|
|
Velkochorvatská a velkosrbská idea v pojetí Franja Tudjmana a Slobodana Miloševiče
Hirsch, Jan ; Kocián, Jiří (vedoucí práce) ; Žíla, Ondřej (oponent)
Předkládaná diplomová práce se zabývá velkosrbskými a velkochorvatskými idejemi v projevech dvou významných diskursivních aktérů, kteří měli zásadní vliv na události doprovázející rozpad Jugoslávie - totiž Slobodana Miloševiče a Franja Tudjmana. Cílem práce je zjistit, jaké prvky ze zmíněných "velkých" idejí jsou v projevech přítomny a jak tyto historické narativy dokázali adaptovat na prostředí socialistické Jugoslávie, resp. jak je dokázali přenést do zdejšího veřejného diskursu. Toho je docíleno za pomoci historické diskursivní analýzy, díky které bylo možné prozkoumat jejich zásadní projevy i původ narativů a myšlenek, jež se vztahují k iredentistickým ideologiím. Hlavním sledovaným obdobím je rozmezí let 1986-1991, kdy tyto narativy sehrály významnou roli při mobilizaci společnosti pro "národní otázku" a politický program obou aktérů. Součástí práce je také komparace pojetí idejí u Miloševiče a Tudjmana, která pomáhá odhalit podobnost ideologických principů, na nichž byly "velké" koncepce vystavěny. Práce dochází k závěru, že strategie, které oba aktéři používali k popularizaci idejí, byly relativně podobné. Aby ideje dokázali přenést do prostředí socialistické Jugoslávie, využívali ve svých projevech především narativy a mýty, v nichž ústřední postavení zaujímaly historické nespravedlnosti a...
|
|
|
Comparison of Milošević's Serbia and Tudjman's Croatia in the Perspective of the Theory of Authoritarian Regimes
Mikovčík, Michal ; Kocián, Jiří (vedoucí práce) ; Žíla, Ondřej (oponent)
Táto diplomová práca sa zaoberá porovnaním politických režimov Slobodana Miloševiča v Srbsku a Franja Tudjmana v Chorvátsku v rokoch 1991 - 1997 z pohľadu teórie autoritatívnych režimov. Predmetom výskumu práce bolo určiť podobnosti a odlišnosti, aké režimy v danom období vykazovali. Autor v začiatkoch práce približuje teoretické uchopenie konceptov autoritatívnych režimov Juana J. Linza a kompetitívneho autoritarizmu Stevena Levitskeho a Lucana A. Waya. Analytická časť práce pozostáva zo synchrónnej dvojprípadovej štúdia Srbska a Chorvátska zameranej na hlavné aspekty autoritatívnych režimov a ich následná komparácia. Výstup práce spočíva v kritickej analýze znakov oboch skúmaných režimov na úrovni limitovaného politického pluralizmu, vzťahu mentality a ideológie a depolitizácie verzus mobilizácie a aplikácia teórií autoritatívnych režimov na Srbsko a Chorvátsko v určenom období. Dôležitým zistením bolo, že hoci krajiny vykazovali mnohé podobné znaky, hlavné rozdiely spočívali v charaktere Slobodana Miloševiča a Franja Tudjmana. Práca dochádza k záveru, že Srbsko a Chorvátsko môžeme zaradiť do hybridného semikompetitívneho pretotalitného defektného autoritarizmu.
|
|
|
Operace Spojenecká síla ve vybraných českých denících
Božková, Lucie ; Nečas, Vlastimil (vedoucí práce) ; Cebe, Jan (oponent)
Diplomová práce: Operace Spojenecká síla ve vybraných českých denících Autor práce: Mgr. Lucie Božková Studijní program: Mediální a komunikační studia Anotace V diplomové práci Operace Spojenecká síla ve vybraných českých denících se věnuji zastoupení tématu o leteckých útocích NATO v roce 1999 na bývalou Svazovou republiku Jugoslávii (Operaci Spojenecká síla) ve vybraných českých denících. V práci se věnuji účinkům a vlivu médií, rámcům, nastolování agendy. Z důvodu celistvosti tématu přidávám kapitolu ke kosovské krizi, která osvětluje zahájení leteckých útoků. Dále se zaměřuji především na odborné studie s tématikou válečného zpravodajství. Dominantním tématem těchto článků je zahraniční mediální pokrytí války v Kosovu. Ve výstupech odborníků se hlavně věnuji jejich volbě a způsobu analýzy, o které poté opírám analýzu vlastní. Jako metodu pro vlastní zkoumání jsem zvolila kvantitativní obsahovou analýzu. Prvním obdobím zkoumání je období bombardování (24. 3. 1999-10. 6. 1999). Cílem analýzy je zjistit, jakou pozornost věnovaly deníky MF Dnes, Hospodářské noviny, Právo a Blesk Operaci Spojenecká síla. Dále se zaměřuji na umístění článků, mediální zdroje a též zastoupení témat a aktérů. Druhým obdobím zkoumání je od 11. 6. 1999, tedy od dne ukončení leteckých útoků, až do 1. 6. 2018. Zde sleduji vývoj...
|
|
|
Role tří hlavních aktérů v rozpoutání občanské války v Bosně a Hercegovině a její počátky
Zavadilová, Tereza ; Tejchman, Miroslav (vedoucí práce) ; Šístek, František (oponent)
Tato bakalářská práce analyzuje podíl, jaký měli tři bývalí prezidenti republik Bosny a Hercegoviny, Srbska a Chorvatska, v případě rozpoutání občanské války v Bosně a Hercegovině, která probíhala v letech 1992 až 1995. Občanská válka byla nejkrvavějším konfliktem v Evropě od druhé světové války. Teritoriálně je práce zaměřena na území bývalé Jugoslávie. Zpracovávané období odpovídá létům 1989-1992, tedy doba rozpadu SFRJ a vzniku nových republik. Vzhledem k tomu, že je pozornost věnována i životům jednotlivých prezidentů, tzn. Slobodanu Miloševićovi, Franjo Tudjmanovi a Aliji Izetbegovićovi, zabíhá práce časově až do období 50./60. let. Důraz je kladen zejména na jejich politický život a postupné získávání moci. Nutné je hned na počátku připomenout rozpad SFRJ, aby bylo možné se zaměřit na další vývoj. V závěru je pozornost věnována dohodám týkajících se případného rozdělení Bosny a Hercegoviny, čímž by byla dovršena snaha bosenských Srbů a Chorvatů o připojení co největší části země k samotnému Srbsku a Chorvatsku. V neposlední řadě je zachycen vývoj války v průběhu roku 1992. Klíčová slova Jugoslávie, Bosna a Hercegovina, Chorvatsko, Srbsko, občanská válka, Slobodan Milošević, Franjo Tudjman, Alija Izetbegović
|
|
|
Mediální reprezentace operace NATO "Spojenecká síla" ve vybraných amerických denících
Filipová, Vendula ; Šafařík, Petr (vedoucí práce) ; Weiss, Tomáš (oponent)
Tato bakalářská práce analyzuje mediální sdělení věnující se operaci NATO "Spojenecká síla" v Jugoslávii roku 1999 v denících New York Times a Washington Post v období od 18. 3. do 16. 4. 1999. Metodologickým postupem, hodnotícím deníkové texty je kvalitativní diskurzivní analýza. Práce se se zohledněním dosavadních studií zaměřuje na mediální reprezentaci klíčových aktérů konfliktu a operace NATO, selhání konference v Rambouillet, vysvětlení příčin zahájení operace, zintenzivnění leteckých úderů a zdůvodnění selhání dosáhnout stanovených cílů operace. Práce argumentuje, že mediální reprezentace operace NATO byla ve vybraných denících ve sledovaném období zaujatá a ověřuje hypotézu, zda ji lze označit jako "propagandistickou".
|
host ::
RSS.