|
|
Vybraná restaurační zařízení v obchodním centru Nový Smíchov - místa, či ne-místa?
Čechová, Gabriela ; Soukupová, Blanka (vedoucí práce) ; Skripnik, Ondřej (oponent)
Po roce 1989 se mění charakter měst. V Praze se z některých bývalých průmyslových oblastí stávají postmoderní městská centra, sekundární jádra. Proměňuje se tak jejich tradiční ráz. Mým cílem je analyzovat funkci tří vybraných restauračních zařízení v obchodním centru Nový Smíchov, a to fast foodu McDonald's, Kavárny Cukrárny Creperie a restaurace Český svět. Zajímám se o to, zda jsou tato místa jakýmsi ne-místem, průchodištěm, nebo jestli nabývají charakter míst setkávání.
|
|
|
Průvodce dobrovolnictvím pro neziskové organizace
Bartošová, Bronislava ; Benedíková, Luisa ; Beranová, Irena ; Cruzová, Dagmar ; Čechová, Gabriela ; Dolejská, Marcela ; Furmanová, Bohdana ; Grimová, Berta ; Holubová, Šárka ; Hrouda, Vojtěch ; Kropáčková, Jana ; Lusková, Daniela ; Novotný, Michal ; Sozanská, Olga ; Plodková, Bohdana ; Prahl, Radim ; Teicherová, Eva ; Tošner, Jiří ; Urbánková, Hana
Text, který má za účel pomoci s orientací v problematice dobrovolnictví a v současném vývoji tohoto fenoménu u nás. Tento průvodce vznikl jako výstup projektu „Zvýšení profesionality nevládních neziskových organizací v oblasti dobrovolnictví“ podpořeného Nadací rozvoje občanské společnosti z programu PHARE 2000.
Plný text:  PDF
|
|
|
Analýza determinantů nezaměstnanosti v České republice se zaměřením na vliv charakteristik regionu
Čechová, Gabriela ; Brožová, Dagmar (vedoucí práce) ; Svoboda, Miroslav (oponent)
Bakalářská práce se věnuje analýze rovnovážných a nerovnovážných faktorů ovlivňujících míru nezaměstnanosti v českých krajích. Pro analýzu jsou využita panelová data pro 14 krajů České republiky v období 1993-2012. Mezi hlavní rozdíly krajské míry nezaměstnanosti patří například podíl obyvatel ve věku 15-29 let. Pokud se tento podíl zvětší o jeden procentní bod, míra nezaměstnanosti v kraji vzroste o 2,5 %. Jako další významný faktor se projevil podíl obyvatel s maturitní zkouškou. Při růstu míry osob s maturitní zkouškou o jeden procentní bod se míra nezaměstnanosti sníží o 7,3 %. Do rozšiřujícího modelu byly rozděleny kraje do dvou skupin podle míry nezaměstnanosti. Prokázalo se, že u krajů s vyšší průměrnou mírou nezaměstnanosti má na jejich míru nezaměstnanosti větší vliv sektorové rozložení ekonomiky, než u krajů s nižší mírou nezaměstnanosti, kde hraje roli zejména vybavení kraje.
|
host ::
RSS.