Název:
Optimalizace výlovu rychleného plůdku candáta obecného (\kur{Sander lucioperca}) z rybníků a jeho následná adaptace v RAS systému
Překlad názvu:
Optimization of harvest of juveniles of pikeperch (\kur{Sander lucioperca}) taken out of ponds and following ability of the fish to adapt to system RAS
Autoři:
HAMPL, Jan Typ dokumentu: Bakalářské práce
Rok:
2013
Jazyk:
cze
Abstrakt: [cze][eng] V rámci této bakalářské práce jsem řešil možnosti optimalizace výlovu rychleného plůdku candáta obecného (Sander lucioperca) z rybníků a zároveň jsem sledoval schopnost adaptace ryb na RAS systém experimentálního rybochovného zařízení FROV JU. V průběhu výlovu bylo důležité dokonale synchronizovat práci všech pracovníků při jednotlivých činnostech. Ryby byly sloveny ve velmi krátkém čase a šetrně přenášeny do připravených transportních beden. Kontrolovaly se nejdůležitější parametry kvality vody, jako teplota vody a nasycení vody kyslíkem. Mortalita během výlovu a transportu ryb nepřekročila 2 %. Po převozu na recirkulační akvakulturní systém (RAS) experimantálního rybochovného zařízení FROV JU ve Vodňanech bylo slovenými rybami nasazeno k adaptaci 9 nádrží a pro každý rybník byly použity vždy 3 nádrže. Pokus v RAS byl rozdělen na 3 fáze. První fází byla adaptace ryb na RAS systém a umělé krmivo. Adaptace byla velmi úspěšná. Sledovaly se tyto parametry: SGR, FCR, přírůstek biomasy, přežití a množství kanibalů v nádržích. Přežití ryb z rybníku Rohlíček se pohybovalo na úctyhodných 83,6 % u rybníku Bejkovna se pohybovalo na 69,7 % a u rybníku Horažďovice 4 bylo přežití ryb 71,8 %. Po ukončení adaptace se udělala biometrika 37 reprezentativních kusů ryb. Druhou fází bylo 1. období chovu. Zde se také sledovaly parametry jako SGR, FCR, přírůstek biomasy, přežití a množství kanibalů v nádržích. Přežití ryb z rybníku Rohlíček se pohybovalo na 84,17 % u rybníku Bejkovna se pohybovalo na 83,83 % a u rybníku Horažďovice 4 bylo přežití ryb 82,83 %. Po ukončení 1. období chovu se udělala biometrika 37 reprezentativních kusů ryb. Třetí fází bylo 2. období chovu. Zde sledovaly stejné parametry jako v předchozích případech a to SGR, FCR, přírůstek biomasy, přežití a množství kanibalů v nádržích. Přežití ryb z rybníku Rohlíček se pohybovalo na 87,5 % u rybníku Bejkovna se pohybovalo na na 88,17 % a u rybníku Horažďovice 4 bylo přežití ryb 87,17 %. Po ukončení 2. období chovu se udělala biometrika 37 reprezentativních kusů ryb, vyhodnocení pokusu a ryby byly prodány do francouzské firmy Asialor.Within my bachelor thesis I have been trying to resolve the possibilities of optimization of harvest of juveniles of pikeperch (Sander lucioperca) taken out of ponds, and continuously I have been tracking the ability of the fish to adapt to system RAS that is applied at the experimental fish culture facilities at FROV JU. Working at the fish harvest it has shown me to be important to synchronize the work of every one of the assistants during the individual activities. The fish have been harvested in a very short time and carefully taken to already prepared transport boxes. We checked the most important parameters for the quality of water, its temperature and oxygen saturation. The mortality of the fish during the harvest and transport did not get over 2 %. Just after the transport to experimental fish culture facilities at FROV JU, to the system RAS at Vodnany, the harvested fish has been placed to 9 tanks for the weaning period. Each out of three ponds always received three tanks of harvested and adapted fish. The experiment at RAS has been divided into three parts. First part has been about the weaning period of the fish to the RAS system and the artificial food. The results were very satisfying. I have been following these parameters: SGR, FCR, increase of biomass, survival and cannibalism at the tanks. The level of survival from the pond Rohlíček has been around 83,6 %, the pond Bejkovna 69,7 % and Horažďovice 4 the level of survival was 71,8 %. After finalizing the weaning period we did biometry for 37 of selected representatives. Second part has been the 1st post-weaning period. Here I focused at the parameters such as SGR, FCR, increase of biomass, survival and cannibalism at the tanks. The level of survival from the pond Rohlíček has been around 84,17 %, the pond Bejkovna 83,83 % and Horažďovice 4 the level of survival was 82,83 %. After finalizing the 1st post-weaning period we did biometry for 37 of selected representatives. Third part has been the 2nd post-weaning period. Here I focused at the same parameters as above such as SGR, FCR, increase of biomass, survival and cannibalism at the tanks. The level of survival from the pond Rohlíček has been around 87,5 %, the pond Bejkovna 88,17 % and Horažďovice 4 the level of survival was 87,17 %. After finalizing the 2nd post-weaning period we did biometry for 37 of selected representatives, the experiment was evaluated and pikeperch juveniles were sold to the French company Asialor.
Klíčová slova:
adaptace; biometrika; candát obecný; FCR; přežití; RAS; SGR; biometry; FCR; pikeperch; RAS; SGR; survival; weaning period Citace: HAMPL, Jan. Optimalizace výlovu rychleného plůdku candáta obecného (\kur{Sander lucioperca}) z rybníků a jeho následná adaptace v RAS systému. České Budějovice, 2013. bakalářská práce (Bc.). JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH. Fakulta rybářství a ochrany vod
Instituce: Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích
(web)
Informace o dostupnosti dokumentu:
Plný text je dostupný v digitálním repozitáři JČU. Původní záznam: http://www.jcu.cz/vskp/27509
host ::
