|
|
Sociální pracovník jako člen multidisciplinárního týmu
Zámečníková, Barbora ; Vrzáček, Petr (vedoucí práce) ; Havrdová, Zuzana (oponent)
Diplomová práce se zabývá rolí sociálního pracovníka v nemocničním prostředí, konkrétně na Rehabilitační klinice při Fakultní nemocnice v Hradci Králové. Práce se zaměřuje na zmapování současné podoby fungování sociální práce na této rehabilitační klinice, roli sociálního pracovníka, obsah a význam práce ve spolupráci s ostatními členy multidisciplinárního týmu. Cílem teoretické části je seznámení se s profesí zdravotně-sociálního pracovníka a popsání jeho úlohy jako člena zdravotnického týmu a jeho spolupráci v rámci multidisciplinarity. Cílem empirické části je popsat současnou podobu sociální práce pohledem nejen sociálního pracovníka, ale i členů multidisciplinárního týmu. Cílem je zjistit, jak zdravotnický personál vnímá sociální pracovníky coby členy multidisciplinárních týmů a jak hodnotí vzájemnou spolupráci. Data byla získána prostřednictvím kvalitativní metodologie za užití polostrukturovaných a neformálních rozhovorů se členy multidisciplinárního týmu a se zdravotně sociální pracovnicí, která na klinice pracuje. Polostrukturované rozhovory jsou analyzovány pomocí otevřeného kódování a data následně rozdělena do kategorií. Výsledky výzkumného šetření jsou prezentovány v empirické části práce v rámci kategorií vzešlých z analýzy dat. Na základě výsledků jsou formulována doporučení, jež...
|
|
|
Sociální pracovník jako zaměstnanec a člen (multidisciplinárního) týmu
Kolářová, Barbora ; Novák, Petr (vedoucí práce) ; Drahoňovský, Jan (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá sociálním pracovníkem jako zaměstnancem a členem multidisciplinárního týmu v oblasti vězeňství. Cílem práce bylo zjistit pohled na sociálního pracovníka z pohledu vrcholového managementu Vězeňské služby České republiky. Teoretická část je rozdělena na tři hlavní kapitoly, které se navzájem prolínají. První kapitola se věnuje základnímu vymezení sociální práce a multidisciplinárnímu týmu, ale zacházím zde i do konkrétní oblasti sociální práce s pachateli trestných činů. Druhá kapitola se zabývá obecným managementem, managementem sociální práce a také vrcholovým managmentem, který hraje velkou roli ve výzkumném šetření. Ve třetí kapitole se věnuji mé zkoumané oblasti, tedy vězeňství, stručnému vývoji, jeho struktuře a spíše pro zajímavost zabrušuji i do života za mřížemi věznice. V empirické části byl použit pro naplnění mého cíle kvalitativní výzkum, přesněji polostrukturované interview. Interview probíhala s vrcholovým managementem v oblasti Vězeňské služby České republiky. Veškerá získaná data jsou analyzována postupem, který se inspiruje a vychází ze zakotvené teorie. Při zpracování této diplomové práce jsem zjistila, že pohled vrcholového managementu na oblast sociálních pracovníků je zcela pozitivní. Dle vedení Vězeňské služby je sociální pracovník nezbytným a...
|
|
|
Kritická analýza postojů odborné veřejnosti k Montessori přístupu v sociální práci s dětmi
Richterová, Daniela ; Novák, Petr (vedoucí práce) ; Nová, Monika (oponent)
Cílem této diplomové práce je zjistit postoje sociálních pracovníku, kteří pracují s dětmi jakožto cílovou skupinou, k Montessori přístupu. Práce se zabývá tím, co sociální pracovníci o tomto přístupu vědí, co si o něm myslí a zda vidí prostor pro jeho využití ve své odborné praxi. V teoretických východiscích práce jsou představeny 3 základní témata: sociální práce, Montessori přístup a postoje. Část o sociální práci se věnuje definování sociální práce a profese sociálního pracovníka, včetně legislativního rámce, dále se zabývá specifikací sociální práce s dětmi a představení institucí, kde je možné s dětmi v rámci této profese pracovat (např. OSPOD, nízkoprahová zařízení pro děti a mládež, dětská krizová centra aj.). Část o Montessori se věnuje této metodě a základním pilířům, na kterých stojí. Dílčí kapitola je věnována také zakladatelce Marii Montessori a vzniku samotné metody. Poslední teoretická oblast popisuje postoje, jejich klasifikaci a zodpovídá otázky, jak se postoje utváří, k čemu jsou dobré, co vede k jejich změně a jak se dají měřit. V empirické části je zpracován výzkum, během kterého bylo zrealizováno 7 polostrukturovaných rozhovorů se sociálními pracovníky, kteří ve své odborné praxi pracují s dětskou klientelou jakožto cílovou skupinou. Při analýze rozhovorů byla použita metoda...
|
|
|
Jak sociální práce ovlivnila život sociálních pracovníků.
Procházková, Anna ; Nová, Monika (vedoucí práce) ; Čedík, Miloslav (oponent)
78 Abstrakt Tato diplomová práce se zabývá působením a vlivem sociální práce na sociálního pracovníka. Cílem práce bylo popsat, jak sociální práce ovlivnila život sociálních pracovníků a jaké zkušenosti sociální pracovníci při své profesi získali. Teoretická část je rozdělena do čtyř kapitol. Úvodní kapitola teoretické části se věnuje základnímu vymezení sociální práce a obecné charakteristice sociálního pracovníka. Druhá kapitola se zabývá profesním životem sociálního pracovníka. V této kapitole popisuji například role a činnosti sociálního pracovníka. Nezapomínám zde na rizika, které se mohou na pracovišti objevovat. Třetí kapitola je zaměřena na osobní rovinu života sociálního pracovníka. Závěrečná kapitola se týkala psychologických témat ovlivňující nejen pracovní rovinu, ale také i osobní život sociálního pracovníka. V této kapitole je zde kladen velký důraz na psychohygienu a prevenci zabraňujícím jak negativním jevům na pracovišti, tak udržení balance mezi profesním a osobním životem. Ve výzkumné části byl zvolen kvalitativní výzkum. Konkrétně rozhovor s otevřenými otázkami neboli polostrukturovaný rozhovor. Rozhovory probíhaly se sociálními pracovníky z azylových domů. Získaná data byla analyzována a popsána. Pro analýzu dat se stala inspirací zakotvena teorie spolu s technikou kódování. Výsledky...
|
|
|
Pracovní podmínky zaměstnanců vybraného domova pro seniory
Jelínek, Jan ; Dobiášová, Karolína (vedoucí práce) ; Tůmová, Kateřina (oponent)
Tato bakalářská práce zjišťuje pracovní podmínky zaměstnanců jednoho konkrétního domova pro seniory. Zkoumané pracovní pozice jsou sociální pracovník, aktivizační pracovník a pracovník v sociálních službách. Tyto pozice jsou rozděleny do dvou skupin, tedy více odborné a kreativní skupina a pracovníci v sociálních službách. Pracovní podmínky zjišťuji pomocí kvalitativních polostrukturovaných rozhovorů. Pro zjištění pracovních podmínek je důležité popsat obsah práce, pracovní pohodu a interpersonální vztahy. Obsah práce zjistím za pomoci interních předpisů, zákonného vymezení pracovní pozice a rozhovorů. Díky teorii pracovního wellbeingu, který předpokládá pět základních dimenzí, popíšu pracovní podmínky ve vybrané službě. Tyto dimenze mi pomáhají pokrýt proměnné, které spokojenost na pracovišti ovlivňují, tedy kariérní, fyzická, společenská, finanční a komunitní. Vztahy mezi pracovníky ověřím teorii pozitivních interpersonálních vztahů, které předpokládají přímý dopad kvality vztahů na poskytované služby, v našem případě tedy péči o klienty. Práce také sleduje hierarchii a spolupráci mezi pracovními skupinami. Vzhledem ke stárnutí populace v moderních společnostech také popisuji trend, který ve sledovaném pracovišti způsobuje vysoký počet žádostí o pobytovou sociální službu. Zaměstnanci zkoumané...
|
|
| |
|
|
Porovnání přístupu pracovníků Dětského domova, Základní školy a Školní jídelny Radenín k dětem se zdravotním postižením a dětem bez zdravotního postižení
ZHORNÁ, Michaela
Cílem této práce bylo zmapovat aktivity pracovníků dětského domova v péči o děti se zdravotním postižením a děti bez zdravotního postižení. Výzkumný soubor tvořilo šest pracovníků Dětského domova, Základní školy a Školní jídelny Radenín, z nichž jedna byla sociální pracovnice, která je neodmyslitelnou složkou při péči o děti. Výzkum byl realizován kvalitativním výzkumem. Pro zodpovězení výzkumných otázek byla použita metoda dotazování a technikou byl polostrukturovaný rozhovor. Data získaná z rozhovorů byla vyhodnocena otevřeným kódováním a následným rozdělením kódů do kategorií. Na základě provedeného výzkumu vyplynulo, že vzdělávání dětí v dětském domově se velice liší, z důvodu návštěvy dvou druhů škol, kdy děti přichází s různou náročností úkolů. Je třeba odlišnost přístupu ve vzdělání k dětem se zdravotním postižením a dětem bez zdravotního postižení. Tím se dostávám k odpovědi na druhou výzkumnou otázku, kdy pracovníci při vzdělávání s dětmi se zdravotním postižením musí používat určité specifické pomůcky, které dětem usnadní práci. Pracovníci se se specifickými pomůckami nesetkávají jen při vzdělávání s dětmi se zdravotním postižením, ale také při rozvoji motoriky a dovedností u chlapce s dětskou mozkovou obrnou. Práce přináší poznatky v oblasti vzdělávání dětí se zdravotním postižením a užívání speciálních pomůcek při práci s těmito dětmi. Těmi pomůckami mohou být edukační karty, které slouží jako pomocník pro rozvoj komunikačních schopností, či pomocná tabulka pro násobení. Z výzkumu je zřejmé, že asistent pedagoga je nepostradatelnou složkou při práci s dětmi se zdravotním postižením, poněvadž tyto děti potřebují individuální péči.
|
|
|
Potřeba dalšího vzdělávání sociálních pracovníků v rámci specializace
BABICKÁ, Veronika
Další vzdělávání je nedílnou součástí výkonu profese sociálních pracovníků. Cílem práce je zmapovat postoj sociálních pracovníků k potřebě dalšího vzdělávání v rámci specializace. Pro samotný výzkum této bakalářské práce byla zvolena kvalitativní výzkumná strategie. Data byla sbírána metodou dotazování, které probíhalo technikou polostrukturovaného rozhovoru, tudíž bylo možné se v průběhu doptávat. Poté byla vyhodnocována procesem otevřeného kódování dat získaných rozhovorovým šetřením. Po procesu otevřeného kódování byly vytvořeny kategorie. Výzkumným souborem byli sociální pracovníci vykonávající profesi v odlehčovací službě, určené převážně lidem s mentálním postižením či lidem s kombinovaným postižením, kde se mentální postižení objevuje jako přidružené jinému zdravotnímu postižení, v rámci Jihočeského kraje. Na základě výzkumu bylo zjištěno, že všichni komunikační partneři jsou v dalším vzdělávání podporováni alespoň v zákonem stanovených 24 hodinách povinného dalšího vzdělávání za rok. Důležitost vzdělávacích aktivit je vnímána především v aktuálnosti informací, navazování nových kontaktů, osobním rozvoji pracovníka, zvyšování kvality poskytovaných služeb či jako duševní hygiena. Mezi nejčastější absolvované vzdělávací aktivity sociálních pracovníků pracujících s dospělými s mentálním postižením v odlehčovací službě patří: Sexualita u lidí se zdravotním postižením; Restriktivní opatření a vzdělávání zaměřené na komunikaci s klienty. Výsledky výzkumu přináší pohled na další vzdělávání sociálních pracovníků a mohou sloužit jako zpětná vazba organizacím, ve kterých byl výzkum proveden.
|
|
|
Umírání a smrt v domovech pro seniory z pohledu sociálních pracovníků
BALÍKOVÁ, Lucie
Cílem bakalářské práce bylo zjistit, jaké postoje zaujímají sociální pracovníci v domovech pro seniory k umírání a smrti jejich klientů a jakým způsobem se sociální pracovníci vyrovnávají s tématem umírání a smrti. V praktické části bylo zodpovězeno na hlavní výzkumné otázky: Jaký postoj zaujímají sociální pracovníci k umírání a smrti v domovech pro seniory? Jaké strategie vyrovnávání se se stresem využívají sociální pracovníci v domovech pro seniory při setkání se se smrtí klientů? Pro naplnění cíle byla zvolena kvalitativní výzkumná strategie za využití polostrukturovaných rozhovorů. Výzkumný soubor tvořilo celkem sedm sociálních pracovníků domovů pro seniory na území Jihočeského kraje. Výzkumné soubory byly vybrány pomocí náhodného výběru. K vyhodnocení získaných dat byla použita metoda otevřeného kódování. Z výzkumu vyplynulo, že postoj sociálních pracovníků v domovech pro seniory k umírání a smrti svých klientů se od počátku jejich dosavadní kariéry značně změnil. Z výzkumu je zřejmé, že se sociální pracovníci před nástupem do praxe s umíráním a smrtí setkali pouze v rodinném kruhu. Proto je pochopitelné, že pro mnohé z nich bylo úmrtí jejich prvního klienta "šok". Sociální pracovníci, kteří byli zapojeni do výzkumu se za dobu své praxe s tímto tématem postupem času naučili pracovat. Díky formám pomoci od organizací, kde svou profesi vykonávají, se se stresem s tím spojeným již nesetkávají. Nejčastěji uvedené formy byly supervize, neformální podpora a školení paliativní péče. Tato bakalářská práce může sloužit jako informační materiál nejen pro budoucí i současné sociální pracovníky, kteří se s tématem umírání a smrti setkávají, ale i pro širokou veřejnost.
|
|
|
Hodnocení sociálních kompetencí policistů Hluboké nad Vltavou z pohledu klientů
JINDRA, Jaromír
Práce zkoumá výkon sociálních kompetencí příslušníky policie České republiky a hodnotí jej z pohledu klientů. Jednoznačnou náplní police je přitom práce s lidmi, kteří se často nacházejí v tíživé sociální situaci. Při jejím naplňování se setkají snad se všemi typy klientů zasažených komplexními problémy, jakými mohou být například domácí násilí, sociální vyloučení, užívání návykových látek, rodinná patologie, přičemž jednají s rodinami, jednotlivci, starými, nemocnými apod. V českém prostředí však nejsou sociální kompetence policistů nijak zkoumány, hodnoceny a upravovány. Vedení a organizace policie v tomto případě spoléhá pouze na osobní přístup pracovníka bez širšího průzkumu a řešení problematiky. Tato práce se snaží spojit zcela zřejmý vztah výkonu služby policie a sociální práce, přičemž nabízí porovnání s organizací a managementem této problematiky v zahraniční praxi. Cílem diplomové práce bylo zjištění míry spokojenosti s výkonem sociálních kompetencí u policistů Hluboké nad Vltavou z pohledu jejich klientů. K jeho dosažení byly stanoveny tři hypotézy, zkoumající spokojenost klientů se sociálními kompetencemi a spokojenosti s poskytovanými službami, dále tuto zkoumá z pohledu postavení klienta, v kterém s policií jedná, a nakonec v souvislostech s demografickými ukazateli. Z výsledků výzkumu byl potvrzen jasný vztah mezi mírou spokojenosti se sociálními kompetencemi a s poskytovanými službami. Naopak bylo vyvráceno, že by spokojenost značně ovlivňoval věk, dosažené vzdělání, pohlaví nebo postavení, v kterém klient s policií jedná. Předpokládaným přínosem pro praxi je interpretování toho, jak veřejnost skutečně vnímá sociální dovednosti policie. Výsledky mohou sloužit jako podklad pro rozvoj a úpravu těchto dovedností a k praktickému provázání sociální práce s výkonem služby pořádkové policie, zejména díky poznatkům zahraniční literatury a supervizí.
|
host ::
RSS.