|
|
Básník Karel Doskočil
Krásenská, Klára ; Sládek, Miloš (vedoucí práce) ; Kudlová, Klára (oponent)
Karel Doskočil (1908-1962), historik, archivář, editor a básník, dlouhodobě uniká bližší pozornosti. Primárním cílem diplomové práce je literárněhistorické představení Doskočilova díla básnického, tj. dvou ústředních sbírek Větve stromů (1941) a Milosrdenství (1947), doplněných o nikdy nepublikované texty z básníkovy pozůstalosti. Uchopit Doskočilovo literární dílo v jeho celistvosti, jíž umožňuje přístup k osobnímu fondu, a zasadit jej do dobového literární kontextu, včetně kontextu tzv. katolické literatury, se jeví jako žádoucí připomínka osobnosti téměř upadnuvší v zapomnění. Práce neopomíná ani Doskočilovu vědeckou aktivitu, ačkoli nestojí v popředí našeho zájmu.
|
|
|
Hrubínovy básnické překlady z francouzštiny
KRÁLOVÁ, Tereza
Bakalářská práce se zabývá životem a dílem českého spisovatele Františka Hrubína. Zaměřuje se na jeho překladatelskou činnost těchto francouzských básníků: Charles Baudelaire, Stéphane Mallarmé, Paul Verlaine, Raoul Ponchon, Arthur Rimbaud, Guillaume Apollinaire, Jules Supervielle, Pierre-Jeane Jouve, Robert Desnos, Jacques Prévert a Pierre Emmanuel. V první části se práce věnuje Hrubínovu životu, počínaje dětstvím a konče jeho poslední vydanou sbírkou. Zde se také prolíná jeho literární vývoj započatý již v mládí. Další část představuje překladatelskou disciplínu obecně, historický kontext a Hrubínovu překladatelskou činnost. Poté se práce postupně dostává ke konkrétním francouzským básníkům, jejichž díla Hrubín překládal. Zde se k teoretické části přidává část praktická, kdy jsou jednotlivé básně rozebírány a porovnávány s originálem. V poslední části se nachází seznam veškeré Hrubínem přeložené francouzské poezie, který se zaměřuje pouze na knižní vydání. V závěru se práce pokouší vyjasnit, proč se Hrubín zabýval právě těmito autory a zda mezi nimi neexistuje nějaký společný znak.
|
|
| |
|
| |
|
|
New Mythology: The Redefinition of British Hellenism in Selected Poetry of Percy B. Shelley and John Keats
Neumannová, Edita ; Horová, Miroslava (vedoucí práce) ; Beran, Zdeněk (oponent)
Tato bakalářská práce si klade za cíl prozkoumat téma romantického hellenismu ve vybraných básních Johna Keatse a Percyho Bysshe Shelleyho. Klasické Řecko zaujímalo v období romantismu ojedinělé místo - na jednu stranu bylo obdivováno a kladeno za vzor, na druhou stranu byl i na univerzitách rozsah výuky původních řeckých textů omezen. Zatímco jedním z původních cílů romantického hnutí bylo osvobodit se od vlivu klasické literatury a najít svůj vlastní poetický směr, druhá generace romantických básníků se opět pokoušela pracovat s literárními pozůstatky starého Řecka, ale tentokrát (alespoň domněle) nezávisle na zavedených interpretacích. Ve své práci se zabývám rolí (doložitelné nebo jen vnímané) autenticity, vlivem interpretací jiných autorů a problémem autority jako takové ve vztahu ke starořeckému světu ve vybraných dílech dvou anglických romantických básníků druhé generace, jejichž vzdělání bylo, pokud jde o klasický svět, diametrálně odlišné. Mým primárním cílem není zhodnotit příhodnost všech zmínek týkajících se starého Řecka, ale porovnat postoj obou autorů k jinému, nepřekonatelně cizímu a idealizovanému světu. V první kapitole zkoumám vztah obou autorů k původním starořeckým textům. Snažím se ukázat, že Keats byl na překladech a jiných nepřímých zpracováních starořeckých textů závislý i...
|
|
| |
|
|
Písňová tvorba J. B. Foerstera: Šest písní na básně Puškinovy op. 161
Tománková, Jana ; Ottlová, Marta (vedoucí práce) ; Gabrielová, Jarmila (oponent)
Písňový žánr zaujímá v rámci celkové tvorby J. B. Foerstera významné místo (na 350 písní), a rovněž v kontextu české hudby je skladatel spolu s Vítězslavem Novákem považován za zakladatele české moderní písně. I přes svůj nesporný význam zůstává Foersterova písňová tvorba až na ojedinělé studie muzikologicky neprobádanou oblastí. Předkládaná diplomová práce si klade za cíl alespoň malým dílem tuto mezeru vyplnit. Její jádro tvoří detailní hudebně-textové analýzy písňového cyklu Šest písní na básně Puškinovy op. 161 (1937), na jejichž základě se autorka diplomové práce snaží přiblížit skladatelův přístup ke zhudebňovaným textům a poukázat na hudební kvality daného díla. Celková písňová produkce J. B. Foerstera je pojednána jen přehledově a nastiňuje základní problematiku této oblasti tvorby skladatele. V předposlední kapitole se autorka snaží konfrontací opusu 161 s vybranými písňovými cykly skladatele z jeho předchozích tvůrčích období dané dílo zasadit do celku Foersterovy písňové tvorby. V závěru je opus 161 nahlížen v kontextu dobové české i celkově evropské písňové produkce.
|
|
|
Kunderova teorie umění
ČERNOŠKOVÁ, Barbora
Tato práce se zabývá texty Milana Kundery, především jeho esejistikou. Cílem práce je najít klíčová témata v jeho teoretických úvahách a zhodnotit, zda směřují k souvislé teorii umění. Hlavními tématy jsou obecné úvahy o umění, román, lyrika, hudba, kritiky a "existenciály", které práce komplexně rozebírá a hodnotí koherenci jednotlivých témat.
|
|
|
Minnesang a dvorská literatura na dvoře posledních Přemyslovců a prvních Lucemburků
VELICKÁ, Olga
Kvalifikační práce mezioborového charakteru je zaměřena na poznání historie a kultury doby posledních Přemyslovců a prvních Lucemburků. V této době proniká do českých zemí západní dvorská kultura. Primárním úkolem práce je poznat, za jakých podmínek vzniká dvorská literatura a minnesang na dvorech těchto panovníků. Dále jsme si dali za cíl komparativní metodou vymezit základní tematické okruhy v próze i poezii. Sekundárním úkolem je poznání vlivu německé a latinské literatury domácí i cizí na literaturu psanou česky. Práce ?Minnesang a dvorská literatura na dvoře posledních Přemyslovců a prvních Lucemburků? se zabývá obdobími od roku 1283 ? 1306 a dále 1310 ? 1333 s přihlédnutím i k rokům předchozím.
|
|
| |
host ::
RSS.