|
|
Příroda 2.0
Závacká, Paulína ; Zein, Lynda (oponent) ; Kristek, Jan (vedoucí práce)
Problém životného prostredia (Umwelt, environment) sa často pohybuje medzi dvoma extrémami: Kultúrne prostredie (architektúra) a prirodzené prostredie (príroda), pričom aj predstavu „prirodzeného prostredia“ je možné paradoxne chápať ako kultúrny konštrukt. Pojekt pracuje s problémom umelý vs. prírodný pri návrhu bytového domu. Návrh využíva ako základ železobetónový skelet chátrajúceho obchodného centra postaveného na prelome 70. a 80. rokov, do ktorého vkladá jednotlivé „príbytky“. Pracuje pritom s „umelým kameňom“ v podobe stien z torktrétovaného betónu aj dramatickými pohľadmi na neďalekú oboru Holedná, která se prenesene aj doslova (napr. pri prechádzke) stává ďalšou miestnosťou bytov. Krajina a ľudské emócie spojené s prírodným prostredím sú dôležitým motívom celého diela. Návrh využívá tému bytu a prírody ako napätie medzi dvoma modernými tendenciami: Úteku z prírody vs. návratu späť.
|
|
|
Anthology of Unspoken: Surreal Complexity of Mind
Hrádková, Jana ; Havlíček, Jiří (oponent) ; Macháček, Mikuláš (vedoucí práce)
Diplomová práce Anthology of Unspoken je forma osobní terapie, vyrovnávací mechanismus v podobě rozsáhlého osobního výzkumu prezentovaného formou vizuálně eklektického webu, který mapuje vnímání deprese a melancholie v rámci historického, uměleckého a částečně také vědeckého diskurzu. AoU má podobu webové stránky na pomezí archivu, a výzkumného blogu vizuálně připomínající poznámkový blok, využívající texty ve formě zápisků, “reader view” eseje a doprovodný obrazový materiál (od dobových maleb, pop kulturních referencí, emotikon atd.)Hledám tak prostředky k artikulaci a (aspoň částečnému) porozumění vlastních problémů a zároveň také odpovědi na otázky: Je deprese opravdu moderní záležitost 21. století? A proč je tak těžké o ní mluvit? Kde se vzala hanba a pocit viny, s níž je neodmyslitelně spojena? Je melancholie synonymem deprese, nebo se od sebe tyto termíny odlišují? A je deprese opravdu nemocí nebo jen mým vlastním selháním?
|
|
|
Ficinovo pojetí intelektuálního života a melancholie
Žáková, Karolína ; Rybák, David (vedoucí práce) ; Hauser, Michael (oponent)
Marsilio Ficino byl jedním z předních představitelů florentského humanismu, jenž v dalších staletích ovlivnil významné myslitele, jako byl například Galileo Galilei, Paracelsus nebo Jan Amos Komenský. Hlavním předmětem mého zájmu je problematika melancholie v souvislosti s intelektuálním životem, jak je tato problematika zachycena ve Ficinově De libri tres, zejména spis De vita sana. Tomuto tématu bude odpovídat metodický rámec dějin filosofie. Melancholie má ambivalentní povahu, v obecném měřítku byla vnímána jako nežádoucí choroba, ale v případě intelektuálů není pouhou zhoubou, ale rovněž jejich darem a prostředkem, díky kterému se mohou plně věnovat studiu. Práce nejprve zasadí hlavní problematiku do širšího kontextu Ficinova novoplatonismu a dále bude směřovat k ucelenému výkladu konceptu intelektuálního života a melancholie, jak je vnímal Ficino, včetně jednotlivých rad, které učencům Marsilio poskytoval, aby zlepšil jejich výkon v rámci studia. Zároveň je mým cílem ukázat, že myšlenky člověka, který žil a tvořil v 15. století, jsou dodnes živé i přes výraznou odlišnost vědy v dobách humanismu a vědy moderní, ovlivněnou zejména filosofií Reného Descarta. KLÍČOVÁ SLOVA melancholie, černá žluč, intelektuál, tělesný duch, filosofie
|
|
|
Světlo na hrudi
Gračka, Martin ; Hlinka,, Dominik (oponent) ; Artamonov, Vasil (vedoucí práce)
Mé výjevy z videohry Silent Hill (1999) mají být až na sílu plné temnoty, pocitu beznaděje, zoufalství a melancholie. Náměty se snažím vybírat na první pohled civilní, nudné, kdy se na obraze skoro nic neděje. Jemně a s důrazem na atmosféru a náladu, místo na explicitní vizuální prvky. Chci, aby každá obyčejná věc, jako je rostlina nebo kus nábytku, nesla tíhu toho světa. Hra má velice silný a emotivní příběh, který je vytržen ze svého původního kontextu. Není tak nutné pro diváka nutné znát předlohu, a dostává tak prostor k vytvořením si příběhu vlastního. Mým cílem je nejen zachytit vizuální prvky z videohry, ale také evokovat pocity, jako by byl člověk v tomto děsivém světě přítomný. Pocity tajemna, strachu, beznaděje, osamělosti, temnoty a něčeho surrealistického. Zhmotnit tyto virtuální zážitky do fyzické podobnosti malbou. Můžeme se tak dívat na místa, na která jsme byli zvyklí se dívat pouze prostřednictvím monitoru kdekoliv a kdykoliv, nyní jsou však zprostředkované hmotou a můžeme se jich třeba i dotknout. Vytvořit malířskou formu, aby měla formální kvality, zvládala zprostředkovat esenci nedokonalé grafiky a zároveň vystihovala hororový svět.
|
|
|
Melancholické duše. Sociální dysfunkce a sociální fobie v české literatuře přelomu 19. a 20. století
Řezníková, Lenka
Příspěvek se zabývá inscenacemi sociálních dysfunkcí v české dekadentní literatuře poslední dekády 19. století. V období, kdy se v jiných proudech české literatury prosazuje jako téma davová společnost a davové jednání, se neoromantická, dekadentní a symbolistická literatura obrací naopak k reflexi extrémních forem individualismu. Inscenace patologických úzkostí se tu stává součástí široké dobové debaty o vztahu individualismu a modernizující se konzumní, konformní a manipulovatelné společnosti, který v průběhu a zejména na sklonku 19. století tematizovala pod různými hlavičkami i dobová psychologie. Patologický individualismus není v novoromantické, dekadentní a symbolistické literatuře inscenován ani jako něco, co si máme povinnost zvolit, ani jako cíl emancipačních snah, nýbrž jako stav, ke kterému jsou někteří jedinci v důsledku konkrétních a zcela neovlivnitelných faktorů „odsouzeni“. \n
|
|
|
Básníkovo okno do času. Nuda jako zamlčený činitel uměleckého zrání Jaroslava Vrchlického
Hrdina, Martin
Příspěvek je zaměřen na okolnosti pobytu básníka a překladatele Jaroslava Vrchlického v Itálii v létě 1875. Autor na podkladu Vrchlického deníkových záznamů, korespondence i literární tvorby z té doby (zejména nevydané básně Spleen a ideál) uvažuje o zásadní roli nudy při dozrávání Vrchlického jako člověka i tvůrce, zvláště při formulaci známého programu epopejní tvorby, který byl hlavním uměleckým výtěžkem jeho pobytu v Itálii. S oporou v Simmelově interpretaci díla Arthura Schopenhauera, jehož pesimistický pohled na svět Vrchlický odmítal, se epopejní gesto Vrchlického ukazuje jako možný způsob překonávání spleenu, jemuž byl vystaven jako člověk moderní doby.
|
|
|
Luis Cernuda - Melancholický básník zmítající se mezi skutečností a touhou.
Juračková, Pavlína ; Sánchez Fernández, Juan Antonio (vedoucí práce) ; Holub, Jiří (oponent)
Klíčová slova Cernuda - Melancholie - Generace 27 - Moderna - Avantgarda Abstrakt Práce uvažuje nad poetikou vtisknutou do sbírky La realidad y el deseo z pera španělského básníka a literárního kritika Luise Cernudy. Jmenovaná kniha obsahuje šest dílčích sbírek reflektujících postupné zrání jedné senzibility. Práce se prostřednictvím obecné úvahy o poezii dostává k Cernudově historické okolnosti představované pojmy moderna a avantgarda, které se snaží uchopit a vymezit. Následně se z širšího kontextu ubírá k okolnosti španělské k tzv. Generaci 27 a odtud k meditaci nad dílčími sbírkami. Cílem úvah je představení básníka Luise Cernudy, jenž se svou poetikou a osobním založením přibližuje velikosti evropských básníků, které si promyšleně vybírá za zdroj své inspirace. Cernudovy básně se tím jednak přimykají k tradici evropské moderní lyriky hloubající nad melancholií a smutkem, druhak se v nich setkáváme s osobitou reflexivní lyrikou uvažující nad údělem člověka obecně. Práce by se mohla stát podnětem k překladu Cernudova díla do češtiny, který českému literárnímu prostoru stále chybí.
|
|
|
Anthology of Unspoken: Surreal Complexity of Mind
Hrádková, Jana ; Havlíček, Jiří (oponent) ; Macháček, Mikuláš (vedoucí práce)
Diplomová práce Anthology of Unspoken je forma osobní terapie, vyrovnávací mechanismus v podobě rozsáhlého osobního výzkumu prezentovaného formou vizuálně eklektického webu, který mapuje vnímání deprese a melancholie v rámci historického, uměleckého a částečně také vědeckého diskurzu. AoU má podobu webové stránky na pomezí archivu, a výzkumného blogu vizuálně připomínající poznámkový blok, využívající texty ve formě zápisků, “reader view” eseje a doprovodný obrazový materiál (od dobových maleb, pop kulturních referencí, emotikon atd.)Hledám tak prostředky k artikulaci a (aspoň částečnému) porozumění vlastních problémů a zároveň také odpovědi na otázky: Je deprese opravdu moderní záležitost 21. století? A proč je tak těžké o ní mluvit? Kde se vzala hanba a pocit viny, s níž je neodmyslitelně spojena? Je melancholie synonymem deprese, nebo se od sebe tyto termíny odlišují? A je deprese opravdu nemocí nebo jen mým vlastním selháním?
|
|
|
Příroda 2.0
Závacká, Paulína ; Zein, Lynda (oponent) ; Kristek, Jan (vedoucí práce)
Problém životného prostredia (Umwelt, environment) sa často pohybuje medzi dvoma extrémami: Kultúrne prostredie (architektúra) a prirodzené prostredie (príroda), pričom aj predstavu „prirodzeného prostredia“ je možné paradoxne chápať ako kultúrny konštrukt. Pojekt pracuje s problémom umelý vs. prírodný pri návrhu bytového domu. Návrh využíva ako základ železobetónový skelet chátrajúceho obchodného centra postaveného na prelome 70. a 80. rokov, do ktorého vkladá jednotlivé „príbytky“. Pracuje pritom s „umelým kameňom“ v podobe stien z torktrétovaného betónu aj dramatickými pohľadmi na neďalekú oboru Holedná, která se prenesene aj doslova (napr. pri prechádzke) stává ďalšou miestnosťou bytov. Krajina a ľudské emócie spojené s prírodným prostredím sú dôležitým motívom celého diela. Návrh využívá tému bytu a prírody ako napätie medzi dvoma modernými tendenciami: Úteku z prírody vs. návratu späť.
|
|
|
Caspar David Friedrich a romantická estetika přírody
PROCHÁZKOVÁ, Adéla
Cílem práce je přiblížit estetické hodnocení přírody v období (pre)romantismu na příkladu děl Caspara Davida Friedricha. Důraz bude kladen na romantickou krajinomalbu, výklad motivů a osobnost německého malíře. Jedná se o vybraná díla C. D. Friedricha se zaměřením na motivy kamene a melancholie. Stranou nezůstane ani teoretický diskurz o kategorii vznešeného. Stěžejním bodem práce bude kámen/hornina, jenž je nutno konfrontovat v rámci přírodní vědy. Kámen se hojně v díle vyskytuje ať už v podobě megalitických staveb nebo skal a nakonec je základem také ruin. Závěrem práce je porovnání symboliky skal a megalitů se symbolikou zřícenin.
|
host ::
RSS.