Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 19 záznamů.  1 - 10další  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Pan Menhart z Hradce ve víru událostí první poloviny 15. století.
Miczanová, Veronika ; Bobková, Lenka (vedoucí práce) ; Zilynská, Blanka (oponent)
Tato bakalářská práce je věnována představiteli významného jihočeského rodu pánů z Hradce, Menhartovi (1398 - 1449). Pan Menhart patřil k umírněným utrakvistům. Stal se spojencem táboritů a později též významnou osobou v jednáních s králem Zikmundem Lucemburským. Nemalou roli sehrál také v době interregna po smrti krále Albrechta Habsburského a v době správcovství Jiřího z Poděbrad, proti němuž se v závěru svého života postavil. Nejasnosti panovaly i kolem jeho náhlé smrti. O Menhartovi z Hradce dosud nebyla vydána rozsáhlejší samostatná studie. Práce bude vycházet ze stávající literatury a editovaných pramenů. Podle možností přihlédne i k pramenům netištěným uloženým v Národním archivu v Praze a v písemnostech pánů z Hradce uložených ve Státním oblastním archivu v Třeboni, oddělení Jindřichův Hradec.
Johana z Rožmitálu, životní osudy české královny na sklonku středověku
Boušková, Eva ; Doležalová, Eva (vedoucí práce) ; Čechura, Jaroslav (oponent)
Život Johany z Rožmitálu, známé hlavně jako manželky Jiřího z Poděbrad, byl v mnohém rozmanitější a bohatší, než by se na první pohled zdálo. Byla šlechtičnou z katolického rodu a provdala se za "kališníka." Za svůj poměrně krátký život stihla podporovat nástup Jagellonců na trůn, účastnit se zemských sjezdů, řešit konflikty mezi katolickou a utrakvistickou šlechtou a po smrti svého chotě zastávat nejvyšší funkci ve státě. Na základě dochovaných pramenů a narativní literatury se pokusím o rekonstrukci Johančina života, jejího dvora a a její vlády po Jiříkově boku i po jeho smrti. Mimo jiné se pokusím zobrazit život středověké šlechtičny v tomto poněkud neklidném období.
Strakonická jednota v zápase o moc v Českém království v polovině 15. století
Pátý, Lukáš ; Bobková, Lenka (vedoucí práce) ; Zilynská, Blanka (oponent)
Předkládaná diplomová práce se zabývá strakonickou jednotou, spolkem převážně katolických stavů z roku 1449. Pokouší se k tématu přistoupit jinak, než jak to činila starší literatura, která se strakonické jednotě nevěnovala speciálně, ale pojednávala o ní většinou pouze v rámci líčení českých vojensko-politických dějin. Diplomová práce se snaží pomocí rozboru korespondence pánů z Rožmberka a dalších pramenů přinést o strakonické jednotě nové poznatky. Pokud jde o samotný průběh jejího vojenského a diplomatického zápasu s jednotou Jiřího z Poděbrad, je kladen důraz na vybrané, méně známé aspekty. Zcela samostatně je zpracován vztah strakonické jednoty k vedlejším zemím České koruny a k zahraničím zemím, kde jednota hledala spojence. Poslední velký oddíl práce je věnován členům jednoty. Na základě shromážděných údajů o jednotlivých osobnostech, popřípadě městech, která vstoupila do jednoty, je zkoumána jejich politická dráha, motivace přistoupení k jednotě, majetkové poměry a vztahy mezi členy navzájem. Vše vypovídá o míře síly a jednolitosti strakonické jednoty. Zrekapitulovány jsou i dosažené výsledky činnosti jednoty a další uplatnění členů ve veřejném životě. V závěru přichází zamyšlení nad příčinami nevalného úspěchu jednoty a vítězství Jiřího z Poděbrad. Práci doplňuje katalog s údaji o...
Vlivní a vzpurní páni z Hradce v době husitské
Schejbalová, Dominika ; Čechura, Jaroslav (vedoucí práce) ; Jarošová, Markéta (oponent)
Ve své diplomové práci se zabývám rodem pánů z Hradce, kteří v 15. století ostře vystupovali proti Jiřímu z Poděbrad, a zároveň působili ve významných diplomatických kruzích, většinou po boku panovníků Českého království. Hlavním bodem mé práce je Menhart II. z Hradce, významný diplomat a šlechtic, jenž byl výraznou osobností husitské doby. Dále se zaměřuji na Oldřicha V. z Hradce, jejž bojoval ve věcech svého otce a Jindřicha IV. z Hradce, který se též objevoval v jednotě zbrojící proti Jiřímu z Poděbrad. Práci doplňují Jednoty strakonické a zelenohorské, jež vznikly během jednotlivých sporů.
Strakonická jednota. Protivníci Jiřího z Poděbrad v souboji o moc v Českém království (1449 - 1452)
Pátý, Lukáš ; Bobková, Lenka (vedoucí práce) ; Novotný, Robert (oponent)
Předkládaná rigorózní práce se zabývá strakonickou jednotou, spolkem převážně katolických stavů z roku 1449. Pokouší se k tématu přistoupit jinak, než jak to činila starší literatura, která se strakonické jednotě nevěnovala speciálně, ale pojednávala o ní většinou pouze v rámci líčení českých vojensko-politických dějin. Rigorózní práce se snaží pomocí rozboru korespondence pánů z Rožmberka a dalších pramenů přinést o strakonické jednotě nové poznatky. Pokud jde o samotný průběh jejího vojenského a diplomatického zápasu s jednotou Jiřího z Poděbrad, je kladen důraz na vybrané, méně známé aspekty, včetně pokusů strakonické jednoty o spolupráci s vedlejšími zeměmi České koruny. V samostatném oddíle je zpracován vztah jednoty k zahraničním zemím, kde jednota hledala spojence. Poslední část práce tvoří prosopograficky zaměřený výzkum členů jednoty. Na základě shromážděných údajů o jednotlivých osobnostech, popřípadě městech, která vstoupila do jednoty, je zkoumána jejich politická dráha, motivace přistoupení k jednotě, majetkové poměry a vztahy mezi členy navzájem. Vše vypovídá o míře síly a soudržnosti strakonické jednoty a může přispět k poznání příčin nevalného úspěchu jednoty v souboji s poděbradskou stranou. Práci doplňuje katalog s údaji o jednotlivých členech a tabulky a mapy jejich nemovitého...
Johana z Rožmitálu, životní osudy české královny na sklonku středověku
Boušková, Eva ; Doležalová, Eva (vedoucí práce) ; Čechura, Jaroslav (oponent)
Život Johany z Rožmitálu, známé hlavně jako manželky Jiřího z Poděbrad, byl v mnohém rozmanitější a bohatší, než by se na první pohled zdálo. Byla šlechtičnou z katolického rodu a provdala se za "kališníka." Za svůj poměrně krátký život stihla podporovat nástup Jagellonců na trůn, účastnit se zemských sjezdů, řešit konflikty mezi katolickou a utrakvistickou šlechtou a po smrti svého chotě zastávat nejvyšší funkci ve státě. Na základě dochovaných pramenů a narativní literatury se pokusím o rekonstrukci Johančina života, jejího dvora a a její vlády po Jiříkově boku i po jeho smrti. Mimo jiné se pokusím zobrazit život středověké šlechtičny v tomto poněkud neklidném období.
Pan Menhart z Hradce ve víru událostí první poloviny 15. století.
Miczanová, Veronika ; Bobková, Lenka (vedoucí práce) ; Zilynská, Blanka (oponent)
Tato bakalářská práce je věnována představiteli významného jihočeského rodu pánů z Hradce, Menhartovi (1398 - 1449). Pan Menhart patřil k umírněným utrakvistům. Stal se spojencem táboritů a později též významnou osobou v jednáních s králem Zikmundem Lucemburským. Nemalou roli sehrál také v době interregna po smrti krále Albrechta Habsburského a v době správcovství Jiřího z Poděbrad, proti němuž se v závěru svého života postavil. Nejasnosti panovaly i kolem jeho náhlé smrti. O Menhartovi z Hradce dosud nebyla vydána rozsáhlejší samostatná studie. Práce bude vycházet ze stávající literatury a editovaných pramenů. Podle možností přihlédne i k pramenům netištěným uloženým v Národním archivu v Praze a v písemnostech pánů z Hradce uložených ve Státním oblastním archivu v Třeboni, oddělení Jindřichův Hradec.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 19 záznamů.   1 - 10další  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.