|
|
Pojetí trestného činu v českém trestním zákoníku
Novotný, Pavel ; Jelínek, Jiří (vedoucí práce) ; Tlapák Navrátilová, Jana (oponent)
Pojetí trestného činu v českém trestním zákoníku Abstrakt Diplomová práce pojednává o pojetí trestného činu v zákoně č. 40/2009 Sb., trestní zákoník. Přijetím nového trestního kodexu došlo k přechodu od formálně-materiálního pojetí trestného činu k pojetí formálnímu. Přijetím zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, byly dokončeny rekodifikační práce, které trvaly bezmála dvacet let. Nejvíce diskutovaným tématem v době příprav trestního kodexu bylo právě pojetí trestného činu. První kapitola diplomové práce přibližuje obecnou úpravu pojmu a pojetí trestného činu v samostatné a kombinované formě a dále nejdůležitější pojmy související s trestným činem. Druhá kapitola přibližuje vývoj trestního práva na území českých zemí od 19. století, počínaje Zákoníkem o zločinech a těžkých policejních přestupcích přes přípravu osnov trestního zákona z let 1926 a 1937 a to až po zákon č. 140/1961 Sb., trestní zákon. Třetí kapitola přibližuje situaci po roce 1989 na cestě k novému trestnímu kodexu. Je zde popsán věcný záměr trestního zákona, s ohledem na možné alternativy pojetí trestného činu, který byl vládou schválen a následně předložen Poslanecké sněmovně. Návrh zákona byl následně Senátem odmítnut a Poslanecká sněmovna Senát nepřehlasovala. Kapitola je zakončena úspěšným přijetím a vyhlášením trestního zákoníku s jeho...
|
|
|
Zásada subsidiarity trestní represe
Bauerová, Kristýna ; Mulák, Jiří (vedoucí práce) ; Richter, Martin (oponent)
Předmětem této diplomové práce je zásada subsidiarity trestní represe, která je jednou z nejdůležitějších zásad trestního práva hmotného. Podle této zásady mohou být prostředky trestního práva uplatňovány pouze případech, které dosahují požadované míry společenské škodlivosti a zároveň v těchto případech nestačí uplatnění odpovědnosti podle jiného právního odvětví. Práce je rozdělena do tří kapitol, které jsou členěny na podkapitoly. V první kapitole jsou nejdříve blíže rozebrány základní zásady trestního práva hmotného a jejich případný vztah k zásadě subsidiarity trestní represe. Po této části následuje vymezení pojmu subsidiarity trestní represe. Se zásadou subsidiarity trestní represe neoddělitelně souvisí pojem ultima ratio. Z tohoto důvodu je jejich vzájemnému vztahu v rámci první kapitoly práce věnována samostatná podkapitola. V rámci diplomové práce je rovněž věnována pozornost vztahu trestněprávní odpovědnosti k odpovědnosti podle práva soukromého a správního. Ustanovení trestního zákoníku obsahující zásadu subsidiarity trestní represe vyvolává otázky ohledně jejího významu pro uplatňování trestněprávní odpovědnosti. Tyto otázky jsou blíže rozebrány v podkapitolách, které se věnují pojetí trestného činu, společenské škodlivosti a pojetí zásady subsidiarity trestní represe de lege lata....
|
|
|
Formal and material aspekt of the notion of a crime
Ranostaj, Michal ; Říha, Jiří (vedoucí práce) ; Šámal, Pavel (oponent)
Anotácia (abstrakt) Jednou z najdôležitejších zmien, ktoré so sebou prináša nedávna rekodifikácia trestného práva hmotného v Českej republike, je zmena koncipovania inštitútu trestného činu. S ohľadom na fakt, že sa jedná o kardinálny inštitút trestného práva, má uvedená skutočnosť široký dopad na rôzne inštitúty trestného práva hmotného i procesného. Predkladaná diplomová práca sa pokúša identifikovať tieto zmeny v obecnej rovine a následne sa závery, ku ktorým dospieva snaží demonštrovať na vybraných trestneprávnych inštitútoch, ktoré podľa názoru autora uvedené zmeny najzreteľnejšie ilustrujú. V obecnej rovine práca venuje pozornosť predovšetkým otázkam zdroja trestnej zodpovednosti a tzv. osi trestnej zodpovednosti, pri ktorých poukazuje na doktrinálne prúdy, ktoré týmto otázkam venovali najširšiu pozornosť a názory ktorých našli svoje uplatnenie i v trestneprávnych kodifikáciách. Z rozhodujúcej časti sa jedná o postoje školy klasickej, ktoré sú konfrontované s názormi talianskeho trestneprávneho pozitivizmu. Práca na mnohých miestach poukazuje na rozhodujúce odlišnosti v jednotlivých modeloch trestneprávnej zodpovednosti práve prostredníctvom antagonizmu medzi uvedenými myšlienkovými prúdmi. Pokiaľ sa týka konkrétnych príkladov inštitútov, ktorých sa zmena koncepcie trestného činu dotýka, je zo strany...
|
|
|
Pojetí trestného činu v českém trestním zákoníku
Herodesová, Lucie ; Jelínek, Jiří (vedoucí práce) ; Šelleng, Dalibor (oponent)
Pojetí trestného činu v českém trestním zákoníku Abstrakt Předkládaná diplomová práce se zabývá otázkou pojmu a zejména pojetí trestného činu. Spáchání trestného činu je výlučným předpokladem pro vyvozování trestní odpovědnosti, navzdory jeho zásadnímu významu pro trestní právo hmotné i procesní však stran jeho pojetí v účinném trestním zákoníku zůstávají dílčí teoretické i aplikační nejasnosti. Tato práce si klade za cíl komplexně prozkoumat způsob, jakým bylo do trestního zákoníku zakotveno pojetí trestného činu, a to od obecných teoretických otázek, účinné právní úpravy včetně její historické geneze, až po upozornění na některé nedostatky právní úpravy a jejich možných řešení prostřednictvím návrhů de lege ferenda. První kapitola této práce je věnována vymezení výchozích pojmů, ze kterých trestný čin vychází. Dále se zabývá teoretickými modely pojmu a pojetí trestného činu, kterých může zákonodárce při konstrukci normativního textu využít, a popisuje jejich největší přednosti i slabiny. Věnuje se rovněž jejich vzájemným kombinacím. Další část práce se zaměřuje na genezi právní úpravy pojmu a pojetí trestného činu v moderních kodexech trestního práva na našem území, věnuje se prvorepublikovým osnovám trestního zákona z let 1926 a 1937, které nakonec nebyly přijaty do podoby zákona, a dále trestním zákonům...
|
|
|
Pojetí trestného činu v českém trestním zákoníku
Pačesová, Anna ; Jelínek, Jiří (vedoucí práce) ; Vanduchová, Marie (oponent)
I Abstrakt Tato diplomová práce pojednává o problematice pojetí trestného činu v českém trestním zákoníku, tedy o jedné ze stěžejních otázek spadajících do základů trestní odpovědnosti. Trestní zákoník s sebou v roce 2009 přinesl řadu změn, jednou z těch nejdiskutovanějších mělo být i nové pojetí trestného činu, resp. jeho změna z materiálně- formálního na formální pojetí. Díky současnému zavedení zásady subsidiarity trestní represe, jakožto hmotněprávního korektivu trestního bezpráví se však z proklamovaného formálního pojetí stalo přesněji materializované formální pojetí. V našem trestním právu se tak náhle vyskytují korektivy dva, zmiňovaný hmotněprávní, a ještě procesní spočívající ve fakultativní možnosti státního zástupce trestní stíhání zastavit z důvodu neúčelnosti. Názory na potřebnost obou korektivů i přístupy k ideálnímu pojetí trestného činu se trestněprávní teorii liší, i proto jsem si je dovolila prezentovat ve vzájemném kontrastu a v závěru hodnotit. Tato práce se snaží se problematiku pojetí trestného činu popsat a shrnout co nejkomplexněji, proto je rozdělena do čtyř hlavních částí, které na sebe plynuje navazují a z nichž každá je členěna na kapitoly a jednotlivé body. V první částí dochází k vysvětlení samotných klíčových pojmů, institutů a stěžejních zásad, které s touto problematikou...
|
|
|
Pojetí a kategorizace trestného činu v novém trestním zákoníku
Glatzová, Andrea ; Jelínek, Jiří (vedoucí práce) ; Vanduchová, Marie (oponent)
Resumé Téma mojí diplomové práce zní: "Pojetí a kategorizace trestného činu v novém trestním zákoníku". Jedná se o téma velmi aktuální jak pro nauku trestního práva, tak pro aplikační praxi. Rekodifikace představuje nejen změnu právních norem, nýbrž i změnu celé teoretické koncepce a stěžejních institutů, mezi které náleží pojetí a kategorizace trestného činu. Práce sestává z osmi kapitol. První kapitola vymezuje předmět práce. V druhé kapitole jsem se soustředila na vymezení stěžejních pojmů. Jedná se o pojem trestného činu, pojetí trestného činu a kategorizace trestného činu. Jelikož je vymezení těchto pojmů výsledkem dlouhého právního vývoje i rozsáhlých společenských změn, nejprve se věnuji jejich genezi z hlediska právně-historického. V této souvislosti popisuji pojetí a kategorizaci trestného činu v trestním zákoníku císaře Josefa II. z roku 1787, Západohaličském trestním zákoníku (1803), trestním zákoníku z roku 1852, osnovách trestních zákonů z roku 1926 a 1937, trestním zákoně z roku 1950 a v trestním zákoně z roku 1961. Ve čtvrté kapitole analyzuji české návrhy reforem trestního práva hmotného, které výrazně ovlivnily finální podobu nového trestního zákoníku. Pátá kapitola představuje vlastní jádro mojí práce. Tato kapitola se dělí na čtyři části. První část je věnována formálnímu pojetí trestného...
|
|
|
Formal and material aspekt of the notion of a crime
Ranostaj, Michal ; Říha, Jiří (vedoucí práce) ; Šámal, Pavel (oponent)
Anotácia (abstrakt) Jednou z najdôležitejších zmien, ktoré so sebou prináša nedávna rekodifikácia trestného práva hmotného v Českej republike, je zmena koncipovania inštitútu trestného činu. S ohľadom na fakt, že sa jedná o kardinálny inštitút trestného práva, má uvedená skutočnosť široký dopad na rôzne inštitúty trestného práva hmotného i procesného. Predkladaná diplomová práca sa pokúša identifikovať tieto zmeny v obecnej rovine a následne sa závery, ku ktorým dospieva snaží demonštrovať na vybraných trestneprávnych inštitútoch, ktoré podľa názoru autora uvedené zmeny najzreteľnejšie ilustrujú. V obecnej rovine práca venuje pozornosť predovšetkým otázkam zdroja trestnej zodpovednosti a tzv. osi trestnej zodpovednosti, pri ktorých poukazuje na doktrinálne prúdy, ktoré týmto otázkam venovali najširšiu pozornosť a názory ktorých našli svoje uplatnenie i v trestneprávnych kodifikáciách. Z rozhodujúcej časti sa jedná o postoje školy klasickej, ktoré sú konfrontované s názormi talianskeho trestneprávneho pozitivizmu. Práca na mnohých miestach poukazuje na rozhodujúce odlišnosti v jednotlivých modeloch trestneprávnej zodpovednosti práve prostredníctvom antagonizmu medzi uvedenými myšlienkovými prúdmi. Pokiaľ sa týka konkrétnych príkladov inštitútov, ktorých sa zmena koncepcie trestného činu dotýka, je zo strany...
|
host ::
RSS.