|
|
Vliv československého a sovětského komunistického režimu na chod Křesťanské mírové konference a jejího prezidenta J. L. Hromádku od konce 50. do konce 60. let 20. století
Peka, Radek ; Nešpor, Zdeněk (vedoucí práce) ; Nodl, Martin (oponent)
V předkládané diplomové práci je ústředním tématem protestantský teolog Josef L. Hromádka (1889 - 1969) a Křesťanská mírová konference, která byla v Praze v roce 1958 oficiálně založena jako reakce několika pražských teologů na ohrožení světového míru v dobách nastupující studené války. Obecně můžeme prohlásit, že se tato práce zabývá vlivem, který měl tehdejší komunistický režim v Československu na práci této organizace. Odborná obec již v tomto smyslu nepochybuje o tom, že byla KMK usměrňována státním aparátem, my se však podíváme zblízka, jak přesně bylo vedení organizace komunisty úkolováno. Zjednodušeně jak režimní nomenklatura Československa, ale i jiných zemí socialistického tábora, ovlivňovala organizační, materiální, finanční, personální, ale i obsahovou stránku konference od konce 50. do konce 60. let minulého století. Ve stejném časovém rámci budeme také analyzovat interní pohled na prezidenta Hromádka československými tajnými složkami. Práce si klade za cíl určitým směrem posunout obecnou, ale i veřejnou debatu o Hromádkovi i Křesťanské mírové konferenci. Klíčová slova: Josef Lukl Hromádka, Křesťanská mírová konference, Ústřední výbor Komunistické strany Československa, Českobratrská církev evangelická, Jaroslav Němec Ondra, tajné složky, Sovětský svaz, mírová politika, Studená válka,...
|
|
|
Women of Transition: Collective Memory in Azerbaijan Republic
Hashimova, Husniyya ; Marková, Alena (vedoucí práce) ; Coman, Adam (oponent)
Po rozpadu Sovětského svazu v roce 1991 měla sociální, politická a ekonomická transformace zásadní dopad na ázerbájdžánskou společnost, která byla součástí Svazu téměř sedmdesát let. To, co se stalo, je stejně důležité jako to, jak je na to vzpomínáno. Tato práce zkoumá kolektivní paměť ázerbájdžánských žen na transformaci a de(re)konstrukci jejich kolektivní identity. Biografické rozhovory jsou vedeny s deseti ženami ze čtyř ázerbájdžánských měst. Výsledky výzkumu naznačují, že genderová kolektivní paměť týkající se sovětské minulosti a transformace zahrnuje jak nostalgické cítění, tak traumata. Z toho vyplývá, že historické a politické povědomí o ázerbájdžánských ženách je nedostatečné. Jejich kolektivní identita byla konstruována jejich kolektivní pamětí každodenního života. Klíčová slova: kolektivní paměť, kolektivní identita, Sovětský svaz, přechod, ázerbájdžánské ženy, nostalgie, kulturní trauma, orální historie
|
|
| |
|
|
Mediální obraz úmrtí Michaila Gorbačova a Alžběty II. v českém tisku
Beranová, Monika ; Štoll, Martin (vedoucí práce) ; Růžička, Daniel (oponent)
Tato diplomová práce se zaměřuje na analýzu mediálního obrazu dvou významných politických a kulturních osobností, Michaila Gorbačova a Alžběty II. Obě osobnosti zemřeli krátce po sobě v roce 2023. Text podrobně popisuje život a politické působení obou osobností, jejich vliv na dění ve světě a současné vnímání jejich postav. Michail Gorbačov je často označován jako největší politik 20. století. V letech 1985-1991 zastával funkci generálního tajemníka Komunistické strany Sovětského svazu a zároveň v letech 1990 až 1991byl jeho jediným prezidentem. Zasadil se o ekonomické a politické změny, které vedly k demokratizaci Sovětského svazu. V roce 1990 dokonce získal Nobelovu cenu za míru. Postava Michaila Gorbačova je dodnes velmi odlišně vnímána jak samotnými Rusi, celosvětovou veřejností, politiky i v prostředí odborné veřejnosti. Sám Michail Gorbačov nebyl nikdy plně ztotožněn s tím, že byl často označován jako strůjce rozpadu Sovětského svazu. Královna Alžběta II. byla v letech 1952-2022 vládnoucí královna patnácti nezávislých států označovaných jako Commonwealth realm. Za doby její vlády došlo k několika zásadním milníkům, které ovlivnili vnímání královny a celé britské královské rodiny. Jako příklad lze uvést její nástup na trůn a korunovaci v roce 1953, která byla jako první vysílána živě a...
|
|
|
Britská politika vůči SSSR v druhém funkčním období Winstona Churchilla
Vondráčková, Tereza ; Váška, Jan (vedoucí práce) ; Kłusek, Johana (oponent)
Bakalářská práce s názvem "Britská politika vůči SSSR v druhém funkčním období Winstona Churchilla" se zabývá problematikou britské politiky k Sovětskému svazu ovlivněnou měnícím se postojem Winstona Churchilla, nejvýraznějšího britského státníka první poloviny 20. století. Práce se zabývá zejména počátky politiky détente zapříčiněné Stalinovou smrtí v roce 1953. V rámci osvětlení historického kontextu bylo zapotřebí též rekapitulovat politiku uplatňovanou předešlou labouristickou vládou pod vedením Clementa Attleeho. Zkoumanou problematikou je období v rozmezí let 1951 až 1955 vyznačující se diplomatickými snahami o zahájení dialogu mezi Západním a Východním blokem. Práce se dále zaměřuje na mezinárodní konference, jež sloužily ke snižování napětí a rychlosti zbrojení za účelem nutnosti eliminovat možný jaderný konflikt mezi mocnostmi. Na základě prostudované sekundární literatury a dostupných primárních zdrojů je výsledkem práce vymezení vlivu détente na britskou politiku vůči SSSR a zhodnocení Churchillových pokusů navázat dialog s Východním blokem.
|
|
|
Pražská smlouva 1973
JANEČKOVÁ, Šárka
Bakalářská práce se zabývá okolnostmi podepsání Pražské smlouvy v roce 1973 mezi Spolkovou republikou Německo a Ceskoslovenskou socialistickou republikou. Přibližuje sporná témata, která provázela jednání. Zásadní nesoulad spočíval v rozdílné interpretaci platnosti Mnichovské dohody. Podpis Pražské smlouvy umožnil proces détente v mezinárodních vztazích, jež podpořil koncepci neue Ostpolitik západoněmeckého kancléře Willyho Brandta. Bakalářská práce dále přibližuje mediální obraz uzavření Pražské smlouvy, přičemž existoval značný rozdíl mezi periodiky vydávanými v Ceskoslovensku a v západní Evropě, který vyplýval z odlišného pojetí role médií v politickém systému.
|
|
|
Reprezentace ideologie v meziválečných prosovětských periodikách (Nové Rusko, Země sovětů, Praha-Moskva)
SCHMIDTOVÁ, Lenka
Diplomová práce se věnuje prosovětsky orientovaným časopisům Nové Rusko (1925- 1929), Země sovětů (1931-1936) a Praha-Moskva (1936-1938), vycházejícím v meziválečné době a usilujícím o kulturní i hospodářské sblížení se SSSR. Práce stručně seznamuje s historickým kontextem doby včetně politického vývoje během sledovaného období. Hlavním tématem práce je obsahová analýza vybraných periodik s důrazem na vliv ideologie ve výběru i výkladu jednotlivých témat a současně představení jejich vůdčích osobností.
|
|
|
Proměna přístupu státu ke vzdělávání dětí po roce 1917 v RSFSR
Jasenčáková, Miroslava ; Kolenovská, Daniela (vedoucí práce) ; Vydra, Zbyněk (oponent) ; Šaur, Josef (oponent)
Po roce 1917 došlo na území bývalého carského Ruska k významným změnám ve společnosti. Jednu z nich představoval odlišný přístup ke vzdělávání dětí. Vznikající sovětský stát usiloval o vytvoření nové moderní společnosti založené na bolševickém pojetí komunismu. Ve vztahu k dětem a mládeži se záměrně snažil vytvořit vzdělávací systém s cílem formování nového sovětského člověka již od útlého věku. Disertační práce zjišťuje, jaký byl charakter spojení mezi předválečnou a poválečnou ruskou, respektive sovětskou, pedagogikou, jakým způsobem dokázali bolševici vytěžit moderní metody vzdělávání ve svůj prospěch a jaké důsledky to pro vzdělávání sovětských dětí a mládeže mělo. Práce nejprve v obecné rovině představuje teoretický rámec bolševických úvah o vzniku nové společnosti a vysvětluje, jakým způsobem se vyvíjelo chápání pojmu "nový člověk". Prezentuje teoretické pojetí "nového sovětského člověka" a zároveň konkretizuje důvody, proč právě děti a mládež představovaly pro bolševickou vládu ideální skupinu obyvatelstva, od níž očekávala zahájení přebudování společnosti. Proměny systému vzdělávání ve formujícím se Sovětském svazu sleduje dizertační práce zejména od roku 1917 až do začátku třicátých let. Nejdříve se soustředí na bolševiky diskutovanou představu o ideální podobě vzdělávání společnosti a...
|
|
| |
|
|
Kolektivizace v Kazachstánu: průběh, problémy a dopady na kazašské obyvatelstvo
Michal, Vojtěch ; Horák, Slavomír (vedoucí práce) ; Jordanová, Anna (oponent)
Tato bakalářská práce se věnuje kolektivizací v Kazachstánu jejím dopadům v této autonomní sovětské socialistické republice. V práci je nejprve představena kolektivizace obecně v celém Sovětském svazu, její průběh a problémy. Poté je v případové studii popsán a analyzován průběh kolektivizace v samotném Kazachstánu a s kolektivizací spojené usazování nomádského obyvatelstva. Práce objevuje hlavní problémy kolektivizace v Kazašské ASSR, popisuje dopady kolektivizace a analyzuje příčiny jejího katastrofálního vyústění v podobě hladomoru, smrti milionu a půl obyvatel a emigrace dalšího milionu. V práci je též popsán a zhodnocen přístup vedení SSSR k hladomoru a řešení celkového vyústění kolektivizace. Na konci pak práce odpovídá na otázku, jestli toto vyústění kolektivizace bylo záměrné či ne.
|
host ::
RSS.