|
|
Ovlivnění stereotypu chůze pomocí metody rytmické stimulace sluchu u pacientů po poškození mozku
Pavlikhina, Ekaterina ; Táborská, Silvie (vedoucí práce) ; Konopáčová, Eva (oponent)
BAKALÁŘSKÉ PRÁCE Jméno: Ekaterina Pavlikhina Vedoucí práce: Mgr. Silvie Táborská Oponent práce: Název bakalářské práce: Ovlivnění stereotypu chůze pomocí metody rytmické stimulace sluchu u pacientů po poškození mozku Abstrakt bakalářské práce: Tato bakalářská práce se zabývá vlivem muzikoterapeutické techniky Rhythmic Auditory Stimulation - RAS (dále rytmická stimulace sluchu) na kvalitu chůze pacientů po poškození mozku. Práce shrnuje a porovnává teoretické poznatky muzikoterapie u pacientů s patologickým stereotypem chůze v důsledku poškození mozku. Teoretická cást této bakalářské práce je věnována problematice poškození mozku, a to jak traumatického, tak cévního původu. V další části je podrobně popsán nejen fyziologický mechanizmus chůze, ale i mechanizmus patologický. Poslední kapitola teoretické části nás seznamuje s oborem muzikoterapie, jejími formami a technikami, které se využívají u neurologických pacientů. V této kapitole jsou též zmíněny studie, které se touto problematikou zabývají. Část praktická obsahuje dvě kazuistiky pacientek po poškození mozku, kde jsou kromě kineziologických rozborů také popsány cvičební jednotky a průběhy terapií. Pro zhodnocení uspěchu aplikované terapie byly použity standardizované testy chůze. Klíčová slova: poškození mozku, muzikoterapie, patologický...
|
|
|
Strukturně- a sekvenčně-závislá identifikace funkčně významných aminokyselin v proteinové rodině.
Peclinovská, Iveta ; Novotný, Marian (vedoucí práce) ; Pleskot, Roman (oponent)
Skupina malých GTPáz tvoří přes dvacet proteinových rodin v super třídě P-loop a má v buňce velmi rozličné funkce. Malé GTPázy regulují tvorbu vezikulárních váčků, cytoskelet a jaderný transport. Podílejí se též na buněčné proliferaci a signalizaci. Cílem mé práce je nalézt významné aminokyseliny, které rodiny definují a navzájem od sebe odlišují. Zaměřuji se na rodiny Arf, Rab, Ran, Ras a Rho. U rodiny Rho se dále věnuji třídám Rho, Rac a Cdc42. Aminokyseliny budou identifikovány za pomoci vybraných bioinformatických programů Consurf a Sca5. Cílem je také otestovat specializovaný nástroj P2RANK vyvinutý na MFF UK Praha, který predikuje vazebná místa pro ligandy v jednotlivých rodinách. Nalezené aminokyseliny mohou mít velkou úlohu ve funkční divergenci jednotlivých rodin a tříd malých GTPáz a mohou být základem pro další studii věnující se např. rakovinnému bujení v buňkách. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Srovnání vlastností buněčných linií rezistentních k ellipticinu, doxorubicinu a cisplatině
Černá, Tereza ; Poljaková, Jitka (vedoucí práce) ; Eckschlager, Tomáš (oponent)
6 Abstrakt Neuroblastom je nejčastější solidní extrakraniální nádor dětského věku. I přes veškeré pokroky v onkologické diagnostice a terapii je léčba některých forem neuroblastomu stále obtížná. Jednou z největších komplikací chemoterapie je vznik lékové rezistence. Tato práce se zabývá vlivem cytostatik na expresi vybraných proteinů, které se mohou podílet na chemorezistenci lidské neuroblastomové buněčné linie UKF-NB-4 na proteinové úrovni i na úrovni genové exprese. Senzitivní linie UKF-NB-4 a od ní odvozené rezistentní linie UKF-NB-4CDDP , UKF-NB-4DOXO a UKF-NB-4ELLI byly vystaveny působení cisplatiny, doxorubicinu nebo ellipticinu po dobu 24, 48 a 72 hodin. Metodou Western blot bylo prokázáno, že cytostatika cisplatina, doxorubicin nebo ellipticin podaná senzitivní neuroblastomové buněčné linii UKF-NB-4 v množstvích, která jsou přidávána do kultivačního média rezistentních neuroblastomových linií pro udržování rezistence, indukují po 72 hodinové kultivaci v této buněčné linii expresi proteinu p53 a zároveň snižují množství retinoblastomového proteinu pRb. Rozdíly v expresi proteinu RAS, cytochromů P450 1A1, 3A4 a cytochromu b5 nebyly prokázány. Změny v expresi studovaných proteinů u rezistentních linií UKF-NB-4CDDP , UKF-NB-4DOXO a UKF-NB-4ELLI kultivovaných s a bez přídavku daného cytostatika nejsou...
|
|
|
Úloha palmitoylace membránových proteinů v buňkách imunitního systému
Hanusová, Zdeňka ; Otáhal, Pavel (vedoucí práce) ; Pavlů, Barbora (oponent)
Palmitoylace proteinů je posttranslační modifikace, která typicky reguluje interakci proteinů s membránou; kromě toho ovšem může mít i další rozličné funkce v regulaci proteinů. Proces modifikace zahrnuje kovalentní připojení palmitátu k některému aminokyselinovému zbytku v cílovém proteinu; identita aminokyseliny pak určuje typ palmitoylace. Nejčastěji se jedná o cysteinový zbytek - v tom případě mluvíme o tzv. S-palmitoylaci. Výjimečnost tohoto typu lipidové modifikace je v reverzibilitě celého procesu, díky které je umožněna např. regulace traffickingu řady proteinů mezi jednotlivými membránovými kompartmenty a regulace jejich funkce. In vivo je palmitoylace většiny proteinů zprostředkována pomocí enzymů protein acyltransferáz, zatímco depalmitoylace je pak zajišťována enzymy acylprotein thioesterázami. Palmitoylované proteiny se vyskytují v širokém spektru buněčných typů, imunitní buňky nevyjímaje. Palmitoylace zde hraje důležitou roli, především co se týče zajištění interakce signálních proteinů s lipidovými rafty a s tím související modulaci jejich proteinové funkce. Význam má palmitoylace také jako dynamický proces, zajišťující správné určení subcelulární lokalizace proteinů. Tato práce je literárním přehledem, jehož cílem je představit palmitoylaci proteinů v širším kontextu a na příkladech...
|
|
|
Projekt VPN pro přístup klientů do do korporátní sítě obchodního řetězce v regionu střední Evropa
Ondrák, Richard ; Havlín, Petr (oponent) ; Kříž, Jiří (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá problematikou vzdáleného přístupu klientů do korporátní sítě nadnárodního obchodního řetězce Tesco Stores v regionu střední Evropy. Na základě zhodnocení současných možností vzdáleného přístupu bude cílem práce navrhnout nové vhodné regionální řešení, které jednak nahradí všechny dosud používané systémy, a jednak splní všechny požadavky a zvyšující se nároky firemních uživatelů i dodavatelů. Řešení bude projektováno s ohledem zejména na bezpečnost, snadné použití, co nejméně náročnou správu systému a vhodné začlenění do IT infrastruktury firmy.
|
|
|
Délkový a hmotnostní růst raného plůdku candáta obecného krmeného obohacenými naupliemi žábronožky v experimentálních podmínkách
JANKOVÝCH, Antonín
Cílem pokusu bylo ověřit vhodnost a účinnost obohacování nauplií žábronožek v odkrmu plůdku candáta. Obohacování různými přípravky probíhalo ve 3 variantách: 1. SELCO, 2. 18 (n-3) (kyselina alfa-linolenová) a 3. 18 (n-3) + vitamín C po dobu 24 hodin. Původním záměrem bylo zahájit krmení plůdku několika variantami různým způsobem obohacených metanauplií artémie. Vzhledem k tomu, že použitý druh artémií (Artemia franciscana) vykazoval po 1 denním obohacování nadměrnou velikost (v porovnání s velikostí ústního otvoru plůdku), což znemožňovalo příjem takovéto potravy. Proto bylo přistoupeno k modifikaci původního postupu. Všem skupinám plůdku byla nejprve zkrmována neobohacená nauplia nejprve v dávce 100 ml (4. - 8. den po vylíhnutí - dph), potom v dávce 50 ml na nádrž (9. dph 25.4.). Teprve po dosažení vhodné velikosti a schopnosti přijímat nauplia větších rozměrů bylo ve druhé části pokusu přistoupeno k rozrůznění výživy (použití různého způsobu obohacení a kontrolní skupina byla krmena neobohacenou artémií). První fáze odkrmu trvala 22 dnů (5.4. - 26.4.), ryby musely být přeloveny a nasazeny do pokusu s obohacenou artémií. Druhá část odchovu, lišící se použitím různým způsobem obohacených metanauplií trvala 8 dnů (27.4. - 4.5.). Na závěr druhé části odkrmu (od 1.5.) bylo přistoupeno ke co-feedingu, tzn. kombinovanému podávání živé potravy a startérového krmiva. 5.5. byl experiment ukončen. Nejvyššího přežití bylo dosaženo u ryb krmených artémiemi obohacenými přípravkem SELCO (28,67 %), u ryb krmených naupliemi obohacenými kyselinou alfa-linolenovou (27,88 %), resp. obohacených vitamínem C a kyselinou alfa-linolenovou (19,00 %). Nejnižší přežití bylo zaznamenáno v kontrolní skupině (14,66 %). Nejvyšší průměrné kusové hmotnosti plůdku na konci pokusu bylo dosaženo u skupiny krmené artémií obohacenou o vitamín C a kyselinu alfa-linolenovou 306,16 +- 64,27 mg, nejnižší u kontroly 216,9 +- 39,96 mg. Největší dosažená průměrná celková délka plůdku (l.t.) byla naměřena u skupiny SELCO 30,13 +- 2,47 mm, nejnižší u kontroly 27,37 +- 1,32 mm. Nejvyšší zastoupení jedinců přijímajících startérovou krmnou směs bylo zaznamenáno u skupiny krmené metanauplii obohacenými o vitamín C (8 %), zároveň ale byla zjištěna i nejvyšší míra kanibalismu (6 %).
|
|
|
Vliv světelného režimu na úspěšnost adaptace larev štiky obecné (\kur{Esox lucius}) na umělé krmivo v rámci RAS
DUŠEK, Tomáš
Cílem bakalářské práce bylo experimentálně vyhodnotit možnosti adaptace štiky obecné (Esox lucius) na kontrolované podmínky chovu v RAS a na příjem umělého peletovaného krmiva. Zvláštní pozornost byla zaměřena na vliv světelného režimu na úspěšnost adaptace a míru kanibalismu. Experiment byl rozdělen do šesti skupin s různým světelným režimem (L8 : D16, L4 : D8 : L4 : D8, L12 : D12, L4 : D4 : L4 : D4 : L4 : D4, L16 : D8, L8 : D4 : L8 : D4). Do každé skupiny bylo nasazeno 3 600ks larev štiky, tedy 20 ks.l-1. Krmení probíhalo ručně v intervalu 15 min. Denně byl zaznamenáván úhyn a probíhala biometrická měření. Po 15 dnech byl experiment vyhodnocen. Adaptace na peletované krmivo byla úspěšná. Byl zjištěn vliv světelného režimu na přežití, kanibalismus a růst štiky obecné v RAS. Nejvyšší konečná kusová hmotnost byla dosažena při použití světelného režimu L16 : D8 (W= 0,13135 ? 0,02924 g). Nejnižší konečná hmotnost byla u světelného režimu L8 : D16 (W= 0,06296 ? 0,01306 g). Nejvyššího přežití bylo dosaženo u světelného režimu L8 : D4 : L8 : D4 (61,36 %), nejhoršího u světelného režimu L4 : D8 : L4 : D8 (28,33 %).
|
|
|
Optimalizace výlovu rychleného plůdku candáta obecného (\kur{Sander lucioperca}) z rybníků a jeho následná adaptace v RAS systému
HAMPL, Jan
V rámci této bakalářské práce jsem řešil možnosti optimalizace výlovu rychleného plůdku candáta obecného (Sander lucioperca) z rybníků a zároveň jsem sledoval schopnost adaptace ryb na RAS systém experimentálního rybochovného zařízení FROV JU. V průběhu výlovu bylo důležité dokonale synchronizovat práci všech pracovníků při jednotlivých činnostech. Ryby byly sloveny ve velmi krátkém čase a šetrně přenášeny do připravených transportních beden. Kontrolovaly se nejdůležitější parametry kvality vody, jako teplota vody a nasycení vody kyslíkem. Mortalita během výlovu a transportu ryb nepřekročila 2 %. Po převozu na recirkulační akvakulturní systém (RAS) experimantálního rybochovného zařízení FROV JU ve Vodňanech bylo slovenými rybami nasazeno k adaptaci 9 nádrží a pro každý rybník byly použity vždy 3 nádrže. Pokus v RAS byl rozdělen na 3 fáze. První fází byla adaptace ryb na RAS systém a umělé krmivo. Adaptace byla velmi úspěšná. Sledovaly se tyto parametry: SGR, FCR, přírůstek biomasy, přežití a množství kanibalů v nádržích. Přežití ryb z rybníku Rohlíček se pohybovalo na úctyhodných 83,6 % u rybníku Bejkovna se pohybovalo na 69,7 % a u rybníku Horažďovice 4 bylo přežití ryb 71,8 %. Po ukončení adaptace se udělala biometrika 37 reprezentativních kusů ryb. Druhou fází bylo 1. období chovu. Zde se také sledovaly parametry jako SGR, FCR, přírůstek biomasy, přežití a množství kanibalů v nádržích. Přežití ryb z rybníku Rohlíček se pohybovalo na 84,17 % u rybníku Bejkovna se pohybovalo na 83,83 % a u rybníku Horažďovice 4 bylo přežití ryb 82,83 %. Po ukončení 1. období chovu se udělala biometrika 37 reprezentativních kusů ryb. Třetí fází bylo 2. období chovu. Zde sledovaly stejné parametry jako v předchozích případech a to SGR, FCR, přírůstek biomasy, přežití a množství kanibalů v nádržích. Přežití ryb z rybníku Rohlíček se pohybovalo na 87,5 % u rybníku Bejkovna se pohybovalo na na 88,17 % a u rybníku Horažďovice 4 bylo přežití ryb 87,17 %. Po ukončení 2. období chovu se udělala biometrika 37 reprezentativních kusů ryb, vyhodnocení pokusu a ryby byly prodány do francouzské firmy Asialor.
|
|
|
Adaptace štiky obecné (Esox lucius L.) na umělé peletované krmivo v kontrolovaných podmínkách chovu
HAJÍČEK, Jiří
Cílem diplomové práce bylo experimentálně popsat a vyhodnotit možnosti adaptace štiky obecné (Esox lucius L.) na kontrolované podmínky chovu a příjem umělého peletovaného krmiva. Další ukazatel, který byl sledován, byla hustota larev štiky v odchovných nádržích. Experiment byl rozdělen do čtyř různých hustot po třech opakováních. Hustota byla 10, 20, 40, 80 ks na l-1. Experimenty byly provedeny dva, s délkou odchovu 5 dnů. Odchov probíhal v dvanácti kruhových nádržích o objemu 180 l?? napojený na recirkulační systém. Teplota v průběhu odchovu byla konstantní 21-22° C. Frekvence krmení byla kontinuální (24 h) s kombinací ručního krmení a krmítek s hodinovým strojkem (v noci). Pro osvětlení nádrží byly použity akvarijní zářivky, pro každou nádrž individuálně. Intenzita osvětlení byla vysoká (210 lx). Dále bylo vyhodnoceno kumulativní přežití v % a růstové ukazatele jako SGR a FQ. Kanibalismus nebyl zaznamenán. Byly provedeny základní biometrické analýzy W (g) a TL (mm), délka těla, velikost očí, hlavy, délka čelistí, předanální délka a délka ocasního násadce.
|
|
| |
host ::
RSS.