|
|
Sledování obličejových rysů v reálném čase
Peloušek, Jan ; Mekyska, Jiří (oponent) ; Přinosil, Jiří (vedoucí práce)
Tato práce pojednává o problematice rozpoznávání objektů v obraze se zaměřením na rozpoznání lidské tváře a jejích součástí. Je zde popsány základní principy počítačového vidění, objektový detektor Viola-Jones, jeho programová realizace pomocí knihoven OpenCV. Dále je v této práci popsán systém přesné detekce obličejových částí pomocí algoritmu aktivních modelů tvaru (ASM) a s ním související mechanismy trénování klasifikátorů. Nakonec je popsána i praktická realizace včetně softwarové implementace.
|
|
|
Sociální percepce důvěryhodnosti a její odraz v tvaroprostoru lidského obličeje: evoluční a eko-etologické důsledky
Renzová, Šárka ; Kleisner, Karel (vedoucí práce) ; Varella Valentova, Jaroslava (oponent)
Odlišnosti ve vnímání (percepci) lidského obličeje jsou způsobeny variabilitou v obličejových rysech, které jsou zodpovědné za vnímání atraktivity, dominance a důvěryhodnosti. Hlavním tématem této literární rešerše je vnímání důvěryhodnosti a její dopady v rámci sociálních interakcí, kde svůj vliv uplatňují i evoluční mechanismy týkající se pohlavního výběru. Rešerše se dále zabývá neurohormonálními příčinami ve vnímání důvěryhodnosti, kde hlavní úlohu hraje subkortikální oblast mozku zvaná amygdala. Klíčová slova: percepce, lidský obličej, důvěryhodnost, amygdala, pohlavní výběr
|
|
|
Obličejová atraktivita a její koreláty v mezikulturní perspektivě
Fiala, Vojtěch ; Kleisner, Karel (vedoucí práce) ; Tureček, Petr (oponent)
Dosavadní práce, které zkoumaly obličejovou atraktivitu, se zabývaly zejména vlivem fluktuační asymetrie, průměrovosti, maskulinity, femininity a barevnosti pokožky na hodnocení atraktivity. S jejich poznatky pracují mezikulturní studie. Odhalují, že lidé z různých oblastí upřednostňují jinou míru rozvoje pohlavně dvojtvárných znaků, např. v souvislosti se zdravotní a ekonomickou situací. Pomocí internetových dotazníků jsme provedli hodnotící studii. Využili jsme české (N = 100), íránské (N = 87) a turecké (N = 185) obličejové stimuly. Využili jsme hodnotitele obou pohlaví z těchto kultur. Sledovali jsme, zda všechny populace posoudí barevnost obličejů podobně a zda preferují podobný rozvoj pohlavně dvojtvárných znaků. Vedle toho jsme testovali, zda se v rámci těchto skupin liší poměr výšky k šířce obličeje (fWHR) mezi pohlavími. Zajímalo nás také, zda se populace liší v rozptylu barevnosti pokožky obličejů. Hodnotitelé všech populací považovali femininní ženy za atraktivní. Turci, Turkyně a Češky považovaly vnitropopulačně za atraktivní maskulinnější a průměrovější muže. Íránky považovaly za atraktivní průměrovější íránské muže. Starší, atraktivnější a průměrovější čeští muži byli podle Češek maskulinnější. Atraktivnější, průměrovější a mladší české ženy byly podle Čechů femininní. Tmavší a starší íránští...
|
|
|
Morfologické změny obličeje dospělých mužů a žen během stárnutí
Čiháková, Lucie ; Velemínská, Jana (vedoucí práce) ; Blažek, Vladimír (oponent)
Procesy biologických změn organismu v čase se zřetelně projevují v morfologii obličeje. V diplomové práci jsou tyto senescenční změny sledovány jako tvarové a velikostní změny transversálních dat povrchu 3D virtuálních modelů obličejů 443 žen a mužů (20-88 let) rozdělených do šesti věkových kategorií po dekádách. Metodami geometrické morfometrie (coherent point drift - dense correspondence algorithm, analýza hlavních komponent, per vertex t-test, superprojekce modelů) byly zjišťovány rozdíly v obličeji mezi jednotlivými věkovými kategoriemi s ohledem na pohlaví a sledován pohlavní dimorfismus a jeho postupný vývoj s věkem. Mezi jednotlivými věkovými kategoriemi byl sledován signifikantní rozdíl jak ve tvaru, tak formě obličeje. Obličej žen i mužů se s věkem rozšiřoval a zároveň se snižovala jeho konvexita. Byl sledován ústup celého čela a profilu nosu mužů, zatímco čelo žen se s věkem zešikmovalo vlivem ústupu horní části a profil nosu byl s věkem neměnný. Naopak s věkem neměnná byla poloha brady mužů, zatímco se u žen vysouvala dopředu. Výrazná byla u obou pohlaví retruze měkkých tkání v přední části horní čelisti. Po po sedmé dekádě života obličej stárne odlišně než v předchozích dekádách. Signifikantní rozdíl byl přítomen mezi pohlavími v jednotlivých věkových kategoriích jak ve tvaru, tak formě...
|
|
|
POHLAVNĚ DIMORFNÍ ZNAKY LIDSKÉ TVÁŘE V RÁMCI TEORIE ŽIVOTNÍ HISTORIE
Klusáčková, Tereza ; Flegr, Jaroslav (vedoucí práce) ; Třebický, Vít (oponent)
Tereza Klusáčková: Pohlavně dimorfní znaky lidské tváře v rámci teorie životní historie Univerzita Karlova v Praze, Přírodovědecká fakulta, Katedra filosofie a dějin přírodních věd Bakalářská práce, stran 39, 2014 Pohlavně dimorfní charakteristiky hrají roli při výběru partnera. Pro produkci kvalitního potomstva je nutné volit jako protějšek jedince s námi preferovanými atraktivními znaky, které odhalují dobrý genetický materiál jejich nositele. Předložená rešerše vysvětluje koncept teorie životní historie a rovněž pohlavní výběr a jeho teorie. Klíčová část práce je zaměřena na stručný anatomický popis povrchových struktur lidského obličeje s důrazem na maskulinní a femininní podobu a věnuje se jejich změnám během ontogeneze. Obecně definuje atraktivitu, rozebírá preference opačného pohlaví vůči maskulinním a femininním znakům a popisuje změny zevnějšku i preferencí žen během menstruačního cyklu. Zabývá se tématy symetričnosti a průměrovosti, odkazujícími na dobrý zdravotní stav a kvalitní genetický základ jedince. Okrajově se dotýká heterozygotnosti a studií zkoumajících vliv MHC genů na percepci atraktivity. Klíčová slova: lidský obličej, teorie životní historie, pohlavní výběr, pohlavní dimorfismus, feminita, maskulinita, atraktivita, symetrie, průměrovost
|
|
|
Pohlavní dimorfismus obličeje a jeho změny při stárnutí
Mydlová, Miriama ; Velemínská, Jana (vedoucí práce) ; Blažek, Vladimír (oponent)
Lidský obličej v průběhu života kontinuálně mění svůj tvar, což neustává ani po zastavení růstu jedince (Hennessy a Moss, 2001; Williams a Slice, 2010). Předkládaná práce aplikuje metodu geometrické morfometrie na studium pohlavního dimorfismu lidského obličeje v průběhu stárnutí. Pohlavní dimorfismus může být definován jako systematická odlišnost ve formě mezi jedinci odlišného pohlaví stejného druhu (Samal et al., 2007). Morfologické změny, související s procesem stárnutí lidského obličeje, byly analyzovány na základě dat, získaných z povrchových 3D modelů lidských obličejů metodami geometrické morfometrie (Dense Correspondence Analysis, Principal Component Analysis, Shell-to-Shell Deviation) a vícerozměrné statistiky (Scree Plot, Hotellingův Tš-test, permutační test, MANOVA). Z výsledků práce je zřejmé, že forma (velikost včetně tvaru) a tvar obličeje mužů i žen se během stárnutí signifikantně mění. Zatímco se jedinci ve věku 20-40 let odlišují formou obličeje, nejstarší muži ve věku 61-82 let jsou od žen rozlišitelní podle tvaru obličeje. Obličeje jsou nejvýrazněji pohlavně dimorfní ve střední věkové kategorii (41-60 let), kdy jsou mezi jednotlivci významné rozdíly nejen velikosti spojené s tvarem, ale také pouze diference tvarové - tj. po odstranění vlivu velikosti. Klíčová slova: forma a...
|
|
|
Sociální percepce důvěryhodnosti a její odraz v tvaroprostoru lidského obličeje: evoluční a eko-etologické důsledky
Renzová, Šárka ; Kleisner, Karel (vedoucí práce) ; Varella Valentova, Jaroslava (oponent)
Odlišnosti ve vnímání (percepci) lidského obličeje jsou způsobeny variabilitou v obličejových rysech, které jsou zodpovědné za vnímání atraktivity, dominance a důvěryhodnosti. Hlavním tématem této literární rešerše je vnímání důvěryhodnosti a její dopady v rámci sociálních interakcí, kde svůj vliv uplatňují i evoluční mechanismy týkající se pohlavního výběru. Rešerše se dále zabývá neurohormonálními příčinami ve vnímání důvěryhodnosti, kde hlavní úlohu hraje subkortikální oblast mozku zvaná amygdala. Klíčová slova: percepce, lidský obličej, důvěryhodnost, amygdala, pohlavní výběr
|
|
|
Komunikační média (televize, rádio, tisk) jako současné prostředky "portrétování" člověka
Štochlová, Martina ; Hůla, Zdenek (vedoucí práce) ; Raudenský, Martin (oponent)
Štochlová, M.: Komunikační média (televize, rádio, tisk) jako současné prostředky "portrétování" člověka /bakalářská práce/ Praha 2011 - Univerzita Karlova, fakulta výtvarné výchovy, 69 s. Práce je teoretickou studií o vztahu člověka a komunikačních médií. Cílem studie je přiblížení dnešní podoby portrétního umění. Práce zahrnuje obecné informace o lidské komunikaci, o možnostech a typech masmédií, ale také uvádí několik autorů z výtvarného umění, jež se zabývají tématem prezentace lidské identity v médiích. Klíčová slova: lidský obličej, portrét, komunikace, médium, masmédium, mediální prezentace
|
|
|
Sledování obličejových rysů v reálném čase
Peloušek, Jan ; Mekyska, Jiří (oponent) ; Přinosil, Jiří (vedoucí práce)
Tato práce pojednává o problematice rozpoznávání objektů v obraze se zaměřením na rozpoznání lidské tváře a jejích součástí. Je zde popsány základní principy počítačového vidění, objektový detektor Viola-Jones, jeho programová realizace pomocí knihoven OpenCV. Dále je v této práci popsán systém přesné detekce obličejových částí pomocí algoritmu aktivních modelů tvaru (ASM) a s ním související mechanismy trénování klasifikátorů. Nakonec je popsána i praktická realizace včetně softwarové implementace.
|
host ::
RSS.