Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Vliv domnělé existence "bomber gap" na diplomacii a strategii Spojených států amerických v krizovém roce 1956 během prvního prezidentského období D. D. Eisenhowera
Krebs, Martin ; Pondělíček, Jiří (vedoucí práce) ; Raška, Francis (oponent)
Krize "bomber gap" není příliš známá v obecném povědomí o studené válce. Navíc obecně přijímaný a z mého pohledu zjednodušený průběh vzniku "bomber gap" lze s použitím relevantních zdrojů zpochybnit, a stejné je to i datací události, s níž se zachází též velmi volně. Pokud došlo ke zpochybnění průběhu této události, je nutné hledat příčinu "bomber gap" i v jiné, než obecně přijímané rovině, odvolávající se na pozorování během letecké přehlídky. Někteří autoři tak nabízí vysvětlení "bomber gap" jak z pohledu politickoekonomického, tak z hlediska lidského faktoru v tajných službách. Druhý pohled na "bomber gap" se týká obou krizí probíhajících v závěru roku 1956, Suezské krize a Maďarského povstání. Ačkoli by se zdálo, že strategické letectvo a jaderné bomby budou klíčovým faktorem a budou hrát důležitější roli při řešení obou krizí, kdy došlo nepřímo ke střetu obou strategií a doktrín obou velmocí, doktríny osvobození východní Evropy od komunismu a sovětské doktríny o pronikání do zemí Třetího světa. Strategické letectvo zde na první pohled hrálo podružnou roli, kapacity obou zemí na jaderný úder nebyly v té době ještě dostačující a vzájemná odstrašující síla zde zabránila přímému střetu obou velmocí. Obě krize tak z hlediska vzájemného vztahu velmocí probíhaly v diplomatické rovině.
Druhý londýnský exil Huberta Ripky
Dvořák, Jaromír ; Kovář, Martin (vedoucí práce) ; Koura, Petr (oponent)
Bakalářská práce se věnuje posledním třem letem života Huberta Ripky. Toto závěrečné období nelze vytrhnout z kontextu jeho předcházející politické činnosti. Autor se proto v práci rozhodl shrnout Ripkův život v první polovině 20. století. Kladl při tom důraz na jeho aktivity v době třetí československé republiky. Hlavní část práce je pak věnována Ripkově politické a diplomatické činnosti v letech 1955 - 1957. Na základě rozboru archivních materiálů autor představí, co bylo náplní cest, které Ripka z Londýna pořádal do Evropy a do Spojených států amerických. Po životopisné části práce pak následuje analýza jeho politických názorů a politologických koncepcí.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.