|
|
Výzkum interkalačních vlastností elektrodových materiálů založených na přírodním grafitu
Bílek, Lukáš ; Máca, Josef (oponent) ; Libich, Jiří (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá problematikou lithium-iontových akumulátorů. Práce se zaměřuje na zápornou elektrodu lithium-iontového akumulátoru tvořenou přírodním grafitem. První část této práce představuje seznámení s elektrochemickými články. V teoretické části se práce zabývá SEI vrstvou, charakteristickými vlastnostmi lithium-iontových akumulátorů, jejich výhodami a nevýhodami, operačním principem a využitím lithium-iontových akumulátorů. Praktická část práce se zaměřuje na zápornou elektrodu, její elektrochemické vlastnosti, zejména stanovení difúzního koeficientu. Práce se zabývá elektrochemickou impedanční spektroskopií (EIS) a jejím využitím při stanovení ekvivalentního náhradního obvodu a výpočet difúzního koeficientu.
|
|
|
Lithium-iontový článek: Úprava přírodního grafitu metodou lithiace
Bílek, Lukáš ; Kazda, Tomáš (oponent) ; Libich, Jiří (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se věnuje problematice lithium-iontových akumulátorů. Práce se zaměřuje na zápornou elektrodu lithium-iontového akumulátoru tvořenou přírodním grafitem. V teoretické části se práce zabývá charakteristickými vlastnostmi lithium-iontových akumulátorů, jejich výhodami a nevýhodami, operačním principem, elektrochemickými vlastnostmi a aplikací lithium-iontových akumulátorů. Práce je také zaměřena na záporné elektrodové materiály a jejich elektrochemické vlastnosti. Hlavním cílem práce je využití metody lithiace, pro potlačení nevratné kapacity záporné elektrody a výzkum vlivu této metody na kapacitní a proudové charakteristiky elektrody.
|
|
|
Výzkum interkalačních vlastností elektrodových materiálů založených na přírodním grafitu
Bílek, Lukáš ; Máca, Josef (oponent) ; Libich, Jiří (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá problematikou lithium-iontových akumulátorů. Práce se zaměřuje na zápornou elektrodu lithium-iontového akumulátoru tvořenou přírodním grafitem. První část této práce představuje seznámení s elektrochemickými články. V teoretické části se práce zabývá SEI vrstvou, charakteristickými vlastnostmi lithium-iontových akumulátorů, jejich výhodami a nevýhodami, operačním principem a využitím lithium-iontových akumulátorů. Praktická část práce se zaměřuje na zápornou elektrodu, její elektrochemické vlastnosti, zejména stanovení difúzního koeficientu. Práce se zabývá elektrochemickou impedanční spektroskopií (EIS) a jejím využitím při stanovení ekvivalentního náhradního obvodu a výpočet difúzního koeficientu.
|
|
|
Lithium-iontový článek: Úprava přírodního grafitu metodou lithiace
Bílek, Lukáš ; Kazda, Tomáš (oponent) ; Libich, Jiří (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se věnuje problematice lithium-iontových akumulátorů. Práce se zaměřuje na zápornou elektrodu lithium-iontového akumulátoru tvořenou přírodním grafitem. V teoretické části se práce zabývá charakteristickými vlastnostmi lithium-iontových akumulátorů, jejich výhodami a nevýhodami, operačním principem, elektrochemickými vlastnostmi a aplikací lithium-iontových akumulátorů. Práce je také zaměřena na záporné elektrodové materiály a jejich elektrochemické vlastnosti. Hlavním cílem práce je využití metody lithiace, pro potlačení nevratné kapacity záporné elektrody a výzkum vlivu této metody na kapacitní a proudové charakteristiky elektrody.
|
|
|
Potenciál využití douglasky tisolisté pro obohacení dřevinné skladby porostů na LÚ Klokočná, LZ Konopiště, LČR, s. p.
Ludík, Josef ; Bílek, Lukáš (vedoucí práce) ; Otakar, Otakar (oponent)
Předložená bakalářská práce hodnotí potencionál využití douglasky tisolisté (Pseudotsuga menziesii /Mirb./ Franco) pro obohacení dřevinné skladby na LÚ Klokočná, LZ Konopiště, LČR, s. p. Úvodní část literárního přehledu se zabývá morfologií, původním areálem výskytu, introdukcí, ekologií, produkcí a také pěstováním douglasky tisolisté. Cílem této práce je získat data pro zhodnocení potencionálu vtroušených jedinců douglasky pro přirozenou obnovu, stanovení míry poškození zvěří a jejího vlivu na pěstební kvalitu. Tato data byla pro vyhodnocení měřena a zaznamenávána na čtvercových zkusných plochách. Tyto plochy byly vybrány na základě polohy matečných stromů. Celkově bylo vytyčeno 9 zkusných ploch o výměře 3600 m2. Na základě naměřených dat, bylo stanoveno množství mlazin douglasky tisolisté. Dále bylo provedeno měření dendrometrických a pěstebních charakteristik. Na základě těchto zjištění byla doporučena pěstební opatření.
|
|
|
Vliv pěstebních opatření na mechanické vlastnosti dřeva borovice lesní
Schönfelder, Ondřej ; Zeidler, Aleš (vedoucí práce) ; Bílek, Lukáš (oponent)
Smyslem této práce je posoudit vliv pěstebních opatření na vybrané mechanické vlastnosti borovice lesní z oblasti Doks a Plasy. Jednotlivé oblasti jsou charakterizovány porosty, které jsou typické pro danou lokalitu. Z oblasti Doks byly vybrány 3 porosty a z oblasti Plasy 2 porosty. Z každého porostu byly vybrány reprezentativní stromy, které byly skáceny, a byl z nich vyroben zkušební materiál. Na zkušebních vzorcích byla zjišťována hustota při 12% vlhkosti, mez pevnosti v ohybu, modul pružnosti v ohybu, rázová houževnatost v ohybu a mez pevnosti v tlaku ve směru vláken. Veškeré zkoušky probíhaly dle normalizovaných postupů. Pomocí statistických metod bylo zjištěno, že statisticky významné hodnoty v porovnání oblastí byly zjištěny pouze u hustoty. Zbylé zkoumané vlastnosti byly v rámci oblastí statisticky nevýznamné. Avšak při posouzení jednotlivých porostů analýzou rozptylu byl, ve většině posuzovaných vlastností shledán statisticky významný rozdíl. Z toho lze usuzovat, že vlastnosti dřeva borovice jsou závislé na stanovišti. Při posouzení vlastností v horizontální rovině kmene byly zjištěny výsledky statisticky významné, které se vyskytovaly u všech zkoušených vlastností. Z toho plyne, že poloha dřeva v kmeni má na mechanické vlastnosti vliv. Dále byly jednotlivé výsledky posuzovány z hlediska závislostí na hustotě dřeva. Ve většině případů se prokázala střední až vysoká závislost.
|
|
|
Ekologické lesnictví – principy, zkušenosti a možnosti uplatnění v ČR
Vysloužilová, Barbora ; Čada, Vojtěch (vedoucí práce) ; Bílek, Lukáš (oponent)
Současné metody lesnického hospodaření jsou často z pohledu ekologie nevyhovující. V rámci zachování biodiverzity je nutné vyvinout a prakticky aplikovat alternativní metody lesnictví. Ekologické lesnictví vzniklo jako reakce na kritiku těžebních postupů, v rámci nichž se neklade důraz na ekologické funkce lesa. Je to souhrnný název pro metody a praktiky, které kopírují přirozené procesy ekosystému. Byly popsány a odůvodněny 3 základní principy ekologického lesnictví - zachování biologického dědictví přirozených disturbancí; rozmanitější zásahy, které zachovávají nebo vytvářejí heterogenitu; ponechat porostu dostatečný čas na obnovu. Dále byly charakterizovány konkrétní modely praktického uplatnění a jejich aplikace ve světě. Závěrem byly možnosti uplatnění ekologického lesnictví shrnuty do několika možných praktických aplikací. Jde spíše o obecná doporučení, v nichž jsou nevhodné metody nebo postupy nahrazeny ekologičtějšími možnostmi a je vysvětlen dopad těchto metod na lesní ekosystém.
|
|
|
Vliv zástinu na přírůst obnovy borovice lesní pod porostem
Kostohryzová, Aneta ; Ulbrichová, Iva (vedoucí práce) ; Bílek, Lukáš (oponent)
V oblasti VLS ČR, s. p. divize Mimoň-Doksy byl v září 2015 zkoumán vliv stanovištních podmínek na přirozenou obnovu borovice lesní (Pinus sylvestris). Bylo vybráno 9 zkusných ploch (po 0,25 ha) a měřeny parametry jedinců přirozené obnovy (výška, tloušťka, přírůsty za posledních 5 let, průměr koruny, kvalita a úhel větvení) a hodnoceny stanovištní podmínky - bylinné patro, světelné podmínky, humusové horizonty a vzdálenost od nejbližšího dospělého jedince. Celkem bylo změřeno 416 jedinců přirozené obnovy. Jako hlavní stanovištní faktor s vlivem na průměrný procentuální přírůst se ukázala celková fotosynteticky aktivní radiace (r = 0,47). Další faktory, které měly významný vliv na procentuální přírůst, byly přímá a difúzní fotosynteticky aktivní radiace, zápoj a množství drobných keřů v bylinném patře. Z měření dále vyplynulo, že dobré světelné podmínky mají též statisticky významný vliv na kvalitu jedinců přirozené obnovy. Vliv ostatních stanovištních charakteristik nebyl statisticky významný.
|
|
|
Vývoj morfologických znaků kořenových systémů prostokořenných a krytokořenných sazenic dubu a buku
Becher, Vladimír ; Kupka, Ivo (vedoucí práce) ; Bílek, Lukáš (oponent)
Diplomová práce navazuje na bakalářskou práci na téma Srovnání morfologických a ekonomických parametrů různých typů sadby, při které došlo k výsadbě prostokořenných a krytokořenných sazenic buku lesního (Fagus sylvativa Linné) a dubu letního (Quercus robur Linné) při obnově lesních porostů v září 2011 a dubnu 2012.
V rámci diplomové práce bylo v březnu 2015 provedeno na vytyčených zkusných plochách měření výšky a tloušťky kořenového krčku sazenic, zjišťována případná mortalita od kontroly zalesnění v červenci 2012. Dále bylo ze země vyrýpnuto celkem 154 sazenic, 84 krytokořenných a 70 prostokořenných sazenic, na kterých byl posuzován vývoj kořenového systému, jeho případná deformace a následně zjištěn objem xylometrickou metodou. Údaje zjištěné v terénu byly zpracovány do tabulek a porovnány společně s výsledky zjištěnými v rámci bakalářské práce.
Z průměrných hodnot pro výšku, tloušťku kořenové krčku a objem kořenového systému byl zjištěn téměř rovnoměrný vývoj prostokořenných a krytokořenných sazenic v porostu, a to i přesto že při měření jednotlivých sazenic byly jednotlivé hodnoty značně variabilní. Při kontrole vývoje kořenového systému byly zjištěny nepřípustné deformace hlavního kůlového kořenu u 25 % krytokořenných a 20 % prostokořenných sazenic. Zbylé sazenice byly bez deformace nebo s přípustnými deformacemi hlavního kůlového kořenu (zvlněný kůlový kořen, panohy, nesouměrný kůlový kořen s osou nadzemní části). Dále došlo ke zjištění, že krytokořenné sazenice byly snáze vyjmutelné ze země, sazenice nebyla v zemi dostatečně fixována a její kořenový systém byl v některých případech méně rozvinutý, nežli tomu bylo u prostokořenné sazenice. Tato skutečnost může být ovlivňována několika faktory, např. vliv bohatosti kořenového systému na jemné kořínky, znemožnění vývoje kořenového systému utužením okolní půdy při výsadbě štěrbinovou metodou.
U prostokořenných sazenic, zejména dubu letního, byl pozorován vývoj kořenového systému do větší hloubky, což je velmi důležité nejen pro fixaci, ale i jako důležitý faktor v období sucha a extrémních letních teplot, kdy dochází k rychlému odčerpání vlhkosti v horním horizontu půdy vlivem odparu.
Bohužel nebylo možné toto zjištění ověřit na větším počtu vzorků, neboť by došlo k poškození založeného lesního porostu.
|
|
|
Analýza produkčního potenciálu lesních porostů založených na bývalých zemědělských půdách v oblasti Doupovských hor (VLS ČR, s.p., Divize Karlovy Vary)
Sedláček, Jiří ; Bílek, Lukáš (vedoucí práce) ; Otakar, Otakar (oponent)
Tato diplomová práce hodnotí strukturu a vývoj lesních porostů založených na bývalých
zemědělských půdách v podmínkách Doupovských hor, VLS ČR, s.p., přičemž hlavním předmětem výzkumu bylo posouzení produkčních a růstových charakteristik smrku ztepilého (Picea abies (L.) KARST.), modřínu opadavého (Larix decidua MILL.), javoru klenu (Acer pseudoplatanus L.), olše lepkavé (Alnus glutinosa (L.) Gaertn.) a topolu černého (Populus nigra L.). Pro popis porostních charakteristik byla zvolena metoda kruhových ploch (pro každou dřevinu 5 ploch o ploše 500 m2), vedle základních dendrometrických charakteristik byl hodnocen zdravotní stav jedinců a byly odebrány přírůstové vzorky (n > 10 pro každou dřevinu) pro hodnocení růstové dynamiky. Statistické analýzy produkčních parametrů byly zpracovány v softwaru Statistica 12. Při celkovém hodnocení všech typů poškození dle dřevin, rozdíl mezi olší (0,084) a klenem (0,091) nebyl statisticky významný, od těchto dřevin se ale s vyšším výskytem poškození signifikantně odlišoval modřín (0,356) a topol (0,513) a následně s nejvyšším podílem smrk (0,736), který se jeví z hlediska poškození jako nejméně vhodnější pro pěstování na těchto stanovištích. Nejvyšší průměrná zásoba byla zjištěna u smrku (416,8 m3.ha-1, 29,7 SD) a následně u topolu (350,0 m3.ha-1, 91,7 SD). Nejnižší průměrná zásoba byla zjištěna u javoru klenu (182,9 m3.ha-1, 73,3 SD) a následně u modřínu (238,3 m3.ha-1, 57,7 SD). U všech dřevin je za sledované období patrný pokles tloušťkového přírůstu. Nejvýraznější je tento propad u modřínu a olše, naopak relativně vyrovnaný tloušťkový růst je patrný u javoru klenu a do jisté míry i topolu černého. Na základě zjištěných výsledků jsou formulována pěstební doporučení pro volbu dřevin a obnovu studovaných porostů.
|
host ::
RSS.