|
|
Filosofie umění a masové kultury v pojetí T. W. Adorna, W. Benjamina a H.-G. Gadamera
Horneková, Šárka ; Novák, Aleš (vedoucí práce) ; Váša, Ondřej (oponent)
Práce přináší kriticko-filosofický pohled na problematiku umění a masové kultury v současné společnosti. Opírá se o myšlenky H.-G. Gadamera, T. W. Adorna a W. Benjamina. Provádí shrnutí jejich myšlenek se zaměřením na umění jako na příklad humanitně-vědního zkoumání v případě H.- G. Gadamera, na kritiku kulturního průmyslu a jeho zásadní roli v myšlení T. W. Adorna a na problematiku technické reprodukovatelnosti uměleckých děl v eseji W. Benjamina. Práce se zaměřuje na zjištění současné společenské funkce masové kultury, na její vnitřní členění, na problematiku její kvality s přihlédnutím k tomu, nakolik se tato jeví jako užitečná. Nosným tématem se nakonec ukazuje být fenomén vzdělanosti. Klíčová slova: Filosofická antropologie, filosofie umění, kultura a společnost, masová kultura.
|
|
|
Filozofie subverze v postmoderní pohádce Toma Robbinse Zátiší s Datlem
TRUBKA, Jiří
Cílem této bakalářské práce je popsat rysy postmodernismu a grotesky v díle Toma Robbinse Zátiší s datlem. Toto dílo je nazýváno "postmoderní pohádkou" a v jeho struktuře a myšlenkách se odráží sociokulturní kontext Ameriky tehdejší doby. Jedním z cílů této práce bude tento kontext popsat a zároveň se zaměřit i na ostatní díla tohoto autora, která budou nazírána touto optikou tj. s ohledem na postmodernismus, grotesku a subverzi
|
|
|
Filosofie umění a masové kultury v pojetí T. W. Adorna, W. Benjamina a H.-G. Gadamera
Horneková, Šárka ; Novák, Aleš (vedoucí práce) ; Váša, Ondřej (oponent)
Práce přináší kriticko-filosofický pohled na problematiku umění a masové kultury v současné společnosti. Opírá se o myšlenky H.-G. Gadamera, T. W. Adorna a W. Benjamina. Provádí shrnutí jejich myšlenek se zaměřením na umění jako na příklad humanitně-vědního zkoumání v případě H.- G. Gadamera, na kritiku kulturního průmyslu a jeho zásadní roli v myšlení T. W. Adorna a na problematiku technické reprodukovatelnosti uměleckých děl v eseji W. Benjamina. Práce se zaměřuje na zjištění současné společenské funkce masové kultury, na její vnitřní členění, na problematiku její kvality s přihlédnutím k tomu, nakolik se tato jeví jako užitečná. Nosným tématem se nakonec ukazuje být fenomén vzdělanosti. Klíčová slova: Filosofická antropologie, filosofie umění, kultura a společnost, masová kultura.
|
|
|
Koncepce umění v díle Pieta Mondriana
Fořtová, Tereza ; Ševčík, Miloš (vedoucí práce) ; Stejskal, Jakub (oponent)
Piet Mondrian, jeden z nejznámějších představitelů moderního abstraktního umění, se vedle umělecké tvorby soustavně věnoval i psaní teoretických textů. Ve svých úvahách se zdaleka nezabýval pouze obhajobou své malby ani programovým prohlášením konkrétního uměleckého směru. V textech můžeme nalézt obecnější esteticko-filozofické reflexe o umění, vývoji světa či postavení člověka v moderní společnosti. Tato práce představuje ucelenou Mondrianovu koncepci umění z hlediska estetiky a filozofie umění. Dotýká se takových témat jako například podstata a funkce umění, jeho prostředky, role umělce či význam umění ve vztahu ke společnosti a jejímu vývoji. Práce se také zaměřuje na východiska a ovlivnění Mondrianovy teorie. Předkládá rovněž názory některých dalších soudobých avantgardních hnutí, jimiž se částečně inspiroval a jež dohromady s jeho koncepcí umění tvoří jakýsi kontext uměleckého prostředí první poloviny dvacátého století. Práce vychází z původních textů autora, které ve většině případů doposud nebyly přeloženy do češtiny.
|
|
|
Umění v Patočkově filosofii 30. až 50. let
Jankovec, Boris ; Petříček, Miroslav (vedoucí práce) ; Ševčík, Miloš (oponent)
Následující písemná práce je pokusem o interpretaci filosofického náhledu Jana Patočky na umění, tak jak se tento náhled ve své nerozvinuté podobě ohlašuje v rámci tzv. strahovské pozůstalosti. Strahovské pozůstalost je soubor doposud nevydaných filosofických textů, které Patočka napsal zhruba z let 1939 až 1945 a nikdy nedal k oficiálnímu tisku a zveřejnění. Filosof Jan Patočka, u nás i v zahraničí známí zejména jako myslitel rozvíjející myšlenky svých velkých učitelů Edmunda Husserla a Martina Heideggera, v rámci pozůstalosti k problematice umění odkazuje jaksi jen sekundárně. Avšak i přesto některé z odkazů k umění, které je možno v rámci pozůstalosti nalézt, v sobě obsahují velkou potenci pro další interpretaci. Interpretace těchto Patočkových odkazů k umění, vyžadující zasazení do širšího celku Patočkova myšlení, zejména přispívá k poznání vývoje Patočkovy filosofie umění, plněji rozvinuté až v jeho pozdním díle, v 60. letech dvacátého století.
|
|
| |
host ::
RSS.