|
|
Studium interakcí hyaluronanu a biokompatibilních amfifilních látek
Cigánková, Hana ; Krouská, Jitka (oponent) ; Mravec, Filip (vedoucí práce)
Tato práce je zaměřena na studium interakcí hyaluronanu s vybranými lipidy a jejich směsmi ve vodě nebo v pufru. Nejprve bylo proměřeno agregační chování samotných lipidů a poté bylo zjištěno jeho ovlivnění přídavkem hyaluronanu. Toto chování bylo sledováno pomocí fluorescenční spektroskopie, za využití pyrenu jako fluorescenční sondy. Byly stanoveny kritické agregační koncentrace studovaných systémů před a po přidání hyaluronanu. Bylo zjištěno, že přídavek hyaluronanu má ve všech systémech vliv na agregační chování lipidů a jejich směsí.
|
|
|
Směsné lipidy a jejich interakce s biopolymery
Cigánková, Hana ; Smilek, Jiří (oponent) ; Mravec, Filip (vedoucí práce)
Tato práce je zaměřena na studium interakcí hyaluronanu s lipidem DOTAP (1,2-dioleoyl-3-trimethylammonium-propan) a jeho směsí s lipidem DPPC (1,2-dipalmitoyl-sn-glycero-3-fosfatidylcholin) ve vodě. Nejprve bylo proměřeno agregační chování samotného lipidu a jeho směsí a poté ovlivnění hyaluronanem o různých koncentracích. Dále byla změřena anizotropie fluorescence sondy DPH v těchto směsích a její ovlivnění přídavkem cholesterolu. Tyto vlastnosti byly sledovány pomocí fluorescenční spektroskopie, za využití fluorescenčních sond pyrenu a DPH. Bylo zjištěno, že hyaluronan má vliv na agregační chování lipidu DOTAP i jeho směsí s DPPC a že cholesterol ovlivňuje fluiditu liposomů.
|
|
|
Fosfolipidy jako základ biodegradabilních nosičových systémů
Burdíková, Jana ; Čeppan, Michal (oponent) ; Mravec, Filip (vedoucí práce)
Tato práce je zaměřena na zkoumání systému fosfolipid-hyaluronan. Nejdříve byla nalezena vhodná metoda pro přípravu zásobního roztoku fosfolipidu/lipidu a vhodná fluorescenční sonda. Jako metoda přípravy zásobního roztoku byla vybrána sonifikace a jako fluorescenční sonda pyren. Ze skupiny fosfolipidů byl použit lecitin. Pro srovnání byl vedle fosfolipidu použit i lipid fosfátovou skupinu postrádající (DPTAP), popřípadě směs lipidu a fosfolipidu (DPPC a DPTAP). Kromě hyaluronanu byly pro srovnání použity i jiné polyelektrolyty (polystyrensulfonát sodný a alginát sodný). Měření probíhala jak ve vodě, tak v roztoku fosfátového pufru. Veškerá měření proběhla pomocí fluorescenční spektroskopie a dynamického rozptylu světla.
|
|
|
Model lidské kožní bariéry s využitím tenkých vrstev stratum corneum
Soukupová, Romana ; Pullmannová, Petra (vedoucí práce) ; Kováčik, Andrej (oponent)
Univerzita Karlova, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra biofyziky a fyzikální chemie Autor: Romana Soukupová Školitel: Mgr. Petra Pullmanová, Ph.D. Název diplomové práce: Model lidské kožní bariéry s využitím tenkých vrstev stratum corneum Nejsvrchnější vrstva epidermis, stratum corneum, zastává funkci ochranné kožní bariéry. Obsahuje lipidovou matrix, která je tvořena ceramidy, cholesterolem a volnými mastnými kyselinami. Složení a uspořádání těchto lipidů je důležité k zajištění správného fungování kožní bariéry. V lipidové matrix jsou dále rozmístěny bezjaderné korneocyty, které jsou na svém povrchu obklopeny nerozpustnými proteiny s kovalentně navázanými lipidy tvořící korneocytární lipidovou obálku. Cílem této diplomové práce bylo připravit modely lidské kožní bariéry s využitím izolovaného stratum corneum se zachovalou korneocytární lipidovou obálkou a bez zachovalé korneocytární lipidové obálky a následně v těchto modelech sledovat a porovnat uspořádání lipidů. Pro přípravu modelů bylo potřeba ze vzorků kůže získat stratum corneum, ze kterého se následně izolovaly lidské kožní lipidy. Část takto delipidizovaného stratum corneum byla dále saponifikována. Po purifikaci kožních lipidů sloupcovou chromatografií se zjišťovalo jejich složení pomocí vysokoúčinné tenkovrstvé...
|
|
|
Příprava modelu lidské kožní bariéry s využitím depozice tenkých lipidových filmů
Suciu-Šubert, Karina ; Pullmannová, Petra (vedoucí práce) ; Opálka, Lukáš (oponent)
Univerzita Karlova, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra biofyziky a fyzikální chemie Student: Karina Suciu-Šubert Vedoucí: Mgr. Petra Pullmannová, Ph.D. Název diplomové práce: Příprava modelu lidské kožní bariéry s využitím depozice tenkých lipidových filmů Nejsvrchnější část lidské kůže - stratum corneum, která chrání tělo před vnějším prostředím, je tvořena zrohovatělými buňkami - korneocyty, které jsou obklopené extracelulární matrix vysoce uspořádaných lipidů: ceramidů (Cer), mastných kyselin a cholesterolu. Ochranná bariéra se neustále obnovuje dělením keratinocytů, které se diferencují na korneocyty a nakonec se z povrchu kůže odlučují. Korneocyty mají místo plazmatické membrány korneocytární obálku, která se skládá z bílkovinné části (např. involucrin) a jednomolekulární lipidové části tvořené převážně z ω-hydroxylovaných ceramidů, které jsou k bílkovinné části připojené kovalentními vazbami. Úkolem této diplomové práce byla příprava modelu lidské kožní bariéry s využitím depozice tenkých lipidových filmů. Byly vytvořeny 2 různé směsi lipidů: směs obsahující Cer NS a směs obsahující Cer EOS a NS. Směsi se nanášely na hydrofilní a hydrofobní substrát nastřikováním Linomatem V. Při nastřikování se měnilo množství lipidů, a tím i počet teoretických vrstev na substrátu. Další metodou...
|
|
|
Model lidské kožní bariéry s využitím tenkých vrstev stratum corneum
Soukupová, Romana ; Pullmannová, Petra (vedoucí práce) ; Kováčik, Andrej (oponent)
Univerzita Karlova, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra biofyziky a fyzikální chemie Autor: Romana Soukupová Školitel: Mgr. Petra Pullmanová, Ph.D. Název diplomové práce: Model lidské kožní bariéry s využitím tenkých vrstev stratum corneum Nejsvrchnější vrstva epidermis, stratum corneum, zastává funkci ochranné kožní bariéry. Obsahuje lipidovou matrix, která je tvořena ceramidy, cholesterolem a volnými mastnými kyselinami. Složení a uspořádání těchto lipidů je důležité k zajištění správného fungování kožní bariéry. V lipidové matrix jsou dále rozmístěny bezjaderné korneocyty, které jsou na svém povrchu obklopeny nerozpustnými proteiny s kovalentně navázanými lipidy tvořící korneocytární lipidovou obálku. Cílem této diplomové práce bylo připravit modely lidské kožní bariéry s využitím izolovaného stratum corneum se zachovalou korneocytární lipidovou obálkou a bez zachovalé korneocytární lipidové obálky a následně v těchto modelech sledovat a porovnat uspořádání lipidů. Pro přípravu modelů bylo potřeba ze vzorků kůže získat stratum corneum, ze kterého se následně izolovaly lidské kožní lipidy. Část takto delipidizovaného stratum corneum byla dále saponifikována. Po purifikaci kožních lipidů sloupcovou chromatografií se zjišťovalo jejich složení pomocí vysokoúčinné tenkovrstvé...
|
|
|
Umělé fosfolipidové membrány - metody přípravy, vlastnosti a využití
Hryzáková, Klára ; Fišer, Radovan (vedoucí práce) ; Sýkora, Michal (oponent)
Heterogenita biologických membrán vedla ke vzniku širokého spektra zjednodušených modelových systémů, jejichž uspořádání, velikost a tvar se dají přizpůsobovat různým aktuálním požadavkům. Existují dva rozdílné přístupy k vytváření umělých fosfolipidových membrán. První z nich je založen na vzniku membrán ve vodném prostředí. Do této skupiny patří černé lipidické membrány, dvojvrstvy na pevném podkladu, dvojvrstvy vzniklé z monovrstev na rozhraní vody a vzduchu a liposomy. Ve druhém případě vznikají dvojvrstevné membrány v množství organické fáze metodou dvojvrstev na kapičkovém rozhraní. Každý typ umělých membrán má své experimentální výhody a nevýhody, což se používá ke studiu různých problémů sahajících od chování jednotlivých fosfolipidů a proteinů až po fúze membrán. Umělé fosfolipidové membrány jsou vhodným nástrojem pro elektrickou charakterizaci dvojvrstev a nebo membránových proteinů. Tato práce je ucelený přehled nejpoužívanějších metod vhodných pro vznik umělých fosfolipidových membrán. Klíčová slova: membrána, lipid, fosfolipidová dvojvrstva, liposom, černá lipidová membrána, dvojvrstvy na pevném podkladu, dvojvrstva na kapičkovém rozhraní Abstract The heterogeneity of biological membranes has led to development of a wide spectrum of simplified model systems whose composition, size and...
|
|
|
Antioxidanty v potravinářském průmyslu
Tomková, Monika
Tato bakalářská práce je zaměřena na antioxidanty používané v potravinářském průmyslu. Obsahem je obecný popis antioxidantů v rámci jejich mechanizmu (primární, sekundární) a jejich původu (přírodní, syntetické). Další kapitola pojednává o samotných antioxidantech. V rámci objasnění problematiky týkající se oxidace jsou v práci popsány oxidační mechanismy hlavních živin potravin (lipidy, bílkoviny, sacharidy). V praxi je běžně stanovována celková antioxidační kapacita či jednotlivé antioxidanty obsažené v potravinách. K tomuto účelu jsou využívané různé metody, kterým je v práci věnovaná samostatná kapitola.
|
|
|
Umělé fosfolipidové membrány - metody přípravy, vlastnosti a využití
Hryzáková, Klára ; Fišer, Radovan (vedoucí práce) ; Sýkora, Michal (oponent)
Heterogenita biologických membrán vedla ke vzniku širokého spektra zjednodušených modelových systémů, jejichž uspořádání, velikost a tvar se dají přizpůsobovat různým požadavkům. Existují dva rozdílné přístupy k vytváření umělých fosfolipidových membrán. První z nich je založen na vzniku membrán ve vodném prostředí. Do této skupiny patří černé lipidové membrány, dvojvrstvy na pevném podkladu, dvojvrstvy vzniklé z monovrstev na rozhraní vody a vzduchu a dále liposomy. Ve druhém případě vznikají dvojvrstevné membrány v množství organické fáze tvorbou dvojvrstev na rozhraní kapiček. Každý typ umělých membrán má své experimentální výhody, což se používá ke studiu různých problémů sahajících od chování jednotlivých fosfolipidů a proteinů až po fúze membrán. Umělé fosfolipidové membrány jsou vhodným nástrojem pro elektrickou charakterizaci dvojvrstev nebo membránových proteinů. Tato práce je ucelený přehled nejpoužívanějších metod vhodných pro vznik umělých fosfolipidových membrán. Klíčová slova: membrána, lipid, fosfolipidová dvojvrstva, liposom, černá lipidová membrána, dvojvrstvy na pevném podkladu, dvojvrstva na rozhraní kapiček
|
|
|
Umělé fosfolipidové membrány - metody přípravy, vlastnosti a využití
Hryzáková, Klára ; Fišer, Radovan (vedoucí práce) ; Sýkora, Michal (oponent)
Heterogenita biologických membrán vedla ke vzniku širokého spektra zjednodušených modelových systémů, jejichž uspořádání, velikost a tvar se dají přizpůsobovat různým aktuálním požadavkům. Existují dva rozdílné přístupy k vytváření umělých fosfolipidových membrán. První z nich je založen na vzniku membrán ve vodném prostředí. Do této skupiny patří černé lipidické membrány, dvojvrstvy na pevném podkladu, dvojvrstvy vzniklé z monovrstev na rozhraní vody a vzduchu a liposomy. Ve druhém případě vznikají dvojvrstevné membrány v množství organické fáze metodou dvojvrstev na kapičkovém rozhraní. Každý typ umělých membrán má své experimentální výhody a nevýhody, což se používá ke studiu různých problémů sahajících od chování jednotlivých fosfolipidů a proteinů až po fúze membrán. Umělé fosfolipidové membrány jsou vhodným nástrojem pro elektrickou charakterizaci dvojvrstev a nebo membránových proteinů. Tato práce je ucelený přehled nejpoužívanějších metod vhodných pro vznik umělých fosfolipidových membrán. Klíčová slova: membrána, lipid, fosfolipidová dvojvrstva, liposom, černá lipidová membrána, dvojvrstvy na pevném podkladu, dvojvrstva na kapičkovém rozhraní Abstract The heterogeneity of biological membranes has led to development of a wide spectrum of simplified model systems whose composition, size and...
|
host ::
RSS.