|
|
Vliv menstruačního cyklu a hladin kortizolu a testosteronu na silové schopnosti u sportovkyň
Novotná, Kateřina ; Heller, Jan (vedoucí práce) ; Pěkný, Martin (oponent)
Tato diplomová práce přináší komplexní pohled na fyziologické a hormonální změny v těle sportovkyň během menstruačního cyklu a jejich vliv na výkonnostní trénink a regeneraci. Zabývá se přehledem fyziologie menstruačního cyklu, vlivu endogenních steroidních hormonů na reprodukční systém žen, zkoumáním sekrece kortizolu a role testosteronu ve fyziologii žen. Dále analyzuje vliv jednotlivých fází menstruačního cyklu na silové schopnosti sportovkyň a studuje vztah sekrece kortizolu a testosteronu k těmto schopnostem. Diskutuje vliv folikulární fáze na výkon ve Wingate testu, negativní korelaci mezi koncentrací kortizolu a silovým výkonem sportovkyň a rozdíly v maximálním výkonu mezi sportovkyněmi s pravidelným a nepravidelným cyklem. Zdůrazňuje obecné limitace výzkumu na ženách, které je nutné brát v úvahu. Celkově tato práce přispívá k diskusi o vztahu mezi hormonálními změnami a silovou výkonností u sportovkyň s potenciální budoucí aplikací v oblasti tréninku a výkonnostního sportu. KLÍČOVÁ SLOVA menstruační cyklus, hormony, silové schopnosti, kortizol, testosteron, fyzická zátěž
|
|
|
Endokrinní disruptory a jejich vliv na vývojovou kompetenci savčího oocytu
Štenglová, Anna ; Němcová, Lucie (vedoucí práce) ; Ješeta, Michal (oponent)
Endokrinní disruptory (EDs) jsou definované jako látky exogenního původu narušující endokrinní systém. EDs se vyskytují ve významném množství v přírodním prostředí, plastových produktech, zpomalovačích hoření, což vede k nevyhnutelné expozici. Díky jejich širokému působení vzniklo několik organizací/ úmluv s cílem regulovat jejich výskyt v přírodním prostředí a omezit, popřípadě eliminovat jejich výrobu. Vstupem do těla nepříznivě ovlivňují vývoj, reprodukční, nervovou nebo imunitní soustavu více tříd živočichů pomocí hormonů. Modifikované hormonální hladiny jsou kromě potíží s fertilitou asociované také s fyziologickými abnormalitami, osteoporózou, depresí nebo s metabolickými onemocněními. EDs ovlivňují samičí reprodukční systém hormonálními modifikacemi HHG osy, v některých případech dokonce vedoucími až k dřívějšímu nástupu puberty. Pod vlivem EDs lze pozorovat narušení procesu steroidogeneze, vývoje folikulů a oocytů, zejména prostřednictvím meiotických defektů, což může vyústit až k předčasnému ovariálnímu selhání, popřípadě k infertilitě. Více endokrinních disruptorů narušuje reprodukční soustavu žen i po více generací epigenetickými efekty. Tato práce shrnuje poznatky o těchto všudypřítomných chemikáliích a jejich působení na samičí reprodukční systém, se zaměřením na vývojovou kompetenci...
|
|
|
Hormony a jejich přítomnost ve složkách životního prostředí
Sučková, Tereza ; Dvořáková, Petra (oponent) ; Vávrová, Milada (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce si klade za cíl popsat problematiku výskytu hormonů v životním prostředí a podat přehled o dostupných metodách jejich stanovení. Práce obsahuje přehled hlavních skupin hormonů rozdělených dle jejich chemické struktury, základní údaje o vlastnostech vybraných hormonů, přehled o jejich zdrojích a vlivech na životní prostředí. Další část je věnována metodám stanovení hormonů v jednotlivých složkách životního prostředí a vypracování standardního operačního postupu pro stanovení estrogenů v povrchových vodách.
|
|
|
Ekotoxicita látek s hormonálním účinkem
Cvikýřová, Zuzana ; Vávrová, Milada (oponent) ; Zlámalová Gargošová, Helena (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá osudem a ekotoxicitou vybraných látek s hormonálním účinkem v životním prostředí. Jsou to nejen látky ze skupiny steroidních hormonů, které jsou pro tento účinek vyráběny, ale také mnoho xenobiotik, které tento účinek vykazují. Jedná se o látky, které různými mechanismy narušují endokrinní systém. Mohou způsobovat feminizaci, maskulinizaci, narušení reprodukce aj. Z hlediska chemické struktury patří do skupiny ftalátů, polychlorovaných bifenylů, pesticidů, těžkých kovů a dalších. Byl hodnocen dopad těchto látek především na vodní ekosystém, který se ve většině případů stává jejich konečným rezervoárem.
|
|
|
Stanovení hormonů v odpadních vodách
Zouharová, Kamila ; Tulková, Tereza (oponent) ; Vávrová, Milada (vedoucí práce)
Předložená teoretická a praktická studie byla zaměřena na problematiku jedné skupiny léčiv, tj. hormonů. V prezentované studii byly podrobně charakterizovány hormony jako léčiva, případně jako léčebné prostředky a rovněž způsob jejich působení na lidský organismus. Další podstatná část této studie byla zaměřena na zhodnocení výskytu estrogenů v životním prostředí a na jejich možný vliv na vodní ekosystém, zejména na odpadní vodu. V poslední části byla podrobně zpracována analytická problematika stanovení hormonů, kde byly uvedeny preanalytické i analytické postupy, tj. metody izolace hormonů z odpadní vody a rovněž metody jejich finálního stanovení, které byly převážně založeny na separačních postupech.
|
|
|
Posouzení účinnosti úpravny pitné vody prostřednictvím ekotoxikologických testů a screeningové analýzy
Nývltová, Barbora ; Mravcová, Ludmila (oponent) ; Zlámalová Gargošová, Helena (vedoucí práce)
S neustálým nárůstem znečištění životního prostředí se zhoršuje kvalita povrchové vody, která je technologickými procesy upravována na vodu pitnou, a je proto nutné klást zvýšené nároky na účinnost těchto technologických procesů a jejich případnou inovaci. Vzhledem k tomu, že surová voda je kontaminována různými druhy polutantů, je pro zajištění kvality nezbytné průběžně kontrolovat pitnou vodu dodávanou do veřejné distribuční sítě. Úpravny pitné vody stále nejsou schopny surovou vodu upravit dokonale, ale pouze eliminovat její znečištění na normami akceptovatelnou míru. Zejména z tohoto důvodu je nezbytné, aby byla kvalita pitné vody pravidelně kontrolována a zároveň posuzována účinnost jednotlivých technologických procesů úpravy pitné vody. K tomu mohou sloužit screeningová analýza nebo popř. ekotoxikologické testy. Diplomová práce se zaměřuje na problematiku účinnosti technologických procesů úpravy pitné vody. V rámci experimentální části byly v úpravně vody v České republice odebrány vzorky surové vody a vzorky vod po všech separačních stupních, které byly podrobeny ekotoxikologickým testům a screeningové analýze. Na základě provedených ekotoxikologických testů na organismech Thamnocephalus platyurus, Lemna minor a Vibrio fischeri můžeme předpokládat tvorbu škodlivých chlorovaných vedlejších produktů, což se projevilo téměř 100% mortalitou organismů T. platyurus. Z výsledků screeningové analýzy realizované po extrakci vzorků metodou SPE pomocí přístroje HPLC/MS vyplývá, že nejúčinnější metodou pro odstranění hormonálních látek je ozonizace.
|
|
|
Interactions of hormones and drugs with soil organic matter
Krajňáková, Soňa ; Enev, Vojtěch (oponent) ; Klučáková, Martina (vedoucí práce)
This thesis is focused on the problem of interaction of hormones and drugs with a soil organic matter. The most commonly occurring drugs are described, as well as their features, behaviour and possible factors influencing this behaviour. These substances are frequently transported to the soil through a sewage treatment plant, as the cleaning process of wastewater is not effective enough to ensure complete removal of these substances. Once in the soil, the life of organisms in this environment can be negatively influenced. The soil used in experiments was not contaminated with any of these substances as it was used as a matrix for sorption and desorption. Two experiments were conducted using Ibuprofen, where its sorption and desorption on the soil was observed. The intention was to ensure detection of changes which occurred in the concentration of Ibuprofen after concluding these processes. Liquid chromatography method with mass spectrometric detection was used for a final analysis.
|
|
| |
|
|
Vliv hormonů štítné žlázy a nadledvinek na psychické funkce
Augustinová, Jana ; Šivicová, Gabriela (vedoucí práce) ; Špinka, Marek (oponent)
Tato práce se zabývá působením hormonů štítné žlázy a nadledvin na psychické funkce, konkrétně tedy kognitivní funkce a emoce. V případě hormonů nadledvin navíc syndromem vyhoření a stresem, jež sice nespadají pod psychické funkce, ale jsou úzce propojeny s psychikou i danými hormony. Text je členěn do dvou částí. První, teoretická, pojednává o anatomických a histologických strukturách těchto dvou orgánů, zabývá se hormony, jež produkují, jejich vlivem na celkový tělesný stav a patologií. Stěžejní pasáž teoretické části tvoří popis působení hormonů obou orgánů na výše vyjmenované psychické funkce. Práce vychází převážně z výzkumů dřívějších i současných, ale především zahraničních. Ve druhé, empirické části je předložen návrh na longitudinální výzkum hladin kortizolu a tyroxinu při léčbě deprese. Klíčová slova: hormony, štítná žláza, nadledviny, psychické funkce, kognitivní funkce, emoce, stres, kortizol, tyroxin
|
|
|
Úzkostné poruchy z biologického a psychologického pohledu
Záplatová, Klára ; Šivicová, Gabriela (vedoucí práce) ; Hrachovinová, Tamara (oponent)
Bakalářská práce se zaměřuje na úzkostné poruchy z biologického a psychologického pohledu. Cílem práce je postihnout úzkostné projevy v celé jejich šíři. Pozornost je věnována jak prožívání jedince, tak tělesným projevům při úzkosti. Téma se nevyhýbá ani procesům probíhajícím uvnitř těla úzkostného jedince, kterých si není vědom. Práce je rozdělena do dvou hlavních kapitol, první je literárně - přehledová část, druhou pak návrh výzkumu. Ten se věnuje sociální fobii a jejím projevům na fyziologické úrovni. Zřetel je brán na aktivaci specifických mozkových oblasti, hladinu vyplaveného kortizolu, stejně tak na prožívání během vyšetření. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
host ::
RSS.