|
|
Náhrada nemajetkové újmy při usmrcení
Litvina, Anna ; Šustek, Petr (vedoucí práce) ; Salač, Josef (oponent)
Diplomová práce se zabývá institutem náhrady nemajetkové újmy sekundární oběti v případě smrti primární oběti. Cílem práce je analyzovat zvláštnosti fungování institutu náhrady nemajetkové újmy pro případ smrti, identifikovat aktuální problémy jeho vývoje a navrhnout způsoby jejich řešení. První kapitola se zabývá okolností a historií vzniku institutu náhrady nemajetkové újmy, který je datován až ke starověku, následně popisuje vývoj institutu přes středověk a novověk až k současné době. Druhá kapitola pojednává o pojmu "nemajetková újma", jeho definici a upřesnění druhů, které existují. Zaměřuje se na duševní útrapy, jakou roli hrají v životě člověka a jaký následek jejich prožívání má ve stanovení výše náhrady. Poté se popisuje institut náhrady nemajetkové újmy v rámci anglosaského a římsko-germánského práva. Uvádí se také rozlišení obětí na primární a sekundární. Třetí kapitola se věnuje vývoji institutu náhrady nemajetkové újmy v České republice, popisují se typy řízení: trestní, správní a občanskoprávní. Nastiňuje se problematika trestního a správního řízení, především se soustřeďuje na občanskoprávní problematiku. Následovně se analyzuje Metodika Nejvyššího soudu ČR k náhradě za bolest a ztížení společenského uplatnění, kde bylo zjištěno, že český právní řád dostatečně neodhaluje strukturu...
|
|
|
Náhrada újmy při ublížení na zdraví
Piptová, Martina ; Šustek, Petr (vedoucí práce) ; Salač, Josef (oponent)
v českém jazyce Diplomová práce se zabývá především popisem a zhodnocením vývoje občanskoprávní úpravy náhrady nemajetkové újmy na zdraví v souvislosti s přijetím Nového občanského zákoníku. Hlavním cílem práce je rozebrat způsob stanovení výše odčinění této nemajetkové újmy, a to včetně srovnání systému náhrady dle Metodiky Nejvyššího soudu s předchozím systémem náhrady nemajetkové újmy. První kapitola diplomové práce přibližuje teoretická východiska nutná pro vznik povinnosti k náhradě nemajetkové újmy, tedy především deliktní právní odpovědnost a související předpoklady pro její vznik, tedy protiprávní jednání, vznik újmy, příčinnou souvislost a zavinění. Další kapitola popisuje jednotlivé dílčí nároky, které lze do nemajetkové újmy na zdraví zahrnout, tedy bolestné, ztížení společenského uplatnění a duševní útrapy. Dále je v této kapitole rozebrán způsob odčinění těchto nároku a také je zde popsána odborná diskuze nad tím, zda se i po přijetí Nového občanského zákoníku bude jednat o samostatné dílčí nároky v rámci náhrady nemajetkové újmy na zdraví, či se bude nově jednat pouze o jednu celistvou nemajetkovou újmu. Třetí kapitola, jako jádro celé diplomové práce, rozebírá způsob určení výše náhrady za nemajetkovou újmu způsobenou ublížením na zdraví, a to především v souvislosti s Metodikou...
|
|
|
Újma na zdraví/životě a její odčinění
Anderlová, Soňa ; Elischer, David (vedoucí práce) ; Zvára, Michael (oponent)
Újma na zdraví / životě a její odčinění Abstrakt Rigorózní práce se zabývá náhradu majetkové a nemajetkové újmy na zdraví či životě a jejím odškodněním, přičemž se zaměřuje zejména na odškodnění dle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Přes historický exkurz a základní předpoklady vzniku odpovědnosti z deliktu se přechází k popsání a zhodnocení právní úpravy náhrady majetkové a nemajetkové újmy na zdraví či životě v občanském zákoníku včetně podrobného rozebrání jednotlivých nároků, jako jsou např. účelně vynaložené náklady léčení, náklady na péči o osobu poškozeného a jeho domácnost, náklady pohřbu či náklady na výživu pozůstalých, dále k popsání a zhodnocení právní úpravy náhrady majetkové a nemajetkové újmy v zákoníku práce a její porovnání s úpravou obsaženou v zákoníku občanském. To je vždy doprovázeno ještě rozhodovací praxí soudů. Práce se věnuje zejména odškodnění bolestného a ztížení společenského uplatnění, dalším majetkovým a nemajetkovým nárokům poškozeného vyplývající z újmy na zdraví a odškodnění nároků osob blízkých poškozenému a pojmu sekundární oběti a jejich odškodnění. V práci je blíže zhodnocena vyhláška č. 440/2001 Sb., Metodika k náhradě nemajetkové újmy na zdraví a nařízení vlády, kterým se stanoví výše bolestného a ztížení společenského uplatnění v pracovněprávních vztazích. Ve...
|
|
|
Náhrada při újmě na přirozených právech člověka
Malý, Petr ; Thöndel, Alexandr (vedoucí práce) ; Frinta, Ondřej (oponent)
Diplomová práce pojednává o problematice újmy na přirozených právech člověka a jejího odškodnění. Práce se zaměřuje na stávající úpravu tohoto institutu obsaženou v zákoně č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Dále je v této práci stávající úprava srovnána s úpravou předešlou, a to s občanským zákoníkem č. 40/1964 Sb. Hlavním cílem této práce je poskytnout základní a ucelený vhled do problematiky újmy na přirozených právech člověka se zaměřením na popis změn vyvolaných na základě přijetí nového občanského zákoníku. Dalším cílem práce je nastínění důsledků těchto změn. Na začátku se diplomová práce zaměřuje na všechny ustanoveními z první části občanského zákoníku, které se věnují úpravě přirozených práv. V další části práce poskytuje obecný vhled do problematiky vzniku odpovědnosti za způsobenou újmu na přirozených právech. Tento obecný základ je nutný pro další část práce, která se zabývá nároky na odškodnění nemajetkové újmy a rozhodování o její výši nového občanského zákoníku. Nejrozsáhlejší třetí část práce se tedy zabývá již konkrétními náhradami, a to náhradou při ublížení na zdraví a při usmrcení a odškodňování sekundárních obětí. Na konci se diplomová práce zmiňuje o dalším souvisejícím institutu, a to o promlčení nároku na náhradu nemajetkové újmy. Podrobněji se práce věnuje oblasti přiznávání...
|
|
|
Náhrada nemajetkové újmy u tzv. sekundárních obětí
Přenosilová, Klára ; Šustek, Petr (vedoucí práce) ; Hendrychová, Michaela (oponent)
RESUMÉ V této diplomové práci "Náhrada nemajetkové újmy u tzv. sekundárních obětí" jsem se zabývala problematikou sekundárních obětí. Sekundární oběť jsem si definovala jako poškozeného, který utrpěl nemajetkovou újmu v důsledku toho, co se přihodilo jiné osobě (primární oběti), jež byla porušením povinnosti ze strany škůdce poškozena bezprostředně. Zaměřila jsem se přitom výlučně na sekundární oběti podle ustanovení § 2959 o. z. 2012. Na základě ustanovení § 2959 o. z. 2012 mohou sekundární oběti po škůdci požadovat peněžitou náhradu za újmu, již utrpěly v důsledku usmrcení nebo zvlášť závažného ublížení na zdraví své osoby blízké (primární oběti). Při komplexní analýze ustanovení § 2959 o. z. 2012 jsem se vypořádala zejména s povahou újmy primární oběti, s otázkou okruhu oprávněných sekundárních obětí a kvalitou jimi utrpěné újmy i s rozsahem náhrady újmy sekundárních obětí. Využila jsem přitom komparativní metodu. Právní úpravu občanského zákoníku 2012 jsem porovnávala s předchozí občanskoprávní úpravou a související judikaturou českých soudů. Za účelem mezinárodního srovnání jsem doplnila jednotlivé kapitoly o poznatky o právním postavení sekundárních oběti (osob blízkých) v rakouském právu. Provedená analýza ukázala, že nová právní úprava občanského zákoníku 2012 situaci sekundárních obětí obecně...
|
|
|
Příčinná souvislost v občanském právu
Smička, Martin ; Šustek, Petr (vedoucí práce) ; Hendrychová, Michaela (oponent)
Cílem této diplomové práce je poskytnout náhled do problematiky právní úpravy příčinné souvislosti a seznámit se s nejčastěji užívanými metodami jejího zjišťování a prokazování, včetně dílčích aspektů této problematiky nově přejatých do českého právního řádu spolu s účinností občanského zákoníku. Tato diplomová práce tak obsahuje dílčí popis a analýzu problematiky teorie podmínky, alternativních metod při zjišťování multikauzální újmy, teorie "ztráty šance", jakož i "následné újmy" včetně oblasti "čisté ekonomické újmy", a to s důrazem na srovnání české a britské právní úprav. Jádrem této diplomové práce je snaha potvrdit či vyvrátit hypotézu, zda, i přes jednotný pohled na povahu příčinné souvislosti coby otázky skutkové, používá česká soudní praxe jednotlivé metody a instrumenty zjišťování příčinné souvislosti, které britský právní řád řadí do kategorie "právní příčinné souvislosti". Tato práce se rovněž zabývá analýzou toho, jaký dopad na užití těchto metod a instrumentů má skutečnost, že obdobné dělení není v tuzemské soudní praxi akcentováno. Diplomová práce si dále klade za cíl prokázat, zda, obdobně jako tomu je v britské právní úpravě, sdílí významná část instrumentů zjišťování (prokazování) "právní příčinné souvislosti" totožnou funkci - vymezit rozsah právní povinnosti (odpovědnosti) za užití...
|
|
|
Náhrada újmy při ublížení na zdraví
Piptová, Martina ; Šustek, Petr (vedoucí práce) ; Salač, Josef (oponent)
v českém jazyce Diplomová práce se zabývá především popisem a zhodnocením vývoje občanskoprávní úpravy náhrady nemajetkové újmy na zdraví v souvislosti s přijetím Nového občanského zákoníku. Hlavním cílem práce je rozebrat způsob stanovení výše odčinění této nemajetkové újmy, a to včetně srovnání systému náhrady dle Metodiky Nejvyššího soudu s předchozím systémem náhrady nemajetkové újmy. První kapitola diplomové práce přibližuje teoretická východiska nutná pro vznik povinnosti k náhradě nemajetkové újmy, tedy především deliktní právní odpovědnost a související předpoklady pro její vznik, tedy protiprávní jednání, vznik újmy, příčinnou souvislost a zavinění. Další kapitola popisuje jednotlivé dílčí nároky, které lze do nemajetkové újmy na zdraví zahrnout, tedy bolestné, ztížení společenského uplatnění a duševní útrapy. Dále je v této kapitole rozebrán způsob odčinění těchto nároku a také je zde popsána odborná diskuze nad tím, zda se i po přijetí Nového občanského zákoníku bude jednat o samostatné dílčí nároky v rámci náhrady nemajetkové újmy na zdraví, či se bude nově jednat pouze o jednu celistvou nemajetkovou újmu. Třetí kapitola, jako jádro celé diplomové práce, rozebírá způsob určení výše náhrady za nemajetkovou újmu způsobenou ublížením na zdraví, a to především v souvislosti s Metodikou...
|
|
|
Náhrada újmy při ublížení na zdraví a usmrcení v českém a francouzském právu
Moravcová, Barbora ; Šustek, Petr (vedoucí práce) ; Salač, Josef (oponent)
Cílem této práce je přiblížit úpravu náhrady újmy při ublížení na zdraví a usmrcení v české a francouzské právní úpravě, zejména jednotlivých dílčích nároků a jejich aspektů, které jsou předmětem náhrady, a kritéria jejich náhrady. To vše především v kontextu subjektivní odpovědnosti při poskytování zdravotní péče. Úvodní kapitoly jsou věnovány obecným otázkám ochrany zdraví jako jednoho ze základních přirozených práv člověka, a dále obecným otázkám odpovědnosti, zejména subjektivní. Vzhledem k nové koncepci úpravy náhrady újmy při ublížení na zdraví a usmrcení, zakotvené v novém občanském zákoníku, č. 89/2012 Sb., se práce věnuje především porovnání kritérií těchto náhrad s kritérii náhrady těchto nároků předvídaných předchozí právní úpravou, zejména pak změnám v případě náhrady nemajetkové újmy na zdraví a při usmrcení. Způsoby a výše náhrady těchto nároků vycházely dle předchozí české právní úpravy z vyhlášky Ministerstva zdravotnictví č. 440/2011 Sb., ve znění pozdějších předpisů, či ustanovení § 444 odst. 3 zákona č. 40/1964 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Vzhledem k tomu, že tyto principy stanovení výše náhrad byly důvodovou zprávou k novému občanskému zákoníku shledány jako neadekvátní, byly novým občanským zákoníkem zrušeny, a nahrazeny principem plného odčinění těchto újem a dle zásad...
|
|
|
Újma na zdraví jako zásah do ochrany osobnosti
Koliha, Michael ; Šustek, Petr (vedoucí práce) ; Salač, Josef (oponent)
Újma na zdraví jako zásah do ochrany osobnosti Účelem této diplomové práce je popsat, jaké nároky plynou poškozeným v případech neoprávněného zásahu do ochrany osobnosti, zejména při újmě na zdraví. Tato práce je rozdělena do čtyř kapitol, přičemž první kapitola uvádí stručný přehled právních předpisů, kterými je upraveno právo na ochranu osobnosti a zdraví v České republice. Druhá kapitola se detailněji zabývá ochranou osobnosti a ochranou zdraví fyzické osoby ve stávajícím občanském zákoníku a je teoretickým základem pro další kapitoly, když zejména popisuje, co je obsahem práva na ochranu osobnosti a ochranu zdraví člověka a kdo jsou aktivně i pasivně legitimované subjekty ochrany osobnosti a zdraví. Dále popisuje, v jakých případech jsou zásahy do ochrany osobnosti přípustné a zejména jaké jsou prostředky ochrany osobnosti. Hlavní část této diplomové práce je zaměřena na vztah peněžitých i nepeněžitých nároků plynoucích z neoprávněných zásahů do ochrany osobnosti podle § 11 a následujících občanského zákoníku a odškodnění bolesti a ztížení společenského uplatnění podle § 444 odst. 2 občanského zákoníku, a to jak z pohledu právní teorie, tak z pohledu rozhodovací praxe soudů. Zabývá se otázkou, v jakých případech je možné souběžné uplatnění žalob na ochranu osobnosti a žalob na náhradu škody na...
|
host ::
RSS.