|
|
Rozhlasové vysílání České národní rady v období pražského povstání v květnu 1945
Kuropata, Ondřej ; Cebe, Jan (vedoucí práce) ; Maršík, Josef (oponent)
Tato práce se zaobírá Pražským povstáním v květnu 1945. Hlavní oblastí výzkumu je rozhlasové vysílání České národní rady, což byl vrcholný orgán, který k organizaci celého povstání využíval právě rozhlas. A to jednak Český rozhlas a jednak i pražský pouliční místní rozhlas. Práce se zaobírá způsobem, jak Česká národní rada komunikovala s rozhlasem, jak mu předávala zprávy k odvysílání, kdo byli lidé, kteří takové vysílání měli na starost, a významný prostor se v práci věnuje samotnému obsahu odvysílaných zpráv, které jsou rozděleny po jednotlivých dnech. Dílčím cílem této práce je také prohloubení znalostí samotného Pražského povstání, neboť má autor textu dojem, že je tato událost nepříliš známá, ačkoli boje na pražských barikádách se řadí mezi největší bitvy českých dějin, když během pár květnových dní roku 1945 zemřelo na 2 tisíce bojovníků.
|
|
|
Obrazy Prahy v dílech poúnorových exulantů
Kaprálová, Klára ; Češka, Jakub (vedoucí práce) ; Hrdlička, Josef (oponent)
ČESKÝ ABSTRAKT V diplomové práci mapuji obrazy Prahy v dílech tří spisovatelů, kteří emigrovali po roce 1948: Egon Hostovský, Zdeněk Němeček a Jiří Kovtun. Obrazy Prahy, v práci (re)konstruované jsou poměrně rozmanité, třebaže odkazují k témuž místu a k relativně úzkému časovému horizontu. V románu Egona Hostovského Nezvěstný dominují motivy, jakými jsou šeď, neostré kontury, divadelnost, panoptikum a svébytně pojatá metaforičnost únorové (tudíž také předjarně pošmourné) Prahy, u Zdeňka Němečka se jako stěžejní ukazuje intimní vztah vypravěče k hlavní postavě, úsporná dialogičnost, pohled shora, pochmurné ladění a pocit odcizení; v Kovtunově Pražské ekloze vládne ironie (ta je patrně také produktem výrazného časového odstupu od pojednávaných událostí), naturalistické prvky a válečná atmosféra. Navzdory rozdílným životním příběhům jmenovaných spisovatelů a jejich odlišné poetice je pojí nejen citelný vztah k Praze, nýbrž se jejich emigrantský osud protne v zajišťování provozu Rádia Svobodná Evropa, do jehož programu Slovo a svět přispívali svými postřehy a názory. Hlavní teoretické východisko diplomové práce představuje poetologie města v podání Daniely Hodrové (Citlivé město). Při interpretaci se neomezuji pouze na zmiňovaná literární díla (práce nebude tudíž výhradně poetologická), nýbrž zohledňuji také...
|
|
|
Proměny interpretace role komunistického odboje v Pražském povstání
Zelinka, Martin ; Koura, Petr (vedoucí práce) ; Parkan, František (oponent)
Pražským povstáním v květnu 1945 vyvrcholila druhá světová válka v tehdejším Protektorátu Čechy a Morava. S postupující frontou a blížícím se koncem války se české země chtěly postavit nacistickému útlaku. Povstání znamenalo zvrat v odbojové činnosti. Díky nástupu KSČ k moci po únoru 1948 se vnímání povstání změnilo. Komunističtí odbojáři byli staveni do popředí často v heroické roli, političtí oponenti zatracováni. Komunistům a jejich interpretaci museli čelit i hlavní osobnosti Pražského povstání, které podepsaly německou kapitulaci. Právě skrze tyto události začala komunistická interpretace dějin povstání, jež se občas objevuje dodnes i v dílech historiografických vydaných po sametové revoluci. Interpretace stejné události za cíleného využití slov a frází umožňuje rozdílné vyznění a tím ovlivnění čtenáře. Cíleného využívání historických událostí lze dosáhnout dlouhodobé rozšířenosti fám, jejichž vyvracení je nutností a prací historiků. Na příkladu klíčových momentů povstání, jako byl jeho spontánní počátek, zapojení vlasovců či kapitulace německých vojsk v Praze, lze porovnat výklady a popsat rozdílnost narativů. Komunističtí autoři oponenty označovali za užití vulgárních slov, nekomunističtí poté neutrálně. Tato práce podrobuje díla kritické metodě zejména s ohledem na roli komunistického...
|
|
|
Obrazy Prahy v dílech poúnorových exulantů
Kaprálová, Klára ; Češka, Jakub (vedoucí práce) ; Hrdlička, Josef (oponent)
ČESKÝ ABSTRAKT V diplomové práci mapuji obrazy Prahy v dílech tří spisovatelů, kteří emigrovali po roce 1948: Egon Hostovský, Zdeněk Němeček a Jiří Kovtun. Obrazy Prahy, v práci (re)konstruované jsou poměrně rozmanité, třebaže odkazují k témuž místu a k relativně úzkému časovému horizontu. V románu Egona Hostovského Nezvěstný dominují motivy, jakými jsou šeď, neostré kontury, divadelnost, panoptikum a svébytně pojatá metaforičnost únorové (tudíž také předjarně pošmourné) Prahy, u Zdeňka Němečka se jako stěžejní ukazuje intimní vztah vypravěče k hlavní postavě, úsporná dialogičnost, pohled shora, pochmurné ladění a pocit odcizení; v Kovtunově Pražské ekloze vládne ironie (ta je patrně také produktem výrazného časového odstupu od pojednávaných událostí), naturalistické prvky a válečná atmosféra. Navzdory rozdílným životním příběhům jmenovaných spisovatelů a jejich odlišné poetice je pojí nejen citelný vztah k Praze, nýbrž se jejich emigrantský osud protne v zajišťování provozu Rádia Svobodná Evropa, do jehož programu Slovo a svět přispívali svými postřehy a názory. Hlavní teoretické východisko diplomové práce představuje poetologie města v podání Daniely Hodrové (Citlivé město). Při interpretaci se neomezuji pouze na zmiňovaná literární díla (práce nebude tudíž výhradně poetologická), nýbrž zohledňuji také...
|
|
|
Rozhlasové vysílání České národní rady v období pražského povstání v květnu 1945
Kuropata, Ondřej ; Cebe, Jan (vedoucí práce) ; Maršík, Josef (oponent)
Tato práce se zaobírá Pražským povstáním v květnu 1945. Hlavní oblastí výzkumu je rozhlasové vysílání České národní rady, což byl vrcholný orgán, který k organizaci celého povstání využíval právě rozhlas. A to jednak Český rozhlas a jednak i pražský pouliční místní rozhlas. Práce se zaobírá způsobem, jak Česká národní rada komunikovala s rozhlasem, jak mu předávala zprávy k odvysílání, kdo byli lidé, kteří takové vysílání měli na starost, a významný prostor se v práci věnuje samotnému obsahu odvysílaných zpráv, které jsou rozděleny po jednotlivých dnech. Dílčím cílem této práce je také prohloubení znalostí samotného Pražského povstání, neboť má autor textu dojem, že je tato událost nepříliš známá, ačkoli boje na pražských barikádách se řadí mezi největší bitvy českých dějin, když během pár květnových dní roku 1945 zemřelo na 2 tisíce bojovníků.
|
host ::
RSS.