|
| |
|
|
An analysis of fungal exudate and carbon use efficiency
NÜBL, Laura
The exometabolome of various fungal functional guilds was investigated as part of the below-ground carbon flux. This thesis addresses the incorporation and exudation of carbon by individual, axenic fungal cultures, with a focus on developing a protocol for characterisation and identification of those compounds.
|
|
|
GC-MS kvantifikace majoritních složek roztoků založená na využití molekulových fragmentů obsahujících těžké nuklidy běžných prvků
Horká, Blanka ; Čabala, Radomír (vedoucí práce) ; Bajer, Tomáš (oponent)
Kvantifikace majoritních složek metodou plynové chromatografie s plamenově ionizačním detektorem (GC-FID) je zavedena v běžné laboratorní praxi. Detektor FID je považován za univerzální detektor pro plynovou chromatografii (GC), ale neposkytuje odezvu pro celou řadu látek a tento detektor poskytuje pouze kvantitativní data. Spojení plynové chromatografie s hmotnostní spektrometrií je silným analytickým nástrojem, který poskytuje nejen kvantitativní data, ale i kvalitativní data o identitě látek. Při kvantifikaci metodou GC-MS je někdy problémem saturace detektoru, jelikož se jedná o detektor vysoce citlivý (na úrovni ppb). Jedním ze způsobů, jak zamezit přetížení detektoru je výrazné naředění roztoků, což způsobuje snížení mezí detekce a stanovitelnosti metody. Dalším přístupem, jak obejít saturaci detektoru je např. přerušení detekce během eluce rozpouštědla. Pro kvantifikaci majoritních složek roztoků lze aplikovat pouze první ze způsobů, jak saturaci detektoru obejít, ale jedná se o proces náročný na laboratorní práci, který zvětšuje nejistotu měření. Přerušení detekce při eluci rozpouštědla není pro účely kvantifikace majoritních složek použitelný, proto byl navrhnut a následně ověřen nový přístup kvantifikace majoritních složek roztoků pomocí M+1 iontů. Tyto ionty jsou měřeny díky přítomnosti...
|
|
|
Dendrochemie letokruhů v blízkosti Cu huti
Jarošíková, Alice ; Mihaljevič, Martin (vedoucí práce) ; Hojdová, Marie (oponent)
Huť Nkana náležela k hlavním zdrojům kontaminace stopovými prvky (zejména Cu a Co) v oblasti afrického města Kitwe (Copperbelt, Zambie). Předmětem této práce bylo srovnat prvkové a izotopické složení zambijských půd a letokruhů a pochopit biogeochemické procesy probíhající mezi rostlinou a půdou v kontaminovaném a nekontaminovaném prostředí. Prvkové složení (Cu, Co, Cr, Mn, Fe, Zn, Pb, Cd, Tl a Hg) a izotopové složení Cu (63 Cu/65 Cu) bylo stanoveno v půdách a letokruzích borovic (Pinus latteri, Pinus kesiya) pomocí ICP-MS, AMA a MC ICP-MS. Z výsledků vyplývá, že důlní a hutnická činnost ovlivnila složení půd i letokruhů. Rostoucí obsah prvků s hloubkou je výsledek mobility prvků v nekontaminovaném půdním profilu. Půda z kontaminované lokality vykazovala největší obsah kovů zejména ve svrchní části půdního profilu jako důsledek soustavného přínosu sloučenin sledovaných prvků během dlouhodobého hutního provozu. Frakcionace izotopů Cu v půdách je způsobená především interakcí s rostlinami. V jednotlivých letokruzích se u některých prvků projevily změny koncentrací, které by mohly být považovány za důsledek proměnlivé intenzity znečištění v dané lokalitě. V případě Cu však výrazné rozdíly naměřených hodnot v jednotlivých letokruzích pozorovány nebyly, pouze kontinuální nárůst koncentrací směrem od středu kmene...
|
|
|
Freshwater wetlands as a biogeochemical archive: Temporal changes in climate and environmental records
Zemanová, Leona ; Novák, Martin (vedoucí práce) ; Mihaljevič, Martin (oponent) ; Hojdová, Marie (oponent)
Rašeliniště pokrývají na zemském povrchu plochu o velikosti 4.106 km2 . Akumulace organické hmoty v rašeliništích během posledních 11 000 let je způsobena převahou rostlinné produkce nad rozkladem organické hmoty. Rašeliniště tvoří rezervoár organického uhlíku a zároveň jsou užitečným vědeckým nástrojem pro rekonstrukci historického znečištění atmosféry. První část disertace se zaměřuje na rašeliniště jako dynamický rezervoár uhlíku při předpovídané klimatické změně, která může ovlivnit uhlíkový cyklus a emise skleníkových plynů do atmosféry. Ke studiu byly použity tři různé metodické postupy - laboratorní inkubace rašelinných monolitů, transplantační experiment a měření toků plynu in situ. Pomocí laboratorních inkubací jsme studovali vliv zvýšené teploty, poklesu hladiny a kombinaci těchto parametrů na produkci skleníkových plynů z rašelinných vzorků mírného (Velké Dářko, VD, ČR) a boreálního (Stor Åmyran, SA, Švédsko) klimatického pásu. V současné době je potenciální produkce metanu z rašeliniště mírného pásu cca 14krát větší než z rašeliniště boreálního pásu (28 mg m-2 h-1 na VD a 2 mg m-2 h-1 na SA). Rašelinné vzorky z obou lokalit reagovaly různě na zvýšení teploty. Produkce metanu se díky změně teploty změnily devítinásobně. Postupný pokles vodní hladiny z 2 na 14 cm pod povrchem měl mnohem...
|
|
|
Studium forem a izotopového složení Pb ve vzorcích uhlí na vybraném profilu z Mostecké pánve
Semíková, Hana ; Strnad, Ladislav (vedoucí práce) ; Chrastný, Vladislav (oponent)
Uhlí je významným energetickým zdrojem a obsahuje většinu prvků periodické tabulky. Při spalování uhlí dochází k jejich uvolnění, které může vést k environmentálním problémům. Některé z těchto prvků jsou považovány za velmi nebezpečné pro zdraví lidí, živočichů a ekosystémů. Pro předcházení vzniku nežádoucích environmentálních jevů spojených s využitím uhlí je důležitá znalost koncentrace a formy výskytu prvků v uhlí. Jedním z rizikových prvků v uhlí je olovo. Obsahem této práce je zjištění koncentrace olova a jeho izotopového složení současně s určením výskytu forem olova v uhlí. K určení koncentrace a izotopových poměrů olova byla použita metoda ICP-MS, celkem bylo analyzováno 62 vzorků hnědého uhlí. Ke zjištění forem výskytu olova v uhlí byla použita metoda selektivní extrakční analýzy BCR provedená na 9 vzorcích hnědého uhlí. Koncentrace olova v uhlí byly naměřeny v rozmezí 0,25 - 78,84 mg·kg-1 . Tyto koncentrace odpovídají průměrným hodnotám koncentrace olova ve většině uhlí. Izotopový poměr 206 Pb/207 Pb se ve vzorcích hnědého uhlí pohyboval v rozmezí 1,169 - 1,219. Izotopový poměr 208 Pb/206 Pb byl naměřen v intervalu 2,047 - 2,093. Izotopové složení olova bylo ve vzorcích hnědého uhlí ovlivněno horninami, jejichž izotopové složení odpovídá izotopovému složení moldanubických granitů,...
|
|
|
Využití stopových prvků a izotopů Pb pro bioarcheologický výzkum vybraných pohřebišť
Bartoš, Jan ; Mihaljevič, Martin (vedoucí práce) ; Strnad, Ladislav (oponent)
Cílem této práce je, prostřednictvím analýzy stopových prvků a Pb izotopů archeologických nálezů kosterního materiálu z doby římské a následného období stěhování národů, poskytnout informace o základních bioarcheologických parametrech jedinců z lokalit Abrahám, Rusovce a Sládkovičovo (území Slovenska) a Sopianae (území dnešního města Pécs v Maďarsku). Analýze bylo podrobeno dohromady 103 vzorků. Z toho 81 vzorků kostí a 21 vzorků zubní skloviny. Pro účely této práce byly důležité zejména koncentrace těchto prvků: Ca, P, Sr, Zn, Ba, Fe, Al, Mn a Pb (a jeho izotopů). Výsledky byly následně použity k výpočtům poměrů Ca/P pro stanovování míry postižení diagenetickými alteracemi v kombinaci s koncentracemi Fe, Al. Poměry mezi Sr/Ca a Sr/Zn byly srovnávány za účelem posouzení přibližného složení stravy. Dále byly srovnávány poměry Ba/Ca a Sr/Ca, za účelem posouzení možné migrace jedince na lokalitu pohřbení. Pomocí koncentrací Pb a jeho izotopových poměrů byla posuzována kontaminace tímto kovem. Při interpretacích jednotlivých závěrů byla vždy brána v potaz použitelnost vzorků, vycházející z posouzení míry postižení diagenetickými alteracemi. K malým změnám chemického složení vzorků v důsledku diageneze došlo v případě lokality Sopianae, v případě ostatních lokalit byly vzorky velice dobře zachovalé....
|
|
|
Využití stabilních izotopů ve vlasech k poznání výživy a migrace populací
Tomášková, Anežka ; Brůžek, Jaroslav (vedoucí práce) ; Kovačiková, Lenka (oponent)
Nový rozměr v bioarcheologii, jak nahlížet na výživu, subsistenci a mobilitu lidí populací minulosti přináší analýzy stabilních izotopů zubů a kostí. Nicméně rovněž kvalitní informace o těchto jevech obdržíme studiem stabilních izotopů (uhlíku - δ13 C, dusíku - δ15 N nebo kyslíku - δ18 O a snad i jiných) obsažených ve zvířecích chlupech a lidských vlasech. Informace tohoto druhu obohacují nejen bioarcheologii, ale mají své místo i v jiných oborech souvisejících s antropologií, jako jsou forenzní vědy a medicína. Práce podává základní přehled o principech stanovení obsahu stabilních izotopů v biologickém materiálu a ukazuje přednosti i nevýhody užití vlasů a chlupů. Na příkladech z bioarcheologie, forenzní medicíny a klinické medicíny jsou ukázány informace, které využívá analýza pro poznání výživy, mobility a geopůvodu.
|
|
|
Využití stopových prvků a izotopů Pb pro bioarcheologický výzkum vybraných pohřebišť
Bartoš, Jan ; Mihaljevič, Martin (vedoucí práce) ; Strnad, Ladislav (oponent)
Cílem této práce je, prostřednictvím analýzy stopových prvků a Pb izotopů archeologických nálezů kosterního materiálu z doby římské a následného období stěhování národů, poskytnout informace o základních bioarcheologických parametrech jedinců z lokalit Abrahám, Rusovce a Sládkovičovo (území Slovenska) a Sopianae (území dnešního města Pécs v Maďarsku). Analýze bylo podrobeno dohromady 103 vzorků. Z toho 81 vzorků kostí a 21 vzorků zubní skloviny. Pro účely této práce byly důležité zejména koncentrace těchto prvků: Ca, P, Sr, Zn, Ba, Fe, Al, Mn a Pb (a jeho izotopů). Výsledky byly následně použity k výpočtům poměrů Ca/P pro stanovování míry postižení diagenetickými alteracemi v kombinaci s koncentracemi Fe, Al. Poměry mezi Sr/Ca a Sr/Zn byly srovnávány za účelem posouzení přibližného složení stravy. Dále byly srovnávány poměry Ba/Ca a Sr/Ca, za účelem posouzení možné migrace jedince na lokalitu pohřbení. Pomocí koncentrací Pb a jeho izotopových poměrů byla posuzována kontaminace tímto kovem. Při interpretacích jednotlivých závěrů byla vždy brána v potaz použitelnost vzorků, vycházející z posouzení míry postižení diagenetickými alteracemi. K malým změnám chemického složení vzorků v důsledku diageneze došlo v případě lokality Sopianae, v případě ostatních lokalit byly vzorky velice dobře zachovalé....
|
|
|
Vznik realgaru na lokalitě Mokrsko
Rodovská, Zuzana ; Drahota, Petr (vedoucí práce) ; Filippi, Michal (oponent)
Na celém světě se nacházejí místa se zvýšenou koncentrací arsenu ve vodách. V České republice je jedním z těchto míst lokalita Mokrsko, kde v podzemních vodách dosahuje arsen koncentrací vysoko nad doporučené limity pitné vody. Arsen je na této lokalitě vázán v půdách na sekundární minerály se železem, zatímco v redukčních podmínkách potočního sedimentu tvoří makroskopické akumulace realgaru v asociaci s organickou hmotou. Cílem diplomové práce bylo charakterizovat realgar z této lokality a pokusit se pochopit podmínky a způsob jeho vzniku. Pro účely tohoto výzkumu byly odebrány vzorky realgaru a pórové vody za pomocí sacích lyzimetrů a rhizonů. Vzorek realgaru byl charakterizován celou řadou standardních metod (RTG, SEM, TEM, chemické a izotopické složení); ve vodách byla provedena speciační analýza As, Fe a S. Analýza realgaru pomocí RTG, SEM a TEM potvrdila přítomnost nanokrystalického realgaru v agregátech tvořících shluky a jehličky. Ve všech odebraných vzorcích pórových vod jednoznačně převládalo železo ve dvojmocné formě a v podobných koncentracích zde dominovala redukovaná forma As3+ (4,3-7,3 mg/L). Obsah rozpuštěného sulfidu byl velmi nízký (cca 30 µg/L), zatímco obsah sulfátu byl vždy velmi vysoký (> 111 mg/L). Izotopické složení síry ve studovaných vzorcích ukazuje na silné ochuzení 34...
|
host ::
RSS.