|
|
Response of tree rings and NDVI of Central-European conifers to extreme climatic events
Mašek, Jiří ; Treml, Václav (vedoucí práce) ; Šilhán, Karel (oponent) ; Piermattei, Alma (oponent)
Terestrické ekosystémy, především lesy jsou důležitým úložištěm atmosférického uhliku s vysokou meziroční variabilitou řízenou dostupností vody. Stromy ukládají uhlík v různých částech nadzemní i podzemní biomasy, hlavně ve kmeni, listech a kořenech. V této dizertační práci jsem studoval klimatické reakce růstu kmenové biomasy (reprezentované letokruhy) a listové biomasy (reprezentované normalizovaným diferenčním vegetačním indexem; NDVI) u smrku ztepilého (Picea abies) a borovice lesní (Pinus sylvestris). Zabýval jsem se (i) všeobecnými klimatickými reakcemi, specificky pak dopady suchých událostí a (ii) topografickými faktory, které tyto rekace ovlivňují na různých prostorových úrovních. Výsledky ukázaly, že letokruhy obou druhů v nížinách vykazují signifikantní pozitivní vztah k dostupné vlhkosti a negativní k teplotám, zatímco ve vysokých nadmořských výškách byl tento vztah obrácený. Na krajinné úrovni byla reakce letokruhů borovice lesní ovlivněna topografií reliéfu, zatímco ve větším měřítku byla podstatná geografická pozice a nadmořská výška (gradienty teploty) u obou druhů. Reakce NDVI byla oproti letokruhům slabší. NDVI navíc nevykázalo jakékoli ovlivnění topografií, pravděpodobně, protože zelenost vegetace (fotosyntéza) je méně klimaticky závislá oproti růstu kmenové biomasy. Koherence...
|
|
|
Vliv klimatu na šířkový růst borovice lesní ze severní Skandinávie
Tomeš, Miroslav ; Treml, Václav (vedoucí práce) ; Šefrna, Luděk (oponent)
Předkládaná diplomová práce pojednává o vlivu klimatu na šířkový růst borovice lesní v oblasti severní Skandinávie. Stromy rostoucí při polární hranici lesa jsou citlivé na změny prostředí, a proto je jejich dřevo využíváno pro studium růstových reakcí vůči probíhající klimatické změně. Za období 20. a začátku 21. století tak byly s letokruhovými a dendroanatomickými daty borovice lesní ze severního Finska korelovány teploty vzduchu a úhrny srážek. Bylo zjištěno, že šířky letokruhů měly v průběhu sledovaného období mírně rostoucí trend. V rámci korelačních vztahů byl potvrzen řídící vliv teplot vzduchu současného července na letokruhové přírůsty. Díky vyšším teplotám letního období se tvořily širší letokruhy. Kromě toho se jako důležité pro celkovou šířku letokruhu ukázaly květnové a letní srážky. V současnosti často diskutovaný problém spočívající v oddělení křivky letokruhové chronologie od vzrůstajících letních teplot ("divergence problem") nebyl v této práci jednoznačně pozorován. Letokruhy studovaného jedince byly za účelem vyhodnocení dendroanatomických parametrů rozděleny do čtyř sektorů o podobném počtu buněk v radiálním směru. Během sledovaného období (1960-2018) došlo k postupnému nárůstu průměrného počtu buněk dřeva v letokruhu v radiálním směru. Ve všech čtyřech sektorech se v průběhu...
|
|
|
Využití laboratorní a obrazové spektroskopie pro hodnocení odolnosti borovice lesní vůči suchu a rozlišení jejich ekotypů
Raasch, Filip ; Kupková, Lucie (vedoucí práce) ; Potůčková, Markéta (oponent)
Cílem této práce bylo navrhnout nedestruktivní způsob měření semenáčků borovice lesní (Pinus sylvestris), zjistit, zda se v laboratorních spektrech borovic projeví stres z nedostatku vody, porovnat, zda se bude reakce borovic lišit dle ekotypu a zkoumat, zda z obrazových a laboratorních spekter bude možné odlišit dva ekotypy borovice lesní. K tomuto účelu byla zpracována obrazová hyperspektrální data semenných sadů ze srpna 2020 a byl proveden tříměsíční laboratorní experiment, v rámci něhož byl u dvouletých semenáčků borovice z náhorního a pahorkatinného ekotypu navozen stres z nedostatku vody. Analýza spektrálních dat proběhla s pomocí smíšených statistických modelů, analýzy rozptylu, analýzy hlavních komponent, natrénování klasifikátorů řízené pixelové klasifikace, vegetačních indexů a lineární regrese. Z analýz bylo zjištěno, že lze detekovat vodní stres u silně stresovaných semenáčků borovice lesní. Nejcitlivější spektrální pásma na obsah vody byla pozorována v oblasti mezi 1000-2500 nm. Počáteční reakce na stres z nedostatku vody se dle ekotypu nelišila, u náhorního ekotypu však byla pozorována rychlejší regenerace po etapě sucha. Dva ekotypy borovice lesní bylo možné s vysokou přesností odlišit jak z laboratorních, tak obrazových dat. I přes vysokou variabilitu mezi jedinci způsobenou vodním...
|
|
|
Ochrana lesa před chroustem maďalovým v gradačním území Moravské Sahary
Jarošová, Veronika
Cílem diplomové práce bylo zhodnocení možností vedoucích k eliminaci škodlivosti ponrav chrousta maďalového v gradačním území Moravské Sahary (LS Strážnice, revír Bzenec). Účinnost vybraných přípravků (Force 1,5 G a Actara 25WP) na ponravu chrousta maďalového byla šetřena v řízených podmínkách nádobového pokusu s 380 rostlinami borovice lesní v pěti opakováních v průběhu tří let. Ze zjištěných výsledků vyplynulo, že nejúčinnějším přípravkem proti ponravám byla Actara 25 WG (200 až 400 g/ha/600 l vody) ve formě zálivky. Postřik tímto přípravkem byl neúčinný. Nejednotné výsledky byly dosaženy přípravkem Force 1,5 G. Současně byl sledován vertikální pohyb ponrav v půdě v průběhu jejich vývoje 2015–2018 pomocí kontrolních sond o rozměru 50 × 50 × 60–140 cm. Bylo potvrzeno, že hloubka zimování ponrav a navazující pohyb ve vegetačním období je závislý na teplotě půdy, vlhkosti a zdrojích potravy dle aktuálního instaru ponravy.
|
|
|
Vliv zástinu na přírůst obnovy borovice lesní pod porostem
Kostohryzová, Aneta ; Ulbrichová, Iva (vedoucí práce) ; Bílek, Lukáš (oponent)
V oblasti VLS ČR, s. p. divize Mimoň-Doksy byl v září 2015 zkoumán vliv stanovištních podmínek na přirozenou obnovu borovice lesní (Pinus sylvestris). Bylo vybráno 9 zkusných ploch (po 0,25 ha) a měřeny parametry jedinců přirozené obnovy (výška, tloušťka, přírůsty za posledních 5 let, průměr koruny, kvalita a úhel větvení) a hodnoceny stanovištní podmínky - bylinné patro, světelné podmínky, humusové horizonty a vzdálenost od nejbližšího dospělého jedince. Celkem bylo změřeno 416 jedinců přirozené obnovy. Jako hlavní stanovištní faktor s vlivem na průměrný procentuální přírůst se ukázala celková fotosynteticky aktivní radiace (r = 0,47). Další faktory, které měly významný vliv na procentuální přírůst, byly přímá a difúzní fotosynteticky aktivní radiace, zápoj a množství drobných keřů v bylinném patře. Z měření dále vyplynulo, že dobré světelné podmínky mají též statisticky významný vliv na kvalitu jedinců přirozené obnovy. Vliv ostatních stanovištních charakteristik nebyl statisticky významný.
|
|
|
Vliv podmínek prostředí na přežívání semenáčků borovice lesní
Pourová, Marie ; Ulbrichová, Iva (vedoucí práce) ; Janeček, Vladimír (oponent)
Práce hodnotí přežívání a mortalitu semenáčků borovice lesní (Pinus sylvestris), ve vegetační sezóně 2015. Semenáčky byly ve skleníkových podmínkách na Trubech vystavovány nedostatku vody, 3 variantám zástinu a současně také teplotě okolního prostředí, která byla v době experimentu, díky počasí, nadprůměrně vysoká.
Největší množství vzrostlých semenáčků ze semenného materiálu z Plas bylo 89% z vysazených 224 a to v podmínkách se středním zástinem s mírně sníženou zálivkou. Nejvyšší mortalita semenáčů byla zaznamenána v nezastíněném prostředí s lehce sníženou zálivkou, ve středním zástinu s druhou nejnižší zálivkou a v nejvyšším zástinu s druhou nejnižší zálivkou, zde mortalita činila 100%. O mnoho hůř na tom byly semenáčky ze semenného materiálu, který pocházel z Doks. Pouze ve čtyřech případech vyrostly semenáčky v prostředí bez zastínění s nejvyšší zálivkou (4% z vysetých 224), ve středním zástinu s nejvyšší zálivkou (38%) a v prostředí s nejvyšším zástinem s nejvyšší zálivkou (68%) a lehce sníženou zálivkou (1,3%). Ve všech případech byla mortalita semenáčků vyšší než 70%.
Nejnižší počet vzrostlých semenáčků byl v prostředí bez zástinu a mezi variantami se středním a vysokým zástinem byl rozdíl jen malý. Výsledky byly výrazně ovlivněny nadprůměrně teplou vegetační dobou.
|
host ::
RSS.