|
| |
|
|
Geneze žulových jeskyní v Krkonoších
Tomíček, Jiří ; Engel, Zbyněk (vedoucí práce) ; Hartvich, Filip (oponent)
V Krkonoších je evidováno celkem 16 žulových jeskyní, které lze zařadit do 4 morfogenetických typů: rozsedlinové, suťovo - rozsedlinové, suťové jeskyně a jeskynní výklenky. Prostorové rozmístění jeskyní je velmi nerovnoměrné - 13 jeskyní se nachází na území Pogórze Karkonoskie a 3 jeskyně na území Krkonošských hřbetů. Jeskyně, spojené s pohyby skalních bloků (rozsedlinové, suťovo - rozsedlinové, suťové) vznikly v periglaciálních podmínkách kombinací kryogenních a gravitačních procesů. Jeskynní výklenky vznikly selektivním zvětráváním horniny podél horizontálních puklin. Nejvhodnějším typem krkonošské žuly pro vznik jeskyní je hrubozrnná porfyrická varianta, která má nepravidelný systém primárních puklin a je méně odolná vůči selektivnímu zvětrávání. Výzkum současného vývoje jeskyní Krakonošova klenotnice a Lomená v Pančavské jámě by bylo vhodné zaměřit na monitoring recentních pohybů skalních bloků a relativní datování puklinových ploch.
|
|
|
Vývoj krajinného pokryvu a klimatická charakteristika oblasti Úpského rašeliniště
Hejda, Tomáš ; Treml, Václav (vedoucí práce) ; Šefrna, Luděk (oponent)
Rašeliniště, potažmo mokřady, jsou velmi důležitá stanoviště, ekosystémy a reliktní i recentní úložiště. Objekt studia rašelinišť je zaměřen na morfologické, hydrologické a chemické vlastnosti a stále více jsou rašeliniště diskutována v globálním měřítku vzhledem ke klimatické změně. Předkládaná bakalářská práce se zabývá charakteristikami rašelinišť v globálním měřítku, které jsou používány v literatuře a vytváří jejich klasifikaci. Klasifikace rašelinišť je řešena i v českém měřítku se zaměřením na rašeliniště západních Vysokých Sudet. Rašeliniště Krkonoš byla klimaticky analyzována se zaměřením na dynamiku krajinného pokryvu oblasti Úpského rašeliniště a následně porovnávána se skandinávskými rašeliništi. Z uvedených analýz lze konstatovat korelaci především s typem Aapa. Vegetace, zejména borovice kleč (Pinus mugo) a smrkové rodiny, nad alpínskou hranicí lesa zaznamenala ve sledovaném období ve východních Vysokých Krkonoších značný nárůst s ohledem na dopady klimatických fluktuací. Klíčová slova: rašeliniště, klasifikace, Krkonoše, klima, změny vegetace
|
|
|
Vývoj krajinného pokryvu a klimatická charakteristika oblasti Úpského rašeliniště
Hejda, Tomáš ; Treml, Václav (vedoucí práce) ; Šefrna, Luděk (oponent)
Rašeliniště, potažmo mokřady, jsou velmi důležitá stanoviště, ekosystémy a reliktní i recentní úložiště. Objekt studia rašelinišť je zaměřen na morfologické, hydrologické a chemické vlastnosti a stále více jsou rašeliniště diskutována v globálním měřítku vzhledem ke klimatické změně. Předkládaná bakalářská práce se zabývá charakteristikami rašelinišť v globálním měřítku, které jsou používány v literatuře a vytváří jejich klasifikaci. Klasifikace rašelinišť je řešena i v českém měřítku se zaměřením na rašeliniště západních Vysokých Sudet. Rašeliniště Krkonoš byla klimaticky analyzována se zaměřením na dynamiku krajinného pokryvu oblasti Úpského rašeliniště a následně porovnávána se skandinávskými rašeliništi. Z uvedených analýz lze konstatovat korelaci především s typem Aapa. Vegetace, zejména borovice kleč (Pinus mugo) a smrkové rodiny, nad alpínskou hranicí lesa zaznamenala ve sledovaném období ve východních Vysokých Krkonoších značný nárůst s ohledem na dopady klimatických fluktuací. Klíčová slova: rašeliniště, klasifikace, Krkonoše, klima, změny vegetace
|
|
|
Dendrochronologické datování lavin v Krkonoších
Tumajer, Jan ; Treml, Václav (vedoucí práce) ; Kociánová, Milena (oponent)
Laviny jsou přírodní procesy s významným vlivem na charakter přírodního prostředí velehorských i středohorských oblastí. Aplikací dendrochronologických metod byla rekonstruována historie jejich aktivity, prostorový rozsah a možné spouštěcí vlivy v prostředí hluboce zaříznutého Dolu Bílého Labe v Krkonoších. Na 5 lavinových drahách byly odebrány vzorky ze 101 stromů, na kterých bylo vymezeno celkem 1253 prudkých růstových změn, náhlých nárůstů excentricity, anatomických anomálií (kalus, traumatické pryskyřičné kanálky, reakční dřevo) nebo odatovaných úmrtí stromů. Celkové časové rozpětí retrospektivní analýzy dosáhlo od současnosti až do roku 1859, během této doby bylo dendrochronologicky datováno 40 lavinových eventů, z nichž většina vhodně doplňuje záznamy lavinového katastru o nepozorované nebo opomenuté události. Vzhledem k omezením dendrochronologické datovací techniky, dané hlavně nemožností zachytit pády malých lavin, které ovlivnily pouze vnitřní část lavinové dráhy, lze tento počet považovat pouze za minimální údaj, který zohledňuje spíše nadprůměrně velké eventy. Zhodnocením trendů změn sněhové pokrývky a aktivity jednotlivých drah byl doložen poměrně silný vztah lavinové aktivity k maximálnímu měsíčnímu přírůstku i úbytku sněhu, což na severně orientovaných lavinových drahách poukazuje na...
|
|
|
Geneze žulových jeskyní v Krkonoších
Tomíček, Jiří ; Engel, Zbyněk (vedoucí práce) ; Hartvich, Filip (oponent)
V Krkonoších je evidováno celkem 16 žulových jeskyní, které lze zařadit do 4 morfogenetických typů: rozsedlinové, suťovo - rozsedlinové, suťové jeskyně a jeskynní výklenky. Prostorové rozmístění jeskyní je velmi nerovnoměrné - 13 jeskyní se nachází na území Pogórze Karkonoskie a 3 jeskyně na území Krkonošských hřbetů. Jeskyně, spojené s pohyby skalních bloků (rozsedlinové, suťovo - rozsedlinové, suťové) vznikly v periglaciálních podmínkách kombinací kryogenních a gravitačních procesů. Jeskynní výklenky vznikly selektivním zvětráváním horniny podél horizontálních puklin. Nejvhodnějším typem krkonošské žuly pro vznik jeskyní je hrubozrnná porfyrická varianta, která má nepravidelný systém primárních puklin a je méně odolná vůči selektivnímu zvětrávání. Výzkum současného vývoje jeskyní Krakonošova klenotnice a Lomená v Pančavské jámě by bylo vhodné zaměřit na monitoring recentních pohybů skalních bloků a relativní datování puklinových ploch.
|
|
| |
host ::
RSS.