|
|
Využití kognitivně-behaviorální terapie v odvykání kouření: přehled literatury
Brdičková, Naděžda ; Kulhánek, Adam (vedoucí práce) ; Rolová, Gabriela (oponent)
Východiska: Zanechání kouření je spojeno s významným zdravotním přínosem. Přehled literatury o účinnosti kognitivně-behaviorální terapie (KBT) v odvykání kouření by pomohl rozpoznat prokazatelně účinné intervence a umožnil informovanější rozhodování o způsobech léčby. Cíl: Cílem této teoretické přehledové práce je zmapovat účinnost KBT a jejích jednotlivých prvků v odvykání kouření pomocí nesystematické rešerše. Metody: V databázi PubMed bylo pomocí klíčových slov vyhledáno 272 review publikovaných v anglickém jazyce v posledních 10 letech. Ta byla selektována a doplněna o další články na celkový počet 108 zpracovaných článků. Výsledky: Účinnost KBT jako samostatné léčby i léčby zvyšující účinek farmakoterapie v odvykání kouření byla prokázána v rozsáhlých klinických studiích, a to jak v individuálním (RR proti minimální intervenci 1.57 (1.40 - 1.77)), tak ve skupinovém (RR proti svépomocnému programu 1.88 (1.52 - 2.33)) poradenství. Účinnost se zvyšovala s intenzitou terapie. Analýza účinnosti jednotlivých složek KBT ukázala signifikantně pozitivní efekt závazku, zpětné vazby k chování, společenské odměny, identity spojené se změněným chováním a finanční odměny. Signifikantně negativní dopad měly dvě techniky, informace o emočních důsledcích a přerámování lapsu. Nepodařilo se prokázat účinnost...
|
|
|
Comparative study of color categories in Russian and Czech. Cognitive and Cultural Approach
Dolgikh, Ekaterina ; Čmejrková, Světla (vedoucí práce) ; Vaňková, Irena (oponent) ; Dulebova, Irina (oponent)
E. G. Dolgikh Konfrontační výzkum kategorií barev v ruském a českém jazyce. Kognitivně-kulturní přístup Abstrakt Cílem disertace bylo rekonstruovat fragmenty obsahů vybraných kategorií barev (Синий цвет, Голубой цвет, Коричневый цвет, Серый цвет, Розовый цвет, Оранжевый цвет, Фиолетовый цвет, Modrá barva, Hnědá barva, Šedá barva, Růžová barva, Oranžová barva, Fialová barva). Vycházela jsem z jejich základních názvů синий, голубой, коричневый, серый, розовый, оранжевый, фиолетовый v ruštině a modrý, hnědý, šedý, růžový, oranžový, fialový v češtině. Výsledky analýzy mají ukázat specifičnost barevného vidění mluvčích češtiny a ruštiny a zejména vystihnout rozdíly v kategorizaci barev a konceptualizaci jejich obsahů. Výzkum se opíral o kognitivně-kulturní přístup k jazyku, podle něhož se význam slova považuje za celistvý obraz založený na tělesné a smyslové zkušenosti. Práce je tak příkladem lingvokulturologické studie, v níž se jednak zkoumají jazykové jevy, z nichž se dělají lingvistické závěry, jednak se ukazují společensko-kulturní osobitosti vnímání a kategorizace barev v ruském a českém prostředí. Výzkum se zakládá na analýze kolokací vybraných názvů barev v uměleckých a publicistických textech. Vhodným zdrojem větných příkladů se staly elektronické korpusy (Národní korpus ruského jazyka, Český národní...
|
|
|
Designing Health Interventions: The Role of Argument Type and Message Format
Schlosserová, Michaela ; Vranka, Marek (vedoucí práce) ; Švec, Kamil (oponent)
8 Abstrakt Dle Evropské školní studie o alkoholu a jiných drogách (ESPAD, 2015) jsou české děti a dospívající v konzumaci alkoholu v posledních třiceti dnech (68.5 %) výrazně nad evropským průměrem (48 %) a mají také výrazně častější zkušenosti s nárazovým pitím alkoholu. Cílem práce je zhodnotit roli typů argumentů a formátů persvazivních sdělení v osvětových kampaních. Práce nabízí vhled do vnímání těchto persvazivních sdělení mezi cílovou skupinou, stejně jako praktické implikace využitelné v sociálním marketingu. Teoretická část je ukotvena v aktuálních poznatcích ze sociální psychologie a behaviorální ekonomie se zaměřením na argumentaci a persvazi. Klíčové teorie, na kterých se práce zakládá1 jsou the Social Judgement Theory (Sherif, Sherif, Hovland and Nebergall, 1961), the Elaboration Likelihood Model (Petty and Cacioppo, 1986), Teorie kognitivní disonance (Festinger, 1957) a Teorie odůvodněného jednání (Fishbein and Ajzen, 1975). Empirická část je založena na replikaci experimentu (Cornelis, Cauberghe and De Pelsmacker, 2013). Účelem experimentální studie bylo popsat, jakým způsobem adolescenti vnímají sdělení, která je mají odradit od nadměrné konzumace alkoholu. Získaný vzorek 232 studentů gymnázia byl dotazován pomocí tištěného dotazníku. Výsledky byly vyhodnoceny pomocí statistické analýzy za...
|
|
|
Ontologie interakce jako se-tkání duší
Machová, Světlana ; Semrádová, Ilona (vedoucí práce) ; Kalábová, Helena (oponent) ; Hogenová, Anna (oponent)
; V disertační práci jsme navrhli nový ontologicky přístup, odhalující vnitřní rozměr bytí a jeho interakce založené na fenomenologii, kvantové fyzice, psychoanalytické metodice a teorii kognitivních metafor. Empirické poznatky o fenomenologii interakce, získané z asociativního experimentu, nám otevírají novy rozměr pro vědecké badání a nastolují společný podklad pro mezináboženskou diskusi. Porozumění vnitřní sémantiky slova nás vede k hlubšímu pochopení dimenze bytí. Ontologie interakce popsaná kognitivními metaforami nám umožňuje identifikaci hlavních universálních struktur skrytých v jazyku. Získané jazykové údaje naznačují, že způsob sebereflexe ducha úzce koreluje s teorií zapletených kvantových částic a fenomény provázanosti světla. Tato teorie nám dává jedinečnou příležitost pomocí kognitivních a filozofických studií představit pravděpodobný obraz fungování vědomí, mysli a její interakce. V této práci spojujeme teorii fyziky s filozofií jazyka. Jazyk jako můstek mezi oběma světy kvantovým a hmotným nám nabízí možnost nahlédnutí do vnitřní reality a přiblížení našeho povědomí o jsoucnu v jeho nezkreslené a průzračné formě. Řeč je řečí bytí, kontextem vetkaným do vědomí, je zde pramenem poznání, otevírajícím horizonty bytostného pochopení druhého a nakonec i pravého setkání. Pravě v jazyce...
|
|
|
Ontologie interakce jako se-tkání duší
Machová, Světlana ; Semrádová, Ilona (vedoucí práce) ; Hogenová, Anna (oponent) ; Vogel, Jiří (oponent)
V této práci jsme navrhli nový ontologicky přístup, odhalující vnitřní rozměr bytí a jeho interakce založené na fenomenologii, kvantové fyzice, psychoanalytické metodice a teorii kognitivních metafor. Empirické poznatky o fenomenologii interakce, získané z přirozeného jazyka, nám otevírají novy rozměr pro vědecké badání a nastolují společný podklad pro mezináboženskou diskusi. Porozumění vnitřní sémantiky slova nás vede k hlubšímu pochopení dimenze bytí. Ontologie interakce popsaná kognitivními metaforami nám umožňuje identifikaci hlavních universálních struktur skrytých v jazyku. Získané jazykové údaje naznačují, že způsob sebereflexe ducha úzce koreluje s teorií zapletených kvantových částic a fenomény provázanosti světla. Tato teorie nám dává jedinečnou příležitost pomocí kognitivních a filozofických studií představit pravděpodobný obraz fungování vědomí, mysli a její interakce. KLÍČOVÁ SLOVA Ontologie, interakce, sémantika, kognitivní, metafora, světlo, kvantový, mysl, duch, bytí, fenomenologie
|
|
|
Comparative study of color categories in Russian and Czech. Cognitive and Cultural Approach
Dolgikh, Ekaterina ; Čmejrková, Světla (vedoucí práce) ; Vaňková, Irena (oponent) ; Dulebova, Irina (oponent)
E. G. Dolgikh Konfrontační výzkum kategorií barev v ruském a českém jazyce. Kognitivně-kulturní přístup Abstrakt Cílem disertace bylo rekonstruovat fragmenty obsahů vybraných kategorií barev (Синий цвет, Голубой цвет, Коричневый цвет, Серый цвет, Розовый цвет, Оранжевый цвет, Фиолетовый цвет, Modrá barva, Hnědá barva, Šedá barva, Růžová barva, Oranžová barva, Fialová barva). Vycházela jsem z jejich základních názvů синий, голубой, коричневый, серый, розовый, оранжевый, фиолетовый v ruštině a modrý, hnědý, šedý, růžový, oranžový, fialový v češtině. Výsledky analýzy mají ukázat specifičnost barevného vidění mluvčích češtiny a ruštiny a zejména vystihnout rozdíly v kategorizaci barev a konceptualizaci jejich obsahů. Výzkum se opíral o kognitivně-kulturní přístup k jazyku, podle něhož se význam slova považuje za celistvý obraz založený na tělesné a smyslové zkušenosti. Práce je tak příkladem lingvokulturologické studie, v níž se jednak zkoumají jazykové jevy, z nichž se dělají lingvistické závěry, jednak se ukazují společensko-kulturní osobitosti vnímání a kategorizace barev v ruském a českém prostředí. Výzkum se zakládá na analýze kolokací vybraných názvů barev v uměleckých a publicistických textech. Vhodným zdrojem větných příkladů se staly elektronické korpusy (Národní korpus ruského jazyka, Český národní...
|
|
| |
host ::
RSS.