|
|
Matka předškolního dítěte v roli učitelky v mateřské škole
BRUSNICKÁ, Tereza
Cílem práce je zjistit, jak ženy, které jsou matkami dítěte ve věku od dvou do sedmi let a zároveň učitelkami v mateřských školách, zvládají náročnost obou životních rolí. Práce je rozdělena na dvě části, teoretickou a praktickou. Teoretická část obsahuje kapitoly, které se věnují historii učitelek v předškolních zařízeních a proměnám mateřství v historickém kontextu, učitelství v mateřské škole i mateřství v dnešní době, náročnostem obou rolí, psychickým a fyzickým problémům, ke kterým jsou matky i učitelky náchylnější, a různým způsobům a možnostem psychohygieny. V praktické části jsou prezentovány výsledky výzkumného šetření, které bylo realizováno kvantitativní metodou, a to prostřednictvím dotazníkového šetření. Byl stanoven následující výzkumný problém: Jaký má podle učitelek mateřských škol vliv mateřství na jejich profesní život? Výzkumný soubor tvořily učitelky mateřských škol, které mají dítě nebo děti ve věku od dvou do sedmi let a zároveň byly učitelkami v mateřské škole ještě před vlastním mateřstvím.
|
|
|
Rozvoj grafomotoriky u dětí předškolního věku hudebními činnostmi.
ŽOFKOVÁ, Lucie
Tato bakalářská práce se zabývá rozvojem grafomotoriky od jednodušších po složitější grafomotorické prvky. Cílem mé bakalářské práce je vytvořit program pro děti předškolního věku podporující rozvoj grafomotoriky hudebními činnostmi. Práce obsahuje teoretickou a praktickou část. Teoretická část se v jednotlivých kapitolách zaměřuje na objasnění klíčových pojmů spojených s předškolním vzděláváním. Je zde zmíněn psychomotorický vývoj zaměřující se na vymezení a charakteristiku schopností a dovedností dítěte v předškolním období. Samostatná kapitola je věnována grafomotorickému vývoji, v níž jsou popsány jednotlivé grafomotorické prvky. Další kapitoly jsou věnovány hudebním činnostem a jejich rozdělení, vývoji dětské kresby a roli hry a pohádky v předškolním období. V praktické části bude ověřen vytvořený program. Jednotky programu jsou motivované na konkrétní grafomotorické prvky a v praktické části budou blíže popsány. Funkčnost jednotky bude vždy ověřena ve dvou věkově odlišných třídách. Jednotky budou následně evaluovány za pomoci metod pozorování a rozhovoru. V závěru práce je reflektována myšlenka, zdali má pohyb ve spojení s hudbou kladný vliv na rozvoj dítěte v oblasti grafomotoriky.
|
|
|
Začínáme s atletikou již v mateřské škole
KRAJČOVÁ, Eliška
Bakalářská práce se v teoretické části zaměřuje na dítě předškolního věku, jeho tělesný a motorický vývoj a věnuje se rozvoji pohybových dovedností u dětí předškolního věku. Dále se teoretická část věnuje atletice, její historii, charakteristice a zejména se zaměřuje na atletiku pro děti. Praktická část bakalářské práce přináší výsledky ověřování metodického programu "Začínáme s atletikou již v mateřské škole", který byl v mateřských školách ověřován na základě kvalitativního výzkumného šetření, konkrétně metodou rozhovorů a zúčastněného pozorování.
|
|
|
Poslech artificiální hudby v mateřské škole
ZABLOUDILOVÁ, Martina
Cílem této bakalářské práce je vytvořit pro děti z mateřské školy nabídku aktivit, které jim přiblíží artificiální hudbu. Záměrem těchto aktivit je podpořit v dítěti vztah k hudbě, porozumění hudební skladbě a seznámit ho s hudebními nástroji. Teoretická část práce se zaměřuje na vývoj předškolního dítěte v oblasti emocí, představivosti, pozornosti a hudby. Dále charakterizuje poslechové činnosti v mateřské škole a metodiku těchto činností, a to v každé věkové skupině. Praktickou část tvoří nabídka činností spjatých s artificiální hudbou, které se prolínají všemi oblastmi vzdělávání.
|
|
|
Galerie jako vzdělávací prostor pro předškolní děti - reflexe a inspirace
Müllerová, Veronika ; Kafková, Helena (vedoucí práce) ; Tsikoliya, Lenka (oponent)
Teoretická část bakalářské práce se věnuje charakteristice předškolního dítěte a jeho vývoji dětského výtvarného projevu v modernistickém pojetí výtvarné výchovy. Předkládá různé názory na pohled dítěte jako na "malého umělce" a hledá vztah výtvarné výchovy v mateřské škole a výtvarného umění v galerii. Dále se věnuje problematice typologií výstavních prostor v galerii a galerii jako prostoru pro předškolní dítě a mateřskou školu. Praktická část je realizována pomocí didaktického projektu s předškolními dětmi. První část projektu se zaměřuje na návštěvu tří galerií s výstavami. Druhá část zkoumá a popisuje reakci dětí na navštívené výstavy v podobě přípravy dětských prací na jejich vlastní výstavu, která nese v podtitulu Výstava hrou. Projekt je zakončen veřejnou výstavou s vernisáží a návštěvou dětí, které se na tvorbě výstavy podílely. V závěru je projekt zhodnocen. KLÍČOVÁ SLOVA Galerie Rudolfinum, Kunsthalle Praha, Galerie Villa Pellé, dítě předškolního věku, mateřská škola v galerii, výstavy v galeriích, výstava dětí předškolního věku, RVP PV
|
|
|
Jak přiblížit dětem předškolního věku odlišnosti v rodinách prostřednictvím dramatické výchovy
Sadílková, Kristýna ; Ferklová, Alžběta (vedoucí práce) ; Sobková, Ivana (oponent)
V bakalářské práci se zaměřuji, jak přiblížit dětem předškolního věku odlišnosti v rodinách prostřednictvím dramatické výchovy. Bakalářská práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. Teoretická část obsahuje charakteristiku předškolního věku, konkrétně psychický vývoj, sociální a emoční vývoj a rozvoj vnímání. Dále charakteristiku rodin dle několik autorů, základní funkce a typy rodin dle hledisek. Samostatnou kapitolu poté věnuji náhradní rodinné péči a jejím formám. Následuje popis dramatické výchovy, cílů dramatické výchovy, metod a technik dramatické výchovy, zvolené vhodné metody a techniky pro děti v mateřské škole a osobnost učitele dramatické výchovy v MŠ. Praktická část je zaměřená na akční výzkum v podobě pěti různých lekcí dramatické výchovy na téma rodina a jejich odlišnosti, kterým předchází rozhovor s dětmi na dané téma a též zakončuje. Pomocí kterých zjišťuji, co děti vědí o tématu rodina a o odlišnosti v rodinách. Dalším cílem je zjistit, jak lze přiblížit dětem odlišnosti v rodinách prostřednictvím metod a technik dramatické výchovy. Dotazníkovým šetřením a rozhovorem s osmi vybranými respondenty zjišťuji, jak často a jakým způsobem paní učitelky v mateřských školách pracují s tématem rodina a jaké typy rodin dětem vštěpují a jaké naopak ne. V praktické části též krátce...
|
|
|
Děti předškolního věku a role médií v jejich životě
Běťáková, Anežka ; Laufková, Veronika (vedoucí práce) ; Neumann, Lukáš (oponent)
Předkládaná diplomová práce se zabývá problematikou využívání médií a multimédií dětmi předškolního věku, ale i jejich rodiči. Práce je rozdělena na dvě části - teoretickou a praktickou. Teoretická část se zakládá na studiu odborné literatury a je rozdělena do pěti hlavních kapitol. V těchto kapitolách se věnuji charakteristice předškolního dítěte ve vztahu k tématu. Popisuji oblast médií a multimédií a zabývám se tím, jak média působí na děti předškolního věku a v čem spočívá úloha rodičů při práci dětí předškolního věku s multimédii. Poslední kapitola, která se zabývá gramotností, je rozdělena do dvou podkapitol, které se věnují čtenářské gramotnosti a pregramotnosti a multimediální gramotnosti. V praktické části jsem realizovala dotazníkové šetření směřované k rodičům a také polostrukturované rozhovory s dětmi předškolního věku. Prostřednictvím tohoto výzkumného šetření jsem měla za cíl zjistit, jak děti předškolního věku v současné době svět médií vnímají. Zaměřila jsem se také na to, v jaké míře jsou multimédia dnešními rodinami využívána v porovnání s dalšími médii nebo jinými volnočasovými aktivitami a jak rodiče k využívání multimédií dětmi přistupují. Dílčím cílem praktické části bylo také vytvořit, v praxi realizovat a následně evaluovat lekce s dětskou knihou, která tematizuje...
|
|
| |
|
|
Využití knih Petra Horáčka v dramatické výchově při práci s dětmi předškolního věku
Podskalníková, Sára ; Ferklová, Alžběta (vedoucí práce) ; Sobková, Ivana (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá možnostmi využití knih Petra Horáčka v dramatické výchově s dětmi předškolního věku. V teoretické části je charakterizován vývoj dítěte předškolního věku. Současně je zde vymezena dramatická výchova, její specifika v mateřské škole, cíle a osobnost učitele. Dále pak metody a techniky dramatické výchovy, její propojení s literaturou, kritéria pro výběr literatury a vhodné literární žánry pro předškolní věk. Poslední kapitola je věnována Petru Horáčkovi a jeho knihám, ze kterých vycházejí dramatické lekce v praktické části. Praktická část se skládá z deseti lekcí k vybraným knihám, kterými jsou: Husa Líza, Jak se myška snědla měsíc, Kamarád pro medvěda, Modrý tučňák, Nejkrásnější místo na světě, Nejlepší dárek, Nenažraná koza, O myšce, která se nebála, Papuchalk Petr a Slon. Lekce jsou realizovány v jedné heterogenní skupině dětí předškolního věku. V těchto lekcích je zkoumáno, jak lze knihy prakticky využít v dramatické výchově. Po realizaci u všech lekcí proběhla reflexe a rozhovor s dětmi, zkoumající porozumění lekci, který byl následně vyhodnocen. KLÍČOVÁ SLOVA mateřská škola, dramatická výchova, Petr Horáček, dítě předškolního věku, metody a techniky dramatické výchovy
|
|
|
Znalosti a preference pohádek současných předškolních dětí
Svobodová, Julie ; Laufková, Veronika (vedoucí práce) ; Novotná, Kateřina (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá pohádkami ve vztahu k současným dětem předškolního věku a znalostmi a preferencemi pohádek těchto dětí. Mou snahou je poukázat touto prací na smysl a význam pohádek pro děti a také na důležitost a přínos zjišťování znalostí a preferencí pohádek dětí. Dle mého názoru je totiž potřebné zjišťovat, jak na tom děti v oblasti pohádek momentálně jsou, aby tak pohádky mohly přispívat jejich rozvoji. V teoretické části se věnuji nejprve charakteristice předškolního dítěte v souvislosti k tématu práce a také faktorům ovlivňujícím čtenářství dětí, mezi něž patří rodina, učitelé v mateřské škole, čtenářsky podnětné prostředí a knihovny. Dále tu píši o charakteristice literatury pro děti a o generacích, které vychovávají současné děti, a o vztahu těchto generací k dětské literatuře. Ten může mít totiž následně vliv na vztah předškolních dětí k literatuře. Další důležitou oblastí je zde samotná pohádka, její charakteristika, druhy a pohádkové postavy, a také význam pohádky a možnosti práce s ní v mateřské škole. Cílem praktické části bylo zjistit, jaké pohádky vybrané předškolní děti znají, jaké preferují, s jakými pohádkovými postavami se ztotožňují a proč, a také jestli o jejich znalostech a preferencích vědí jejich pedagožky a zda a jakým způsobem s pohádkou v mateřské škole...
|
host ::
RSS.