|
|
Tukové emulze v dlouhodobé parenterální výživě
Ševela, Stanislav ; Novák, František (vedoucí práce) ; Cahová, Monika (oponent) ; Lahoda Brodská, Helena (oponent)
Kombinace intestinálního selhání a parenterální výživy je stavem spojeným s mírným chronickým zánětem a orgánovým poškozením, z nichž nejvýznamnější je poškození jaterní. Tato zkřížená intervenční studie zkoumala účinky různých intravenózních lipidových emulzí (IVLE) obohacených o zvýšené dávky omega-3 polynenasycených mastných kyselin (n-3 PUFA) z rybího oleje (RO) u pacientů na domácí parenterální výživě (DPVP) pro chronické intestinální selhání. Dvanácti pacientům byly postupně podávány tři různé IVLE, po každé z nich ještě přidána emulze RO. Studie rovněž zahrnovala dvanáct párovaných zdravých kontrol ke srovnání. Cílem této studie bylo zjistit, jak dlouhodobé podávání těchto IVLE ovlivnilo primárně spektrum mastných kyselin (MK) v erytrocytech a plazmě, dále pak zánětlivou odpověď, antioxidační stav, markery jaterních funkcí a spektrum žlučových kyselin u DPVP a jak se tyto změny lišily od zdravých osob. Prokázali jsme úspěšnou inkorporaci n-3 PUFA do erytrocytárních fosfolipidů a odpovídající změny spektra plazmatických MK, charakterizované zejména signifikantní nárůsty n-3 vůči n-6 PUFA, s poklesem poměru n-6/n-3 PUFA. Zjistili jsme také dlouhodobější ovlivnění těchto změn při vysoké dávce podávaného RO. Konstatujeme zvýšené koncentrace cytokinů v séru a in vitro lipopolysacharidem (LPS)...
|
|
|
Kvalita edukace klientů v programu domácí parenterální výživy
Koťátková, Michaela ; Tomová, Šárka (vedoucí práce) ; Hromádková, Jaroslava (oponent)
Bakalářská práce se zabývá kvalitou edukace klientů, kteří byli zařazeni do programu domácí parenterální výživy. Práce je rozdělená na teoretickou a empirickou část. V teoretické části je popsána indikace, kontraindikace a historie domácí parenterální výživy, její rozdělení podle typů a nejčastěji používané cévní vstupy. Dále je popsána charakteristika edukace v ošetřovatelství, v edukačním procesu, její cíle, vyhodnocení, způsob vytvoření dokumentace pro realizaci všech fází edukačního procesu. V empirické části je popsána metodika průzkumného šetření. Bylo provedeno kvantitativní metodou pomocí distribuce nestandardizovaných dotazníků klientům, kteří již byli edukováni, či edukováni byli během dotazníkového šetření. Účelem této práce je získání poznatků, jak klienti vnímají způsob edukace prováděné na našem pracovišti, jaké informace považují za nedostatečné, chybějící či nesrozumitelné a jaké informace či edukační materiály by ještě uvítali. Na základě takto získaných informací bude vytvořena ucelená informační brožura, která bude sloužit klientům jako ucelený a srozumitelný celek o domácí parenterální výživě. Výsledkem bude vytvoření kvalitního edukačního protokolu, který bude odpovídat osobním požadavkům klienta a všem fázím edukačního procesu chybějícím na našem pracovišti.
|
|
| |
|
|
Vliv podávání n-3 polynenasycených mastných kyselin na ukazatele zánětu u pacientů s dlouhodobou parenterální výživou
Svěchová, Hana ; Novák, František (vedoucí práce) ; Meisnerová, Eva (oponent)
SMOFLipid® je v klinické praxi běžně používaná tuková emulze pro parenterální výživu. Sledovali jsme, jak se po obohacení emulze SMOFLipid® o n-3 polynenasycené mastné kyseliny (PUFA) ve formě druhé emulze, Omegaven® , změní zastoupení mastných kyselin ve fosfolipidech plazmy a erytrocytů, koncentrace cytokinů v séru a v in vitro kultuře plné krve stimulované lipopolysacharidem (LPS) a hodnotili jsme také změny v oxidoredukční rovnováze. Osm pacientů na dlouhodobé domácí parenterální výživě dostalo postupně obě emulze, SMOFLipid® (6 týdnů) a SMOFLipid® +Omegaven® (4 týdny). Mezi oběma druhy výživy jsme nezaznamenali významné rozdíly v základních laboratorních a klinických parametrech. Obohacení emulze SMOFLipid® o Omegaven® vedlo ke zvýšenému zastoupení kyseliny eikosapentaenové (EPA) a dokosahexaenové (DHA) v totálních fosfolipidech plazmy a podíl EPA stoupl také ve fosfolipidech erytrocytů, zatímco zastoupení DHA se již neměnilo. Tyto změny byly u fosfolipidů plazmy i erytrocytů kompenzovány především poklesem podílu kyseliny linolové a arachidonové (n-6 PUFA). V séru pacientů byly po obou typech výživy zvýšené koncentrace IL-6 a TNF-α. Při výživě se SMOFLipid® +Omegaven® klesla po stimulaci in vitro kultury plné krve LPS produkce IL-6 o 36%, produkce TNF-α poklesla dokonce o 60%. Mezi emulzemi nebyl...
|
|
|
Dlouhodobé cévní přístupy pro domácí parenterální výživu a jejich komplikace
Králová, Petra ; Novák, František (vedoucí práce) ; Hocková, Jana (oponent)
Domácí parenterální výživa je léčebnou modalitou, která umožňuje pacientům s intestinálním selháním pobyt v domácím prostředí. Možnost zahájit a provádět domácí parenterální výživu vyžaduje nejen lékařský a farmaceutický tým, ale i nelékařský zdravotnický personál, který hraje významnou úlohu především v edukaci pacienta a jeho blízkých. Cílem výzkumu bylo charakterizovat pacienty v programu domácí parenterální výživy (DPV), katétry používané k tomuto účelu a dále analyzovat výskyt komplikací dlouhodobých cévních vstupů, které souvisí s následnou péčí a jejich užíváním. Do retrospektivního kvantitativního výzkumu byli zařazeni pacienti, kteří využívali domácí parenterální výživu od ledna roku 2009 do září roku 2015 v rámci jednoho nutričního centra. Sběr dat byl realizován studiem zdravotnické dokumentace. Do studie bylo zařazeno celkem 135 pacientů (93 žen a 42 mužů), kteří měli dohromady zavedeno 227 katétrů (114 Port, 73 Broviac a 40 PICC) s 86 187 katétrovými dny. Nejčastějším základním onemocněním byl nádor (36 %) a nejběžnější indikací k DPV byl syndrom krátkého střeva (50 %). Celková míra všech komplikací byla 2,12/1000 katétrových dnů (1,62 katétrové sepse, shodně pro místní infekce a trombotické komplikace 0,10 a 0,27 mechanické komplikace). Míra katétrových sepsí činila u typu Port...
|
|
|
Mobilní domácí parenterální výživa
Votavová, Markéta ; Meisnerová, Eva (vedoucí práce) ; Čapková, Radka (oponent)
K aplikaci domácí parenterální výživy (DPV) se může používat statická nebo mobilní infuzní pumpa. Statická pumpa (SP) musí být připevněna k infuznímu stojanu, proto si pacienti aplikují infuze v nočním režimu, aby byla zachována jejich kvalita života a mobilita přes den. Podávání výživy v noci však může způsobovat komplikace. Naopak mobilní pumpa (MP) nemusí být připevněna k infuznímu stojanu a infuze tak mohou být podávány v denním režimu během vykonávání aktivit, protože MP lze vložit do speciálního batohu. Cílem této diplomové práce je vyhodnotit podávání DPV v denním režimu u pacientů s MP a dále vyhodnotit a porovnat výsledky kvality života a výsledky jaterních testů u pacientů s MP a se SP. Pacienti na DPV s MP a se SP vyplňovali dotazník HPN-QOL v nutriční ambulanci na IV. interní klinice Všeobecné fakultní nemocnice v Praze během ambulantních kontrol. Pacienti s MP navíc vyplňovali dotazník zaměřený na podávání DPV v denním režimu. Výsledky jaterních testů (celkový bilirubin, ALT, AST, GGT, ALP, cholinesteráza a albumin) byly získány ze zdravotnické dokumentace pacientů. Do výzkumu bylo zahrnuto celkem 14 respondentů s MP a 14 respondentů se SP. Bylo zjištěno, že aplikace DPV v denním režimu je při využívání MP zcela individuální, ale u poloviny respondentů denní režim převažoval....
|
|
|
Domácí parenterálná výživa v denním a nočním režimu
Fidlerová, Karolína ; Meisnerová, Eva (vedoucí práce) ; Staněk, Ivo (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá domácí parenterální výživou podávanou v denním a nočním režimu a jejím působením na pacienty. Parenterální výživa je obvykle aplikována v noci, aby pacienti mohli ve dne vykonávat běžné denní aktivity a aby výživa podávaná touto cestou, co nejméně ovlivňovala jejich život. Parenterální výživa není fyziologická cesta podání živin a pro lidský organismus je nepřirozené přijímat živiny v noci. V první části teoretické práce je představena parenterální výživa a její složení. Dále se věnuje indikacím, kontraindikacím a komplikacím parenterální výživy. V další části práce je popsána domácí parenterální výživa a její organizace nutná k tomu, aby mohla být tato forma nutriční podpory uskutečněna. U pacientů na parenterální výživě je nutná monitorace mnoha laboratorních hodnot, v textu je konkrétně zmiňován cholesterol, triacylglyceroly, glykémie nebo tzv. jaterní testy. Jednou z důležitých částí je i kapitola o cirkadiánních rytmech, hormonech a metabolických změnách při příjmu energie v noci. Pro tuto práci byl zvolen kvalitativní výzkum, kterého se zúčastnilo 17 pacientů na domácí parenterální výživě. Tito pacienti si aplikovali výživu během noci. U pacientů byly hodnoceny a porovnávány parametry jako jsou jaterní testy, glykémie a krevní tuky. Náběr laboratorních hodnot...
|
|
|
Nepřímá kalorimetrie u pacientů s domácí parenterální výživou
Neradová, Andrea ; Meisnerová, Eva (vedoucí práce) ; Ševela, Stanislav (oponent)
Úvod: Znát energetický výdej u pacientů s domácí parenterální výživou (DPV) je nezbytnou součástí nutriční péče, stejně tak, jako vědět, jak ovlivňuje DPV energetický výdej. Předejde se tak komplikacím spojeným s nadbytečnou nebo nedostatečnou výživou. Na tuto problematiku se ve světě už nějaké studie zaměřily, ale v České republice se tomuto tématu zatím moc pozornosti nedostává. Pro určení energetického výdeje existuje několik metod, kdy za zlatý standard platí nepřímá kalorimetrie, ale v běžné praxi se spíše využívá různých predikčních rovnic. Cíle: Porovnat rozdíl mezi bazálním energetickým výdejem (BMR) a klidovým energetickým výdejem (REE) u pacientů s domácí parenterální výživou. Při měření REE zjistit i výši termického efektu parenterální výživy. Dále pak porovnat výsledky energetického výdeje (BMR, REE) získané nepřímou kalorimetrií a výsledky získané z často používaných predikčních rovnic pro výpočet BMR, REE a určit, která predikční rovnice se nejvíce blíží výsledkům měření nepřímé kalorimetrie. Metody: Ambulantní pacienti s DPV IV. interní kliniky VFN v Praze byli pro zjištění energetického výdeje měřeni dvakrát na nepřímém kalorimetru, jednou pro stanovení BMR a jednou pro stanovení REE (při kterém byl sledován i termický efekt DPV). Dále byly zjištěny základní informace od pacientů...
|
|
|
Vliv ošetřovatelských postupů na výskyt komplikací cévních vstupů při domácí parenterální výživě
Chalušová, Petra ; Meisnerová, Eva (vedoucí práce) ; Pražáková, Zuzana (oponent)
Domácí parenterální výživa (DPV) se stala běžnou součástí péče o pacienty, jejichž perorální příjem je omezen nebo zcela vyloučen. Neoddělitelnou součástí aplikace DPV je také trvalá nebo dočasná potřeba fungujícího cévního vstupu. Katétrové komplikace negativně ovlivňují kvalitu života, morbiditu, a v případě katétrové sepse i mortalitu pacientů. Kromě toho přináší i zvýšené náklady na léčbu a nutnost rehospitalizací pacientů. Hlavním cílem naší práce je analyzovat komplikace spojené s katétrem a zjistit, zda aplikace katétrových zátek TauroLock a TauroLock Hep a antimikrobiálního krytí Tegaderm CHG ovlivňují výskyt katétrových komplikací při podávání DPV, a zda má na incidenci komplikací vliv osoba, která katétr ošetřovala. Vedlejším cílem práce je charakterizovat pacienty, kterým je DPV podávána a také katétry, které jsou k tomuto účelu používány. Zvolenou metodou je retrospektivní observační kohortová studie. Do výzkumu bylo zahrnuto 52 pacientů, kteří měli dohromady zavedených 72 katétrů (39 Broviaců, 18 PICC katétrů a 15 portů). Celkový počet sledovaných katétrových dnů byl 33 875. Došli jsme k závěru, že používání TauroLocku Hep je efektivní v prevenci katétrových komplikací a signifikantně snižuje celkový výskyt všech komplikací (p=0,024), které lze jeho aplikací ovlivnit, tj. katétrové...
|
|
|
Kvalita života na domácí parenterální výživě
Hauerová, Nikola ; Meisnerová, Eva (vedoucí práce) ; Novák, František (oponent)
Bakalářská práce se zabývá tématem kvalita života na domácí parenterální výživě. V teoretické části je stručně popsána nutriční podpora, malnutrice a porovnání umělé výživy. Dále jsou popsány poznatky týkající se parenterální výživy, její indikace, kontraindikace, způsoby podání, komplikace spojené s žilními přístupy a se samotnou aplikací výživy. Další kapitoly jsou zaměřeny na domácí parenterální výživu a poslední část se zabývá pojmem kvality života. Pro splnění hlavního záměru této práce byly vytyčeny čtyři cíle. Prvním cílem bylo zjistit funkční stav pacientů na DPV. Druhým cílem bylo zjistit, jak byli pacienti na DPV spokojeni s podporou nutriční ambulance. Třetím cílem bylo zjistit, v jakém rozsahu ovlivňují příznaky onemocnění kvalitu života pacientů na DPV. Čtvrtý cíl byl zaměřen na porovnání kvality života u pacientů na DPV se stomií a bez stomie. Výzkumná část je zpracována na základě vyhodnocení anonymního standardizovaného dotazníku zabývajícího se hodnocením kvality života z pohledu samotných pacientů. Výstupem práce je podrobné zmapování problematiky kvality života a upozornění na opomíjené oblasti kvality života u pacientů na DPV. Klíčová slova: umělá výživa, malnutrice, domácí parenterální výživa, kvalita života Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
host ::
RSS.