|
|
Arthur Bretaňský a jeho nároky na anglický trůn
Malý, Jan ; Drška, Václav (vedoucí práce) ; Suchánek, Drahomír (oponent)
Smrt krále Richarda Lví Srdce v roce 1199 způsobila anjouovskému impériu nemalé potíže, když znovu vyvstala v anglických středověkých dějinách velice palčivá otázka - kdo je legitimním následníkem trůnu? Existovali dva možní pretendenti, oba měli zhruba srovnatelný nárok na korunu. Prvním byl Richardův bratr Jan, druhým pak jeho synovec, tehdy dvanáctiletý bretaňský vévoda Arthur. Právní zvyklosti té doby teoreticky umožňovaly následnictví obou mužů, jelikož neexistoval jednotný nástupnický úzus a každá jednotlivá součást anjouovské říše nahlížela na tento problém odlišně. Zatímco Jan byl relativně bez problémů přijat v Normandii a byl také korunován anglickým králem, největší boj se rozhořel o Anjou, Maine a Touraine, které vyjádřily svojí podporu Arthurovi. Ten měl navíc i podporu francouzského krále Filipa Augusta, který dobře pochopil, že Arthur je vhodným prostředníkem pro jeho záměry na eliminaci a ovládnutí anjouovského impéria. Celý dlouhý spor mezi synovcem a strýcem skončil Arthurovým uvězněním v létě roku 1202 a jeho následnou smrtí v roce 1203. Jan přesto nedokázal zabránit rozpadu plantagenetské říše, která byla v prvních letech 13. století redukována na vévodství Akvitánie.
|
|
|
Posvěcení podle Jan 17, 13-19
Boržiková, Martina Kateřina ; Brož, Jaroslav (vedoucí práce) ; Scarano, Angelo (oponent)
Diplomová práce se zabývá výkladem perikopy Jan 17,13-19 s důrazem na výklad veršů 17 a 19 a v jejich rámci především na význam pojmu posvěcení. První kapitola předkládá stručný úvod do evangelia podle Jana, druhá představuje vybranou perikopu v kontextuálním pohledu a následně se zabývá její literárně-gramatickou analýzou. Třetí kapitola se věnuje rozboru vybraných biblicko-teologických pojmů, které jsou pro pochopení výkladu příslušné perikopy stěžejní. Vlastní exegezi předkládá za pomoci vybraných komentářů závěrečná kapitola. Cílem práce je vyložit danou perikopu a proniknout do jejího hlubšího smyslu právě v souvislosti s pojmem posvěcení. Metodou práce je analýza originálního textu a komparace vybraných komentářů.
|
|
|
Ježíšova modlitba v Janově evangeliu
Kunčar, Jan ; Brož, Jaroslav (vedoucí práce) ; Scarano, Angelo (oponent)
Janovo evangelium je předmětem velkého zájmu badatelů a přitom je s podivem, že jen málo autorů se věnuje fenoménu Ježíšovy modlitby. Tato bakalářská práce "Ježíšova modlitba v Janově evangeliu" se zabývá jazykovým rozborem a exegetickým výkladem Jan 17, zasazeným do kontextu Ježíšovy modlitby v rámci Janova evangelia. 2. kapitola zasazuje evangelium i jeho autora do některých historických souvislostí. 3. kapitola se zabývá Ježíšovou modlitbou jako takovou. 4. kapitola se zabývá Ježíšovou modlitbou na rozloučenou, především jejímu závěru (označovanému Velekněžská modlitba). Dovozuje se, že zde Ježíš definuje a slavnostně prohlašuje communio. Toto společenství Ježíš postupně vytváří svým jednáním, svými postoji, svým kontaktem s posluchači i s Otcem. Závěr práce se pokouší zhodnotit dnešní odkaz tohoto závažného textu.
|
|
|
Arthur Bretaňský a jeho nároky na anglický trůn
Malý, Jan ; Drška, Václav (vedoucí práce) ; Suchánek, Drahomír (oponent)
Smrt krále Richarda Lví Srdce v roce 1199 způsobila anjouovskému impériu nemalé potíže, když znovu vyvstala v anglických středověkých dějinách velice palčivá otázka - kdo je legitimním následníkem trůnu? Existovali dva možní pretendenti, oba měli zhruba srovnatelný nárok na korunu. Prvním byl Richardův bratr Jan, druhým pak jeho synovec, tehdy dvanáctiletý bretaňský vévoda Arthur. Právní zvyklosti té doby teoreticky umožňovaly následnictví obou mužů, jelikož neexistoval jednotný nástupnický úzus a každá jednotlivá součást anjouovské říše nahlížela na tento problém odlišně. Zatímco Jan byl relativně bez problémů přijat v Normandii a byl také korunován anglickým králem, největší boj se rozhořel o Anjou, Maine a Touraine, které vyjádřily svojí podporu Arthurovi. Ten měl navíc i podporu francouzského krále Filipa Augusta, který dobře pochopil, že Arthur je vhodným prostředníkem pro jeho záměry na eliminaci a ovládnutí anjouovského impéria. Celý dlouhý spor mezi synovcem a strýcem skončil Arthurovým uvězněním v létě roku 1202 a jeho následnou smrtí v roce 1203. Jan přesto nedokázal zabránit rozpadu plantagenetské říše, která byla v prvních letech 13. století redukována na vévodství Akvitánie.
|
|
|
Pojem lásky v Janových epištolách: Srovnání s pojetím apoštola Pavla
Žižka, Filip ; Roskovec, Jan (vedoucí práce) ; Mrázek, Jiří (oponent)
Práce se zabývá konceptem lásky v Janových epištolách. Snaží se ho porovnat s tím, jak s pojmem láska pracuje Pavel ve svých epištolách. Vychází primárně z biblického textu, slovo je dáno v druhé řadě i komentářům. Práce nejprve shrnuje vývoj, situaci a podobu janovské komunity, následně analyzuje jazyk janovských epištol s přihlédnutím k Janovu evangeliu a Pavlových epištol. V další části práce je zkoumáno, z čeho autor Janových epištol vycházel a jak rozuměl teologii lásky. Ta je rozebírána v několika bodech. V prvním bodě je popsána identita Boží jako výchozí bod, na což navazuje změněná identita lidská, která staví člověka do nové situace. Dále je popisováno, jak autor rozumí vlastnímu pojmu láska a jaké praktické důsledky z toho vyvozuje. Stejná osnova je sledována v popisu Pavlova porozumění pojmu lásky. Na závěr jsou oba koncepty v několika bodech porovnány a shrnuty. Cílem práce je postihnout východiska, názory a důsledky porozumění pojmu lásky u obou autorů, a to především tak, aby vyvstaly rozdíly a shody v obou konceptech. Práce vychází z předporozumění, že oba soubory biblických knih tvoří do jisté míry nezávislé jednotky, které však jsou sjednoceny v jedné křesťanské Bibli.
|
|
|
Umění jako interpretační proces
KODÝTKOVÁ, Ludmila
Práce se zabývá významem umění v interpretačním procesu biblických témat. Rozebírá obraz Ignáce Viktoriina Raaba ?Ježíšova rozmluva s Nikodémem? a srovnává ho s odpovídajícím textem z Janova evangelia (Jan 3,31?21). Nalézá se zde interpretace daného biblického textu včetně srovnání ekumenického překladu bible a Jeruzalémské bible. Daná část textu evangelia je podrobně rozepsána a analyzována. Část zabývající se obrazem předkládá obraz doby a specifikaci uměleckého směru baroko a rokoko. Přináší informace o autorově životě a jeho díle. Podrobně rozebírá obraz po stránce umělecké. V poslední částí práce se nachází porovnání obrazu a evangelia.
|
host ::
RSS.