|
|
Náplň veřejné služby v ČR: veřejná služba očima členstva Rady České televize a Rady Českého rozhlasu
Gleichová, Tereza ; Nečas, Vlastimil (vedoucí práce) ; Osvaldová, Barbora (oponent)
Diplomová práce se věnuje tématu veřejné služby, médiím veřejné služby a vybraným atributům spojeným s jejich fungování, konkrétně pak reflexi vybraných témat z těchto oblastí členy kontrolních orgánů médií veřejné služby - Rady České televize a Rady Českého rozhlasu. V teoretické části zprvu představuje různé přístupy ke konceptu veřejné služby, přibližuje média veřejné služby, jejich úkoly a vývoj. Dále se zabývá mediálním systémem České republiky, přičemž se zaměřuje zejména na česká média veřejné služby, jejich kontrolní orgány a vývoj. Snaží se také o ukotvení pojmu veřejná služba v české legislativě. Stručně pak představuje BBC jako ideál médií veřejné služby. Podrobněji také rozebírá hodnocení veřejné služby na příkladu České televize, Českého rozhlasu a BBC. Na závěr identifikuje současné postavení médií veřejné služby, jejich úkoly a problémy. Ve své analytické části práce mapuje postoje a názory členů Rady ČT a Rady ČRo ohledně čtyř sledovaných oblastí - role médií veřejné služby v současné české společnosti, hlavních úkolů médií veřejné služby, řízení médií veřejné služby a vnímané potřebnosti a možnostech hodnocení plnění úkolů médií veřejné služby. K tomu v rámci kvalitativního šetření využívá metodu polo-strukturovaného rozhovoru s vybranými současnými i bývalým členem kontrolních...
|
|
|
Kontrola veřejnoprávních médiích. Historická analýza voleb členstva Rady ČT a Rady ČRo a jejich mediální reflexe
Gleichová, Tereza ; Křeček, Jan (vedoucí práce) ; Bednařík, Petr (oponent)
Bakalářská práce je zaměřena na kontrolu veřejnoprávních médií, přičemž poskytuje historický přehled členstva Rady ČT a Rady ČRo a zaměřuje se na mediální reflexi voleb členstva těchto mediálních rad. Cílem mediální reflexe o tématu voleb členstva Rady ČT a Rady ČRo je zjistit, jakým způsobem vybraná média o tématu referovala a jakými tématy se v souvislosti s volbami členstva Rady ČT a Rady ČRo zabývala. První část práce je zaměřena na veřejnoprávní média a jejich kontrolní orgány. Zprvu je vymezen pojem veřejnoprávní média, poté je pozornost zaměřena na česká veřejnoprávní média a jejich ukotvení v legislativě. Dále je zpracováno téma kontroly veřejnoprávních médií a jejich současného postavení a problémů. Na závěr první části je věnován prostor televizní krizi. Předmětem druhé části je historický přehled členstva Rady ČT a Rady ČRo od roku 2001 až do roku 2019. Grafy je vyjádřeno, jak se měnilo personální obsazení těchto mediálních rad, jaká byla délka mandátů jednotlivých členů a jejich případné funkce v předsednictvu. Třetí část práce se zabývá mediální reflexí tématu voleb členstva Rady ČT a Rady ČRo. Zde je v rámci analýzy veřejné debaty zkoumáno 12 médií. Zjišťována je četnost mediálních výstupů a prostor, který média tématu poskytla. Analyzována je tématika relevantních mediálních výstupů...
|
|
|
Rozhlas na rozcestí trhu a veřejného zájmu - politická ekonomie hudby na stanici Český rozhlas Radiožurnál
Špina, Adam ; Vochocová, Lenka (vedoucí práce) ; Baslarová, Iva (oponent)
Diplomová práce pojednává o hudební dramaturgii nejposlouchanější veřejnoprávní stanice Českého rozhlasu - Radiožurnálu a zasazuje ji do kontextu politicko-ekonomických vztahů, které na ni působí. Podoba hudby na Radiožurnálu byla předmětem dlouhodobé kritiky ze strany odborné i široké veřejnosti, jež vyústila v prosinci 2011 ve veřejný seminář pořádaný regulátorem - Radou Českého rozhlasu. Práce mapuje tradiční požadavky na média veřejné služby a jejich proměnu spojenou s liberalizací trhu, digitalizací a nástupem nových médií. Z hlediska hudby je diskutována její společenská funkce, její vztah k veřejnoprávním médiím a normativní požadavky, které jsou na média v souvislosti s kulturou a hudbou kladeny. Pro srovnání je hudební složka porovnávána s vysíláním komerčních celoplošných rozhlasových stanic (Impuls a Evropa 2), pro něž platí jen marginální zákonné požadavky. Práce rovněž popisuje veřejnou diskuzi o podobě vysílání a abstrahuje argumenty kritiky. Často zmiňovanými problémy bylo mimo jiné například časté opakování jednotlivých skladeb i interpretů, příliš úzký záběr v repertoáru umělců obsažených v databázi či celková zastaralost hudebního fondu, která nepřispívá k povznášení veřejného vkusu a podpoře české kulturní identity. Pravdivost těchto domněnek pak spolu s proměnou hudební dramaturgie v...
|
host ::
RSS.