|
|
Comparison of social policy in relation to informal caregivers of the elderly in the Czech and Slovak Republics
Rizikyová, Tímea ; Dobiášová, Karolína (vedoucí práce) ; Čampulková, Jitka (oponent)
Anotácia Bakalárska práca sa zaoberá komparáciou sociálnych politík vo vzťahu k neformálnym opatrovateľom seniorov dvoch krajín - Českej a Slovenskej republiky. Autorka na začiatku prináša aktuálny pohľad na starnutie populácie, s ktorým sa neustále zvyšuje dopyt po zabezpečení dlhodobej starostlivosti. Ďalej sa sústredí predovšetkým na popis a následné porovnanie policy designu vo vzťahu k rodinným opatrovateľom v oboch republikách, pričom na celú problematiku nahliada uplatnením teoretického konceptu sociálnych konštrukcií cieľových populácií. V rámci práce autorka identifikovala a veľký dôraz kládla na dve cieľové populácie, a to na samotných neformálnych opatrovateľov a na seniorov, ktorí sú na opatere závislí. Obe cieľové populácie majú v porovnávaných krajinách istú politickú moc a sociálny konštrukt, čo ďalej ovplyvňuje ich postavenie v spoločnosti. Za pomoci prevedených expertných rozhovorov autorka tiež identifikuje niekoľko problémových oblastí, s ktorými neformálni opatrovatelia bojujú na základe aktuálneho nastavenia sociálnych politík oboch krajín.
|
|
|
Selhávání sociální politiky ve vztahu k dlouhodobé péči o seniory v pobytových zařízeních v České republice
Mrázková, Jana ; Angelovská, Olga (vedoucí práce) ; Dobiášová, Karolína (oponent)
Potřeba celodenní péče o seniory bude s přihlédnutím k budoucímu demografickému vývoji populace stále větší. Cílem bakalářské práce je identifikovat překážky bránící rozvoji pobytových služeb sociální péče pro seniory v České republice, které celodenní péči poskytují a je po nich dlouhodobě neuspokojená poptávka. V České republice je nejčastěji zastupují domovy pro seniory a domovy se zvláštním režimem. Práce se také zaměřuje na odhalení systémových problémů politiky dlouhodobé péče v České republice a okrajově jsou v ní nastíněna možná doporučení či řešení do budoucna. Koncepční a teoretický rámec práce tvoří deskripce konceptu deinstitucionalizace z pohledu teorie institucionálních změn, deskripce konceptu dlouhodobé péče a typologizace systémů dlouhodobé péče. K naplnění výzkumných cílů slouží tematická analýza transkripcí expertních rozhovorů a sekundárních dokumentů. Základní zjištění praktické části práce ilustrují, že současný systém dlouhodobé péče o seniory v České republice je nevyhovující a vyžaduje několik zásadních změn. Alarmujícími jsou zejména nejasně vymezená struktura uživatelů pobytových služeb a definice oprávněného zájemce o službu, systém financování pobytových služeb pro seniory, komunikace a práce příslušných úřadů, nedostatečná provázanost sociální a zdravotní pečující...
|
|
|
Dlouhodobě pečující jako klienti sociální práce
RYSKOVÁ, Kateřina
Ve své bakalářské práci se zabývám problematikou dlouhodobě pečujících. Cílem práce je zjistit, zda se dlouhodobě pečující považují za klienty sociální práce a jakou pomoc od sociálního pracovníka očekávají. Teoretická část se opírá o studium odborné literatury a publikací, které se týkají tématu dlouhodobé péče. Jedná se především o literaturu nebo publikace, jež obsahují pojmy, jako je formální péče, neformální péče, motivace pečovatele, zátěž pečovatele nebo pojem sociální práce či sociální pracovník/pracovnice. Pro zpracování praktické části své práce jsem zvolila strategii kvalitativního výzkumu, konkrétně metodu dotazování a techniku polostrukturovaného rozhovoru. Rozhovor, který jsem s informanty vedla, se skládal z 11 otázek. Cílem rozhovorů bylo zjistit, kdo je podle dlouhodobě pečujících sociální pracovník, zda se považují za jeho klienta a co od něj očekávají. Po získání potřebných informací byly rozhovory přepsány a poté vyhodnoceny prostřednictvím analýzy trsů. Z výsledků mého výzkumu vyplynulo to, že dlouhodobě pečující nedokáží správně definovat sociálního pracovníka ani náplň jeho práce. Sociálního pracovníka často zaměňovali s pečovatelem nebo pracovníkem v sociálních službách. Dále je z výzkumu patrné, že se dlouhodobě pečující i přes neznalost náplně práce sociálního pracovníka za jeho klienty považují. Očekávají od sociálního pracovníka pomoc s péčí o blízkou osobu, zajištění hygieny a chtějí, aby osobám, o které pečují, ulevil od bolesti.
|
|
|
Dlouhodobá péče a neformální osoby pečující o klienty
POUZAROVÁ, Dana
Cílem diplomové práce na téma Dlouhodobá péče a neformální osoby pečující o klienty je identifikovat pozitivní a negativní aspekty dlouhodobé péče a jejich vliv na psychický i fyzický stav neformálních pečovatelů a jejich nejbližších. Nejprve se práce věnuje problematice dlouhodobé péče v kontextu České republiky a jejího rozčlenění na formální a neformální stránku. Dále je v práci nastíněna problematická situace neformálních pečovatelů, kteří se setkávají s mnoha rozličnými překážkami, které z dlouhodobé péče zákonitě plynou, ať se jedná o vzájemný vztah se složkami formální péče, neadekvátní finanční podpora, snížení kvality života či uznání jejich společenského statusu. Pro získání relevantních informací v rámci kvalitativního výzkumu byl využit polostrukturovaný rozhovor, kterého se zúčastnil výzkumný vzorek čítající sedm respondentů ženského pohlaví z Českých Budějovic a blízkého okolí, kteří pečují o svěřenou osobu od 5 do 71 let s fyzickým, psychickým nebo kombinovaným postižením. Na počátku výzkumu byly položeny dvě hlavní výzkumné otázky, zda podporuje systém dlouhodobé péče neformální pečovatele a co považují neformální pečovatelé za největší přínos, nebo naopak nesnáz při péči o osobu s postižením. Z výpovědí respondentů vyplynulo, že v případě, že se pečující rozhodnou věnovat péči o své blízké, je pro ně vytvořena adekvátní síť podpůrných služeb, které je však nutné zdokonalit. Jedná se zejména o oblasti týkající se finančního ohodnocení, dostupnosti a kvality odlehčovacích služeb, informovanosti a edukace neformálních pečovatelů a v neposlední řadě podpory jejich seberealizace a možností uplatnění na trhu práce.
|
|
| |
|
|
Case manager jako koordinátor kvalitní a efektivní dlouhodobé domácí péče o seniora.
Bláhová, Václava ; Janečková, Hana (vedoucí práce) ; Lejsal, Matěj (oponent)
Diplomová práce se zabývá možnostmi dlouhodobé péče a podporou oblasti zdravotně sociální péče směřující k setrvání seniora s disabilitou v jeho přirozeném sociálním prostředí - v komunitě. Teoretická část se věnuje demografickým predikcím, které zakládají nutnost věnovat pozornost dlouhodobé péči poskytované seniorům. Zabývá se definicemi stáří a stárnutí z pohledu sociální gerontologie, potřebami seniorů a jejich saturací. Definuje základní zákonný rámec dané problematiky. Obsahuje souhrn současného stavu dlouhodobé péče v České republice a ve vybraných zemích. Popisuje zdravotně sociální systémy vybraných evropských států, které již pracují s koordinací péče těchto systémů a znají pozici koordinátora. Charakterizuje vliv a možnosti jednotlivých aktérů dlouhodobé péče s cílem identifikovat možného koordinátora v našich podmínkách, a to subjekty, kterými jsou nelékařští zdravotničtí pracovníci, lékaři, komunitní sestry, zdravotně sociální pracovníci, sociální pracovníci, Obecní a Krajské úřady, Úřady práce ČR, Ministerstvo práce a sociálních věcí, Ministerstvo zdravotnictví, nestátní neziskové organizace a neformální pečující. Popisuje case management a hledá příklady jeho uplatnění v jiných oblastech, kterými jsou sociálně právní ochrana dětí a podpora osob s duševním onemocněním. Věnuje se též...
|
|
| |
|
|
Analýza systému personálního řízení ve zdravotnických zařízeních následné a dlouhodobé péče v České republice
Matoušek, Pavel ; Kocianová, Renata (vedoucí práce) ; Holmerová, Iva (oponent) ; Paulík, Karel (oponent)
Disertační práce se zabývá analýzou systému personálního řízení ve zdravotnických zařízeních následné a dlouhodobé péče v České republice se zaměřením na realizaci dílčích personálních činností. Pozornost je věnována charakteristice zdravotnických zařízení následné a dlouhodobé péče v České republice, personálnímu zajištění péče i faktorům, které personální práci v těchto organizacích ovlivňují. Rozpracovány jsou dílčí personální činnosti ve zdravotnických zařízeních následné a dlouhodobé péče v České republice. Součástí práce je kvalitativní výzkumné šetření úrovně personálního řízení ve zdravotnických zařízeních následné a dlouhodobé péče v České republice zřizovaných veřejnými i soukromými zřizovateli, která mají různou právní formu. Výzkumné šetření je zaměřeno na zjištění podoby personálního řízení v zařízeních následné a dlouhodobé péče v České republice, sleduje personální řízení jako komplexní systém dílčích personálních činností.
|
|
|
Komparace postavení neformálních pečovatelů v systému dlouhodobé péče v Česku a na Slovensku
Svobodová, Lucie Magdalena ; Kotrusová, Miriam (vedoucí práce) ; Geissler, Hana (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá neformální péčí v kontextu dlouhodobé péče v Česku a na Slovensku. Vykonávání neformální péče je náročné a často mívá na pečovatele negativní dopady, které mohou vést až k syndromu vyhoření. Neformálním pečovatelům z obou zemí však často nezbývá jiná možnost z důvodu nedostupnosti formální péče či tlaku mezigenerační solidarity. Autorka popisuje dlouhodobou péči v Československu před rokem 1989 za účelem potvrzení či vyvrácení platnosti teorie path dependence. Využívá zde typologii Sigrid Leitnerové. Dále identifikuje postavení neformálních pečovatelů v Česku a na Slovensku a následně provádí jejich komparaci. Komparativní analýza je provedena na základě stanovených kritérií, zejména je zaměřena na práva a povinnosti neformálních pečovatelů. Na závěr se autorka snaží zjištěné podobnosti a rozdílnosti mezi ČR a SR aplikovat na teorii path dependence a ověřit tak její platnost.
|
|
|
Dlouhodobá péče o seniory v České republice a evropských zemích v kontextu demografického stárnutí
Nerušilová, Hana ; Rychtaříková, Jitka (vedoucí práce) ; Kraus, Jaroslav (oponent)
Dlouhodobá péče o seniory v České republice a evropských zemích v kontextu demografického stárnutí Abstrakt Dlouhodobá péče představuje škálu služeb potřebných pro osoby se sníženou funkční kapacitou - soběstačností, v jejímž důsledku jsou dlouhodobě závislé na pomoci ve všedních aktivitách každodenního života. Osobní péče je často poskytována současně se základními zdravotními službami a pomocnými sociálními službami. Dlouhodobá péče může být poskytována v institucionálním nebo domácím prostředí - neformálními (neplacenými) nebo formálními poskytovateli. EU prohlásila, že DP představuje jednu z hlavních výzev spojených s probíhajícími demografickými změnami. Hlavní cíl práce spočívá ve zmapování poskytování DP napříč evropskými zeměmi. Zvláštní pozornost byla věnována zabezpečení péče v Česku, kde se nejasnosti spojené s kompetencemi (rozdělenými mezi Ministerstvo práce a sociálních věcí a Ministerstvo zdravotnictví), financováním i definováním obsahu této péče v poslední době staly poměrně častým předmětem veřejných debat. Klíčová slova: demografické stárnutí, dlouhodobá péče, zdravotní a sociální služby, domácí péče, Česko, mezinárodní srovnání
|
host ::
RSS.