hypotézy. V případě první hypotézy jsem došla k závěru, že KT má vliv na práh bolesti a jeho aplikací dojde ke snížení prahu bolesti v m.trapezius pars descendens. Statistická významnost byla na hodnotě p=0,03 a p=0,011, hodnota věcné významnosti (101,31kPa a 106,7 kPa) potvrdila moji teorii, že po aplikaci KT dojde ke zvýšení tlaku v TrP1,2 v průměru o 100kPa. V případě druhé hypotézy se ukázalo, že došlo u pacientů i k...
|
|
|
Trigger point - diagnostika a komplexní terapie
Damcová, Kateřina ; Holasová, Michaela (vedoucí práce) ; Horká, Bohumila (oponent)
Autor: Kateřina Damcová Instituce: Rehabilitační klinika LF v Hradci Králové Název práce: Trigger point - diagnostika a komplexní terapie Vedoucí práce: Mgr.Michaela Havlištová Počet stran: 87 Počet příloh: 6 Rok obhajoby: 2014 Klíčová slova: spoušťový bod, zóna přenesené bolesti, reflexní změny, svalové řetězce, myofasciální bolestivý syndrom Bakalářská práce pojednává o problematice spoušťových bodů, patogenezi vzniku, diagnostice a komplexní terapii. Teoretická část shrnuje současné poznatky z české i zahraniční odborné literatury a klade důraz na správné rozpoznání příčin vzniku trigger pointů a na výběr vhodné terapie. Empirická část si klade za cíl představit možnou terapii TrP na příkladu dvou pacientů s bolestmi v dolním úseku zad s přenesenou bolestí do dolní končetiny. Z nabídky komplexní terapie byla pro tyto kazuistiky vybrána metoda ischemické komprese, techniky měkkých tkání, ultrasonoelektroterapie a kinezioterapie. Probandi byli zároveň vyšetřeni na podoskopu.
|
|
|
Klinické dopady ovlivnění okohybných svalů
Vacková, Petra ; Bitnar, Petr (vedoucí práce) ; Čech, Zdeněk (oponent)
Okohybné svaly mají strukturu kosterní svaloviny s velmi jemnou inervací. Vedle zřejmé funkce pohybovat oční koulí pro zajištění binokulárního vidění mají nezastupitelnou roli na poli propriocepce, při udržování rovnováhy a postury. Ve fyzioterapii využíváme pohyb očí k facilitaci/inhibici různých svalových skupin či dokonce celých svalových řetězců. Samotné okohybné svaly a jejich kondice však zůstávají trochu stranou našeho zájmu, přestože i zde již můžeme najít první vlaštovky: studie o vztahu spoušťových bodů a bolestí hlavy. V teoretické části tato práce přináší komplexní informace o anatomii a funkci okohybných svalů. Dále se zabývá vybranými patologiemi, které se primárně týkají jiných struktur lidského organismu, ale jejichž projevy můžeme pozorovat i na funkci a aktivitě okohybných svalů. Samostatnou kapitolou je vztah okohybných svalů, zorného pole a stability. Praktická část práce je koncipována jako pilotní studie. Jejím cílem je zjistit, zda jsme schopni manuální fyzioterapeutickou intervencí schopni ovlivnit kondici okohybných svalů, a jak námi navrhovanou terapii vnímají sami probandi. Pro objektivizaci případných změn slouží rozsah periferního vidění a maximální rozsah pohybu v horizontální rovině.
|
|
|
Využití kombinované terapie v léčbě bolestí krční a bederní páteře
Zakucia, Klára ; Musilová, Mirka (vedoucí práce) ; Demeková, Júlia (oponent)
Bakalářská práce se věnuje efektu kombinované terapie (současné aplikace elektroterapie a terapeutického ultrazvuku) v léčbě vertebrogenního algickému syndromu v oblasti krční páteře a dolní části zad s významnou funkční složkou (spoušťovými body) bez kořenové symptomatiky. Dále se efekt léčby porovnává s účinností transkutánní elektroneurostimulace. Teoretická část této bakalářské práce je věnována popsání vertebrogenního algického syndromu a použitých léčebných metod. Výzkumná část je zaměřena na ověření efektu kombinované terapie a transkutánní elektroneurostimulace (v obou případech v kombinaci s individuální léčebnou tělesnou výchovou). Do výzkumu bylo zařazeno celkem dvacet dospělých participantů, z toho deset bylo léčeno pomocí kombinované terapie a deset bylo léčeno transkutánní elektroneurostimulací. Efekt terapií byl hodnocen pomocí vybraných dotazníkových metod bolesti (vizuální analogová škála, krátká forma dotazníku bolesti McGill Pain Questionnaire, Neck Disability Index, Oswestry Disability Index) a kombinovanou terapií určenou pro diagnostické účely. Výsledky měření ukázaly, že využitím KT i TENS dochází k snížení intenzity bolesti, disability a dráždivosti léčených TrPs. Při porovnání účinnosti obou metod vůči sobě vychází, že je léčba pomocí KT stejně efektivní (podle NDI) nebo...
|
|
|
Aplikace suché jehly v terapii funkčních poruch pohybové soustavy. Podtitul: Myofasciální trigger points
Bečvářová, Zuzana ; Jeníček, Jakub (vedoucí práce) ; Šebek, Milan (oponent)
BAKALÁŘSKÉ PRÁCE V ČJ Jméno, příjmení: Zuzana Bečvářová Vedoucí práce: Mgr. Jakub Jeníček, Ph.D. Název bakalářské práce: Aplikace suché jehly v terapii funkčních poruch pohybové soustavy Podtitul: Myofasciální trigger points Abstrakt bakalářské práce: Tato bakalářská práce rešeršního charakteru se věnuje aplikaci suché jehly v terapii funkčních poruch pohybové soustavy. Cílem práce je podat ucelený přehled problematiky myofasciálních trigger points, které jsou považovány za nejčastější příčinu myofasciální bolesti, a suché jehly, která je jednou možností jejich terapie. Část přehledu problematiky je věnována právním předpisům České republiky, které se týkají aplikace suché jehly ve fyzioterapeutické praxi. Hlavní cílem této práce je vypracovat systematickou rešerši klinických studií, které srovnávají účinek suché jehly se standardními fyzioterapeutickými metodami. Do rešerše je zařazeno 22 randomizovaných klinických studií, které porovnávají účinek suché jehly s manuální terapií, fyzikální terapií a s kombinací fyzioterapeutických metod. Některé sledují zahrnutí aplikace suché jehly do multimodálního programu. Výsledky rešerše ukazují, že efekt suché jehly je ve většině studií minimálně podobný nebo lepší ve srovnání s ostatními metodami. Klíčová slova: spoušťový bod, myofasciální bolestivý...
|
|
|
Case Study of Physiotherapy Treatment of a Patient with pain in the medial part of the left calf
Mazzola, Elisabetta ; Maršáková, Kateřina (vedoucí práce) ; Kozderková, Romana (oponent)
"Kazuistika fyzioterapeutické péče o pacienta s bolestí v mediální části levého lýtka" Tato bakalářská práce je založena na dvoutýdenní rehabilitaci ambulantní pacientky v Ústřední vojenské nemocnici v Praze. První část se zaměřuje na teoretický přehled postižené oblasti pacientčina těla, přibližuje dolní končetinu a triceps surae z anatomického a kineziologického hlediska, a poté svalový patologický nález, který je nejpravděpodobnější příčinou pacientčiny bolesti. Druhá část práce čerpá z praktických poznatků z nemocnice a ukazuje, zda a jak se může měnit počáteční fyzický stav pacientky po vhodném fyzioterapeutickém postupu léčby, založeném na výsledcích vyšetření a hledání možných příčin bolesti tricepsu surae. Palpace m. triceps surae ve střední části byla pro třicetiletou pacientku bolestivá. Sval byl hypertonický a oteklý, což odpovídalo umístění myofasciálního spoušťového bodu v gastrocnemiu. Problematický byl nejen levý gastrocnemius, i mnoho dalších svalů dolních končetin a trupu vykazovalo hypertonicitu, svalové zkrácení a myofasciální spoušťové body. Dále bylo znatelné i zablokování kloubů a posturální nerovnováha. Všechny použité metody léčby byly neinvazivní a zaměřovaly se převážně na techniky měkkých tkání a postizometrickou relaxaci, sloužící k uvolnění hypertonických svalů, fascií...
|
|
|
Trigger point - diagnostika a komplexní terapie
Damcová, Kateřina ; Holasová, Michaela (vedoucí práce) ; Horká, Bohumila (oponent)
Autor: Kateřina Damcová Instituce: Rehabilitační klinika LF v Hradci Králové Název práce: Trigger point - diagnostika a komplexní terapie Vedoucí práce: Mgr.Michaela Havlištová Počet stran: 87 Počet příloh: 6 Rok obhajoby: 2014 Klíčová slova: spoušťový bod, zóna přenesené bolesti, reflexní změny, svalové řetězce, myofasciální bolestivý syndrom Bakalářská práce pojednává o problematice spoušťových bodů, patogenezi vzniku, diagnostice a komplexní terapii. Teoretická část shrnuje současné poznatky z české i zahraniční odborné literatury a klade důraz na správné rozpoznání příčin vzniku trigger pointů a na výběr vhodné terapie. Empirická část si klade za cíl představit možnou terapii TrP na příkladu dvou pacientů s bolestmi v dolním úseku zad s přenesenou bolestí do dolní končetiny. Z nabídky komplexní terapie byla pro tyto kazuistiky vybrána metoda ischemické komprese, techniky měkkých tkání, ultrasonoelektroterapie a kinezioterapie. Probandi byli zároveň vyšetřeni na podoskopu.
|
|
|
Vliv facilitačního kinesio tapingu v oblasti dolních fixátorů lopatek na bolestivost spoušťových bodů v m. trapezius pars descendens
Bahenská, Eva ; Bunc, Václav (vedoucí práce) ; Hráský, Pavel (oponent)
Název práce: Vliv facilitačního kinesio tapingu v oblasti dolních fixátorů lopatek na bolestivost spoušťových bodů v m. trapezius pars descendens Cíle: Tato práce je pilotní studií. Cílem práce je zjistit účinky působení facilitačního kinesio tapingu v oblasti dolních fixátorů lopatky na bolestivost spoušťových bodů v m. trapezius pars descendent. Metody: Studie byla provedena v privátní ordinaci na souboru třinácti pacientů. Vybraní pacienti s bolestí v m. trapezius pars descendens byli vyšetřeni pomocí standardních fyzioterapeutických testů. U pacientů byl pomocí algometru změřen tlak, který pacienti vyhodnotily jako bolestivý. Míru bolesti dále pacienti zaznamenali na VAS. Místem měření byly spoušťové body jedna a dva dle Travellové a Simonse. Data byla zpracována pomocí statistického programu SPSS 15.0 a Microsoft Office Excel. Výsledky: V této práci byly stanoveny tři hypotézy. V případě první hypotézy jsem došla k závěru, že KT má vliv na práh bolesti a jeho aplikací dojde ke snížení prahu bolesti v m.trapezius pars descendens. Statistická významnost byla na hodnotě p=0,03 a p=0,011, hodnota věcné významnosti (101,31kPa a 106,7 kPa) potvrdila moji teorii, že po aplikaci KT dojde ke zvýšení tlaku v TrP1,2 v průměru o 100kPa. V případě druhé hypotézy se ukázalo, že došlo u pacientů i k...
|
host ::
RSS.