|
|
Mediální ohlas českých oceněných knih pro děti a mládež (2016)
Kubiková, Karolína ; Čeňková, Jana (vedoucí práce) ; Malý, Radek (oponent)
Bakalářská práce se zabývá analýzou mediálního ohlasu oceněných a nominovaných knih pro děti a mládež za rok 2016. Kromě toho podává stručný přehled vývoje trendů ve specializované nakladatelské činnosti od 90. let do současnosti a rovněž přibližuje problém kritické reflexe literatury pro děti a mládež. Práce zkoumá mediální ohlas na čtyři konkrétní díla, jedná se o knihy Vynálezárium Robina Krále, Klárka a 11 babiček Olgy Černé, Samota není zlej Lucie Raškovové a Plop! Zdařilé verše a prózy Ivana Wernische. V úvodu je stanoven cíl práce s hypotézou, že ocenění Magnesia Litera nebo Zlatá stuha má vliv na medializaci literárního díla. Analytická část pak tuto hypotézu potvrzuje, nejčastěji bylo v médiích referováno o knize, která získala Magnesii Literu. K analýze byla vybrána média Česká televize, Český rozhlas, Mladá fronta DNES a zpravodajský portál idnes.cz, dále webový portál iliteratura.cz, citarny.cz. Z kulturní oblasti byla vybrána periodika Host, Literární noviny, Tvar a katalog Nejlepší knihy dětem. Důvodem pro tento široký výběr byla snaha o komplexní analýzu problematiky. Kromě analýzy mediálních obsahů poskytuje práce stručné profily jednotlivých autorů a analýzu jejich knih.
|
|
|
Úpravy textů pro děti a mládež pro neslyšící děti
Weiserová, Hana ; Adam, Robert (vedoucí práce) ; Macurová, Alena (oponent)
Diplomová práce se zabývá zkoumáním textů upravovaných pro neslyšící konkrétně texty pro děti a mládež. Cílem práce je na základě kritické analýzy porovnat výslednou kvalitu upravené verze konkrétní knihy pro děti a mládež. Zhodnotit, zda upravené texty respektují ustálená ediční pravidla a nepoškozují originální verzi a zároveň jsou opravdu přístupnější pro neslyšící dětské čtenáře. Upravované texty pro neslyšící jsou obecně kritizovány a považovány za nepovedené. Tato práce se snaží o objektivní reflexi těchto děl, zkoumá, jakým způsobem jsou úpravy prováděny a zda jsou úpravy pro neslyšící doopravdy přínosné. Na základě zjištěných informací jsou vytvořeny návrhy pro jejich zkvalitnění. První kapitoly jsou zaměřeny na ediční praxi a typy úprav, které jsou prováděny v knihách pro děti a mládež, následuje popis úprav pro neslyšící děti. Kritické analýze je podrobeno dílo Honzíkova cesta od Bohumila Říhy upravené Janou Purovou. Analýza spočívá v porovnání indexu čitelnosti originální i upravené verze a rozboru první kapitoly, který se skládá ze dvou částí. První část je věnována odhalení všech úprav v 1. kapitole, které jsou následně kategorizovány. Druhá část je rozebrání dopisu od babičky, kde jsou analyzovány pravděpodobné důvody pro úpravy a zhodnocení jejich vhodnosti. Klíčová slova: literatura...
|
|
| |
|
|
Motiv města v soudobých českých pohádkových příbězích
Výmolová, Tereza ; Brožová, Věra (vedoucí práce) ; Hník, Ondřej (oponent)
Diplomová práce s názvem Motiv města v soudobých českých pohádkových příbězích si klade za cíl zmapovat různé způsoby výstavby prostoru a práce s ním v české literatuře pro děti a mládež posledního desetiletí. Volí tedy téma, jež v soudobé literatuře zviditelnil spisovatel Pavel Šrut svou dětskou prózou Lichožrouti - prostor velkoměsta. V první části práce jsou stručně charakterizovány dětské prózy, které byly vybrány k analýze, a to především z toho důvodu, aby bylo předestřeno, na jaké aspekty prostoru se jednotlivé texty soustředí, ale také proto, že v následné teoretické části jsou již uváděny některé konkrétní poznatky, týkající se zkoumaných děl. Poslední část se zabývá analýzou a interpretací jednotlivých textů z hlediska prostorového. Podle typů prostoru jsou uspořádány i jednotlivé podkapitoly týkající se každého díla. Vzhledem k tomu, že zacházení s prostorem je u jednotlivých autorů s ohledem na jejich záměr a recipienta různorodé, práce vystihuje shody i rozdíly v tom, jak je prostor města, a skrze něj i jeho obyvatelé a dějová linie s nimi související, utvářen. Ukazuje, že soudobá literatura pro děti a mládež se nevyhýbá závažným problémům současné společnosti. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Úpravy textů pro děti a mládež pro neslyšící děti
Weiserová, Hana ; Adam, Robert (vedoucí práce) ; Macurová, Alena (oponent)
1 Abstrakt Diplomová práce se zabývá zkoumáním textů upravovaných pro neslyšící konkrétně texty pro děti a mládež. Cílem práce je na základě kritické analýzy porovnat výslednou kvalitu upravené verze konkrétní knihy pro děti a mládež. Zhodnotit zda upravené texty respektují ustálená ediční pravidla a nepoškozují originální verzi a zároveň jsou opravdu přístupnější pro neslyšící dětské čtenáře. Upravované texty pro neslyšící jsou obecně kritizovány a považovány za nepovedené. Tato práce se snaží o objektivní reflexi těchto děl, jejich efektivitě a předložit případné návrhy na jejich zkvalitnění. První kapitoly jsou zaměřeny na ediční praxi a typy úprav, které jsou prováděny v knihách pro děti a mládež, následuje popis úprav pro neslyšící děti. Kritické analýze je podrobeno dílo Honzíkova cesta od Bohumila Říhy upravené Janou Purovou. Analýza spočívá v porovnání indexu čitelnosti originální i upravené verze a rozboru první kapitoly na základě odborné literatury. Všechny úpravy jsou zaznamenány a kategorizovány, jeden úsek je detailně analyzován. Klíčová slova: literatura pro děti a mládež, adaptace, edice, úpravy, neslyšící, český jazyk, český znakový jazyk, Honzíkova cesta, Bohumil Říha, automatická měřítka čitelnosti, Mistríkův vzorec
|
|
|
Motiv města v soudobém pohádkovém příběhu
Výmolová, Tereza ; Brožová, Věra (vedoucí práce) ; Mocná, Dagmar (oponent)
Resumé v českém jazyce Tato bakalářská práce se zabývá zkoumáním motivu města (a jeho projevy) v soudobé dětské literatuře. Opírá se o texty děl Pavla Šruta - Lichožrouti a Lichožrouti se vracejí. Práce dokládá, že stěžejní složkou těchto dvou literárních děl je prostor. A to jak prostor vertikální a horizontální, tak prostor subjektivní (subjektivně formovaný) i objektivní (objektivně formovaný). Prostřednictvím rozboru jednotlivých prostorů jsem se pokusila proniknout do způsobu výstavby prostoru a zároveň (se zaměřením se na městské prvky) interpretovat dílo. Za důležité považuji zjištění, že mezi jednotlivými díly dochází k určitým prostorovým posunům, jejichž dovršení (případné zacyklení) lze očekávat v následujících dílech série. Tento posun je vystavěn na výrazných protikladech prostorů a zároveň na jejich vzájemném doplnění. Pro účely práce jsem se také pokusila určitým způsobem shrnout problematiku časoprostoru a města v současné odborné literatuře. V závěru práce jsem se pokusila porovnat autora Pavla Šruta s Karlem Čapkem, po jehož cestě se dle mého názoru, svým svérázným způsobem, Pavel Šrut ubírá.
|
|
|
Současná ocenění knih pro děti a mládež v letech 2007-2011 a její reflexe v tisku (Zlatá stuha, Magnesia Litera)
Lokvencová, Lenka ; Čeňková, Jana (vedoucí práce) ; Osvaldová, Barbora (oponent)
(abstrakt) Ve své bakalářské práci se zaměřím na ocenění za literaturu (knihu) pro děti a mládež v České republice, a to především na ocenění Magnesia Litera a Zlatá stuha. Tato literární ocenění pro děti a mládež jsou analyzovány v období posledních pěti let (2007 až 2011). Práce si klade za cíl představení jednotlivých cen, představení organizací, které ocenění udílejí, tedy sdružení Litera a mezinárodní organizace IBBY včetně její české sekce, stejně jako zmínění poslání obou výše zmíněných literárních cen. Sleduje dále reflexi jednotlivých ocenění v tisku, analyzuje příslušné texty a jednotlivá média hodnotí podle toho, jak se věnují vybraným literárním cenám pro děti a mládež. Stejně tak se budu v této bakalářské práci zabývat recenzemi, které se věnují vybraným dílům, která v uplynulých letech získala cenu Magnesia Litera či Zlatou stuhu, popřípadě obě tato ocenění. V této závěrečné analytické části se budu zabývat komparací recenzí (případně anotací) v určených médiích. V závěru zveřejňuji i rozhovor významné autorky, nositelky obou zmíněných cen za literaturu pro děti a mládež, Ivy Procházkové.
|
|
|
Beletrizace dějin ve výuce dějepisu
Knitlová, Hana ; Parkan, František (vedoucí práce) ; Mikeska, Tomáš (oponent)
98 Resumé Tato diplomová práce se zabývá tématem beletrizace dějin ve výuce dějepisu, které velmi úzce souvisí s osobou Eduarda Štorcha. Eduard Štorch byl amatérský archeolog, uznávaný spisovatel a nedoceněný pedagog. Na základě různých archeologických nálezů vytvářel dobrodružné příběhy na rozhraní prózy a populárně-naučné publikace, pojednávající o nejstarších dobách naší historie. Tyto knihy dodnes patří k nejlepším svého druhu a byly přeloženy do mnoha cizích jazyků. Jako pedagog se Štorch snažil udělat co nejvíce ve prospěch dětí. Na Libeňském ostrově vybudoval téměř sám a na vlastní náklady Dětskou farmu. Jednalo se o školu v přírodě, ve volných chvílích však mohly na pozemek přicházet i ostatní děti z Prahy. Eduard Štorch se snažil prosadit různé změny ve výuce jednotlivých předmětů, nejvíce se to týkalo výuky dějepisu. Za tímto účelem sepsal několik publikací - např. Reforma školního dějepisu (1905), Nový dějepis (1909) a Školní dějepis v theorii i praxi (1946). Velkým přínosem byla v tomto směru také jeho třídílná Pracovní učebnice dějepisu. Kromě toho Štorch velmi usiloval o zařazení výkladu o pravěku do dějepisné výuky. Součástí diplomové práce je rovněž výukový program Štorchův pravěk českých zemí. Na základě četby Štorchových děl a informací z výuky a z odborných textů si žáci mají vytvořit...
|
|
| |
|
|
František Doucha – autor literatury pro děti a mládež aneb Kudy cesta nevedla
Peisertová, Lucie
Příspěvek představuje Františka Douchu (1810–1884), pracovníka na poli literatury a překladatelství, coby dobově oblíbeného autora knih pro děti a mládež. Zabývá se problematikou výchovných cílů, které mají Douchovy texty primárně plnit, a jejich vlivu na podobu těchto textů; zkoumá též dobové pojetí dětství jako období, jehož hodnota spočívá především ve vztahu k budoucnosti.
|
host ::
RSS.