|
|
Regional Unemployment Analysis: Case of the Czech Republic
Šoltés, Michal ; Matějů, Jakub (vedoucí práce) ; Šopov, Daniel (oponent)
V této práci se věnuji vývoji regionální nezaměstnanosti v České republice za poslední 2 desetiletí. Statistika ukazuje, že mezi jednotlivými regionálními měrami nezaměstnanosti jsou rozdíly, a tyto rozdíly jsou dokonce jedny z největších v Evropě. Vzhledem ke stacionaritě disperze měr nezaměstnanosti a existenci kointegračních vektorů mezi regionálními měrami nezaměstnanosti se navíc tyto rozdíly zdají býti trvalé. Jedno z možných vysvětlení, proč tomu tak je, jsou odlišné způsoby vzniku dlouhodobé rovnovážné míry nezaměstnanosti v jednotlivých regionech. V některých regionech chování nezaměstnanosti splňuje NAIRU hypotézu a dlouhodobá rovnováha není ovlivněna ekonomickými šoky. Na druhou stranu jsem rovněž našel regiony, kde data naznačují, že dlouhodobá rovnovážná nezaměstnanost je ovlivněna šoky a svojí minulou hodnotou. Po většinu času se rozdělení nezaměstnanosti zdá být symetrické okolo průměrné hodnoty, a tedy v České republice je relativně stejný počet regionů s velkou nezaměstnaností jako těch s malou nezaměstnaností. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Hystereze regionální nezaměstnanosti: případ Řecka a Španělska
Bradáčová, Lucie ; Slaný, Martin (vedoucí práce) ; Tříska, Dušan (oponent)
Výrazné navýšení míry nezaměstnanosti po krizi v roce 2008, její přetrvávání a pozvolné snižování v evropských státech nutí k zamyšlení se, zda lze na trhy práce těchto států aplikovat teorii hystereze. Hlavním cílem této práce je ověření hypotézy hystereze na trzích práce na regionální úrovni Řecka a Španělska. Na základě provedených testů jednotkového kořene na časových řadách nezaměstnanosti mezi lety 2001-2015 pro řecké regiony a 2002-2016 pro regiony španělské docházím k výsledkům, že na regiony obou zemí lze aplikovat teorie hystereze nezaměstnanosti. Při použití dat pro míru zaměstnanosti docházím již k rozdílným výsledkům. V Řecku dochází testy ke stejnému výsledku pouze pro Krétu, ve Španělsku pak pro regiony Andalusie, Baleáry, Kanárské ostrovy, Kastilie la Mancha, Katalánsko, Valenci, Murcie a Ceuta. V časových řadách míry zaměstnanosti těchto regionů se projevuje hysterezní charakter. Dělení španělských regionů na míry mužů a žen přináší rozdílné výsledky pouze pro tři regiony u časových řad míry nezaměstnanosti, avšak pro míry zaměstnanosti se u většiny regionů neprokázal hysterezní charakter pro časové řady míry zaměstnanosti žen na rozdíl od míry mužů.
|
|
|
Regionální disparity v míře nezaměstnanosti na příkladu ČR
Nezbeda, Jaroslav ; Slaný, Martin (vedoucí práce) ; Brožová, Dagmar (oponent)
Bakalářská práce analyzuje faktory ovlivňující regionální míru nezaměstnanosti v krajích České republiky. Výzkum je prováděn metodou fixních efektů na panelových datech ze čtrnácti krajů České republiky, v rozmezí let 2000-2012. Práce dále zahrnuje dva rozšiřující modely, první zkoumá dopad ekonomické krize z let 2008-2010 na determinanty míry nezaměstnanosti a druhý srovnává faktory působící v krajích Slovenska s faktory, které ovlivňují regionální míru nezaměstnanosti v krajích České republiky. Proměnné jsou rozděleny do dvou skupin, na ekonomické a demografické. Regresní analýzou bylo zjištěno, že regionální míru nezaměstnanosti v krajích České republiky ovlivňují především ekonomické faktory, jako jsou například podíl zaměstnaných v průmyslu, výše dosaženého vzdělání nebo hrubý regionální produkt na hlavu, všechny faktory tyto faktory mají pozitivní dopad na míru nezaměstnanosti. Z demografických faktorů se jedná zejména o hustotu zalidnění, která má na míru nezaměstnanosti negativní dopad. Dále bylo zjištěno, že ekonomická krize měla největší dopad na korelaci přímých zahraničních investic a míry nezaměstnanosti. Zatímco v době před ekonomickou krizí působily investice na míru nezaměstnanosti negativně, po krizi se jejich dopad na míru nezaměstnanosti otočil. V krajích Slovenska působí stejnou měrou ekonomické i demografické faktory, jedná se především o podíl zaměstnaných v průmyslu, přímé zahraniční investice, míra zalidnění a podíl žen na pracovní síle.
|
|
|
Narušuje trh bydlení pracovní mobilitu a zaměstnanost v České republice?
Konečný, Martin ; Stroukal, Dominik (vedoucí práce) ; Brožová, Dagmar (oponent)
Hlavním cílem práce je zjistit, jestli podíl vlastnického bydlení může mít nepříznivý vliv na zaměstnanost v České republice. Oswaldova hypotéza je testovaná na panelových datech mezi lety 2005--2012, kde jednotkou pozorování je kraj. Odhadnutím modelu podobného Oswaldovu jsem získal podobné výsledky. Vyšší podíl vlastnického bydlení je spojen s vyšší nezaměstnaností v nadcházejících letech. Druhý testovaný model nepodporuje předchozí výzkum, že míra vlastnického bydlení v kraji má negativní vliv na pravděpodobnost zaměstnanosti jedince. V práci jsou diskutována možná vylepšení modelů jako inspirace pro další výzkum.
|
|
|
Analysis of regional disparities in unemployment in Slovakia and their causes
Pavlík, Peter ; Dobrylovský, Jiří (vedoucí práce) ; Soukup, Jindřich (oponent)
Diplomová práce je zaměřena na zhodnocení stavu nezaměstnanosti v jednotlivých regiónech Slovenska. Cílem je prostřednictvím analýzy struktury obyvatelstva podle vzdělání či národnosti, jejich ekonomické aktivity nebo zaměstnanosti podle hospodářských sektorů, určit hlavní příčiny výrazných rozdílů ve vykazované míře nezaměstnanosti mezi osmi kraji státu. Práce taky poskytuje přehled základních teoretických pojmů souvisejících s nezaměstnaností a přehled o dosavadním makroekonomickém a politickém vývoji na Slovensku.
|
|
|
Analýza determinantů nezaměstnanosti v České republice se zaměřením na vliv charakteristik regionu
Čechová, Gabriela ; Brožová, Dagmar (vedoucí práce) ; Svoboda, Miroslav (oponent)
Bakalářská práce se věnuje analýze rovnovážných a nerovnovážných faktorů ovlivňujících míru nezaměstnanosti v českých krajích. Pro analýzu jsou využita panelová data pro 14 krajů České republiky v období 1993-2012. Mezi hlavní rozdíly krajské míry nezaměstnanosti patří například podíl obyvatel ve věku 15-29 let. Pokud se tento podíl zvětší o jeden procentní bod, míra nezaměstnanosti v kraji vzroste o 2,5 %. Jako další významný faktor se projevil podíl obyvatel s maturitní zkouškou. Při růstu míry osob s maturitní zkouškou o jeden procentní bod se míra nezaměstnanosti sníží o 7,3 %. Do rozšiřujícího modelu byly rozděleny kraje do dvou skupin podle míry nezaměstnanosti. Prokázalo se, že u krajů s vyšší průměrnou mírou nezaměstnanosti má na jejich míru nezaměstnanosti větší vliv sektorové rozložení ekonomiky, než u krajů s nižší mírou nezaměstnanosti, kde hraje roli zejména vybavení kraje.
|
host ::
RSS.