|
|
Problematika dekretů prezidenta Beneše v česko-německých vztazích
Krupičková, Michaela ; Kunštát, Miroslav (vedoucí práce) ; Kučera, Jaroslav (oponent)
(abstrakt) Bakalářská práce se zabývá debatou o Dekretech prezidenta Beneše v Evropském parlamentu v letech 2002 a 2003, která proběhla v rámci přístupových jednání České republiky do Evropské unie. Práce je rozdělena na tři části. V první kapitole je shrnut vývoj vztahů mezi Spolkovou republikou Německo a Českou (resp. Československou) republikou po roce 1989. Zvláštní důraz je zde kladen na vznik Česko-německé deklarace v roce 1997 a kritické ohlasy požadující zrušení prezidentských dekretů. Po správné pochopení a bližší náhled čtenáře do problematiky je druhá část práce věnována těm Dekretům, které dodnes vzbuzují vlnu kritiky a odporu. V této kapitole jsou tedy podrobněji popsány jednotlivé Dekrety - kdy a z jakého důvodu vznikly, jaké měly důsledky a co v praxi znamenaly pro české a německé obyvatelstvo v té době. Třetí část práce se věnuje Debatě na půdě Evropského parlamentu, mapuje názory a postoje nejen jednotlivých evropských politiků, ale i českých, kteří byli nuceni na tento vývoj událostí reagovat. Kapitola je pak uzavřena krátkou analýzou referenda o vstupu České republiky do Evropské unie, které proběhlo v ČR v červnu 2003. V tomto období se prezidentské dekrety poprvé, a doufejme naposledy, přesunuly z bilaterální debaty na celoevropskou úroveň, ale i přesto nejsou tyto otázky v...
|
|
|
Právní aspekty přistoupení Chorvatska do Evropské unie
Humplíková, Kateřina ; Tomášek, Michal (vedoucí práce) ; Pítrová, Lenka (oponent)
Právní aspekty přistoupení Chorvatska do Evropské unie Abstrakt Politika rozšiřování Evropské unie představuje jeden z nejdůležitějších nástrojů evropské zahraniční a bezpečnostní politiky, který Unii umožňuje dosahovat svých cílů jako je budování společného prostoru míru, stability a prosperity. Vzhledem k tomu, že ještě v nedávné minulosti se země západního Balkánu zmítaly ve válečném konfliktu a že tyto země jsou přímými sousedy Evropské unie, představuje balkánský region jeden z klíčových zájmů zahraniční politiky Unie. Začlenění do evropských struktur tedy není jednostrannou snahou balkánských zemí, ale je také v zájmu Unie samotné. S ohledem na stále probíhající poválečnou obnovu jihovýchodní Evropy představuje vstup Chorvatska do EU důležitý historický moment jak pro balkánský region, tak pro Evropskou unii. V tuto chvíli již Chorvatsko prošlo celým přístupovým procesem a může sloužit jako model pro ostatní země regionu. V této práci autorka analyzuje průběh přístupového procesu v obecné rovině a specifika přistoupení Chorvatska v kontextu politiky EU vůči zemím západního Balkánu. Přestože EU v primárním právu stanovila přístupová kritéria a procesní pravidla, přistoupení každého státu je individuální proces, který závisí na aktuální situaci v dané zemi. Tato práce analyzuje právní aspekty...
|
|
|
Hledání vztahu k Evropské unii: Turecko a Rusko ve světle teorie rolí
Beneš, Vít ; Drulák, Petr (vedoucí práce) ; Krines, Vlastimil (oponent) ; Rovná, Lenka (oponent) ; Voráček, Emil (oponent)
Problematika rozšiřování Evropské unie (EU) poutá již delší dobu pozornost badatelů v evropských studiích a mezinárodních vztazích. Většina prací se věnuje otázce, proč se EU rozšiřuje, naopak do pozadí je odsunuto zkoumání faktorů, které motivují sousedy Evropské unie k úsilí o vstup do EU. Tato práce je příspěvkem k literatuře zabývající se procesem rozšiřování Evropské unie. Věnuje se doposud opomíjené oblasti výzkumu -- "poptávkové straně rozšiřovacího procesu" , nebo-li zdrojům (a mezím) prointegrační (či protiintegrační) politiky zemí sousedících s Evropskou unií. Cílem této práce je poodhalit vnitřní zdroje a motivy zahraniční politiky sousedních států ve vztahu k EU. K naplnění tohoto cíle využívám konceptuální rámec tzv. teorie rolí, přesněji řečeno její klíčový pojem koncepce národní role. Na příkladech Turecka a Ruska dokumentuji, jak tyto představy národních elit o roli a účelu jejich státu v evropském a mezinárodním řádu motivují a usměrňují integrační a obecně zahraniční politiku obou států vůči Evropské unii. Turecké představy o roli vlastního státu v Evropě umožňují uchopit vstup do EU jako žádoucí politiku - jako završení turecké sebemodernizační a civilizující mise a dosažení statutu respektovaného a plnohodnotného člena evropské mezinárodní společnosti. Naopak Rusko definuje svoji roli a funkci v mezinárodním systému pomocí jazyka univerzalismu, mesianismu a opatrovnictví ve vztahu k Evropě. Případný vstup do EU by představoval popření této role. Vstup Ruska do EU je proto pro ruské elity nežádoucí či dokonce nemyslitelnou zahraničně-politickou alternativou.
|
|
|
Státy bývalé Jugoslávie na počátku 21. století
Souček, Petr ; Jiránková, Martina (vedoucí práce) ; Abrhám, Josef (oponent)
První kapitola této bakalářské práce se zaměřuje na obecnou charakteristiku regionu západního Balkánu a poskytuje základní politicko-hospodářské informace o oblasti s důrazem na výklad moderních dějin regionu (rozpad Jugoslávie, válečné konflikty a současné hospodářské problémy). Druhá část popisuje aktuální rozšiřování Evropské unie o státy bývalé Jugoslávie. Poslední kapitola se zabývá přílivem zahraničních investic do Srbska a Chorvatska a zahraničním obchodem obou zemí s Českou republikou.
|
|
|
Přístupový proces Turecka k Evropské unii
Řezanková, Alena ; Adámková, Vlasta (vedoucí práce) ; Tunkrová, Věra (oponent)
Bakalářská práce se zabývá dosavadním průběhem příprav Turecka na případný vstup do Evropské Unie s důrazem na současnou situaci. První část popisuje ekonomický vývoj země od roku 2004 do současnosti a dotýká se skutečností, které vedly k oficiálnímu zahájení přístupových rozhovorů. Druhá kapitola se podrobněji věnuje samotným vyjednáváním o přístupu, soustředí se na postup Turecka v jednotlivých, již otevřených kapitolách acquis a hodnotí problematické stránky celého přístupového procesu, často plynoucí z výrazných odlišností mezi oběma subjekty.
|
|
|
Perspektivy rozšiřování Evropské unie: případová studie - Turecko
Humplíková, Kateřina ; Dvořáková, Vladimíra (vedoucí práce) ; Faturová, Marie (oponent)
Práce se zabývá možným rozšířením Evropské unie o Turecko a to zejména případnými dopady tureckého členství na jednotlivé členské státy a Evropskou unii jako celek. Hlavní smysl práce spočívá v přiblížení aspektů, které jsou kromě plnění přístupových kritérií klíčové pro rozhodování Evropské unie. Práce nejdříve představuje proces přijímání nového státu do Evropské unie a podmínky, které každý stát musí splnit, dále analyzuje přínos potenciálního tureckého členství očima konstruktivistů a racionalistů a na závěr uvádí pohled jednotlivých členských států a některých vysokých státních představitelů. Cílem bylo dokázat, že rozhodující pro přijetí Turecka do Evropské unie není jen splnění stanovených kritérií, ale také přínos takového kroku jak pro jednotlivé členské státy, tak pro Unii jako celek.
|
|
| |
host ::
RSS.