|
|
Válečné uprchlictví a nucené vysídlení v českých zemích v letech 1914-1920
Rejzl, Bohuslav ; Hnilica, Jiří (vedoucí práce) ; Frankl, Michal (oponent) ; Fasora, Lukáš (oponent)
Předkládaná disertační práce si klade za cíl přiblížit fenomén nucených migrací civilního obyvatelstva v době první světové války na území Rakouska-Uherska, a to se zvláštním zřetelem k českým zemím Studie se neomezuje na jedinou partikulární skupinu uprchlíků na základě etnické či národnostní příslušnosti, ale nabízí pohled na etnickou pluralitu v místě jejich dočasného azylu. Práce se pokusí o syntézu dosavadních poznatků k průběhu a podmínkám nuceného vysídlení civilního obyvatelstva na východní a italské frontě a představí proces začleňování uprchlíků a evakuovaných osob na území Čech a Moravy. Na základě studia archivních pramenů rakouské a české provenience věnuje pozornost rekonstrukci života v uprchlických táborech, systému sociální a zdravotní péče v obcích, duchovnímu životu a v neposlední řadě procesu reemigrace a repatriace, a to s ohledem na jeho kontinuitu v poválečných letech. V sociopolitickém kontextu prvních let Československa se práce zaměří na postavení válečných uprchlíků, představí proces likvidace uprchlické péče a obraz života v uprchlických táborech v době poválečné demobilizace.
|
|
|
Strategické postavení Východní Haliče v rámci Západoukrajinské republiky
Pastuščak, Alan ; Šír, Jan (vedoucí práce) ; Klípa, Ondřej (oponent)
Tato bakalářská práce se zaměřuje na dílčí epizodu mezinárodních a diplomatických vztahů jednoho z krátce existujících nástupnických státu Rakouska Uherska - Západoukrajinské republiky. Když na podzim roku 1918 vypukla válečná konfrontace mezi Polskem a Západoukrajinskou republiko o to, která strana bude mít trvalý nárok na Východní Halič, vyvinula Francie a Velká Británie opakované úsilí o urovnání sporů mezi těmito dvěma státy, nicméně k zachování suverenity Západoukrajinské republiky nakonec nedošlo. Cílem práce je určit důvody, proč Západoukrajinská republika jako geopolitické těleso nezískala dostatečnou zahraniční podporu pro zajištění své existence a nezávislosti v boji s Polskem. Pro výzkumné účely práce bylo použita kombinace několika historiografických metodologických postupů, jako je přímá, nepřímá, či progresivní. Účelem tohoto postupu je přehledné chronologické líčení klíčových událostí, jako jsou diplomatické mise, jednání delegací, či práce komisí vyhotovujících stěžejní dokumenty. Práce dospěla k závěru, že se Západoukrajinská republika zhroutila především z důvodu zarputilosti ze strany jejích politiků, konkrétně v případě rozhodnutí o nepřijetí Barthélemyho demarkační linie. Poté, co posílené polské ozbrojené síly převzaly iniciativu na bojišti, vyjednávací postavení druhé strany...
|
|
| |
|
|
Lokální a národní identita v historických monografiích českých, moravských a haličských měst (1860 - 1900)
Ira, Jaroslav ; Klusáková, Luďa (vedoucí práce) ; Štaif, Jiří (oponent) ; Řezník, Miloš (oponent)
Dizertační práce se zabývá historickými monografiemi měst, které byly publikovány v letech 1860-1900 v českém, německém a polském jazyce, a vztahovaly se k městům v Čechách, na Moravě a v Haliči. Ve srovnávací perspektivě se zaměřuje na sociální rozměr těchto knih, a to z hlediska lokální a národní identity. Vychází z předpokladu, že lokální městské dějepisy formovaly především lokální identitu, zároveň však vytváří hypotézu, že nacionalizace společnosti v 19. století měla zásadní vliv na lokální městské dějepisectví. První kapitola ukazuje, že městská dějepisectví v jednotlivých regionálně-jazykových prostředích se vyvíjela nerovnoměrně, přičemž jednou z příčin byl odlišný význam měst a městské minulosti v národním myšlení. Následující kapitola rozebírá městské monografie jako knihy. Ptá se, kdo psal městské dějepisy, s jakými záměry a pro jaké čtenářstvo. Ukazuje, že knihy zastávaly dvojí úlohu: sloužily místním účelům a zároveň byly začleněny do národního programu. Zbylé dvě kapitoly se zabývají rozborem historických reprezentací. Čtvrtá kapitola srovnává dějepisy z hlediska periodizace městské minulosti. Potvrzuje, že národní historický rámec se výrazně prosadil do psaní o městských dějinách. Kapitola pátá zkoumá historické texty z perspektivy tématu rozkvětu a úpadku. Zabývá se otázkou, jakou...
|
|
|
Krajiny paměti ve středoevropské literatuře - Halič a Bukovina
Iljašenko, Marie ; Činátlová, Blanka (vedoucí práce) ; Bílek, Petr (oponent)
Diplomová práce Krajiny paměti ve středoevropské literatuře - Halič a Bukovina se zabývá vztahem mezi krajinou, textem, pamětí a kulturní identitou. Vymezuje a zkoumá paměťové konstrukty, které se ve spojení s těmito regiony objevují v německy psané, polské a ukrajinské literatuře pomocí kulturně-sémiotického a literárně-komparatistického přístupů. Těmto dvěma přístupům jsou věnovány první dvě kapitoly, které jsou především teoretické. Jádro práce tvoří beletristické a básnické texty. Řazení textů zčásti kopíruje průběh vzniku paměťových konstruktů, k nimž dochází postupně ve všech třech literaturách. Vznikají po té, kdy Halič a Bukovina přestávají být součástí některého ze státních celků. Práce je členěná tématicky, součásti každé kapitoly je část věnovaná německy psané, polské a ukrajinské literatuře. První kapitola se zabývá haličskou a bukovinskou imaginární topografií, geografií a symbolickými mapami. Tématem druhé je kulturní identita, která se o paměťové konstrukty opírá. Třetí kapitola je věnovaná nejrůznějších mýtům, konstruktům a literárním fenoménům, které se podílely na vzniku obrazu Haliče a Bukoviny jako krajin paměti.
|
host ::
RSS.