|
|
Zadlužení statutárních měst
KUKRÁLOVÁ, Lucie
Práce se zabývá zadlužeností statutárních měst v ČR a jejím vývojem. Obsahuje charakteristiku druhů návratných příjmů, definuje pojmy související s regulací zadluženosti a popisuje rizika, které z vysokého zadlužení vyplývají. Dále jsou popsána statutární města a jejich hospodaření. Velká část práce je věnována také popisu legislativních pravidel, jejich vývojem a účinností. Praktická část se zabývá definováním dluhu statutárních měst, stanovením jeho velikosti, struktury a dynamiky. Také srovnává zadluženost vybraných statutárních měst dle dluhových nástrojů a to na základě jejich platební schopnosti a dodržování pravidel rozpočtové odpovědnosti. Na základě výsledků lze shrnout, že podíl statutárních měst na veřejném dluhu je v posledních letech menší než 5% a podíl obcí se také drží pod 10 %. Obecně můžeme říci, že dluh obcí, stejně jako statutárních měst se v posledních letech vyvíjí příznivě, klesá a v porovnání s celkovým veřejným dluhem se stále jeví jako zanedbatelný. Podíl veřejného dluhu na HDP se také drží nízko pod hranicí 60 %. Jako problémová se nejvíce jeví statutární města Praha, Liberec a Olomouc. Olomouc a Liberec dokonce od zavedení pravidla o rozpočtové odpovědnosti v roce 2017 překročili stanovenou hranici 60 % a došlo tak k aktivaci dluhové brzdy.
|
|
|
Vplyv fiškálnych pravidiel na štátne rozpočty v EÚ
Lučanová, Kristína
Bakalářská práce zkoumá vliv fiskálních pravidel na státní rozpočty v Evropské unii. Je zaměřena na konkrétní fiskální pravidlo - dluhovou brzdu a hodnotí efektivitu tohoto pravidla v prostředí unie. Vychází z teoretických poznatků z oblasti fiskální politiky a práva EU. Význam dluhové brzdy je zkoumán regresí panelových dat s využitím fixních efektů. Výsledky regresní analýzy poukazují na statistickou významnost regresního parametru dluhové brzdy, na jejímž základě je vyhodnocen vliv pravidla na hlavní ukazatele stavu veřejných financí. Práce není schopna vyvrátit vliv dluhové brzdy na vybrané ukazatele.
|
|
|
FISKÁLNÍ POLITIKA A HOSPODÁŘSKÝ CYKLUS V ČESKÉ REPUBLICE
Jeřábek, Martin ; Ševčík, Miroslav (vedoucí práce) ; Řežábek, Pavel (oponent)
Diplomová práce se zabývá krátkodobými vztahy mezi fiskální politikou a reálnou ekonomikou. Je rozdělena celkem na tři tematické celky. V první části za pomoci analýzy studií zkoumajících velikost fiskálních multiplikátorů dospívá k závěru, že v závislosti na zvolených předpokladech a časovém období je velikost multiplikátorů vyšší v hospodářských recesích, při nulových úrokových sazbách centrálních bank, nebo při větší uzavřenosti ekonomiky. Hodnota multiplikátorů pro Českou republiku je nízká a nepřekračuje hodnotu jedna. Dále práce analyzuje vývoj veřejných financí v letech 1997 -- 2013 a identifikuje jako jejich základní problém strukturální povahu deficitů. Jako možný nástroj ke zlepšení sklonu veřejných rozpočtů k deficitům je identifikováno fiskální pravidlo omezující veřejné výdaje. Toto pravidlo je plně kompatibilní s Paktem stability a růstu a splňuje základní požadavky -- srozumitelnost a flexibilitu.
|
|
|
Fiskální pravidla a jejich aplikace v ČR
Šikula, Jiří
Bakalářská práce se zabývá tématem fiskálních pravidel jako nástroje fiskální disciplíny. V práci jsou stanoveny požadavky na kvalitní fiskální pravidlo a popsány druhy používaných fiskálních pravidel spolu s jejich silnými a slabými stránkami. Hlavním cílem práce je ze zjištěných poznatků navrhnout vhodné fiskální pravidlo pro veřejné finance České republiky.
|
|
| |
|
|
Assessing the Impact of Fiscal Measures on the Czech Economy
Ambriško, Róbert ; Babecký, Jan ; Ryšánek, Jakub ; Valenta, Vilém
V tomto článku konstruujeme satelitní model DSGE za účelem zkoumání transmise fiskální politiky do reálné ekonomiky České republiky. Náš model sdílí prvky současného predikčního modelu g3 České národní banky (Andrle, Hlédik, Kameník a Vlček, 2009), ovšem obsahuje rozsáhlejší fiskální blok. Klíčové fiskální parametry, týkající se především fiskálního pravidla, jsou odhadnuty pomoci bayesovských technik. Následně vypočítáváme soubor fiskálních multiplikátorů pro jednotlivé výdajové a příjmové položky vládního rozpočtu. Nejvyšší fiskální multiplikátor ve vztahu k reálnému HDP v prvním roce je spojen s vládními investicemi (0,4) a sociálními příspěvky hrazenými zaměstnavateli (0,3), a následně s vládní spotřebou (0,2).
Plný text:  PDF
|
|
| |
|
|
Slovensko v EMÚ a ich spoločná budúcnost'
Turčáni, Peter ; Ježek, Tomáš (vedoucí práce) ; Pfeifer, Lukáš (oponent)
Úkolem práce bylo poukázat na příkladu Slovenska, které euro přijalo, ve srovnání s ostatními zeměmi V4, které si ponechali své vlastní měny, že společná měna nemusí nutně přinést krajině negativa. Současné problémy EMU neplynou z podstaty eura, ale jsou problémem veřejných financí a nezodpovědných politiků. Na základě této znalosti pak práce navrhuje alternativní postoj k řešení zadluženosti států na příkladě Řecka, a to konkrétně fiskální pronájem řeckých turistických ostrovů. Dále práce řeší otázku podoby EMU v budoucnosti, aby se předešlo těmto problémům a změnil se celý postoj k fiskální politice. Východisko vidím v měnově-fiskální unii, která stojí na novém fiskálním pravidle, odvozeném z Okunova zákona, a také na společném orgánu dozoru nad národními rozpočty vlád s pravomocí arbitrárně do nich zasáhnout, v případě potřeby.
|
|
|
Pravidla fiskální politiky
Prušvic, David ; Izák, Vratislav (vedoucí práce) ; Mandel, Martin (oponent) ; Žák, Milan (oponent)
Předkládaná práce zachycuje komplexnějším způsobem problematiku fiskálních pravidel, včetně vybraných v realitě používaných typů, s cílem přispět na základě analýzy současného stavu fiskálních rámců v Evropské unii a v České republice k diskusi o volbě vhodného fiskálního pravidla pro české veřejné finance a českou ekonomiku. Stěžejní typy fiskálních pravidel byly komparovány jednak vzájemně, jakožto i ve vztahu k osmi fundamentálním atributům ideálního fiskálního pravidla. Pozornost byla rovněž věnována chování pravidel v rámci hospodářského cyklu. Ze srovnávaných pravidel bylo celkově nejlépe hodnoceno pravidlo výdajové. Jelikož primárním fiskálním rámcem po české veřejné finance je Pakt stability a růstu, byla spolu s Maastrichtskými fiskálními kritérii hodnocena jeho účinnost. Metodou pro hodnocení byla vybrána panelová regresní technika nejmenších čtverců s fixními efekty. Výsledek ekonometrické verifikace potom naznačil, že pravidlo Paktu účinné skutečně bylo, avšak že je funkční pouze tehdy, je-li skutečně vynutitelné (citelná ztráta z nečlenství v ?euro klubu?). Další část práce se teoreticky věnujeme otázce koordinace politiky fiskální a měnové. Analýza se ubírá směrem malých otevřených ekonomik cílujících míru inflace s deficitním omezením, čili k problematice relevantní pro českou ekonomiku. Sestavujeme tak teoretický model, kterým ukazujeme, jak tyto dva stěžejní elementy hospodářské politiky reagují na chování druhé autority sledujíce svůj zájem vyjádřený tzv. ztrátovou funkcí příslušné autority a kdy je možné dosáhnout bodu stálého stavu v prostoru nástrojů měnové a fiskální politiky. Řešíme rovněž otázku koordinace těchto dvou makropolitik po vstupu české ekonomiky do společného měnového prostoru a pomocí dedukce pak z nastolených premis modelu usuzujeme na důležitost fiskálního pravidla v malých ekonomikách pro jejich ?zdravý? fiskální vývoj. Na závěr práce syntetizujeme získané poznatky a vyvozujeme patřičné závěry pro českou hospodářskou politiku, které ústí do návrhu vlastního, resp. modifikace, fiskálního pravidla vhodného pro české veřejné finance v kontextu evropského Paktu stability a růstu.
|
host ::
RSS.