|
|
Problematika britsko-amerických vztahů: válka o Falklandy
Podolková, Klára ; Hornát, Jan (vedoucí práce) ; Raška, Francis (oponent)
Bakalářská práce Problematika britsko-amerického vztahu: válka o Falklandy se zabývá tzv, zvláštním vztahem mezi Velkou Británií a Spojenými státy. Zvláštní důraz je kladen především na analýzu vztahu mezi americkým prezidentem Ronaldem Reaganem a britskou premiérkou Margaret Thatcherovou. Hlavním cílem práce je zjistit, do jaké míry se zvláštní vztah promítl do amerických postojů během britsko-argentinského konfliktu o Falklandské ostrovy v roce 1982. Teoretická část práce je zaměřena na hledání definice pojmu special relationship. Našla jsem různé definice termínu, ale univerzální pojetí neexistuje. Práce operuje s definicí Johna Dumbrella, který říká, že zvláštní vztah mezi zeměmi existoval, a to konkrétně v období studené války. Analytická část zkoumá britsko-americkou spolupráci během výše zmíněného konfliktu a také roli Spojených států jako mediátora. Práce dochází k závěru, že koncept special relationship hrál roli ve válce o Falklandské ostrovy. Promítl se ve vojenské, satelitní a zpravodajské spolupráci obou zemí. I osobní přátelský vztah mezi Reaganem a Thatcherovou potvrdil existenci zvláštního vztahu. Role USA jako mediátora byla kritizována, neboť se ukázalo, že nebyla neutrální. Analýza také došla k závěru, že v politických názorech britsko-amerických politiků se special relationship...
|
|
|
Vzestup Nové křesťanské pravice a vláda Ronalda Reagana
Bärtl, Štěpán ; Sehnálková, Jana (vedoucí práce) ; Anděl, Petr (oponent)
Bakalářská práce "Vzestup Nové křesťanské pravice a vláda Ronalda Reagana" se zabývá vlivem náboženství na politiku Spojených států, konkrétně za vlády prezidenta Ronalda Reagana v osmdesátých letech. Hnutí Nové křesťanské pravice na konci sedmdesátých let je představeno jako reakce na směřování americké společnosti v předešlých desetiletích a v kontextu takzvaných kulturních válek. Skrze politickou agitaci se křesťanská pravice snažila o prosazení konzervativních křesťanských hodnot v řadě sociálních otázek. Pomocí primárních zdrojů a sekundární literatury autor zkoumá, jak úspěšné bylo hnutí v prosazování a implementování svého programu. Zároveň si klade otázku, zda Ronald Reagan byl prezidentem křesťanské pravice. Práce je členěná do dvou tematických okruhů. První část představuje společenskou situaci ve Spojených státech po druhé světové válce a důvody, které přiměly konzervativní křesťany, aby se zapojili do politiky. Dále se zabývá ideologií, kterou křesťanská pravice zastávala, způsob, kterým své názory prezentovala a nejdůležitějšími organizacemi a osobnostmi hnutí. Druhá část se věnuje prezidentu Ronaldu Reaganovi a jeho vztahu s konzervativními křesťany. Na základě analýzy jeho politiky - především v oblasti sociálních otázek - práce dochází k závěru, že Reagan nebyl ideologií Nové...
|
|
|
Role Spojených států v irácko-íránském konfliktu (1980-1988)
Hrabcová, Klára ; Zukerstein, Jaroslav (vedoucí práce) ; El-Ahmadieh, Jakub (oponent)
Islámská revoluce v roce 1979 znamenala nejen konec šáhova režimu v Íránu a ustanovení islámské republiky, ale také měla významný vliv na zahraniční politiku nového režimu. Za Chomejního režimu došlo ke zrušení diplomatických vztahů se Spojenými státy, které tím přišly o hlavního spojence v oblasti Perského zálivu, což dále znamenalo ohrožení amerického vlivu na Blízkém východě. Stejně tak došlo ke zhoršení vztahů se sousedním Irákem, jehož vůdce Saddám Husajn v září 1980 podnikl vojenskou intervenci do Íránu za účelem svržení nově nastolené islámské republiky. Spojené státy se v tomto konfliktu angažovaly již od počátku na straně Iráku. Práce se zabývá otázkou, jaké důvody vedly Spojené státy k podpoře do té doby nepřátelského režimu a jaké cíle v této válce americká zahraniční politika sledovala. Na základě analýzy role USA v této válce práce dochází k závěru, že hlavním motivem zapojení byla především ztráta hlavního spojence, obava ze šíření islámské revoluce, ale také sovětského vlivu, a ochrana amerických ropných zájmů v oblasti. Práce dále také analyzuje vývoj americké strategie, která byla zaměřena především na ochranu amerických zájmů v oblasti, posílení vlivu a zabránění rozpínavosti Sovětského svazu. Tyto faktory poté vedly americkou administrativu k balancování proti oběma stranám...
|
|
|
Ekonomická politika USA v éře Ronalda Reagana a její dopady
Horníková, Anna ; Pondělíček, Jiří (vedoucí práce) ; Sehnálková, Jana (oponent)
Bakalářská práce s názvem Ekonomická politika USA v éře Ronalda Reagana a její dopady si klade za cíl sledování ekonomických politik prováděných americkým prezidentem Ronaldem Reaganem v letech 1981 až 1988. Prezident Reagan za dvě období svého prezidentství dokázal zcela otočit dobový trend keynesiánství v přístupu vlád k americké ekonomice a nahradil jej navrácením důvěry v individuální zodpovědnost a svobodný trh. Cílem práce je sledování hypotézy, že tzv. Reaganomika přinesla dílčí úspěchy ve vybraných úsecích americké ekonomiky, jako je například snížení inflace a růst HDP, zatímco například v rozpočtové politice nepřinesla pozitivní výsledky. První kapitola práce sestává z teoretického podkladu nutného pro lepší pochopení tématu a zabývá se ideologickými východisky Reaganovy ekonomické politiky se zvláštním důrazem na teorii strany nabídky. V další kapitole je pak vylíčen charakter a průběh jednotlivých reforem tak, aby v kapitole poslední byla umožněna analýza důsledků těchto reforem.
|
|
|
Cesta do otcovy vlasti: Amerasians v 80. letech
Tranová, Khanh Ly ; Raška, Francis (vedoucí práce) ; Sehnálková, Jana (oponent)
Bakalářská práce Cesta do otcovy vlasti: Amerasians v 80. letech se zabývá komplexním pohledem na vývoj oficiálního postoje americké administrativy k problematice míšených americko-vietnamských dětí, které se narodily během období války ve Vietnamu v 60. a 70. letech otcům americkým vojákům a vietnamským ženám, a které v důsledku svého míšeného původu byly diskriminovány zdejším režimem a konzervativní veřejností. Práce se zaměří na stanoviska k uvedené problematice vlády 40. prezidenta USA Ronalda Reagana a nabízí odpověď na příčinu, jež vedla Američany k tomu, aby se ochotně podíleli na humanitární pomoci Amerasians. To bude ilustrovat na základě analýzy jednotlivých politických a legislativních kroků federální administrativy Spojených států amerických a dále bude zkoumat mediální pokrytí tohoto tématu ve veřejném prostoru v 80. letech.
|
|
|
Analysis of Ronald Reagan's foreign policy
Horňák, Jakub ; Veselý, Zdeněk (vedoucí práce) ; Eichler, Jan (oponent)
Fenomén studené války patří mezi ty nejvíc diskutovanější nejen mezi odborníky pro mezinárodní vztahy, ale i v rámci široké veřejnosti, a to navzdory tomu, že je to už téměř 30 let, co tato etapa dějin skončila. A právě její konec a konkrétně to, kdo měl na něm největší zásluhu, představuje velmi diskutovanou a relativně kontroverzní otázku v rámci celého diskurzu o studené válce. Existují dva základní proudy, kde podle jednoho z nich se nejvíce o konec studené války zasloužil Generální tajemník Komunistické strany Sovětského svazu Michail Gorbačov svou reformní politikou. Druhá skupina vidí jako nejdůležitější faktor konce studené války amerického prezidenta Ronalda Reagana a jeho nekompromisní zahraniční politiku. Cílem této diplomové práce je proto prostřednictvím využití metody analýzy posoudit, že do jaké míry přispěl Ronald Reagan a jeho zahraniční politika ke konci studené války a potvrdit tak, či vyvrátit stanovenou hypotézu podle které tím rozhodujícím faktorem konce studené války byl Ronald Reagan a jeho zahraniční politika.
|
|
|
Kambodža po roce 1979 a aplikace Reaganovy doktríny
Haniková, Zuzana ; Hornát, Jan (vedoucí práce) ; Bečka, Jan (oponent)
Bakalářská práce se zabývá vývojem v Kambodži po roce 1979 a Reaganovou doktrínou, která v 80. letech byla aplikována i na Kambodžu. Vietnamská invaze nejenom ukončila krutou vládu Rudých Khmerů, ale také ovlivnila další vývoj na více než desetiletí. Země byla ovládána Vietnamem, který byl významným spojencem Sovětského svazu. Pro Spojené státy bylo nepřijatelné, aby se sovětský vliv dále rozšiřoval a v rámci Reaganovy doktríny se rozhodly podporovat antikomunistické skupiny v zemích třetího světa. Práce analyzuje americkou podporu nekomunistickému hnutí v Kambodži a zabývá se otázkou, jaké důvody vedly USA k jejich podpoře a jaký vliv měly na mírové uspořádání a odchod vietnamských jednotek ze země. Na základě sledování rozhodování USA, mezinárodních jednání a i vnitropolitického vývoje v Kambodži práce dochází k závěru, že motivem pro zapojení byl strach z rostoucího sovětského vliv, ale role Spojených států byla omezená a po dobu vlády prezidenta Reagana velmi pasivní. To bylo způsobeno například malým zájmem o situaci v Kambodži a obavami z výsledku v případě přímého konfliktu po negativní zkušenosti z Vietnamu. Také se šířily zprávy, že z asistence čerpají prostředky i Rudí Khmerové, kteří byli nejsilnější resistenční skupinou, ale jedním z cílů Washingtonu bylo zabránit jejich návratu k moci....
|
|
|
Role Spojených států v irácko-íránském konfliktu (1980-1988)
Hrabcová, Klára ; Zukerstein, Jaroslav (vedoucí práce) ; El-Ahmadieh, Jakub (oponent)
Islámská revoluce v roce 1979 znamenala nejen konec šáhova režimu v Íránu a ustanovení islámské republiky, ale také měla významný vliv na zahraniční politiku nového režimu. Za Chomejního režimu došlo ke zrušení diplomatických vztahů se Spojenými státy, které tím přišly o hlavního spojence v oblasti Perského zálivu, což dále znamenalo ohrožení amerického vlivu na Blízkém východě. Stejně tak došlo ke zhoršení vztahů se sousedním Irákem, jehož vůdce Saddám Husajn v září 1980 podnikl vojenskou intervenci do Íránu za účelem svržení nově nastolené islámské republiky. Spojené státy se v tomto konfliktu angažovaly již od počátku na straně Iráku. Práce se zabývá otázkou, jaké důvody vedly Spojené státy k podpoře do té doby nepřátelského režimu a jaké cíle v této válce americká zahraniční politika sledovala. Na základě analýzy role USA v této válce práce dochází k závěru, že hlavním motivem zapojení byla především ztráta hlavního spojence, obava ze šíření islámské revoluce, ale také sovětského vlivu, a ochrana amerických ropných zájmů v oblasti. Práce dále také analyzuje vývoj americké strategie, která byla zaměřena především na ochranu amerických zájmů v oblasti, posílení vlivu a zabránění rozpínavosti Sovětského svazu. Tyto faktory poté vedly americkou administrativu k balancování proti oběma stranám...
|
|
|
Program Strategické obranné iniciativy (SDI) v kontextu britsko-amerických vztahů
Dopieralla, Jakub ; Soukup, Jaromír (vedoucí práce) ; Hudec, Jiří (oponent)
Bakalářská práce Program Strategické obranné iniciativy (SDI) v kontextu britsko-amerických vztahů analyzuje britský pohled na program strategické obrany, vyhlášený v březnu 1983. Snaží se vysledovat, zda vývoj SDI znamenal pro britsko-americké vztahy zásadní zlom, či pouze posloužila aktérům jako možnost uvědomit si možnosti, jaké tento vztah nabízí. Po stručné charakteristice vzniku "zvláštního vztahu" a jeho vývoje od druhé světové války je hlavní pozornost věnována éra Margaret Thatcherové a Ronalda Reagana a jejich vzájemných interakcí především v souvislosti s programem SDI. Popisuje cestu od vyhlášení SDI v projevu o národní bezpečnosti přes podpis participační dohody s Velkou Británií až po finální osudy programu SDI po skončení studené války a též faktory, které v této době britský přístup ovlivňovaly. Celkově je na éru Margaret Thacherové a Ronalda Reagana pohlíženo jako na vrcholné období intenzity zvláštního vztahu, nejlepší od dob druhé světové války.
|
|
|
Aféra Írán-contras a její dopad na Reaganovu administrativu
Kotasová, Jana ; Anděl, Petr (vedoucí práce) ; Raška, Francis (oponent)
Bakalářská práce pojednává o aféře Írán-Contras, která byla největším politickým skandálem ve Spojených státech amerických v 80. letech a vrhla stín nejen na tehdejšího prezidenta Ronalda Reagana, ale také na celou jeho administrativu. Rada národní bezpečnosti a CIA s prezidentovým svolením prodávali rakety TOW a HAWK Íránu za účelem otevření diplomatických cest a snahy o propuštění amerických rukojmích držených v Libanonu Hizballáhem. Někteří členové Rady národní bezpečnosti ze své vlastní iniciativy využili peněz z těchto prodejů, aby pomohli nikaragujským bojovníkům proti režimu zvaným Contras. Jakmile se tyto informace dostaly na veřejnost, začalo se okamžitě vyšetřovat, zda byl porušen zákon a jakou roli v celém skandálu sehrál prezident. První kapitola práce se zabývá nástupem Reagana na prezidentský post, druhá a třetí kapitola popisují pozadí aféry- situaci v Nikaragui a v Íránu. Čtvrtá kapitola se zaměřuje již na samotný průběh aféry a v kapitole páté jsou odhaleny výsledky a dopad skandálu v USA.
|
host ::
RSS.