|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Radon v jezeře - odhad množství podzemní vody.
Porcal, Petr
V roce 2020 byla realizována bilanční studie aktivity radonu v Plešném jezeře a jeho přítocích s cílem zpřesnění odhadu zdrojů podzemní vody. Bilance je založena na kvantifikaci zdrojů, monitorování množství vody odtékající z jezera a koncentrace olova ve vrchních vrstvách sedimentů.
|
|
|
Obsah železa a kvalita organických látek jako faktor určující stabilizaci uhlíku a koloběh živin ve sladkovodních ekosystémech.
Osafo, Nana O. A. ; Jan, Jiří ; Porcal, Petr ; Borovec, Jakub
Studie ukazuje, jak geochemické vlastnosti povodí, reprezentované obsahem Fe a hodnotami pH a s tím související kvalitou organických látek v půdách, ovlivňuji stabilizaci organického uhlíku a živin v sedimentech mělkých nádrží. V rámci prezentované studie bylo sledováno 12 rybníků z různých lokalit České republiky. Rybníky byly rozděleny na základě geologie povodí do dvou skupin i) povodí s kyselými půdami (pH 5,1 - 6,3) bohatými na železo (H_Fe) a ii) povodí s neutrálními půdami (pH = 6,8–7,6) a nízkým obsahem železa (L_Fe). Ve sledovaných rybnících byly porovnávaný parametry vodního sloupce, pórové vody a extrakce sedimentů z hlediska stabilizace organické hmoty a navazujících živinových koloběhů. Bylo ukázáno, jak vyšší koncentrace hydratovaných oxidů Fe, spolu s aromatickým charakterem organických látek přispívá k celkové stabilizaci sedimentu. Naopak nízké koncentrace Fe byly doprovázeny nižší mineralizaci sediment a vyšší rizikovosti pro vodní ekosystém z hlediska uvolňovaní živin nebo rozvoje anoxii.
|
|
| |
|
|
Freshwater macroinvertebrates and their use for assessment of environmental changes in running waters
Kolaříková, Kateřina ; Stuchlík, Evžen (vedoucí práce) ; Matěna, Josef (oponent) ; Porcal, Petr (oponent)
Dizertační práce je založena na pěti publikacích, které se zabývají využitím makrozoobentosu pro studium environmentálních změn v tekoucích vodách. Využití sladkovodních bezobratlých organismů pro hodnocení environmentálních změn je založeno na několika známých skutečnostech: a) samotný výskyt/absence druhů podává informaci o abiotických faktorech a/nebo o míře znečištění v dané lokalitě b) druhy žijí v daném místě a příliš nemigrují nebo jsou dokonce přisedlé, takže získaná environmentální data mohou být vztažena k dané lokalitě, c) organismy makrozoobentosu akumulují cizorodé látky ve svých tělech, a tím mohou odrážet úroveň zatížení okolního prostředí těmito látkami. Studované lokality byly vybrány v oblastech, která se v minulosti potýkala s environmentálními problémy. Jednotlivé studie byly provedeny na řece Labi a v pramenných oblastech vybraných toků sítě GEOMON České Geologické Služby. Labe bylo v druhé polovině minulého století považováno za jednu z nejznečištěnějších řek v Evropě, a to až do socio-ekonomické transformace po roce 1989. Menší potoky horských oblastí a pahorkatin v České republice se zase potýkaly s problémem acidifikace. Schopnost bezobratlých organismů akumulovat cizorodé látky byla využita pro studium dlouhodobých zátěží ekosystému Labe stopovými látkami a...
|
|
|
Příčiny dlouhodobého nárůstu koncentrace organických látek v nádrži Římov
Hejzlar, Josef ; Kopáček, Jiří ; Porcal, Petr ; Haider, Z.
Byl prokázán nárůst koncentrace organických látek (DOM) v nádrži Římov od konce 80. let až do současnosti. Jako hlavní příčiny nárůstu byly identifikovány: (i) vzrůst koncentrace organických látek v přítoku do nádrže, spojený se změnou hydrologie odtoku z povodí, která se projevovala zvýšenou četností letních přívalových přítoků bohatých na DOM a (ii) zvyšování teploty, zejména v zimních měsících. Nelze vyloučit ani možné vlivy poklesu kyselé atmosférické depozice a změny v zemědělském hospodaření v povodí.
|
|
| |
host ::
RSS.