|
|
Studium vlivu přídavku kávové sedliny na fyzikálně-chemické vlastnosti půdy
Kavková, Kateřina ; Pořízka, Jaromír (oponent) ; Diviš, Pavel (vedoucí práce)
Cílem této diplomové práce bylo provést růstový experiment salátu a kukuřice v půdních směsích, které obsahovaly 2,5 % upravené (oxidovaná kávová sedlina, odtučněná kávová sedlina, oxidovaná odtučněná kávová sedlina) nebo surové kávové sedliny a tyto rostliny byly porovnávány s rostlinami, které rostly v čisté půdě bez úpravy. Byly studovány jak růstové charaktery, tak chemické rozbory – elementární analýza, množství chlorofylu atp. U germinačních testů byl prokázán vliv toxicity kávové sedliny na semena, kromě směsi s odtučněnou sedlinou, kdy se ve výluhu semenům kukuřice dařilo natolik, že se u nich vyskytly vyklíčené listy jako u jediné směsi. Byla analyzována i půda po pěstování salátu a po pěstování kukuřice a jejich hodnoty byly srovnávány s půdou před pěstováním. Byly sledovány změny pH, prvkové složení, obsah fenolických látek nebo obsah organické hmoty.
|
|
|
Studium vlivu přídavku kávové sedliny do půdy na růst vybraných rostlin
Kopková, Pavlína ; Vítová, Eva (oponent) ; Diviš, Pavel (vedoucí práce)
Vzhledem k celosvětově vysoké konzumaci kávy vzniká velké množství odpadního produktu kávové sedliny. Cílem této práce je zhodnotit možné využití této odpadní suroviny v zemědělství jako hnojiva pro polní plodiny. Byly provedeny růstové experimenty s půdou typu hnědozem, obohacené o 2,5 obj.% kávové sedliny nebo upravené kávové sedliny a následně byla provedena charakterizace půdy a vypěstovaných rostlin salátu Lactuca sativa L. a kukuřice Zea Mays. Ačkoliv germinační testy neprokázaly fytotoxicitu půdních směsí, přídavek jakkoli upravené kávové sedliny vedl k úbytku biomasy rostlin. Mezi saláty a kukuřicí byly pozorovány rozdíly jižv průběhu růstu. Po sklizni byl zjištěn snížený obsah chlorofylu nebo minerálních látek ve vypěstovaných rostlinách. Připravené půdní směsi měly vliv na pH půdy, kdy největší pokles pH byl změřen po přídavku oxidované kávové sedliny. Prvková analýza půd před pěstováním prokázala v půdních směsích nárůst obsahu některých minerálních prvků, které jsou pro rostliny významné (K, Ca, Na, Mg), ale zároveň došlo k poklesu koncentrace jednoho z nejdůležitějších prvků, a tím je P.
|
|
|
Studium efektu hnojiva obsahující pšeničné otruby na růst salátu
Smrčková, Kamila ; Pořízka, Jaromír (oponent) ; Diviš, Pavel (vedoucí práce)
Cílem práce bylo provést růstové experimenty v laboratorním měřítku s půdou, která byla obohacována 2,5 obj. % pšeničnými otrubami/kávovou sedlinou/biouhlem a studovat půdní i růstové charakteristiky na salátu Lactuca sativa L. Kávová sedlina byla přidávána surová nebo upravována oxidací/extrakcí. Germinační testy potvrdily fytotoxické vlastnosti kávové sedliny i přes snahy snížit obsah fenolických látek. Přidání výše uvedených půdních aditiv mělo zvýšený efekt na obsah organické hmoty, vodní kapacitu, pH a vodivost všech směsí oproti kontrolní půdě. Prvková analýza půd před pěstováním nám neprokázala žádný pozitivní přírůstek obsahu minerálních prvků vůči kontrolní půdě. Naopak po pěstování byl nalezen vyšší obsah minerálních prvků (P, Mg, Ca, K, Mn, Fe, Cu a Al) vůči čisté půdě. Vypěstované saláty obsahovaly nejvíce chlorofylu a, který dosahoval nejmenších hodnot u salátu vypěstovaného ve směsi s EXKS. Vypěstovaný salát se také lišil minerálním složením. Směs BU+OT+PŮDA obohatila salát fosforem. Naopak směs s EXKS měla negativní vliv na obsah draslíku. Mikroprvky jako je Fe, Zn, Al, Cu, Cr a Mn byly nejvíce ovlivněny v salátu přidáním surové kávové sedliny a OXKS2.
|
|
|
Analysis of vegetable quality in aquaponic production system
Botek, Petr
Cílem práce bylo sledovat aquaponickou produkci salátu a na základě pravidelného měření parametrů vody a rostlin vyhodnotit změny a jejich vliv na konečný produkt. Během dvou experimentů byl zkoumán účinek intenzity oranžového světla (1 a 8 % z celkové FAR). Každý z pokusů zkoumal červený a zelený komerční kultivar hlávkového salátu z hlediska morfologických a fyziologických vlastností a jejich korelace se světlem a složením živin obsažených ve vodě aquaponického systému. In situ probíhalo pravidelné měření fotosyntézy (OJIP, QY, NDVI) a laboratorní analýzy sklizených rostlin. Zvýšením intenzity oranžového světla došlo ke stimulaci asimilace TAC průměrně o dvojnásobek. TAC také pozitivně koreloval s koncentracemi fosfátů a vápníku ve vodě. Mnoho z reakcí bylo závislých na konkrétních kultivarech. Změny intenzity světla v oranžovém spektru stimulovaly absorpci zinku. Dříve než došlo k vizuálnímu zhoršením kondice rostliny, hodnoty NDVI vykazovaly pokles hodnot, což ukazuje dobrou schopnost detekovat stres. Hodnoty OJIP umožňují hloubkové vyhodnocení fotosyntetického procesu v různých fázích zdravotního stavu rostliny. Ukázalo se, že modifikace oranžové části spektra ovlivňuje schopnost asimilace rostlin. Poznatky lze dále využít ke zlepšení antioxidační kapacity rostlin. Oranžové spektrum má také potenciál stimulovat absorpci těžkých kovů, v této oblasti je vyžadován další výzkum.
|
|
|
Studium efektu hnojiva obsahující pšeničné otruby na růst salátu
Smrčková, Kamila ; Pořízka, Jaromír (oponent) ; Diviš, Pavel (vedoucí práce)
Cílem práce bylo provést růstové experimenty v laboratorním měřítku s půdou, která byla obohacována 2,5 obj. % pšeničnými otrubami/kávovou sedlinou/biouhlem a studovat půdní i růstové charakteristiky na salátu Lactuca sativa L. Kávová sedlina byla přidávána surová nebo upravována oxidací/extrakcí. Germinační testy potvrdily fytotoxické vlastnosti kávové sedliny i přes snahy snížit obsah fenolických látek. Přidání výše uvedených půdních aditiv mělo zvýšený efekt na obsah organické hmoty, vodní kapacitu, pH a vodivost všech směsí oproti kontrolní půdě. Prvková analýza půd před pěstováním nám neprokázala žádný pozitivní přírůstek obsahu minerálních prvků vůči kontrolní půdě. Naopak po pěstování byl nalezen vyšší obsah minerálních prvků (P, Mg, Ca, K, Mn, Fe, Cu a Al) vůči čisté půdě. Vypěstované saláty obsahovaly nejvíce chlorofylu a, který dosahoval nejmenších hodnot u salátu vypěstovaného ve směsi s EXKS. Vypěstovaný salát se také lišil minerálním složením. Směs BU+OT+PŮDA obohatila salát fosforem. Naopak směs s EXKS měla negativní vliv na obsah draslíku. Mikroprvky jako je Fe, Zn, Al, Cu, Cr a Mn byly nejvíce ovlivněny v salátu přidáním surové kávové sedliny a OXKS2.
|
|
|
Hodnocení pěstebních substrátů a jejich vlivu na produkci a kvalitu zeleniny
Kršková, Tereza
Cílem předložené práce je posouzení vlivu komerčně dostupných substrátů při pěstování hlávkového salátu a doporučit z vybraných produktů jejich využití nejen v zemědělské praxi, ale především odborné veřejnosti. Podstatou experimentální části bylo laboratorní testování vybraných substrátů a jejich následný výběr do nádobového pokusu, kde byl sledován jejich vliv při pěstování salátu na jeho výnos a kvalitu produkce. Substráty byly na základě výsledků z laboratorních pokusů vybrány v počtu dvou Hobby (Zahradnický substrát s humusem, Substrát pro rajčata a papriky) a dvou Profi (Profimix RS1, Profimix RS2). Pro pěstování byly využity ve směsi se zeminou a bez. Aplikace substrátů měla průkazný vliv na výnos salátu. Substráty skupiny Profi se podílely na nárůstu čerstvé hmoty salátu. Ve směsi se zeminou se produkce zvedla více než dvojnásobně, při samotném použití se výnos salátu zvýšil téměř 2,5x. Účinnost aplikace Hobby substrátů byla o poznání nižší, výnos se vlivem jejich použití zvýšil neprůkazně v průměru o 44 %. Průměrný obsah nitrátů v experimentu se pohyboval na úrovni 1188 mg/kg. Aplikace Profi substrátů zvýšila jeho obsah v rozmezí 159-774 mg/kg, při srovnání s kontrolou neprůkazně. Nitráty v salátu vypěstovaném v Hobby substrátech zvýšily obsah nitrátů v zelenině výrazně, v případě užití substrátu pro rajčata a papriky byl překročen limit nařízení (ES) č. 1881/2006.
|
|
|
Optimalizace regulace plevelů v porostech mrkve a salátu
Šuk, Jaromír ; Jursík, Miroslav (vedoucí práce) ; Kolářová, Michaela (oponent)
Hlavním cílem této práce bylo vytvoření literárního přehledu o možnostech regulace plevelů v porostech mrkve a salátu. Experimentální část byla zaměřena na optimalizaci herbicidní regulace plevelů v porostu salátu a mrkve. Maloparcelové pokusy byly založeny v roce 2015.
Literární přehled byl zaměřen na shrnutí informací o jednotlivých zkoumaných zeleninách. Dále byla zpracována dostupná literatura v oblasti regulace plevelů v těchto zeleninách, s důrazem na mechanické a chemické (herbicidní) metody regulace. Závěrečná část literárního přehledu je věnována optimalizaci ochrany proti plevelům se zaměřením na testování herbicidních látek, které nejsou ve zkoumaných zeleninách registrovány.
V salátu se sledovala herbicidní účinnost na merlík bílý, laskavec ohnutý, bažanku roční a ježatku kuří nohu a selektivita herbicidů k plodině. V mrkvi byla sledována herbicidní účinnost na laskavec ohnutý, lilek leskloplodý, merlík bílý, ježatku kuří nohu a bažanku roční a selektivita herbicidů k plodině.
Do porostu salátu byly aplikovány herbicidní kombinace s těmito účinnými látkami: před výsadbou nebo postemergentě pendimethalin, postemergentě propyzamide, postemergentě phenmediphan, postemergentě dimethenamid a postemergentě pethoxamide. Do porostu mrkve byly aplikovány herbicidní kombinace s účinnými látkami: preemergentně aclonifen, preemergentně clomazone, preemergentně dimethenamid, preemergentně pendimethalin, postemergentně linuron a postemergentně metribuzin.
V salátu byly plevele nejlépe regulovány na variantě, kde byla použita herbicidní kombinace účinných látek pendimethalin a dimethenamid. V mrkvi byly plevele nejlépe regulovány na variantě, kde byly použity účinné látky aclonifen, clomazone a dimethenamid. Avšak po vyhodnocení fytotoxického působení na plodiny bylo u obou testovaných zelenin zjištěno největší poškození právě při použití účinné látky dimethenamid.
|
|
| |
|
|
Možnosti využití rostlinných stimulátorů jako prostředku pro omezení důsledků vláhového deficitu při pěstování zeleniny
Doležalová, Jitka ; Sus, Josef (vedoucí práce) ; Ivan, Ivan (oponent)
V rámci předkládané práce byly provedeny laboratorní a polní pokusy s cílem posoudit vliv syntetického brassinolidu a přípravku Atonik na růst a výnos cibule (Allium cepa L.; kultivary ´Alice´a ´Lusy´ ) a salátu hlávkového (Lactuca sativa L. var. capitata; odrůdy ´Maršálus´, ´Mars´ a ´Santoro´) pěstovaných při různých úrovních závlahy.
Z výsledků je patrný kladný vliv ošetření syntetickým brassinolidem (koncentrace 1 nM) a Atoniku (0,05 % koncentrace) na osivo v prvních dnech klíčení. Jsou však rovněž zřejmé rozdílné reakce odrůd na ošetření.
Při polních pokusech byl v roce 2013 v podmínkách s optimální závlahou prokázán vliv ošetření syntetickým brassinolidem na výnos a hmotnost jednotlivé cibule (cibule kuchyňská, odrůda ´Alice´). V případě redukované závlahy mělo ošetření syntetickým brassinolidem (koncentrace 1nM) u odrůdy ´Alice´ průkazný vliv na hmotnost cibule (rok 2013) a výnos (rok 2012). U odrůdy ´Lusy´ vedlo ošetření 1nM a 0,01 nM k významnému nárůstu výnosu v porovnání s kontrolními variantami (rok 2012).
Rovněž výsledky laboratorních pokusů prokázaly pozitivní vliv ošetření syntetickým brassinolidem o koncentraci 1nM na růst mladých rostlin salátu hlávkového při redukované závlaze. Při polních pokusech byl zaznamenán statisticky významný nárůst podílu tržních hlávek salátu hlávkového po ošetření syntetickým brassinolidem (odrůda ´Santoro´).
Z hlediska obsahových látek (kyselina askorbová, dusičnany) nebyl zjištěn rozdíl mezi jednotlivými ošetřeními. A to ani v případě cibule kuchyňské, ani u salátu hlávkového.
Výsledky potvrdily, že je možné omezit negativní vliv vodního deficitu při pěstování cibule a salátu pomocí rostlinných růstových stimulátorů. Je však třeba vzít v úvahu, který parametr rostlin má být aplikací ovlivněn. Z výsledků vyplývá též rozdílná citlivost odrůd k ošetření.
|
|
|
Zhodnocení odrůdové odolnosti vybraného sortimentu zeleniny vůči houbovým patogenům
Maláková, Dana ; Koudela, Martin (vedoucí práce) ; Kristína, Kristína (oponent)
Cílem této diplomové práce bylo zhodnotit odrůdovou odolnost vybraného sortimentu odrůd salátu hlávkového, listového, ledového a zelí hlávkového vůči houbovým patogenům (Bremia lactucae a Fusarium oxysporum f. sp. conglutinanas)
Tyto pokusy probíhaly v laboratorních podmínkách katedry zahradnictví FAPPZ na ČZU v Praze v růstových komorách. Pokusy se salátem probíhaly v definovaných podmínkách při teplotě 18 - 20 °C v režimu 12 hodin světla a 12 hodin tmy. Pokusy se zelím hlávkovým probíhaly v definovaných podmínkách v režimu při teplotě 14 °C den a 12 °C noc. Rostliny salátů byly vysety v miskách na jemném písku. Rostliny zelí hlávkového byly vysety do sadbovačů s výsevným substrátem. U všech pokusů byly založeny infikované a kontrolní varianty. Po vzejití rostlin byly pokusné varianty inokulovány vybraným patogenem. Po celou dobu pokusu byly rostliny pozorovány ve 2 - 3 denních intervalech. Experiment byl hodnocen pomocí modifikované standardní metody podle Pawelec et al. (2006). Pro hodnocení pokusů salátu byla použita modifikovaná metoda hodnocení v %. Bodová stupnice 0 - 9 bodů podle procentuálního napadení rostlin byla použita pro hodnocení pokusů zelí hlávkového. Výsledky této metodiky byly vyhodnoceny pomocí programu Statistica12.
V pokusech hodnotících odrůdovou odolnost vybraných odrůd salátu hlávkového, listového a ledového k patogenu Bremia lactucae Bl:31, byl zjištěn statisticky průkazný rozdíl v citlivosti vůči tomuto patogenu. Z výsledků pokusů vyplývá, že nejvíce odolnými odrůdami byly Tarzan, Stamir, Adinal a Verala. Největší citlivost vůči patogenu Bl:31 vykazovala odrůda Dětenická Atrakce, dále pak Traper a Nikolaj. Vliv ošetření osiva horkou vodou (HWT) na potlačení patogena B. lactucae byl statisticky průkazný u odrůd Dětenická Atrakce (snížení o 10 %) a Dubáček (snížení o 7 %) v porovnání s infekční variantou bez ošetření HWT. U hodnocení citlivosti odrůd a linie zelí hlávkového bílého byl zjištěn statisticky průkazný rozdíl v napadení patogenem Fusarium oxysporum f. sp. conglutinans rasa 1. Průkazně nejcitlivější vůči patogenu Foc byla odrůda Pourovo pozdní (stupeň napadení po inokulaci 6,52 bodů).
|
host ::
RSS.