|
|
Vývoj kosmetické reklamy v lifestylových časopisech z pohledu diverzity
Bäumeltová, Klára ; Reifová, Irena (vedoucí práce) ; Miessler, Jan (oponent)
Pojem diverzita neboli různorodost či rozmanitost je v posledních několika letech diskutovaným tématem, zvlášť ve spojení s krásou. Více značek se snaží ve své komunikaci a reklamních sděleních zobrazovat co nejširší a nejrůznorodější škálu lidí, kteří by se mohli s jejich filosofií ztotožnit. Nemění se jen obrazová stránka mediálních obsahů, ale také slovní komunikace, která je mířena k co nejširšímu publiku. Cílem této práce je zjistit, jak moc různorodé reklamní obsahy spojené s krásou se objevují v tradičních tištěných médiích, konkrétně v lifestylových časopisech Harper's Bazaar a Žena a život. Na základě provedení multimodální analýzy nabízí tato práce vhled do vývoje diverzity v kosmetických reklamách mezi lety 1994 až 2019. První část diplomové práce se věnuje teoretickým východiskům, které se vztahují k sociální a mediální konstrukci reality, reprezentaci krásy v médiích a problematice diverzity. Další část práce se zabývá výkladem metodologie výzkumu, na který navazuje prezentace výsledků provedené analýzy a jejich shrnutí. Z analýzy také vyplývají klíčová témata objevující se v reklamním obsahu obou těchto periodik. Výsledky ukazují, že ačkoliv je určitý vývoj v diverzitě patrný, tištěná média stále reprezentují spíše tradiční a stereotypní obraz společnosti. Mezi vybranými periodiky...
|
|
|
Mediální konstrukce sebevědomé ženy v české mutaci magazínu Harper's Bazaar
Voplakalová, Šárka ; Šoltys, Otakar (vedoucí práce) ; Vochocová, Lenka (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá konstrukcí ideální vepsané čtenářky na stránkách české mutace magazínu Harper's Bazaar. V teoretické části zpracovává důležité poznatky z oblasti sémiotiky. Právě sémiotický rozbor je pro tuto práci stěžejní. V rámci širokého záběru sémiotické oblasti zpracovává znak a jeho funkce, zmiňuje jednotlivá pojetí a teorie, které se k této problematice váží. Kapitola, která se váže k fungování sekundárního sémiotického systému, tedy mýtu, je postavena na díle Mytologie od Rolanda Barthese. Právě mytologický rozbor je stěžejní pro část praktickou. Teoretický rámec se dále zabývá studií o "vepsaném" čtenáři od Colina Sparkse a Michelle Campbell, která byla jednou z hlavních motivací k tvorbě tohoto textu. Rozebírá důležité aspekty teorie kódování a dekódování Stuarta Halla. V neposlední řadě se odkazuje na sociologii vědění prostřednictvím díla Sociální konstrukce reality od dvojice autorů Petera L. Bergera a Thomase Luckmanna. Praktická část obsahuje mytologický rozbor jednotlivých rubrik ve vybraných vydáních mezi léty 2002 až 2014. Nesoustředí se pouze na text, ale též na vybrané doprovodné vizuály. Zabývá se i českými bájemi a pověstmi. Součástí je i stručný vhled do historie magazínu ve světě i v České republice. Závěrečné teze zpřesňuje i na základě rozhovorů s...
|
|
|
Obraz singles v časopise Harper's Bazaar a v časopise Maxim
Matoušková, Lucie ; Kubišová, Zuzana (vedoucí práce) ; Havlík, Radomír (oponent)
Během 90. let se v české společnosti začala konstituovat nová společenská vrstva singles, která upouští od tradičních hodnot týkajících se vstupu do manželství a založení rodiny a rozhodla se žít o samotě. Právě singles se stali předmětem mé diplomové práce, kterou jsem rozdělila na část teoretickou a část praktickou. V teoretické části své práce jsem se pokusila vystihnout základní problematiku singles, svou pozornost jsem zaměřila nejen na charakteristiku, ale i na různé typologie singles, jejich partnerské vztahy, zmínila jsem také historické okolnosti, které ovlivnily vznik této skupiny lidí. V teoretické části jsem se také věnovala otázce sňatečnosti a reprodukce, pokusila jsem se pomocí literatury zjistit, jaký názor a jaký postoj k této problematice zaujímají současní mladí lidé a také jakou vizi o své budoucnosti mají. Vzhledem k tomu, že obraz singles není dosud ucelený, rozhodla jsem se v praktické části své práce zjistit, jaký obraz o životě singles poskytují média. Jako média jsem zvolila dva typy periodik, a to časopis Maxim, který je primárně určen pro muže a časopis Harper's Bazaar, který je určen především pro ženy. Tato periodika jsem sledovala v první polovině roku 2010, kdy jsem nashromáždila určitý korpus textů, které jsem pak podrobila analýze. Jako metodu práce jsem zvolila...
|
|
|
Stereotypy v módní fotografii v ženských časopisech
Zítková, Radka ; Lábová, Alena (vedoucí práce) ; Turek, Pavel (oponent)
Bakalářská práce "Stereotypy v módní fotografii v ženských časopisech" se zabývá problematikou stereotypizace v médiích. V teoretické části pojednává o základních termínech práce - módní fotografii a stereotypu. Obě témata jsou v úvodu definována a je zmapována dosavadní odborná literatura, která se jich týká. Poté následuje analýza stereotypů v módní fotografii. Zkoumaným vzorkem jsou české verze časopisů Elle a Harper's Bazaar. Jako exkluzivní ženské časopisy zaměřené primárně na lifestylová témata jako móda, krása a štíhlá linie, obsahují v každém svém vydání dostatečný počet módních fotografií. Rozebírána jsou jednotlivá vydání obou magazínů za poslední uzavřený ročník - rok 2007. Obrazová obsahová analýza zahrnuje vždy faktické údaje jako je počet stran, počet fotografií a počet módních fotografií. Následuje rozbor jednotlivých stereotypů, které jsem v časopisech nalezla. Týkají se především vazby mezi textem a obrazem. Po analýze časopisu vždy shrnuji, jaké stereotypy v něm byly nejčastější, jakých témat se obecně týkaly. Poté oba analyzované časopisy stavím proti sobě. V závěrečné komparaci se zabývám rozdíly ve stereotypizaci módní fotografie v Elle a Harper's Bazaaru.
|
|
|
Mediální konstrukce sebevědomé ženy v české mutaci magazínu Harper's Bazaar
Voplakalová, Šárka ; Šoltys, Otakar (vedoucí práce) ; Vochocová, Lenka (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá konstrukcí ideální vepsané čtenářky na stránkách české mutace magazínu Harper's Bazaar. V teoretické části zpracovává důležité poznatky z oblasti sémiotiky. Právě sémiotický rozbor je pro tuto práci stěžejní. V rámci širokého záběru sémiotické oblasti zpracovává znak a jeho funkce, zmiňuje jednotlivá pojetí a teorie, které se k této problematice váží. Kapitola, která se váže k fungování sekundárního sémiotického systému, tedy mýtu, je postavena na díle Mytologie od Rolanda Barthese. Právě mytologický rozbor je stěžejní pro část praktickou. Teoretický rámec se dále zabývá studií o "vepsaném" čtenáři od Colina Sparkse a Michelle Campbell, která byla jednou z hlavních motivací k tvorbě tohoto textu. Rozebírá důležité aspekty teorie kódování a dekódování Stuarta Halla. V neposlední řadě se odkazuje na sociologii vědění prostřednictvím díla Sociální konstrukce reality od dvojice autorů Petera L. Bergera a Thomase Luckmanna. Praktická část obsahuje mytologický rozbor jednotlivých rubrik ve vybraných vydáních mezi léty 2002 až 2014. Nesoustředí se pouze na text, ale též na vybrané doprovodné vizuály. Zabývá se i českými bájemi a pověstmi. Součástí je i stručný vhled do historie magazínu ve světě i v České republice. Závěrečné teze zpřesňuje i na základě rozhovorů s...
|
|
|
Obraz singles v časopise Harper's Bazaar a v časopise Maxim
Matoušková, Lucie ; Kubišová, Zuzana (vedoucí práce) ; Havlík, Radomír (oponent)
Během 90. let se v české společnosti začala konstituovat nová společenská vrstva singles, která upouští od tradičních hodnot týkajících se vstupu do manželství a založení rodiny a rozhodla se žít o samotě. Právě singles se stali předmětem mé diplomové práce, kterou jsem rozdělila na část teoretickou a část praktickou. V teoretické části své práce jsem se pokusila vystihnout základní problematiku singles, svou pozornost jsem zaměřila nejen na charakteristiku, ale i na různé typologie singles, jejich partnerské vztahy, zmínila jsem také historické okolnosti, které ovlivnily vznik této skupiny lidí. V teoretické části jsem se také věnovala otázce sňatečnosti a reprodukce, pokusila jsem se pomocí literatury zjistit, jaký názor a jaký postoj k této problematice zaujímají současní mladí lidé a také jakou vizi o své budoucnosti mají. Vzhledem k tomu, že obraz singles není dosud ucelený, rozhodla jsem se v praktické části své práce zjistit, jaký obraz o životě singles poskytují média. Jako média jsem zvolila dva typy periodik, a to časopis Maxim, který je primárně určen pro muže a časopis Harper's Bazaar, který je určen především pro ženy. Tato periodika jsem sledovala v první polovině roku 2010, kdy jsem nashromáždila určitý korpus textů, které jsem pak podrobila analýze. Jako metodu práce jsem zvolila...
|
host ::
RSS.