|
|
Dějinné sebevědomí
Filipová, Markéta ; Štindlová, Marie (oponent) ; Kvíčala, Petr (vedoucí práce)
V diplomové práci pojmenované Dějinné sebevědomí, s určitou dávkou humoru obsaženou již v názvu samotném, zkoumám téma osobní umělecké evoluce, kterou zákonitě prochází tvorba každého autora. Čas se cyklicky opakuje a jednotlivá období se tak mohou prolínat a překrývat. Diplomová práce je v mém případě výsledkem několikaletého zájmu o historii, tak jak jsem ji v průběhu času poznávala, přičemž samotný pojem historie se v rámci mé osobní myšlenkové sítě postupně formoval a zpřesňoval, až dospěl do současné podoby, ve které s ním pracuji i v mé závěrečné práci.
|
|
|
Filosofické reflexe tvořivé zkušenosti
Fridmanová, Milena ; Koubová, Alice (vedoucí práce) ; Nitsche, Martin (oponent) ; Pokorný, Vít (oponent)
Fridmanová, M.: Filosofické reflexe tvořivé zkušenosti Předkládaná disertace se věnuje tématu tvořivé zkušenosti. Tvořivá zkušenost není něčím, co bychom záměrně dělali, zároveň se však neobejde bez naší aktivity a připravenosti. Tato práce si klade základní otázku, jak můžeme přispět k tomu, aby k nám přicházely tvořivé impulsy a abychom je byli schopni uchopit a přetavit do díla. Práce vychází z předpokladu, že dnešní představy o tvorbě vycházejí z romantického pojetí, podle kterého je umění produktem génia tvořícího z nadpřirozených sil, které nemá ve své moci. Ve 20. století byla tvořivost podrobena rozsáhlému vědeckému výzkumu, zejména psychologickému, který ukázal, že tvořivostí disponuje každý a že ji lze rozvíjet. O to je aktuálnější otázka, co v tvořivém procesu ovlivňujeme a co ne. První kapitoly práce jsou věnovány filosofické interpretaci tří výkladů tvořivé zkušenosti v podání Schopenhauera, Nietzscheho a Gadamera. Záměrem této interpretace je zdůraznit protichůdné motivy jednotlivých pozic. Schopenhauer je zde pojednán jako představitel typického romantického pojetí génia, který tvoří díky vrozeným schopnostem a dotýká se tím neměnné podstaty světa. Nietzsche je představen v bodě svého odvratu od Schopenhauerovy metafyzické perspektivy. Tvořivá zkušenost podle něj nemůže spočívat v...
|
|
|
The esthetical experience as a religious experience: Gadamer and Luther.
Taufer, Filip ; Gallus, Petr (vedoucí práce) ; Navrátilová, Olga (oponent)
H.-G. Gadamer prirovnáva skúsenosť umeleckého diela k hre, symbolu a slávnosti a v kontexte symbolu ďalej k náboženskému rituálu - Večeri Pánovej v poňatí Martina Luthera. Luther symbolické chápanie Kristovej prítomnosti vo Večeri Pánovej odmietal, a tak vyvstáva otázka, prečo Gadamer toto prirovnanie použil, v čom spočíva podobnosť jednotlivých skúseností a kde sú jej hranice. Táto práca sa snaží na otázku zodpovedať pomocou analýzy Gadamerovej filozofie umenia, Lutherovej sakramentologie a následného porovnania týchto problémov vo vybraných oblastiach. Dochádza k záverom, že podobnosť spočíva v štruktúre umeleckého diela a sviatosti. V oboch prípadoch sa nejedná o vzťah odkazovania, ale o sprítomňovanie významu v prvom prípade a Krista v druhom prípade. Rozdiely sa ukazujú za prvé v povahe sprítomňovaného - v umeleckom diele ide o duchovný význam, vo Večeri Pánovej podľa Luthera o skutočné, tj. zmyslové telo Krista. Za druhé význam umeleckého diela vzniká až s ním samým, kým obsah sviatosti je už vždy dopredu daný. Za tretie, v skúsenosti umeleckého diela je divácky subjekt jeho aktívnou súčasťou, kým v sviatosti prijíma dar.
|
|
|
Soudnost a jednání. Studie k problému souzení u Arendtové a Gadamera
Novák, Jakub ; Čapek, Jakub (vedoucí práce) ; Ritter, Martin (oponent) ; Holub, Štěpán (oponent)
Práce se věnuje problému praktického souzení (souzení ve vztahu k jednání) u Hannah Arendtové a Hans-Georg Gadamera. Přes odlišnost přístupů, výchozích perspektiv a motivací obou autorů se snažím ukázat možné styčné plochy. K problému se snažím přistoupit systematicky, ač u zvolených autorů, zejména u Hannah Arendtové, problém souzení systematicky zpracován není: úvahy o soudnosti u Arendtové zůstaly nedokončené. Práce je členěna do tří tematických oddílů. Zkoumám problém vztahu soudnosti a pravidel; otázku platnosti soudů zejm. v oblastech etiky a politiky a konečně problém vztahu souzení (a soudícího) k okolnímu společenství a druhým lidem. Práce se také snaží zhodnotit způsob, jakým Hannah Arendtová interpretuje Kantovu koncepci estetického souzení a zmiňuje také kritiku, která přichází ze strany Gadamera. Ve třetí části práce se dostávám k tématům, které souvisí se samotným problémem již volněji, ale které otevírají některé méně známé oblasti myšlení obou autorů. Řeč je o problému solidarity a otázce vztahu souzení a odpovědnosti: vůči druhým a vůči světu.
|
|
|
Dějinné sebevědomí
Filipová, Markéta ; Štindlová, Marie (oponent) ; Kvíčala, Petr (vedoucí práce)
V diplomové práci pojmenované Dějinné sebevědomí, s určitou dávkou humoru obsaženou již v názvu samotném, zkoumám téma osobní umělecké evoluce, kterou zákonitě prochází tvorba každého autora. Čas se cyklicky opakuje a jednotlivá období se tak mohou prolínat a překrývat. Diplomová práce je v mém případě výsledkem několikaletého zájmu o historii, tak jak jsem ji v průběhu času poznávala, přičemž samotný pojem historie se v rámci mé osobní myšlenkové sítě postupně formoval a zpřesňoval, až dospěl do současné podoby, ve které s ním pracuji i v mé závěrečné práci.
|
host ::
RSS.