|
|
Otázka politické reformy v komentářích Bao Tonga
Hájková, Vanda ; Klimeš, Ondřej (vedoucí práce) ; Černošová, Jitka (oponent)
(česky) V bakalářské práci se zabývám tématem politické reformy, demokratizace a politického monopolu Komunistické strany Číny. Politická reforma a demokratizace jsou zásadními otázkami, které jsou diskutovány v čínských akademických i politických kruzích od počátku reforem v roce 1978 dodnes. Výraznou osobností vyjadřující se k této problematice je Bao Tong, někdejší vysoký stranický funkcionář, který byl od roku 1989 za své liberální politické názory vězněn a perzekuován, zároveň však své názory nadále prezentuje v politických komentářích, esejích a rozhovorech. V bakalářské práci jsem provedla rozbor Bao Tongových esejí vyjadřujících se na téma politické reformy v současné ČLR (eseje jsou z let 2001- 2011). Bao Tongovy eseje vyšly knižně v roce 2012. Pracuji s jeho texty v čínštině, a výsledky svého zkoumání interpretuji a kontextualizuji s pomocí relevantní literatury v angličtině ze současnosti či posledních dvou dekád. Tématu se věnuje mnoho autorů i na Západě. Jedním z možných přínosů práce je to, že zohledňuje názory Bao Tonga, který byl politickým poradcem tehdejšího generálního tajemníka komunistické strany Číny (Zhao Ziyanga) a měl na starost vypracování plánu politické reformy na konci osmdesátých let 20. století. Za použití sekundární literatury kontrastuji jeho názory a názory...
|
|
|
Concept of the Rule of Law in the People's Republic of China
Sakmárová, Dominika ; Klimeš, Ondřej (vedoucí práce) ; Hudeček, Jiří (oponent)
Úlohou tejto diplomovej práce je spracovanie pojmu vláda zákona (a jeho čínskych variánt, fazhi 法治, fazhi 法制, yifazhiguo 依法治国) v Čínskej ľudovej republike v období od jej vzniku až do súčasnosti, ako bol chápaný v rôznych historických obdobiach v súvislosti so súdobou sociopolitickou situáciou v krajine. Vývoj použitia a chápania pojmu vlády zákona je mapovaný na základe politických míľnikov, ktoré sú v práci reprezentované predovšetkým textami štátnikov z každého obdobia, a to v troch hlavných fázach (prejavy Mao Zedonga, Deng Xiaopinga, a napokon Jiang Zemina a Xi Jinpinga). Ako doplnkové pramene následne slúžia oficiálne dokumenty kritické pre rozvoj zákona, a to hlavne ústava ČĽR. Na ukážkach jednotlivých prejavov, a ich zasadenia do historického a politického kontextu, je ilustrovaný postoj k zákonu a vláde zákona, ako ovplyvňuje súčasnú politickú situáciu, a následne je vyvodené ďalšie predpokladané smerovanie politiky v tomto ohľade. Kľúčové slová: vláda zákona, ústavná vláda, Čínska komunistická strana, Čína
|
|
|
Ústava ČLR de iure a de facto
Hlavan, Tomáš ; Kindlová, Miluše (vedoucí práce) ; Syllová, Jindřiška (oponent)
Resumé - český jazyk Diplomová práce se zabývá problematikou Ústavy ČLR de iure a de facto. Tato práce si při presumovaném východisku, že čínská Ústava de iure nesplňuje veškeré předpoklady efektivní ústavy moderního státu a že mezi Ústavou ČLR de iure a de facto existuje diskrepanční vztah, klade za cíl jednotlivě identifikovat a analyzovat společné ústavněprávní a politické prvky, které se společně podílejí na vytváření reálné podoby čínské ústavy de facto ("živoucí" ústavy), na základě které v praxi fungují ústavněprávní mechanismy čínského politického života. Práce se skládá ze tří kapitol, přičemž ji lze členit na dvě části. První je teoretická část, kde se v první kapitole práce zabývá vymezením samotné definice ústavy, ať již z čistě normativního hlediska, tak i ostatních přístupů, především sociologické a politologické nauky, jež jsou pro řádné pochopení obsahu ústavy de facto nezbytné. Dále je zde provedena kategorizace jednotlivých pojetí ústavy, na kterou navazuje klasifikace rozdílných druhů ústav. Druhou je empirická část, která se dělí na dvě kapitoly (2. a 3.). Druhá kapitola se zabývá historicko-právním vývojem čínské ústavnosti od vzniku ČLR. Tato kapitola diplomové práce je založena na rozboru primárních právních dokumentů z oblasti ústavního práva. Hlavní pozornost je v této kapitole...
|
|
| |
|
|
Lidská práva v ČLR za stranického předsednictví Hu Jintaa
Hošková, Nikola ; Klimeš, Ondřej (vedoucí práce) ; Lomová, Olga (oponent)
Práce se zabývá legislativními změnami s přímým vlivem na záruky lidských práv v ČLR v období stranického předsednictví Hu Jintaa. Nejprve je nastíněna teoretická báze pojetí lidských práv v ČLR a ve světě, která byla již lidskoprávními odborníky a sinology v literatuře zpracována. Jsou vysvětlena specifika lidskoprávního pojetí v závislosti na historických podmínkách. Následně je představena metoda výzkumu a jsou vysvětleny konkrétní historické souvislosti v uvedeném období, které je základem pro hodnocení legislativních změn. Ty jsou následně rozebrány v samostatné kapitole. Závěrečné shrnutí sumarizuje výsledky, konfrontuje je s původními očekáváními a představuje obecné principy, které se v současnosti uplatňují při vzniku nové lidskoprávní legislativy.
|
|
| |
|
|
Srovnání čínsko-tchajwanských vztahů za vlády Demokratické pokrokové strany a po volbách v r. 2008
Dietzová, Tereza ; Knotková, Vladimíra (vedoucí práce) ; Havlová, Radka (oponent)
Cílem práce je porovnat vztahy mezi ČLR a Tchaj-wanem ve dvou po sobě jdoucích obdobích. V prvním období v letech 2000 až 2008, kdy byla u moci Demokratická pokroková strana, probíhá na Tchaj-wanu ústavní krize, která má zásadní vliv na vzájemné vztahy. Nedůvěra Pekingu vůči novému prezidentovi má za příčinu silné ochlazení vztahů hlavně na politické úrovni. Ekonomická a kulturní spolupráce není politickým děním nějak zasažena a velmi příznivě se vyvíjí. Po znovupřevzetí moci Kuomintangem po volbách v roce 2008 se vztahy velmi rychle zlepšují, svůj podíl na tom má hlavně spolupráce Kuomintangu s Komunistickou stranou Číny. Znovu je navázán dialog mezi vládními agenturami pro vzájemné vztahy, na bázi jednání těchto agentur je uzavřeno mnoho dohod, které umožňují prohlubování spolupráce hlavně na ekonomické a kulturní úrovni. V tomto období dochází k historickému zlepšení vztahů.
|
host ::
RSS.