|
|
Neformální péče o osoby se zdravotním postižením v České republice.
Hošťálková, Jitka ; Dobiášová, Karolína (vedoucí práce) ; Háva, Petr (oponent)
Diplomová práce se zabývá systémem neformální dlouhodobé péče o osoby se zdravotním postižením v České republice. Za první cíl si autorka klade tuto nekoncepčně řešenou problematiku popsat a potvrdit v evropských státech převládající tendence k refamilizaci a deinstitucionalizaci v oblasti péče o závislé i v českém prostředí. Dále se snaží za pomoci provedených rozhovorů s neformálními pečujícími a s pracovníky vybraných sociálních služeb identifikovat hlavní problémové oblasti systému dlouhodobé neformální péče. Velký důraz je v rámci diplomové práce přikládán cílové skupině neformálních pečovatelů. Ti se při výkonu často fyzicky a psychicky náročné péče o závislou osobu se zdravotním postižením setkávají s mnohými překážkami, ať se jedná o kooperaci se systémem formální péče (sociální a zdravotní služby), nedostatek finančních prostředků, snížení kvality jejich života či také o nedostatečné uznání jejich statusu ze strany společnosti a státu. Neformální pečující jsou na základě teoretických východisek, ale i výsledků provedeného výzkumu představeni autorkou jako neviditelní aktéři české veřejné politiky.
|
|
|
Překážky a bariéry v rozvoji neformální péče v kontextu dlouhodobé péče o seniory v Pardubickém kraji
Wohnerová, Monika ; Kotrusová, Miriam (vedoucí práce) ; Čabanová, Bohumila (oponent)
Cílem této práce je identifikovat překážky a bariéry v rozvoji neformální péče v kontextu dlouhodobé péče o seniory v Pardubickém kraji. Ty lze rozdělit do dvou kategorií, a to na problémy, které dlouhodobá neformální péče o seniory přináší, a na rozvinutost nástrojů sociální a zdravotní politiky, jež by měly tyto obtíže zmírňovat. Nejdříve se práce zaměřuje na základní problematiku dlouhodobé péče a její rozčlenění na formální a neformální stránku. Dále je nastíněna náročnost neformální péče a opatření určená na podporu tohoto typu péče. Na základě získaných informací z chápajících rozhovorů s příslušnými aktéry byly zjištěny problémy fyzické, psychické, finanční, nedostatek volného času a také potíže v partnerských a rodinných vztazích. Na průběh neformální péče a míru podpory od veřejných politik má vliv mnoho faktorů, jako jsou zdravotní stav seniora, pomoc při péči od blízkého okolí, profesní, bytová a finanční situace zainteresovaných osob, postoj seniora, individuální hodnoty a vlastní rozhodnutí neformálních pečovatelů. V případě, kdy se pečující osoby rozhodnou jít cestou sdílené péče, tak je tu pro ně vytvořena dostatečná síť služeb, zejména v městských oblastech. Ale je nutné zdokonalit celou řadu oblastí. Jedná se zejména o finanční stránku celého systému, propojenost a návaznost...
|
|
|
Podnikatelský plán agentury domácí zdravotní péče
Brejchová, Jana ; Trpišovský, Milan (vedoucí práce) ; Vrzáček, Petr (oponent)
Předložená diplomová práce představuje segment domácí zdravotní péče a poukazuje na jeho současnou i budoucí roli v systému zdravotní a sociální péče. Cílem práce je vypracovat návrh podnikatelského plánu na založení agentury domácí zdravotní péče, která by zajišťovala zdravotní služby nemocným v jejich vlastním sociálním prostředí. První část práce vymezuje teoretická východiska, z nichž magisterská práce vychází. Je zde představen koncept strategického řízení včetně popisu strategické analýzy, struktura podnikatelského plánu a jsou zde rovněž popsány aspekty zvažované při zahájení podnikání. Teoretická část práce zahrnuje také podrobné seznámení se segmentem domácí zdravotní péče včetně jeho vývoje a historie. Praktická část práce obsahuje nejprve výzkumnou a analytickou kapitolu. Tyto kapitoly popisují provedené dotazníkové šetření mezi praktickými lékaři a kompletní strategickou analýzu, jejichž výsledky jsou shrnuty ve SWOT analýze. Na základě těchto podkladů je vypracován podnikatelský plán agentury domácí péče. Na závěr hodnotím, zda by bylo možné podnikatelský záměr realizovat a odhaduji budoucí prognózu podniku. Zároveň navrhuji mnohá doporučení, která by měla přispět k úspěchu agentury. Klíčová slova: podnikatelský plán, domácí péče, zdravotní péče, dlouhodobá péče, strategická analýza
|
|
|
Financování služeb sociální péče pro seniory v ČR - současné problémy a výzvy
Červenková, Vladimíra ; Mašková, Pavla (vedoucí práce) ; Bareš, Pavel (oponent)
Předmětem diplomové práce s názvem "Financování služeb sociální péče pro seniory v ČR - současné problémy a výzvy" je analýza systému služeb sociální péče pro seniory vzhledem k tomu, že současné nastavení systému financování je předmětem kritiky pro jeho neefektivitu. Cílem této práce je kriticky reflektovat změny ve způsobu poskytování a financování služeb sociální péče pro seniory v ČR po roce 2007 v kontextu současných výzev týkajících se dlouhodobé sociálně-zdravotní péče. Práce se ve svém úvodu nejprve zabývá formulací výzkumného problému, představuje dílčí cíle, výzkumné otázky a použité metody sběru dat, kterými jsou metody tvorby a analýzy veřejné politiky a kvalitativní výzkumné metody. Dále se věnuje teoretickému zakotvení sociálních služeb a jejich financování. V další kapitole práce pojednává o vývoji systému sociálních služeb a představuje změny v poskytování a financování služeb sociální péče, ke kterým došlo v souvislosti s přijetím zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách. Následující část se zabývá rozborem systému financování služeb sociální péče z hlediska finančních zdrojů a problémů financování prostřednictvím příspěvku na péči a dotací ze státního rozpočtu, a vzájemným propojením systému sociálních služeb a zdravotní péče v kontextu dlouhodobé sociálně- zdravotní péče....
|
|
|
Long-Term Care in the Czech Republic: The Way Forward
Blechová, Lucie ; Pavloková, Kateřina (vedoucí práce) ; Lebovič, Michal (oponent)
Zaměřením této bakalářské práce jsou budoucí výdaje na dlouhodobou péči v České republice. Práce obsahuje úvod do problematiky dlouhodobé péče a demografického stárnutí, na který navazuje matematický model odhadující budoucí výdaje na dlouhodobou péči do roku 2060. Vliv demografického stárnutí na tyto výdaje je velice výrazný. Predikce je založena na externí populační projekci a pro vyčíslení nákladů na dlouhodobou péči používá data zachycující 65% české populace, což predikci činí jedinečnou. Tato práce obsahuje výsledky projekce a také jejich srovnání s již existujícím modelem, který používá stejnou populační projekci.
|
|
|
Vývoj stárnutí populace a jeho vliv na výdaje na dlouhodobou péči v České republice
Konířová, Kristýna ; Pavloková, Kateřina (vedoucí práce) ; Dózsa, Martin (oponent)
Tato práce zkoumá a analyzuje vývoj stárnutí populace v České republice, jeho pravděpodobný budoucí vývoj a dopady na náklady dlouhodobé péče. Tato je podrobně definována a členěna. Shrnuty jsou pohledy Evropské Unie a České republiky na budoucí vývoj dlouhodobé péče. Popsány a analyzovány jsou vybrané kategorie výdajů, mimo jiné odlišnost výdajů na lůžkovou péči a péči domácí. V závěru práce je zpracován model, který testuje, zda a jakým způsobem stárnutí populace a další faktory (např. HDP, počet lůžek, …) ovlivňovaly výdaje na dlouhodobou péči.
|
|
|
Prognóza vývoje nákladů na financování dlouhodobé péče v ČR v kontextu demografických změn
Mudra, Martin ; Chytil, Zdeněk (vedoucí práce) ; Slaný, Martin (oponent)
Cílem této práce je kvantifikace budoucích veřejných nákladů na služby dlouhodobé péče v kontextu demografických změn České republiky do roku 2060. Metodologie práce je založena na makrosimulačním modelu Evropské komise (EC, 2012), byla však použita přesnější data. Výsledky práce potvrzují hypotézu, že stárnutí populace bude mít výrazný dopad na budoucí výši veřejných nákladů dlouhodobé péče. Demografický efekt způsobí nárůst těchto nákladů jako jejich podílu na HDP z 0, 69 % v roce 2012 až na 2, 02 % v roce 2060. Míra růstu těchto nákladů může být do jisté míry kompenzována zlepšujícím se zdravotním stavem obyvatelstva dle teorií komprese morbidity (Fries, 1980) a dynamické rovnováhy (Manton, 1982).
|
|
|
Dlouhodobá péče o seniory
TESAŘOVÁ, Marie
Bakalářská práce se zabývá problematikou Dlouhodobé péče o seniory.Práce je rozdělena na dvě části, teoretickou a praktickou. V teoretické části jsem seznámila čtenáře s pojmem stárnutí, stáří a jaké jeho druhy rozlišujeme. Dále jsem se zmínila o změnách ve stáří a druzích potřeb seniorů. Vzhledem k tématu byla potřeba zařadit do teoretické části i pojem dlouhodobá péče a jaké její druhy máme.V praktické části jsem metodou kvalitativního výzkumu zkoumala, jak jsou uživatelé dlouhodobé péče spokojeni s úrovní poskytované péče. Ke sběru dat jsem použila formu dotazování a rozhovory proběhly s deseti komunikačními partnery, kteří jsou momentálními uživateli dlouhodobé péče. Tyto uživatele jsem vybrala tzv. kvótním výběrem, jehož podstatou je stanovení si určitých kvót a následné vybrání vyhovujícího výzkumného souboru. Mými kvótami v tomto případě byl věk (uživatelé starší 65 let) a pohlaví, které bylo procentuálně stejně zastoupené v obou výzkumných souborech (3 ženy a 2 muži). Rozhovory trvaly v rozmezí 40 60 minut a byla zvolena technika polostrukturovaného interview. Otázky potřebné k získání dat byly rozděleny do čtyř hlavních okruhů. Výzkum byl prováděn v šesti zařízeních dlouhodobé péče, přičemž tři z nich byli sociálního systému a tři zdravotního. V rámci výzkumu byly stanoveny výzkumné otázky, které nás mají přiblížit ke spokojenosti uživatelů služeb. Cílem práce bylo srovnání sociálního systému péče o staré občany se systémem zdravotním. Dílčím cílem bylo zmapovat situaci seniorů v zařízeních, vyhodnotit jejich kvalitu péče a v závěru zhodnotit situaci, zda se sociální lůžka, která jsou součástí zdravotních zařízení, v případě zrušení dají nahradit lůžky následné či dlouhodobé péče.
|
|
|
Náklady na poskytování ošetřovatelské a rehabilitační péče v pobytových zařízeních sociálních služeb.
SKRUŽNÁ, Andrea
Diplomová práce s názvem "Náklady na poskytování ošetřovatelské a rehabilitační péče v pobytových zařízeních sociálních služeb" mapuje současnou problematiku při poskytování zdravotní péče v pobytových zařízeních sociálních služeb. Cílem diplomové práce bylo provést analýzu nákladů na poskytování ošetřovatelské a rehabilitační péče v pobytových zařízeních sociálních služeb. Teoretické část je rozdělena do pěti kapitol. V první kapitole se zabývám sociálními službami v Evropské unii a České republice. Dále popisuji systémem dlouhodobé péče. Druhá kapitola je zaměřená na pobytová zařízení sociálních služeb, jejich rozdělení podle druhů a vymezení jejich základních činností. Ve třetí kapitole popisuji financování pobytových zařízeních sociálních služeb, kdy se zabývám popisem jednotlivých finančních zdrojů. Čtvrtá kapitola je zaměřená na zdravotní péči v pobytových zařízeních sociálních služeb. Popisuji v ní autorskou odbornost všeobecné sestry v sociálních službách, seznam výkonů zdravotní péče určené pro tuto odbornost, podmínky pro indikaci zdravotní péče, způsoby úhrady zdravotní péče zdravotními pojišťovnami a kontrolám vykazované zdravotní péče zdravotními pojišťovnami. V poslední kapitole se zabývám problematikou podávání léků per os v pobytových zařízeních sociálních služeb. Praktická část diplomové práce je tvořena vlastním kvantitativním výzkumem. Je zde popsána metodika sběru dat, dále je zde charakterizován výzkumný soubor a popis realizace výzkumu. Výsledky získaných dat byly zpracovány ve dvou kapitolách, kdy jsem pomocí tabulek a grafů statisticky popsala strukturu uživatelů zařízení a následně zdravotní péči, která byla uživatelům poskytnuta. Posléze byla vypracována diskuze nad získanými výsledky. Výzkumné šetření bylo provedeno v Domově důchodců Roudnice nad Labem (dále jen "zařízení") v listopadu 2013, kdy data byla sbírána za období od 18.11.2013 do 24.11.2013. Zařízení poskytuje svým uživatelům sociální službu domova pro seniory a sociální službu domova se zvláštním režimem. V době šetření bylo v zařízení 129 uživatelů, z nichž 95 byla poskytována zdravotní péče prostřednictvím vlastních zdravotních pracovníků zařízení. Pro diplomovou práci byly stanoveny dvě hypotézy. Hypotéza č. 1 zní: Počet zdravotních pracovníků v pobytových zařízeních sociálních služeb odpovídá časové náročnosti praktickým lékařem indikované zdravotní péče. Hypotéza č. 2 zní: Podávání léčebné terapie per os, kterou indikuje praktický lékař, je nejčastěji poskytovanou zdravotní péčí u uživatelů pobytových zařízení sociálních služeb. Obě hypotézy byly provedeným výzkumem potvrzeny. Význam výsledků diplomové práce spatřuji především v tom, že nastínily, jak je v současné době poskytována zdravotní péče v pobytových zařízeních sociálních služeb. Zpracované výsledky poskytované zdravotní péče by pak mohly sloužit jako jeden z podkladů při tvorbě návrhu přechodu financování zdravotní péče v pobytových zařízeních sociálních služeb z modelu výkonového na paušální model. Práce by mohla být dále použita jako podklad pro školení zdravotních pracovníků pobytových zařízeních sociálních služeb v oblasti indikace, poskytování a vykazování zdravotní péče u uživatelů pobytových zařízení sociálních služeb.
|
|
|
Kvalita života u seniorů hospitalizovaných v léčebnách pro dlouhodobě nemocné.
DOLEJŠOVÁ, Markéta
Základní teoretická východiska Dle demografického vývoje se prodlužuje střední i maximální délka života. Celosvětová populace tak stále větší část dospělého života prožívá ve stáří. Tento jev je nezvratný a proto přináší zásadní změny do celosvětové péče o seniory, a je proto třeba všímat si kvality péče o ně. Senioři jsou nezastupitelnou a stále větší částí populace, tvoří různorodou skupinu s individuálními potřebami, prioritami a přáními ve zdraví i nemoci. Právě polymorbidita seniorských pacientů je mnohdy důvodem pro dlouhodobou hospitalizaci. Pro tyto účely jsou v dnešní době stále více budovaná lůžka v léčebnách pro dlouhodobě nemocné (LDN). Ty jsou podle zákona definovány jako odborné léčebné ústavy, a je v nich poskytována péče pacientům, jejichž zdravotní stav nelze léčebnou péčí podstatně zlepšit, a bez soustavného poskytování ošetřovatelské péče se zhoršuje. Kvalita života seniorů a kvalita péče v těchto zařízeních jsou tak hlavním ukazatelem současného stavu dlouhodobé péče. Cíle práce: 1) Zjistit, jaká je kvalita života u seniorů hospitalizovaných v léčebnách pro dlouhodobě nemocné. Výzkumné otázky: 1) Jak hospitalizace seniorů v léčebnách pro dlouhodobě nemocné ovlivňuje jejich subjektivně vnímanou kvalitu života? 2) V jakých oblastech pociťují senioři hospitalizovaní v léčebně pro dlouhodobě nemocné rozdíl kvality života mezi léčebnou a domácím prostředím? 3) Jak jsou senioři v léčebnách pro dlouhodobě nemocné spokojeni s kvalitou péče? 4) V jakých oblastech by všeobecná sestra měla zlepšit poskytovanou péči, v rámci zvýšení kvality života seniorů v léčebnách dlouhodobě nemocných? Použité metody: Pro empirickou část diplomové práce byla využita metoda kvalitativní analýzy sebraných dat. Dané výzkumné šetření bylo uskutečněno formou polostrukturovaného hloubkového rozhovoru s klienty-seniory hospitalizovanými v léčebnách dlouhodobě nemocných. Návod rozhovoru byl vytvořen na základě modelu kvality života QOL Research Unit univerzity v Torontu. Je rozdělen do tří kategorií- existence, sounáležitost a adaptabilita. Přepisy rozhovorů jsou přílohou práce na CD. Výsledky výzkumu jsou pro názornost vytvořeny v myšlenkových mapách programu XMind. Součásti práce jsou i komentáře jednotlivých map s doslovnými vybranými citacemi respondentů. Výsledky: Z analýzy získaných informací prostřednictvím hloubkového rozhovoru vyplývají faktory, které se vyznačují značnou mírou subjektivity a logickou úrovní individuality. Výsledky zaměřené na zkoumání dimenzí kvality života u seniorů, se víceméně shodují se základním dělením dle odborné literatury. Přinášejí však hlubší pohled na ně, a vnáší do těchto dimenzí subjektivní názory, přání a hodnocení očima seniora, který se ocitl v neznámém prostředí LDN. Velkou měrou se zde prokázal pozitivní vliv všeobecných sester na pacienty, který často ovlivňuje spokojenost seniorů ve zdravotnickém zařízení. Oblast komunikačních dovedností zdravotníků byla ale často zmiňovaná jako chybějící či spíše nedostatečná. Za opomíjené se ukázaly být také oblasti volného času seniorů, adaptace seniorů na režim LDN a společenské izolace. Závěr: Dlouhodobá péče se díky demografickému vývoji stává nejrychleji se rozvíjejícím druhem péče. Důraz na kvalitu života hospitalizovaných seniorů, jako jejích největších spotřebitelů, proto má být samozřejmostí pro každé zdravotnické či sociální zařízení. Přínosem diplomové práce je podrobné zmapování problematiky kvality života v zařízeních LDN, upozornění na nedostatky péče či opomíjené oblasti kvality života.
|
host ::
RSS.