|
|
Ideologické základy americké zahraniční politiky: liberalismus Johna Locka
Kárník, Jan ; Franěk, Jakub (vedoucí práce) ; Ditrych, Ondřej (oponent)
Práce se zabývá vlivem Lockovy politické teorie na americkou zahraniční politiku. Jejím cílem je jednak ukázat Lockovu teorii v koloniálním kontextu jejího vzniku jako zdroj amerického excepcionalismu a dále vysledovat principy jeho teorie ve "válce proti teroru" a tzv. "Bushově doktríně". Pozornost je věnována dvěma dichotomiím, které jsou pro studium americké zahraniční politiky obvyklé - dichotomii realismus-idealismus a izolacionismus- expanzionismus. Pro jejich lepší uchopení je část práce věnována historii rané americké republiky se zvláštním zaměřením na tzv. Monroeovu doktrínu. Práce uzavírá zjištěním, že americké zahraniční politice je vlastní spíše expanzionistická a unilateralistická tradice a že ji nelze přesně vymezit dichotomií realismus-idealismus. Lockova politická teorie je identifikována jako jeden z kořenů amerického excepcionalismu a idealismu a principy jeho teorie jsou nalezeny ve válce proti teroru i v Bushově doktríně. Závěr práce poukazuje na nutnost brát v úvahu eurocentrismus Lockovy politické teorie a ideologickou podstatu amerického excepcionalismu při studiu americké zahraniční politiky.
|
|
|
Manifest destiny a jeho vliv na imperialismus Spojených států amerických z konce 19. a začátku 20. století
Voborníková, Pavla ; Koura, Jan (vedoucí práce) ; Soukup, Jaromír (oponent)
Bakalářská práce Manifest destiny a jeho vliv na americký imperialismus na konci 19. století a začátku 20. století se zabývá zahraniční politikou Spojených států v době progresivismu, tedy v období, kdy tato země procházela velkými vnitřními změnami. Studie je zaměřena na období čtyř prezidentů, Williama McKinleyho, Theodora Roosevelta, Williama Tafta a Woodrowa Wilsona. McKinleyho administrativa byla do výzkumu zařazena, protože za jeho vlády Spojené státy začaly válku se Španělskem, což byl začátek větší americké angažovanosti v zahraničí. V práci je nejenom rozebírán vliv manifestu destiny na zahraniční expanzi, ale také se zabývá vnitřní krizí Spojených států jako jedním z důvodů, proč američtí politici opustili od politiky izolacionismu. Dalším důležitým faktorem v americkém imperialismu byl rasismus, kdy Američané pohlíželi na některé národy jako na děti, které potřebují vychovat, a tomu se tato práce také věnuje. Práce si klade za cíl zodpovědět otázku, zda manifest destiny měl větší vliv na expanzi než touha najít nové trhy pro americké výrobky. Mnozí historici jsou totiž toho názoru, že ekonomické důvody převážily nad ideály šíření demokracie ve světě. Studie se mimo jiné snaží zachytit vývoj manifestu destiny v tomto zkoumaném období. Kromě toho se také zaobírá rostoucí mocí Spojených...
|
|
|
Ideologické základy americké zahraniční politiky: liberalismus Johna Locka
Kárník, Jan ; Franěk, Jakub (vedoucí práce) ; Ditrych, Ondřej (oponent)
Práce se zabývá vlivem Lockovy politické teorie na americkou zahraniční politiku. Jejím cílem je jednak ukázat Lockovu teorii v koloniálním kontextu jejího vzniku jako zdroj amerického excepcionalismu a dále vysledovat principy jeho teorie ve "válce proti teroru" a tzv. "Bushově doktríně". Pozornost je věnována dvěma dichotomiím, které jsou pro studium americké zahraniční politiky obvyklé - dichotomii realismus-idealismus a izolacionismus- expanzionismus. Pro jejich lepší uchopení je část práce věnována historii rané americké republiky se zvláštním zaměřením na tzv. Monroeovu doktrínu. Práce uzavírá zjištěním, že americké zahraniční politice je vlastní spíše expanzionistická a unilateralistická tradice a že ji nelze přesně vymezit dichotomií realismus-idealismus. Lockova politická teorie je identifikována jako jeden z kořenů amerického excepcionalismu a idealismu a principy jeho teorie jsou nalezeny ve válce proti teroru i v Bushově doktríně. Závěr práce poukazuje na nutnost brát v úvahu eurocentrismus Lockovy politické teorie a ideologickou podstatu amerického excepcionalismu při studiu americké zahraniční politiky.
|
|
|
Latinskoamerická emancipace v kontextu mezinárodní velmocenské politiky v letech 1815-1826
Hertel, Petr ; Skřivan, Aleš (vedoucí práce) ; Opatrný, Josef (oponent)
Tato práce, jak napovídá již její název, se zaměřuje na tématiku procesu dosažení nezávislosti latinskoamerických států na Španělsku a Portugalsku a na zasazení tohoto procesu do kontextu soudobých událostí jinde ve světě a zejména do kontextu tehdejší politiky jednotlivých mocností, které v dotyčném prostoru a ve vztahu k dotyčnému procesu sledovaly či mohly sledovat nějaký zájem. Rovněž ze samotného názvu vyplývá, že její hlavní zájem je zaměřen především na období let 1815-1826. Zatímco v Evropě definitivně končily napoleonské války a vytvářel se nový řád podle zásad Vídeňského kongresu a pod kuratelou Svaté aliance, měla španělská Amerika za sebou první fázi vlastních osvobozeneckých válek a zpočátku se mohlo zdát, že se zde situace vyvíjí opět ve prospěch španělské monarchie, vzpamatovávající se z předchozích let francouzské nadvlády a války s francouzskými interventy. Boj za nezávislost jednotlivých hispanoamerických států však pokračoval, stejně jako své nezávislosti na koloniální metropoli dosáhla portugalská Brazílie. Jednalo se o proces, kterému (v případě španělské Ameriky) Španělsko, prakticky osamocené, navzdory negativním postojům monarchistických vlád Svaté aliance k vývoji v jeho zámořských državách, a potýkající se s vlastními vnitropolitickými konflikty, nemohlo čelit. Navíc se ve prospěch...
|
|
|
The Great Powers in Latin America - Comparison of the United States and the Chinese Foreign Policies
Henriquez Argote, Jose Luis ; Maslowski, Nicolas (vedoucí práce) ; Durrmeyer, Sébastien (oponent)
Latin America is in the last years a region who is receiving more and more global attention both on the economic and political side. During the last 30 years the region has gone through several changes allowing the Latin American countries to maintain a fast and stable economic and democratic growth which has attracted the interest of the two main economic powers, the United States and the People's Republic of China. Since the Monroe Doctrine, the United States has significantly contributed to shaping policy in Latin America. However, given the recent changes in the international system since the end of the Cold War, the U.S. influence has decreased probably as never before. This has allowed other international powers, precisely China, to enter the region and gain important economic and political partners. Given China's need for commodities, energy and the need for new markets for their high amounts of manufactures, Latin America has gone off very well in increasing its economical ties with China. However, it must not be forgotten that the United States still plays an important role in the region. The aim of this thesis is to compare the current foreign policies of the United States and the China towards Latin America, of where is the arm of the United States important, and where the Chinese one is.
|
host ::
RSS.