|
| |
|
|
Možnosti rozvoje a zajištění bezpečnosti dálkově řízených letadel (RPAS) v ČR
Habrnal, Lukáš ; Vosecký, Slavomír (oponent) ; Hodaň, Viktor (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá možnostmi rozvoje a zajištěním bezpečnosti dálkově řízených letadel (RPAS) v ČR. Práce je rozdělena do 3 hlavních částí: legislativní, technické a bezpečnostní. V legislativní části najdeme současné a připravované předpisy pro RPAS. Technická část popisuje vývoj bezpilotního letectví až k dnešním civilním RPAS, které jsou popsány na příkladech používaných v ČR. V poslední části je věnován prostor oblastem, které, především z bezpečnostního hlediska, omezují rozvoj RPAS.
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Romové a soužití s nimi očima české veřejnosti – duben/květen 2023
Tuček, Milan
V rámci svého jarního šetření se CVVM zabývalo otázkou vzájemného soužití romské menšiny s ostatními obyvateli ČR, dále se věnovalo názorům na možnosti, které Romové mají v české společnosti, a zjišťovalo postoje veřejnosti k tomu, jak vláda a místní samosprávy řeší problematiku romské menšiny. Poslední šetření dané problematiky proběhlo v roce 2019.\n\nNecelé dvě třetiny (63 %) dotázaných hodnotí soužití s Romy jako špatné, v tom 15 % jako velmi špatné.\n\nOd roku 2015 (posledních pět výzkumů) se ovšem toto negativní hodnocení zeslabilo o 20 procentních bodů (oproti roku 2019 o devět bodů).\n\nStereotypní pohled na romskou populaci se celkově zeslabil. Tento pohled není podmíněn sociodemografiky dotázaných, avšak souvisí s (negativním) hodnocením soužití Romů s majoritou.\n\nŘešení romské problematiky ze strany vlády považují dvě pětiny dotázaných za uspokojivé. Podobný je i podíl respondentů, kteří je považují za neuspokojivé. Místní samospráva je v tomto ohledu hodnocena lépe (převažuje hodnocení uspokojivé 41 % ku 26 % neuspokojivé).
|
|
|
Didaktické zpracování problémů současné demokracie pro výuku základů společenských věd
Záleský, František ; Dvořáková, Michaela (vedoucí práce) ; Fapšo, Marek (oponent)
Tato diplomová práce se věnuje problémům současné demokracie a jejich didaktickému zpracování pro výuku předmětu základy společenských věd na gymnáziích. Nejprve je rozebráno téma demokracie z několika různých úhlů pohledu a ty jsou vzájemně porovnávány, přičemž je částečně vycházeno i z učebnic, vzhledem k didaktickému zacílení práce. Následně je velký prostor věnován čtyřem vybraným problémům současné demokracie a několika různým pohledům na ně, přičemž vybranými problémy jsou nerovnosti, vzdělávání, populismus a epistemické znetvoření. Následuje analýza uchopení tématu v rámcových vzdělávacích programech pro gymnázia a na ni poté navazuje analýza zpracování tématu ve vybraných školních vzdělávacích programech čtyřech gymnázií, které jsou poté také z tohoto hlediska porovnány. V další podkapitole je rozebíráno, v jaké míře dostávají problémy současné demokracie prostor v učebnicích základů společenských věd pro střední školy a učebnice jsou mezi sebou porovnány. Bylo zjištěno, že v rámcových i školních vzdělávacích programech chybí kritický přístup, pojmenování problémů a jejich vtažení k současnosti. Druhá část práce obsahuje popsané návrhy čtyř vyučovacích hodin, které jsou zacíleny na zmíněné čtyři vybrané problémy a měly by částečně nahrazovat vzdělávací obsahy, které byly vyhodnoceny jako...
|
|
|
Péče porodní asistentky o ženu při laktaci
KRYGLOVÁ, Aneta
Bakalářská práce se zabývá péčí porodní asistentky o ženu při laktaci. Je členěna na část teoretickou a na část praktickou. V teoretické části jsou uvedeny informace o anatomii prsu, laktaci, složení mateřského mléka a jeho výhodách, o zásadách správného kojení, o potížích a problémech s kojením, podpoře kojení, a nakonec i o zástavě laktace. Pro praktickou část bakalářské práce byl stanoven jeden cíl. Cílem práce bylo zjistit, s jakými problémy se ženy v období laktace potýkají nejčastěji. K uvedenému cíli byly určeny tři výzkumné otázky. První výzkumná otázka se zabývala tím, kde vyhledávají ženy nejčastěji pomoc v případě výskytu problému při kojení. Druhá výzkumná otázka zjišťuje zkušenosti žen s péčí porodní asistentky v souvislosti s laktací a třetí výzkumná otázka řešila jaké informace ženy v edukaci postrádaly. Praktická část bakalářské práce byla provedena pomocí kvalitativního výzkumného šetření, pomocí polostrukturovaných individuálních rozhovorů. Výzkumný soubor tvořilo 10 žen, které kojily a ukončily období šestinedělí. Všechny ženy vyjádřily slovní souhlas s rozhovorem a jeho nahráváním na diktafon. Ženy taktéž souhlasily i s následným zpracování získaných informací. Výzkumné šetření probíhalo od února do dubna roku 2022. Rozhovory se ženami se skládaly z 20 hlavních otázek, které byly doplněny doplňujícími otázkami, za účelem získání podrobnějších informací. Rozhovory probíhaly v domácím prostředí žen. Rozhovory byly následně přepsány a analyzovány. Pro vyhodnocení dat byly stanoveny hlavní kategorie a podkategorie, které jsou popsány ve výzkumné části bakalářské práce. Byly vytvořeny tři kategorie a čtrnáct podkategorií. Výsledky této bakalářské práce mohou být využity na odborných seminářích, jako informační materiál pro porodní asistentky, které mohou na základě našich výsledků změnit svůj postoj k ženám a obsah edukace v oblasti laktace.
|
|
|
Využití robotického systému Agrointelli při různých zemědělských operacích
NĚMEC, Jiří
Tato diplomová práce se zabývá sledováním autonomního robotického systému Agrointelli Robotti 150D. Zařízení bylo sledováno při nasazení v běžném zemědělském provozu při sázení jahod, setí slunečnice a kukuřice, pletí kukuřice a~setí řepky. Součástí práce je provedení pokusu pro porovnání autonomní a konvenční soupravy při setí řepky. V práci jsou také popsány problémy zjištěné během sledování a jsou podány návrhy na jejich řešení.
|
|
|
Režimová opatření a kardiologický pacient
BOROVKOVÁ, Michaela
Tato bakalářská práce se zaměřuje na problematiku režimových opatření doprovázejících kardiologického pacienta. Jelikož je ale pojem kardiologický pacient velice rozsáhlý, stanovili jsme si výlučně jedno kardiologické onemocnění, a to infarkt myokardu. Teoretická část práce je věnována charakterizaci onemocnění infarktu myokardu, pojmu prevence a specifičtěji sekundární prevenci a jednotlivým režimovým opatřením pro pacienty po infarktu myokardu. Dále se v této části objevuje zmínka o roli sestry, která pečuje o pacienta a v neposlední řadě jsou zde uvedeny problémy, doprovázející doporučovaná režimová opatření a jejich dodržování. Praktická část zahrnuje stanovení dvou cílů. Prvním bylo zjistit, jaká režimová opatření jsou v rámci sekundární prevence doporučována kardiologickým pacientům. Druhý měl za úkol zmapovat úlohu sestry v edukačním procesu režimových opatření. Pro práci bylo použito kvalitativní výzkumné šetření, prováděné pomocí nestandardizovaných polostrukturovaných rozhovorů. S 10 sestrami z oboru kardiologie a 6 pacienty po proběhlé příhodě infarktu myokardu s měsíčním odstupem. Hlavním tématem byla doporučovaná režimová opatření a edukační proces, díky kterému dochází k předávání informací. Výzkumné šetření ukázalo uspokojivou informovanost a orientovanost kardiologických sester v problematice. Svou roli sestry znají velmi dobře a jsou si vědomy toho, co tato role zahrnuje. Výzkum ale také odhalil negativní složku edukačního sdělení, a to nedostatečný časový prostor pro jeho úspěšnou a kvalitní realizaci. Přínosem této bakalářské práce by mělo být usnadnění ošetřovatelské péče a pomoc kardiologickým sestrám. Měla by jim nabídnout materiál, kde bude shrnuto vše, co se týká problematiky doporučovaných režimových opatření pro pacienty s infarktem myokardu.
|
host ::
RSS.