|
|
Vybrané determinanty zdraví populace a jejich vliv na úmrtnost v evropských státech
Straka, Jakub ; Šídlo, Luděk (vedoucí práce) ; Kulhánová, Ivana (oponent)
Vybrané determinanty zdraví populace a jejich vliv na úmrtnost v evropských státech Abstrakt Předkládaná diplomová práce se zaměřuje na vztah determinantů životního stylu mužů a žen ve vybraných evropských zemích v roce 2014 s jejich subjektivní (délka života ve zdraví) a objektivní úrovní úmrtnosti (naděje dožití) a s jejich intenzitou úmrtnosti na nejčastější příčiny. Těmi jsou ischemické choroby srdeční, cerebrovaskulární onemocnění a zhoubné nádory průdušek, průdušnice a plic. Vybranými determinanty zdraví byla fyzická aktivita, BMI, konzumace ovoce a zeleniny, kouření a konzumace alkoholu. Ukazatel délka života ve zdraví se nejčastěji vztahuje k přesnému věku 65 let, a proto se i tato práce zaměřuje na obyvatelstvo ve starším věku. Pro zkoumání vlivu vybraných determinantů zdraví na úrovně úmrtnosti byla použita vícenásobná lineární regrese. Mimo to práce zkoumá vývoj a úroveň délky života ve zdraví mužů a žen v přesném věku 65 let s v období 2004-2014 ohledem na naději dožití a řeší, zda došlo u evropské populace mezi prvních dekádou 21. století a rokem 2014 k nárůstu prožitých let života ve zdraví. Výchozím zdrojem dat jsou výběrová šetření EHIS a EU-SILC. Pomocí zvolených metod bylo zjištěno, že délka života ve zdraví spíše stagnovala, což se odráží v tom, jak bylo dále zjištěno, že ve vybraných...
|
|
|
Zdravá délka života
Ondrák, Jan ; Langhamrová, Jitka (vedoucí práce) ; Krbcová, Daniela (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá analýzou střední délky života a zdravou délkou života ve vybraných zemích. Ze začátku se práce věnuje vysvětlení jednotlivých pojmů, které jsou v práci používány a později se zaměřuje na ukazatel zdravé délky života, výpočet tohoto ukazatele, jeho význam a využití v praxi. Dále se práce věnuje hypotézám ověřujícím, či vyvracejícím vliv přírodních, demografických, biologických a socioekonomických jevů na střední délku života ve zdraví ve vybraných zemích. Těmito vybranými zeměmi jsou: Bulharsko, Česká republika, Dánsko, Estonsko, Irsko, Portugalsko, Slovinsko, Finsko, Island, Norsko. Porovnávání probíhalo z pohledu průměru EU 28, vyhodnocovány byly taktéž jednotlivé druhy disabilit.
|
|
|
Zdravá délka života
Faltysová, Kateřina ; Vrabcová, Jana (vedoucí práce) ; Růžková, Jiřina (oponent)
Cílem bakalářské práce je objasnění konceptu zdravé délky života. Tento koncept vychází ze souhrnných ukazatelů o zdravotním stavu, které dokáží charakterizovat zdraví číslem. Nicméně hlavním cílem práce bylo zjistit, kterému ze scénářů morbidity odpovídají vybrané země. V práci je analyzována naděje dožití a délka života ve zdraví v České republice jak při narození, tak ve věku 65 let. Výsledky analýzy, která byla provedena za pomoci indexů časových řad, odpovídají scénáři teorie komprese morbidity. Analýza je provedena i za Lucembursko a Estonsko, které reprezentují státy s nadprůměrnými a podprůměrnými hodnotami oproti průměru 28 zemí Evropské unie v ukazateli délky života ve zdraví. Výsledkem bylo vyvození teorie expanze morbidity pro oba vybrané státy Evropské unie. Tyto státy jsou analyzovány i z pohledu Indexu lepšího života, jehož původcem je Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj, který zde podává informaci, že zdraví populace je ovlivněno více dimenzemi života.
|
|
|
Healthy life expectancy
Bobeková, Simona ; Langhamrová, Jitka (vedoucí práce) ; Cséfalvaiová, Kornélia (oponent)
Bakalárska práca je zameraná na objasnenie pojmu zdravá dĺžka života a na analýzu tohto ukazovateľa. Zo začiatku sa práca sústredí na objasnenie termínov potrebných k pochopeniu významu zdravej dĺžky života a metódy výpočtu tohto ukazovateľa. Následne je venovaná pozornosť vývoju zdravej dĺžky života v Českej republike a vybraných krajinách Európy z pohľadu časovej rady. Cieľom práce bolo tiež porovnať zdravú dĺžku života so strednou dĺžkou života a porovnať aj ukazovatele medzi pohlaviami navzájom. Prostredníctvom konštruovania grafov a tabuliek vyšli závery, že zdravá i stredná dĺžka života sa predlžujú, ženy v Českej republike majú obidve dve dĺžky života dlhšie, ale v zdravej dĺžke života sú rozdiely medzi mužmi a ženami minimálne.
|
|
|
Vývoj střední délky života v ČR a vybraných evropských zemích
Bršlíková, Jana ; Miskolczi, Martina (vedoucí práce) ; Šimpach, Ondřej (oponent)
Bakalářská práce se zabývá porovnáním vývojových trendů střední délky života v České republice a ve vybraných evropských zemích v letech 1950 -- 2010 pro každé pohlaví zvlášť. Srovnání jednotlivých zemí je provedeno na základě údajů z databáze Human Mortality Database. Střední délka života se v současnosti stále prodlužuje a u každého z vybraných států k tomu dochází s různou intenzitou. Naděje dožití se v této práci liší u zástupců postkomunistických zemí, a to zejména výraznou dlouhodobou stagnací v 60. -- 80. letech 20. století, která u zbylých zvolených států, u kterých je zaznamenán růst, postupně přispěla k vytvoření značných rozdílů mezi zeměmi. Tyto rozdíly se však pomalu snižují, stejně tak jako rozpětí mezi pohlavími.
|
|
|
Vývoj střední délky života obyvatel České republiky v letech 1960-2008
Langhamrová, Jana ; Arltová, Markéta (vedoucí práce) ; Löster, Tomáš (oponent)
Cílem práce bylo poukázat na změny v úmrtnosti, které měly za následek prodlužování střední délky života a snížení kojenecké úmrtnosti. Na základě časových řad dostupných na stránkách ČSÚ, byl vyhodnocen vývoj základních ukazatelů, které se na změnách úmrtnosti podílely. Z údajů o vývoji střední délky života za muže a ženy ve vybraných věkových skupinách, kvocientu kojenecké úmrtnosti a ukazatele skutečné porodnosti v České republice v letech 1920-2008 byl také vypočítán paradox střední délky života a potřebná úroveň porodnosti a střední délky života pro zachování prosté reprodukce. Práce velmi podrobně popisuje ukazatele a metody výpočtu úmrtnosti, zvláštní pozornost je věnována úmrtnostním tabulkám a možným způsobům vyrovnání křivky měr úmrtnosti. Je zde provedeno také srovnání České republiky ve střední délce života a zdravé délce života s evropskými zeměmi a popsán termín zdravá délka života a nejpoužívanější způsob jejího výpočtu. Ve všech sledovaných zemích mají ženy při narození delší střední délku života než muži. Pro Českou republiku je tento rozdíl dnes okolo 6 let. Ve všech zemích délka života postupně roste, výjimkou jsou například země bývalého Sovětského svazu, kde dochází ke kolísání střední délky života v průběhu posledních 20 let. Srovnání jednotlivých zemí je provedeno na základě údajů z databáze Eurostatu a Human Mortality Database. V příloze jsou uvedeny způsoby výpočtu úmrtnostních tabulek a možné postupy vyrovnání křivky měr úmrtnosti. Je zde dále uveden přehled nejpoužívanějších modelů vyhlazování a extrapolace křivky úmrtnosti. Práce je doplněna rejstříkem použitých pojmů a česko-anglickým slovníkem.
|
host ::
RSS.