|
|
Vliv učení Viléma z Ockhamu na politiku Ludvíka IV. Bavorského.
Vladyková, Markéta ; Drška, Václav (vedoucí práce) ; Velímský, Tomáš (oponent) ; Suchánek, Drahomír (oponent)
Vliv učení Viléma z Ockhamu na politiku Ludvíka IV. Bavorského Cílem předložené práce je zjistit, do jaké míry byl římský král a císař Ludvík IV. Bavorský při vytváření své státní koncepce ochoten či schopen využít myšlenky obsažené v díle františkánského mnicha Viléma z Ockhamu, který dlouhá léta pobýval u jeho dvora a svými spisy reagoval na aktuální politické dění v římské říši. Po smrti římského císaře Jindřicha VII. Lucemburského došlo k dvojí volbě, v jejímž důsledku se stali římskými králi a vzájemnými soupeři Ludvík Bavorský a Friedrich Habsburský. Následoval několik let trvající boj o trůn, který ochromil veškerou říšskou politiku a skončil teprve Friedrichovým zajetím v bitvě u Mühldorfu. Roku 1316 byl po dvouleté sedisvakanci zvolen nový papež, Jan XXII. Když začal Ludvík Bavorský po bitvě u Mühldorfu plně uplatňovat svá práva k italské části říše, dostal se s Janem XXII. do sporu, který skončil popřením královských práv nejen k horní Itálii, ale také k Německu a Burgundsku, a zahájením procesu proti Ludvíkově osobě. Král veškeré papežovy nároky odmítl prostřednictvím tří apelací, Norimberské, Frankfurtské a Sachsenhausenské, a postoupil svoji při kardinálům a všeobecnému koncilu. Z dochovaných pramenů není jasné, zda byly jednotlivé apelace papeži předány, nebo ne. Pokud se tak stalo,...
|
|
|
Adalbert III. a jeho doba
Strnadová, Kristýna ; Suchánek, Drahomír (vedoucí práce) ; Drška, Václav (oponent)
Tato práce pojednává o osobnosti českého prince Adalberta z rodu Přemyslovců. Jejím cílem je analýza jeho života a jednání v kontextu nábožensko-politické situace ve Svaté říši římské a českých zemích. Zaměřuje se na tři tematické okruhy, z nichž první je vymezen vazbami Adalberta na české prostředí. Druhý okruh se zabývá jeho postavením jako salcburského arcibiskupa vůči císaři na pozadí císařsko-papežských vztahů. Poslední oblastí zájmu je Adalbertovo působení v salcburské arcidiecézi. Při řešení dané problematiky bylo čerpáno z dostupných relevantních pramenů a literatury a použito metody biografické, komparativní a empiricko-analytické. Výsledkem práce je vytvoření uceleného pohledu na jeho osobu v souvislosti s dobovými událostmi, v čemž také spočívá její hlavní přínos.
|
|
|
Ideální panovník Karel IV. z pohledu Danta Alighieriho, Coly di Rienzo a Francesca Petrarcy
Janušová, Martina ; Doležalová, Eva (vedoucí práce) ; Beneš, Zdeněk (oponent)
Císař Karel IV. pocházel z rodu Lucemburků. Jeho děda Jindřicha VII. považoval Dante Alighieri za ideál panovníka, jaký by měl vládnout církvi a říši zároveň. Karel IV. sám je znám jako velice vzdělaný člověk, který udržoval mnoho kontaktů po celé Evropě. Mezi Karlovy obdivovatele patřili i dva italští humanisté, Francesco Petrarca a Cola di Rienzo, jejichž životy se ubíraly různými směry, ale kteří oba viděli vtělení ideje dokonalého panovníka v Karlu IV. V této práci bych se chtěla zaměřit na vliv, jaký mohla mít Dantova představa ideálního panovníka na Karlův způsob vlády a na vztahy mezi Karlem IV. a zmíněnými dvěma humanisty, z nichž jeden byl Karlovým přítelem, zatímco druhý se s Karlem potkal na pražském dvoře jen jako uprchlík v utajení.
|
|
|
Vliv učení Viléma z Ockhamu na politiku Ludvíka IV. Bavorského.
Vladyková, Markéta ; Drška, Václav (vedoucí práce) ; Velímský, Tomáš (oponent) ; Suchánek, Drahomír (oponent)
Vliv učení Viléma z Ockhamu na politiku Ludvíka IV. Bavorského Cílem předložené práce je zjistit, do jaké míry byl římský král a císař Ludvík IV. Bavorský při vytváření své státní koncepce ochoten či schopen využít myšlenky obsažené v díle františkánského mnicha Viléma z Ockhamu, který dlouhá léta pobýval u jeho dvora a svými spisy reagoval na aktuální politické dění v římské říši. Po smrti římského císaře Jindřicha VII. Lucemburského došlo k dvojí volbě, v jejímž důsledku se stali římskými králi a vzájemnými soupeři Ludvík Bavorský a Friedrich Habsburský. Následoval několik let trvající boj o trůn, který ochromil veškerou říšskou politiku a skončil teprve Friedrichovým zajetím v bitvě u Mühldorfu. Roku 1316 byl po dvouleté sedisvakanci zvolen nový papež, Jan XXII. Když začal Ludvík Bavorský po bitvě u Mühldorfu plně uplatňovat svá práva k italské části říše, dostal se s Janem XXII. do sporu, který skončil popřením královských práv nejen k horní Itálii, ale také k Německu a Burgundsku, a zahájením procesu proti Ludvíkově osobě. Král veškeré papežovy nároky odmítl prostřednictvím tří apelací, Norimberské, Frankfurtské a Sachsenhausenské, a postoupil svoji při kardinálům a všeobecnému koncilu. Z dochovaných pramenů není jasné, zda byly jednotlivé apelace papeži předány, nebo ne. Pokud se tak stalo,...
|
|
|
České země a avignonské papežství v letech 1378-1419, diplomatické aspekty
Vlková, Tereza ; Nejedlý, Martin (vedoucí práce) ; Soukup, Pavel (oponent)
0 ABSTRAKT Cílem mé diplomové práce bylo nastínit dění v době velkého západního schizmatu, zejména pak v jeho prvních dvou třetinách, a to mezi Českým královstvím a Královstvím francouzským. Důraz byl kladen zejména na osobnost francouzského královského diplomata a posla Honoré Boveta, jenž osobně navštívil dvůr českého a římského krále Václava IV. v roce 1399. Abych získala co nejvíce informací o vztazích výše zmíněných království, vycházela jsem z primárních i sekundárních pramenů a odborné literatury, které byly k danému tématu vydány. Dále jsem využila jednosemestrálního studijního pobytu ve Francii k navštěvování tamních přednášek a konferencí i ke konzultacím s francouzskými medievisty. V práci je věnován prostor jak jednotlivým královstvím a dění v nich, zejména ve věcech církevně-politických, tak rozboru nejvýznamnějších prací Honoré Boveta týkajících se jeho názoru na schizma a církev vůbec. Výsledkem mého bádání je jednak celkový pohled zejména Francie na České království, zvláště pak na českého krále Václava IV., v době církevní roztržky v podobě dvojpapežství trvající od roku 1378 do roku 1417, jednak snaha vystihnout Bovetovy postoje ke schizmatu a osobnostem s ním souvisejících na základě jeho děl.
|
host ::
RSS.