|
|
Architektura doby popelnicových polí v Čechách
ŠŤASTNÝ, Ondřej
Předložená práce se věnuje stavebním řešením staveb doby bronzové na území Čech. Konkrétně mladší a pozdní dobou bronzovou tedy obdobím, které nazýváme doba popelnicových polí. Na úvod jsou vymezeny pojmy týkající se stavebnictví doby bronzové obecně. Velká část je zde věnována sídlištím tohoto období, na kterých byly objeveny doklady pozůstatků staveb či objektů se stavbami úzce spojenými. Cílem je tedy při použití těchto pramenů uvést možné hypotézy o vzhledu nebo funkci staveb v tomto období.
|
|
|
Analýza rostlinných makrozbytků z objektů sídliště doby bronzové v Březnici, okr. Tábor
ŠÁLKOVÁ, Tereza
V bakalářské práci jsou shrnuty výsledky analýzy rostlinných makrozbytků získaných během výzkumné sezóny 2006 z objektů sídliště mladší doby bronzové v Březnici (okr. Tábor). Makrozbytky užitkových rostlin byly doloženy luštěniny (čočka, hrách, vikev, bob), čtyři druhy pšenice (setá, špalda, dvouzrnka, jednozrnka), ječmen a proso. Oves a žito byly doloženy okrajově, můžeme je považovat za plevel. Získaný soubor makrozbytků je významný, neboť druhové složení užitkových rostlin je široké a ostatní makrozbytky jsou doloženy ve velkém množství.
|
|
|
Pozdní doba bronzová na Písecku
Pokorná, Kamila ; Bláhová, Zuzana (vedoucí práce) ; Smejtek, Lubor (oponent)
Práce představuje výsledky zpracování archeologických nálezů ze sídliště v Písku (u nemocnice) a v Topělci. Obě sídliště jsou datována do pozdní doby bronzové. Jelikož byly z pozdní doby bronzové v jižních Čechách dodnes zpracovány jen lokality menšího rozsahu, poskytují studovaná sídliště ucelenější pohled na skladbu keramických nálezů v tomto období a regionu. Z obou lokalit pocházejí keramické nálezy, které mají obdoby jak ve středních, tak i v západních Čechách, od jiných jihočeských lokalit se však nijak zásadně neliší.
|
|
|
Měsícovité podstavce pozdní doby bronzové a starší doby železné v Čechách a jejich postavení v evropském kontextu
Mazač, Zdeněk ; Bláhová, Zuzana (vedoucí práce) ; Slabina, Miloslav (oponent)
Měsícovité podstavce tvoří velmi specifickou a variabilní kategorii keramických, vzácně i kamenných artefaktů. Počátky jejich výskytu a rozšíření lze ve střední Evropě spojovat s kulturami popelnicových polí, zejména hornodunajského a středodunajského okruhu. Jejich vývoj následně pokračuje také ve starší době železné, kdy se rozšířily mimo středoevropský prostor až do severovýchodního Španělska a severní Itálie. Celkový počet nálezů v současné době převyšuje odhad z roku 2004, který se pohyboval kolem dvou tisíc jedinců. Hlavní úkol práce spočíval v souborném zpracování dosavadních výsledků bádání v rámci této problematiky. Současně také došlo k pokusu o kritické posouzení vlastností artefaktů a nálezového prostředí vzhledem k potenciální funkci měsícovitých podstavců. Nálezové prostředí těchto výrobků je poměrně variabilní. Zpravidla se objevují na sídlištích v sekundárním uložení jako odpad, ale také v situacích, které lze považovat za projevy kultovního jednání. V severovýchodní Francii a jižním Německu se části měsícovitých podstavců nacházejí také v kontextu hrobů z pozdní doby bronzové. Odtud se tento zvyk šíří v poněkud transformované podobě východním směrem. Takto vybavené hroby lze zaznamenat na pohřebištích bylanské a kalenderberské kultury a také v prostředí slezské, vzácněji pak sasko-lužické...
|
|
|
Měsícovité podstavce pozdní doby bronzové a starší doby železné v Čechách a jejich postavení v evropském kontextu
Mazač, Zdeněk ; Bláhová, Zuzana (vedoucí práce) ; Slabina, Miloslav (oponent)
Měsícovité podstavce tvoří velmi specifickou a variabilní kategorii keramických, vzácně i kamenných artefaktů. Počátky jejich výskytu a rozšíření lze ve střední Evropě spojovat s kulturami popelnicových polí, zejména hornodunajského a středodunajského okruhu. Jejich vývoj následně pokračuje také ve starší době železné, kdy se rozšířily mimo středoevropský prostor až do severovýchodního Španělska a severní Itálie. Celkový počet nálezů v současné době převyšuje odhad z roku 2004, který se pohyboval kolem dvou tisíc jedinců. Hlavní úkol práce spočíval v souborném zpracování dosavadních výsledků bádání v rámci této problematiky. Současně také došlo k pokusu o kritické posouzení vlastností artefaktů a nálezového prostředí vzhledem k potenciální funkci měsícovitých podstavců. Nálezové prostředí těchto výrobků je poměrně variabilní. Zpravidla se objevují na sídlištích v sekundárním uložení jako odpad, ale také v situacích, které lze považovat za projevy kultovního jednání. V severovýchodní Francii a jižním Německu se části měsícovitých podstavců nacházejí také v kontextu hrobů z pozdní doby bronzové. Odtud se tento zvyk šíří v poněkud transformované podobě východním směrem. Takto vybavené hroby lze zaznamenat na pohřebištích bylanské a kalenderberské kultury a také v prostředí slezské, vzácněji pak sasko-lužické...
|
|
|
Keramika střední a pozdní doby bronzové z lokality Emporio na ostrově Chios
Jarošová, Kristina ; Pavúk, Peter (vedoucí práce) ; Bouzek, Jan (oponent)
Diplomová práce se zaměřuje na keramiku střední a pozdní doby bronzové z lokality Emporio na ostrově Chios. Cílem práce je revize výzkumů prováděných v letech 1953-1955 institucí British School at Athens pod vedením Sinclaira Hooda, nové třídění keramických souborů především ze sektorů D a F, jejich popis, stylová analýza a tvorba katalogu na základě nové zrekonstruovaných kontextů. Důležitým aspektem této práce je nové datování kontextů z pozdní doby bronzové a keramiky z nich pocházející. K tomuto celku náleží také dílčí soubor doposud nepublikovaného keramického materiálu. Diplomová práce se zaměřuje také na vyhledávání keramických analogií v egejském prostoru a oblasti západní Anatolie.
|
|
|
Pozdní doba bronzová na Písecku
Pokorná, Kamila ; Bláhová, Zuzana (vedoucí práce) ; Smejtek, Lubor (oponent)
Práce představuje výsledky zpracování archeologických nálezů ze sídliště v Písku (u nemocnice) a v Topělci. Obě sídliště jsou datována do pozdní doby bronzové. Jelikož byly z pozdní doby bronzové v jižních Čechách dodnes zpracovány jen lokality menšího rozsahu, poskytují studovaná sídliště ucelenější pohled na skladbu keramických nálezů v tomto období a regionu. Z obou lokalit pocházejí keramické nálezy, které mají obdoby jak ve středních, tak i v západních Čechách, od jiných jihočeských lokalit se však nijak zásadně neliší.
|
|
|
Studie k historickým interpretacím pozdní doby bronzové v Egejdě
Klontza, Věra ; Bouzek, Jan (vedoucí práce) ; Charvát, Petr (oponent) ; Jiráň, Luboš (oponent)
Univerzita Karlova v Praze Filozofická fakulta Ústav pro klasickou archeologii Věra Klontza (Jaklová) Studie k historickým interpretacím pozdní doby bronzové v Egejdě Late Bronze Age in Aegean: Study in Historical Interpretations ABSTRAKT DIZERTAČNÍ PRÁCE Vedoucí práce: Prof. PhDr. Jan Bouzek, DrSc. 2013 Abstrakt Předložená práce se zabývá vybranými problémy interpretace egejské historie pozdní doby bronzové. Témata jednotlivých kapitol se kryjí s hlavními interpretačními problémy diskutovanými v odborné literatuře. Jedná se o problematiku absolutní chronologie rané fáze pozdní doby bronzové v Egejdě a s ní související problém synchronizace východostředomořských regionů a posléze i synchronizace na celoevropské úrovni. Toto téma je intenzivně diskutováno od doby zveřejnění prvních radiokarbonových dat, která zpochybnila konvenční archeologická data. Tato diskuze je vedena jak na poli archeologickém tak přírodovědném, zainteresováni jsou archeologové ze všech zmíněných oblastí v popředí s egyptology a egejskými archeology. (Kapitola 2.1) Dalším aktuálně často diskutovaným problémem je rekonstrukce politického systému novopalácové Kréty a formování státní civilizace mykénské pevniny. Tato velmi komplikovaná a teoreticky náročná problematika je prezentována formou eseje s vědomím, značné obtížnosti kontrolovat...
|
|
|
The Quality of soil AND DEGRADATION OF SOILS. THE CASE - STUDY OF SOME ARCHAEOLOGICAL SITES
Poništiak, Štefan ; Šefrna, Luděk (vedoucí práce) ; Zádorová, Tereza (oponent)
Predkladaná diplomová práca sa zaoberá kvalitou pôd v 30 archeologických lokalitách z obdobia mladšej doby bronzovej až staršej doby železnej (1 250 - 450 pr. Kr.). Cieľom práce je preukázať závislosť podielu pestovaných obilnín na pôdnych a iných environmentálnych podmienkach v rôznych regiónoch. Druhotným cieľom je orientačné sledovanie zmien, ku ktorým mohlo potenciálne dôjsť od tohto obdobia podnes. Tieto zmeny reprezentuje erózia vymedzená rôznymi metódami. Rešerše literatúry stručne charakterizuje archeologické záznamy z tohto obdobia, rôzne prístupy k hodnoteniu pôdy až do súčasnosti ako aj informácie o erózii pôdy a nástrojoch jej vymedzovania. Vlastná práca prináša záver, že podiel pestovaných plodín je závislý predovšetkým na nadmorskej výške, až v druhom rade na ostatných environmentálnych faktoroch (vrátane pôdnej kvality). Výsledky vlastnej práce sú však ovplyvnené viacerými činiteľmi, ktoré sú popísané v diskusii, v závere práce. Kľúčové slová: kvalita pôd, obilniny, archeologické lokality, kilometrový perimeter, pôdna erózia, mladšia doba bronzová, staršia doba železná
|
|
|
Sídlištní areál z mladší doby bronzové v Hluboké nad Vltavou
VEČEŘA, Milan
Práce shrnuje výsledky komplexního zpracování dvou provedených záchranných výzkumů sídliště z mladší doby bronzové na katastru města Hluboká nad Vltavou (Křesín). Provedená analýza vybraného souboru keramiky a ostatních artefaktů, společně s vyhodnocením všech sídlištních objektů, poskytla výsledky pro dataci lokality a interpretací jejího účelu. Lokalita byla rovněž porovnána s ostatními lokalitami v jižních Čechách a zasazena do sídelního rámce mikroregionu Českobudějovicka.
|
host ::
RSS.