|
|
Etické aspekty sociální práce s problémovými dětmi a mládeží z pohledu kurátora pro děti a mládež OSPOD Karlovarského kraje
JUŘÍKOVÁ, Marcela
Diplomová práce se zabývá etickými aspekty sociální práce při výkonu profese sociální kurately pro děti a mládež. Kurátor pro děti a mládež pracuje s ohroženými dětmi, které vykazují problémové chování a potřebu řešení jejich životní situace. Práce obsahuje nejen vymezení základních pojmů týkající se tématu práce, ale také možnosti řešení eticky náročných situací prostřednictvím sociální práce a etiky. Cílem práce je zjistit a popsat etické otázky, které řeší kurátoři Karlovarského kraje při své profesi. Diplomová práce se současně zabývá jejich postojem a názory k práci s problémovými dětmi. Identifikace etických aspektů, postojů a názorů kurátorů se uskutečnila za pomoci kvalitativního výzkumu.
|
|
|
Verifikace prediktivního vztahu rizikových faktorů na ohrožení dítěte
Lipová, Dana ; Jeřábek, Hynek (vedoucí práce) ; Soukup, Petr (oponent)
Diplomová práce zkoumá vztah faktorů, které jsou považované v oblasti sociálně-právní ochrany dětí za rizikové, a ohrožení dítěte, která je zákonným důvodem pro intervenci státu v rodině. Ohrožení dítěte bylo konceptualizováno na základě teorie o traumatizaci dítěte. Rizikové faktory byly identifikovány pomocí komparační analýzy českých a zahraničních nástrojů orgánů sociálně-právní ochrany dětí. Pro zkoumání vztahů mezi rizikovými faktory a ohrožeností dítěte byl využit tzv. MIMIC model, který umožňuje komplexní testování vztahů mezi několika nezávislými proměnnými a jednou závislou latentní proměnnou, jež je měřena sadou manifestních proměnných, model pracuje rovněž se vzájemnými vztahy mezi nezávislými proměnnými. Testování modelu prokázalo, že rizikové faktory mají velmi rozdílnou míru vlivu na ohrožení dítěte, a že je důležité zohledňovat nejen jejich přímy vliv, ale i zprostředkovaný skrze jiné faktory. Model u několika faktorů prokázal, že na ohrožení dítěte nemají vliv. Z modelu také vyplývá, že je při vyhodnocování situace dítěte dostatečné pracovat pouze s omezenou sadou klíčových faktorů.
|
|
| |
|
|
Děti z dětského domova
Lošťáková, Kateřina ; Šotolová, Eva (vedoucí práce) ; Mlčková, Marie (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá problematikou dětí z dětských domovů. Obsah teoretické části práce tvoří legislativní rámec dané problematiky, vysvětlení základních pojmů, popis historického vývoje ústavní výchovy a působnost orgánů a institucí sociálně-právní ochrany dětí. Hlavním cílem práce je zmapování situace klientů dětských domovů s nařízenou ústavní výchovou. Přiblížení jejich situace před samotným nařízením ústavní výchovy, během pobytu v zařízeních ústavní výchovy, tedy nejen v dětském domově samotném, ale i v diagnostickém ústavu, a také poté, co zařízení opustí a musí se zařadit do běžného života. Praktická část pojednává o tom, jak pobyt dětí v dětském domově dále ovlivňuje jejich životy. Klíčová slova Dětský domov, ústavní výchova, náhradní rodinná výchova, sociálně-právní ochrana dětí, diagnostický ústav.
|
|
|
Syndrom zavrženého rodiče
Jánošíková, Kristina ; Čihánková, Ivana (vedoucí práce) ; Klimešová, Anna (oponent)
Tématem bakalářské práce je syndrom zavrženého rodiče a jeho vliv na vývoj dítěte. Teoretická část práce se zabývá vymezením pojmu syndromu zavrženého rodiče, jeho diagnostikou, důvody a motivací vzniku a způsoby jeho prohlubování. Zaměřuje se na vliv syndromu na dítě a jeho důsledky při přetrhání vazby s rodičem. Dále popisuje deformaci emocionálního a psychosociálního vývoje vzhledem k syndromu zavrženého rodiče, seznamuje s psychickým týráním dítěte a jeho zanedbáváním. Stručně popisuje legislativní zakotvení dané problematiky v mezinárodní a vnitrostátní rovině. V závěru teoretické části se zabývá postupy při řešení syndromu zavrženého rodiče. Praktická část se skládá ze tří kazuistik pořízených na základě analýzy dokumentů a vlastního pozorování. Závěr práce je zaměřen na porovnání teorie z odborné literatury s reálným průběhem případů syndromu zavrženého rodiče.
|
|
|
Důsledky legislativních změn pro realizaci pěstounské péče n přechodnou dobu
Nedbalová, Amálie ; Šotolová, Eva (vedoucí práce) ; Mlčková, Marie (oponent)
Tato práce se zabývá nejnovější formou náhradní rodinné péče (NRP), která je v České republice poskytována - pěstounskou péčí na přechodnou dobu (PPPD). Úvodní kapitoly se zaměřují na celý systém sociálně-právní ochrany dětí v České republice. Na pozadí těchto obecnějších informací je představen a do kontextu uveden institut PPPD, jeho vymezení oproti pěstounské péči a dalším formám NRP, s nimiž je často zaměňován, a to vše na základě zákona č. 359/1999 Sb., ve kterém je PPPD legislativně ukotvena. Popsán je nejen současný stav, ale také vybrané klíčové změny, které přinesly novely tohoto zákona v letech 2006 a 2013. Dalšími prameny jsou občanský zákoník z roku 2012 a odborná literatura, které je však k této problematice velmi málo. Proto práce čerpá také z četných podkladů dostupných na internetu a poznatky jsou usouvztažňovány s osobními zkušenostmi autorky a dalších pěstounů na přechodnou dobu s realizací PPPD. Práce se kromě aktuálního legislativního ukotvení PPPD zabývá také vývojem PPPD a problematikou přípravy žadatelů o NRP. Jedna kapitola je věnována dvěma specifickým situacím dětí, které do PPPD mohou přijít - dítě nezletilé matky a dítě matky jiné národnosti. Cílem práce je poskytnout čtenáři základní vhled do celé problematiky, pojmenovat úskalí a rizika, které PPPD a její současná...
|
|
| |
|
|
Spolupráce OSPOD se zařízeními na výkon ochranné výchovy
Bittmanová, Daniela ; Šotolová, Eva (vedoucí práce) ; Mlčková, Marie (oponent)
Předkládaná práce se zabývá problematikou spolupráce OSPOD se zařízeními na výkon ochranné výchovy. Obsah teoretické části práce tvoří legislativní rámec dané problematiky, vysvětlení základních pojmů, působnost orgánu sociálně-právní ochrany dětí, školských zařízeních pro výkon ústavní a ochranné výchovy a ukládání a výkon ochranné výchovy. Pro praktickou část byla zvolena kvalitativní strategie průzkumu. Respondenty byli pracovníci sociálně-právní ochrany dětí. Na základě výsledků výzkumného šetření je v práci popsáno fungování spolupráce těchto organizací.
|
|
| |
|
|
Děti z dětského domova
Lošťáková, Kateřina ; Šotolová, Eva (vedoucí práce) ; Mlčková, Marie (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá problematikou dětí z dětských domovů. Obsah teoretické části práce tvoří legislativní rámec dané problematiky, vysvětlení základních pojmů, popis historického vývoje ústavní výchovy a působnost orgánů a institucí sociálně-právní ochrany dětí. Hlavním cílem práce je zmapování situace klientů dětských domovů s nařízenou ústavní výchovou. Přiblížení jejich situace před samotným nařízením ústavní výchovy, během pobytu v zařízeních ústavní výchovy, tedy nejen v dětském domově samotném, ale i v diagnostickém ústavu, a také poté, co zařízení opustí a musí se zařadit do běžného života. Praktická část pojednává o tom, jak pobyt dětí v dětském domově dále ovlivňuje jejich životy. Klíčová slova Dětský domov, ústavní výchova, náhradní rodinná výchova, sociálně-právní ochrana dětí, diagnostický ústav.
|
host ::
RSS.