|
|
Historický vývoj NSDAP od r.1925 do 1945 a její úděl.
Krohová, Eliška ; Stracený, Josef (vedoucí práce) ; Županič, Jan (oponent)
Diplomová práce se zabývá nacionálním socialismem neboli nacismem, se kterým byla spojena Nacionálně socialistická německá dělnická strana (německy: Nationalsozialistische Deutsche Arbeiterpartei; dále jen NSDAP). Cílem této práce je seznámit s vývojem NSDAP od jejích prvopočátků, se kterými je spojen příchod Adolfa Hitlera a jeho spolupracovníků. Na základě odborné literatury, dobových materiálů a stranických dokumentů NSDAP popisuje a analyzuje tato diplomová práce historický exkurz věnující se sociálně-ekonomické a politické situaci v Německu v době vzniku a vývoje NSDAP. Dále se práce zabývá ideologií německého nacismu, úlohou a významem propagandy NSDAP, vznikem a vývojem NSDAP mezi lety 1925 a 1945. Závěrečná část práce obsahuje krátké životopisy pěti nejbližších spolupracovníků Adolfa Hitlera, kteří se významně podíleli na vzestupu NSDAP. KLÍČOVÁ SLOVA NSDAP, Adolf Hitler, nacionalismus, antisemitismus, propaganda
|
|
| |
|
|
Spolupráce Adolfa Hitlera a finančního kapitálu před jeho nástupem k moci v roce 1933
REIZIGOVÁ, Aneta
Bakalářská práce se zabývá spoluprací Adolfa Hitlera a finančního kapitálu před jeho nástupem k moci v roce 1933. Práce je rozdělena do 6 hlavních částí. Cílem bakalářské práce je deskripce a analýza finančního kapitálu Adolfa Hitlera a Národně socialistické německé dělnické strany (NSDAP). Práce také představí Hitlerův život od školních let až po vstup do národně socialistické německé dělnické strany. Hlavní pozornost je věnována především představitelům velkých národních koncernů, pocházejících jak z Německa, tak i ze zahraničí.
|
|
|
Protižidovská propaganda NSDAP na přelomu 20. a 30. let 20. století
KUŠNIRIK, Michal
Bakalářská práce se zabývá protižidovskou propagandou NSDAP na přelomu 20. a 30. let 20. století v Německu. Práce je rozdělena do 3 hlavních částí. Cílem bakalářské práce je analyzovat způsoby, prostředky, cíle a konkrétní příklady nacistické a zejména antisemitské propagandy v době hospodářské krize. Dále se pokusí zdůvodnit, proč se nacisté zaměřili právě na obyvatele židovské národnosti. Bude se věnovat také prostředkům propagandy, zejména médiím, školství a kultuře, a osobnostem, které stály v čele dobového antisemitismu v Německu.
|
|
|
Nástup Adolfa Hitlera k moci v politicko-společenském kontextu
HOREJŠ, Pavel
Bakalářská práce Nástup Adolfa Hitlera k moci v politicko-společenském kontextu si klade za úkol zmapovat cestu A. Hitlera k moci. Od počátků v mnichovských pivnicích až po jeho jmenování říšským kancléřem. Cílem práce je poukázat na společenské podmínky a důvody, které A. Hitlerovi napomohly v uchopení moci. Největší pozornost bude věnována jeho diktátorskému ovládnutí hnutí NSDAP, aktivním pokusům o převzetí moci a politickému vzestupu ve 20. letech, následnému politickému růstu na přelomu 20. a 30. let a v neposlední řadě také jednáním o jeho jmenování říšským kancléřem. Práce se bude zabývat i samotným životem A. Hitlera a situací v Německu po 1. světové válce.
|
|
|
Koncept vůdcovství ve fašistické Itálii a nacistickém Německu
Bartáková, Anna ; Reschová, Jana (vedoucí práce) ; Prorok, Vladimír (oponent)
Práce spočívá v průzkumu odlišného pojetí dělby moci mezi vůdcem a stranou ve fašistické Itálii a nacistickém Německu prostřednictvím historické komparace. Srovnáním ideologických základen obou režimů, zbůsobů, jakým došlo k uchopení moci ve státu těmito režimy a uplatňováním vůdcovského principu je vyjádřeno, jak fašismus a nacismus naplňovaly ideologické pojetí vůdce a strany v praxi. Výsledekm je zjištění, že nacismus v Německu se uskutečnění svého ideálu přiblížil více, než fašismus v Itálii. První část se zabývá definicí obou ideologií, druhá část se týká pojetí státu, třetí část definuje vůdcovský princip, ve čtvrté části je nastíněna funkce stran v daných režimech a v části páté je pospán vztah vůdce a strany. Přínosem práce je vymezení takových historických skutečností, jež představují potenciální hrozbu též pro současné demokratické systémy a společnost.
|
|
|
Kauza Horst Wessel jako příklad politického násilí na konci tzv. Výmarské republiky
Bělík, Lukáš ; Soběhart, Radek (vedoucí práce) ; Soukup, Jaromír (oponent)
Bakalářská práce "Kauza Horst Wessel jako příklad politického násilí na konci tzv. Výmarské republiky" se zabývá politickým násilím mezi národními socialisty a komunisty a představuje nacistickou stranu NSDAP nejen jako extrémistickou, ale i jako tzv. Volkspartei. Část práce je také věnována problematice financování NSDAP, o kterém se vedou mylné debaty z hlediska spolufinancování velkopodnikateli. Jsou zde stručně charakterizovány ekonomické a sociální aspekty, které zásadně ovlivnily tehdejší společnost. Politické násilí je zde vysvětleno na případu Horsta Wessela, který se stal obětí politicky motivovaného zločinu a na kterém je objasněna funkce Goebbelsovy propagandy, tvorby mýtů, písní a filmů, které měli zásadní vliv na ztvárnění NSDAP jako masové strany.
|
host ::
RSS.