|
|
Analýza polyfenolových látek ve vybraných pivovarských surovinách metodou HPLC-HRMS
Zušťáková, Veronika ; Sobotníková, Jana (vedoucí práce) ; Mikyška, Alexandr (oponent)
a klíčová slova Abstrakt: Tato práce byla zaměřena na separaci proanthokyanidinů (PAs) v pivu, v pivovarských surovinách (chmel, slad) a v pivovarských meziproduktech (sladina, mladina, mladé pivo) za použití vysokoúčinné kapalinové chromatografie ve spojení s hmotnostním spektrometrem s vysokým rozlišením. K separaci proanthokyanidinů byla použita chromatografická kolona XSELECT HSS T3. Mobilní fáze byla tvořena směsí 0,1% kyseliny mravenčí ve vodě (A) a 0,1% kyseliny mravenčí v acetonitrilu (B a separace probíhala v gradientovém módu. Kalibrační rozsah pro katechin, prokyanidin B1 a B2 byl lineární v rozsahu od 10 µg.l-1 do 200 µg.l-1 u epikatechinu od 5 µg.l-1 do 200 µg.l-1 . Mez stanovitelnosti (LOQ) byla stanovena pro katechin, prokyanidin B1 a B2 na 10 µg.l-1 a pro epikatechin 5 µg.l-1 . Výtěžnost metody byla okolo 100 %. Metoda měla taktéž vyhovující opakovatelnost, kdy relativní směrodatná odchylka (RSD) byla u všech PAs menší než 20 %. Tato metoda byla využita pro sledování změn profilu zastoupení PAs během pivovarského procesu u katechinu, epikatechinu, prokyanidinu B1, B2 a B3. Bylo potvrzeno, že katechin, epikatechin, prokyanidin B1 a B2 přecházejí převážně z chmele a prokyanidin B3 je obsažen pouze v ječmenu. Dále byla metoda využita k ověření předpokladu, že profil proanthokyanidinů...
|
|
|
Fenomén chmelových brigád v socialistickém Československu
Verner, Jiří ; Rychlík, Jan (vedoucí práce) ; Randák, Jan (oponent)
Diplomová práce Fenomén chmelových brigád v Československu se zabývá chmelovými brigádami coby specifickou zemědělskou výpomocí středoškolské mládeže v Československu v 60. letech 20. století. Práce sleduje organizaci brigád, životní podmínky pracovníků, samotný průběh sklízecích prací a popracovní aktivity brigádníků. Součástí výkladu je i průběh chmelové sklizně narušené událostmi spojenými se srpnem 1968.
|
|
|
Hodnocení kvality chmele z tradiční a netradiční oblasti pěstování
NOVÁKOVÁ, Renata
V diplomové práci, která nese název "Hodnocení kvality chmele z tradiční a netradiční oblasti pěstování", byla porovnána kvalita hlávek chmele tří odrůd (Žatecký poloraný červeňák, Sládek, Kazbek) získaných ze sklizně roku 2015. Produkci z netradiční oblasti pěstování reprezentují hlávky chmele ze soukromé chmelnice pana Ing. Martina Nováka z Obory na Táborsku. Standardní produkce chmele je reprezentována literárně dostupnými údaji o produkci pěstitelů z tradiční oblasti pěstování. V praktické části byl u vzorků z netradiční oblasti pěstování chmele proveden mechanický a chemický rozbor. Zjištěné údaje byly porovnány s hodnotami z dostupných prací z tradiční oblasti pěstování chmele. Cílem práce bylo zjistit, zda se dá kvalitní chmel vypěstovat i v jiné, netradiční oblasti pěstování chmele. Hlavní pozornost byla věnována stanovení obsahu alfa a beta kyselin. Vzorky byly analyzovány metodou EBC 7.7 (HPLC). Obsah alfa kyselin v testovaných vzorcích činil u odrůdy ŽPČ 4,06 % hm., u odrůdy Sládek 7,14 % hm. a u odrůdy Kazbek 4,67 % hm. Obsah beta kyselin činil u odrůdy ŽPČ 3,16 % hm., u odrůdy Sládek 3,93 % hm. a odrůdy Kazbek 4,51 % hm. Ve srovnání s charakteristickými hodnotami daných odrůd dosahují obsahy alfa kyselin vyšších hodnot, naopak beta kyseliny nižších hodnot.
|
|
|
Historické pivovary: budoucnost nebo minulost?
Mosler, Štěpán
Do dnešní doby je v České republice evidováno na 1400 objektů pivovarů a to jak funkčních nebo využívaných k jiným účelům, tak i opuštěných nebo zaniklých. Bohužel většina z nich jsou objekty opuštěné a chátrající. Důležité je jak se k těmto historickým budovám budeme stavět v budoucnosti. Využít tento neopakovatelný potenciál nebo nechat prostor pro nové? Jakým způsobem přistupovat k těmto stavbám? Jaké možnosti nám dávají a co potřebují? Příspěvek se snaží stručně charakterizovat a upozornit na mimořádné vlastnosti jedné velké skupiny výrobních budov, které se díky dramatickým změnám společnosti stala ohroženým druhem. Pokusit se nabídnout možnosti jak k těmto cenným stavbám přistupovat, aby zůstal zachován aspoň jejich charakter a atmosféra pro další generace.
|
|
| |
|
|
Historie a vývoj pivovarské architektury
Mosler, Štěpán
Příspěvek se snaží stručně pospat historické souvislosti vývoje pivovarnictví na území Čech, Moravy a Slezska. Zachytit důležité historické milníky, které ovlivnili vývoj architektury a stavitelství pivovarských objektu od jejího počátku až do současnosti.
|
|
|
Pěstování chmele (Humulus lupulus L.) a jeho využití
KORCOVÁ, Žaneta
Rostlina chmele se odlišuje od ostatních zemědělských rostlin tím, že je vytrvalá. Na jednom stanovišti může být až 20 let. U nás se chmel pěstuje ve třech uznaných chmelařských výrobních oblastech, kterými jsou Žatecko, Úštecko a Tršicko. Kvalita hlávek je u nás vysoká především díky skladbě odrůd a příznivým podmínkám prostředí. Technologie pěstování chmele byla již prozkoumána před dávnou dobou, a proto jsou nové zdroje málo dostupné a rozptýlené. Cílem této bakalářské práce bylo popsat technologii pěstování chmele a jeho potravinářské a nepotravinářské využití. Tato práce zahrnuje botanickou charakteristiku, agrotechniku, hnojení, ochrana proti škodlivým organismům, sklizeň a posklizňovou úpravu. Dále je zde popsaný vliv agrotechniky nebo hnojení na kvalitu chmele a potravinářské a nepotravinářské využití.
|
|
|
Optimalizace sklizně chmele ve vztahu k dosažení maximálních kvalitativních ukazatelů produktu
PEŠINA, Milan
V diplomové práci je analyzován a hodnocen obsah a složení hořkých kyselin metodou HPLC a index skladování chmele (HSI). Uvedené metody byly aplikovány na vzorcích odebíraných ze čtyř odrůd chmele (Žatecký poloraný červeňák, Sládek, Premiant a Agnus) ve čtyřech lokalitách (Blšany, Běsno, Nesuchyně a Strojetice) žatecké chmelařské oblasti v období od 18. 8. 2012 do 4. 9. 2012 během sklizně chmele. Dále byl sledován vliv procesu sušení na chmel, tzn., rozdíl v obsahu a složení hořkých kyselin mezi zeleným a suchým chmelem a porovnání mezi pásovými a komorovými sušárnami.
|
|
|
Kvalita surovin pro výrobu piva
SOUČEK, Martin
Předmětem bakalářské práce "Kvalita surovin pro výrobu piva" je jakost pivovarských surovin - sladovnického ječmene, sladu, chmele, vody a pivovarských kvasinek. Jednotlivé suroviny jsou obecně charakterizovány. Hlavní část bakalářské práce se zabývá posuzováním jakosti surovin podle různých kvalitativních hledisek např. genetického základu, agroekologických faktorů, či technologických požadavků. V práci je dále pojednáno o metodách stanovení jakosti.
|
|
|
Evapotranspirace vybraných druhů zemědělských a lesních porostů
Kučera, J. ; Urban, J. ; Trnka, Miroslav ; Fischer, Milan ; Krofta, K. ; Duffková, R.
Cílem článku je porovnat evapotranspiraci (ET) z porostů různých plodin (trávník, jetel luční (Trifolium pratense), ozimá pšenice (Triticum aestivum), chmel (Humulus lupulus) a plantáž topolu (J-105, Populus nigra x Populus Maximowiczii) s potenciální evapotranspirací (PET) a rámcově popsat vývoj ET těchto porostů v průběhu vegetační sezóny. Druhým cílem je stanovit podíl transpirace na celkové ET u dvou kontrastních porostů – chmele a plantáže topolu. Denní suma ET trávníku, stejně jako většiny dalších porostů, dosahovala maximálně 5 – 6 mm, což odpovídá 85 – 93 % PET. Výrazně vyšší ET byla naměřena v porostu jetele, naopak nejnižší v porostu topolu v prvním roce po jeho smýcení. Podíl transpirace na ET činil u chmelu 40 - 70 %, kdežto u topolu 80 - 90 %.
|
host ::
RSS.